|
|
Filosofický postoj k životu a ke smrti u lidí, kteří se ocitli na hraně života a smrti
Příplatová, Silvie ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Prokešová, Miriam (oponent)
Tato disertační práce vstupuje do hlubin filozofické reflexe nad podstatou lidské existence a jejím vztahem k životu a smrti, a to zejména u jednotlivců, kteří prošli extrémními životními situacemi. Zkoumá postoj ke svobodné vůli, životu a smrti u lidí, kteří se ocitli na pokraji života ať už kvůli závislosti a nemoci, nebo jiným život ohrožujícím situacím. Cílem je nejen analyzovat změny v postojích těchto jednotlivců k životu a smrti, ale též zkoumat duševní a filozofický rozvoj, který může být podněcován tímto existenčním limitem. Bez ohledu na příčinu této konfrontace s hranicí života a smrti se snažíme odhalit, jak tato zkušenost ovlivňuje hlubší rozměry lidského bytí. Práce vychází z přesvědčení, že nemoc, ačkoli představuje výzvu pro fyzickou rovinu, působí mimořádně i na duševní sféru. Rovněž poukazuje na dopad nemoci na fyzickou a duchovní stránku člověka a snaží se to ukázat na základě zkoumání děl významných filozofů, jejichž myšlenky formovaly svět. Toto tvrzení podložíme analýzou děl významných filozofů, kteří svými myšlenkami formovali naše chápání lidské existence. Od Aristotela přes Descarta, Nietzscheho až po Heideggera se pokusíme propojit teoretické koncepty s konkrétními životními příběhy. V analýze životních příběhů jednotlivců konfrontovaných s drogovou závislostí,...
|
|
|
Singularity and Plurality of the World. Martin Heidegger and Bruno Latour on the World-Nature relationship
González Warcalde, Tadeo ; Sehgal, Melanie (vedoucí práce) ; Trawny, Peter (oponent)
Das Grundproblem, das diese Arbeit leitet, ist inwieweit in Zeiten der Neue Klimaregime die Bildung der Welt in Martin Heideggers Sein und Zeit nur durch die verstehende, bedeutende und geschichtliche Vermögen des Daseins bestimmt werden kann und ob es folglich möglich ist, einen Begriff der Welt im Rahmen der existenziale Analytik zu denken, die sich jenseits des Daseins bildet. Diese Frage stellt die Beziehung zwischen der Welt und der Erde sowie die Materialität der Welt selbst in das Zentrum der Diskussion und lädt zu einer Reihe von Fragen ein, die sowohl für das Nachdenken über die zeitgenössische Philosophie als auch über die (öko)-politischen Probleme unserer Gesellschaft von grundlegender Bedeutung sind. Durch die Erläuterung dieses Problems werden wir zunächst versuchen, die Grenzen des Begriffs der Welt und des Daseins im Rahmen der Existenzanalytik zu klären, dann werden wir uns mit den - in diesem Bereich weitgehend vernachlässigten - Begriffen der Materie und der Natur befassen, und schließlich werden wir über den Begriff der Mitbewohnbarkeit in Bezug auf den Begriff der Welt nachdenken. Diese Frage wird jedoch gestellt, ausgehend von einer theoretischen Position, die außerhalb von Heideggers eigene Philosophie steht, die jedoch in gewisser Masse gemeinsame Elemente mit ihr teilt, nämlich:...
|
|
| |
|
|
Pojetí člověka před heideggerovskou Kehre
Toulcová, Radana Theodora ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Práce se zabývá přehledem analýzy pojetí člověka u Heideggera v jeho prvním období, před obratem "Kehre". Soustředí se na základní fenomény Heideggerovy fundamentální ontologie. Jsou to pobyt (Dasein), naladění (Stimmung) a úzkost (Angst). Vychází zejména z děl Bytí a čas (Sein und Zeit) a Co je metafyzika? (Was ist Metaphysik?), zvláštní důraz je kladen na Heideggerovo pojetí úzkosti. Záměrem práce je přiblížení Heideggerovy filosofie pracovníkům pomáhajících profesí, zejména psychoterapeutům. Klíčová slova: Heidegger, pojetí člověka, Fundamentální ontologie, Dasein, Stimmung, Angst, Filosofie a Psychoterapie
|
|
|
Východ a západ a poznávání
Koláček, Luboš
rigorózní práce Mgr. Luboš Koláček, Ph. D. Práce je specifickou aproximací evropského autora k myšlení Západu s Východem, na základě jím vybraných myslitelů na obou stranách. Předkládá zrcadlení ontologických, gnozeologických, etických a psychologických, sociologických a jiných otázek a odpovědí na problém, vyznačený už samotným názvem. Jde o kaleidoskopické myšlení, které se multiplikací obsahů v reflexích těch druhých a těch druhých ve třetích myslitelích prolíná a rozevírá do obrovské šíře poukazů. V práci je obsažena intencionalita v patřičné síti souvislostí, která nám představuje Západ jako myšlení explikátních významů a Východ jako myšlení implikátních významů. Jde o to předestřít před čtenáře nikoli jen hotová tvrzení, ale čtenář je vyzván otázkami ke spolupráci v odkrývání neskrytosti, tj. alethei. Jde o hermeneutickou metodu, která vychází od hotových odpovědí a teprve pak se dostává k otázkám, jež jsou současně pozadím, z něhož odpověď vznikla. Je to speciální dialogická metoda, která nechce vedle sebe klást hotové soudy, nýbrž požaduje, aby čtenář prošel touto výzvou jako spoluřešitel otázky, která má přijít k rozdílu mezi Západem a Východem, protože si autor uvědomuje, že to, na co si přijde čtenář sám, je opravdu podstatné, ve srovnávání s podsouvajícími tendencemi současné...
|
|
|
Východ a západ a poznávání
Koláček, Luboš ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent) ; Kalábová, Helena (oponent)
1 Univerzita Karlova Pedagogická fakulta DISERTAČNÍ PRÁCE 2022 Luboš Koláček 2 Univerzita Karlova Pedagogická fakulta DISERTAČNÍ PRÁCE Východ a Západ a Poznávání East and West and Cognition Luboš Koláček Školitelka: Prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc. Studijní program: filozofie Studijní obor: filozofie Rok odevzdání: 2022 3 Prohlašuji, že jsem disertační práci na téma Východ a Západ a Poznávání vypracoval pod vedením školitele samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. Dále prohlašuji, že tato práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze, 24. 4. 2022 ……………………………… podpis 4 Poděkování: Profesorce PhDr. Anně Hogenové, CSs. - za všechno! 5 Abstrakt Práce je filozofickým a nezbytně též historicko-filozofických srovnávacím rozborem vzájemně korespondujících akcentů dané problematiky zasahující období v rozmezí let od 8. století před naším letopočtem (př. Kr.) do současnosti, s ohledem k "osové době" kulturního "zázraku" obdobně prosperujících kultur a filozofií v relativně odříznutých krajinách Východu a Západu. Podrobněji se pak zabývá některými významnými i zcela zásadními filozofy a duchovními učiteli, souvisejícími učenci či umělci nejrůznějších oborů, ale též osobnostmi méně známými, a to na bázi rámcových vstupů do co největších hloubek uvažování těchto myslitelů, to...
|
|
|
Co je to - fenomenologie? K nevyhnutelnosti sporu mezi Husserlem a Heideggerem
Kvapil, Ondřej ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent)
Vycházejíc z výslovné polemiky obou protagonistů nad formulací hesla 'Fenomenologie' pro Encyklopedii Britanniku, práce zachycuje spor mezi Husserlem a Heideggerem v momentě, kdy dospívá do otevřeného střetu. Na hlavních otázkách, nad kterými ke střetu došlo, demonstruje, že a) spor mezi Husserlem a Heideggerem nespočívá na vzájemném neporozumění, ale že je to spor věcný a principiálně nevyhnutelný; a že b) vůdčí intence obou klasických podob fenomenologie jsou nejen nesmiřitelné, ale v rozhodujících ohledech přímo protikladné.
|
|
|
Martin Heidegger: Člověk, svět a prostor
Kocman, Vojtěch ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
4 Abstrakt Tato práce představuje pokus o interpretaci klíčových momentů Heideggerovy koncepce prostorovosti. Vzhledem k tomu, že Heidegger své chápání prostorovosti nikde v systematické podobě nepodává, je nezbytné pracovat s velkým množstvím často fragmentárních primárních textů. Další obtíž představuje autorův jazyk, který klade značné nároky na překladatele; všechny klíčové texty uvedené v této práci překládáme. Heidegger se v rámci své koncepce označované jako topologie bytí pokouší myslet prostor nikoliv jako kvantifikovatelnou veličinu, nýbrž v návaznosti na řecký pojem τόπος, tedy jako kvalitativně určené místo. Tato práce se soustředí jak na Heideggerovo rané dílo, tak i na jeho pozdní období, ve kterém topologické myšlení hraje centrální roli; pokouší se rovněž identifikovat souvislosti mezi nimi. Zásadní význam přitom budou mít pojetí myšlení jako cesty, souvislost myšlení a básnění a vztah prostoru a času, který je v Heideggerově pozdním díle chápán jako rovnocenný. Pouze naznačeny zůstanou další směry, kterými je možné se v souvislosti s bádáním v oblasti Heideggerovy koncepce prostorovosti pohybovat: kritika současného způsobu odkrývání světa, prohloubený vztah k řeckému myšlení a další promýšlení vztahu prostorovosti a bytí. Klíčová slova: Heidegger, svět, prostorovost, prostor, jazyk,...
|
|
|
Heideggerovo pojetí univerzity
Zrno, Filip ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Práce se zaměřuje na Heideggerovo pojetí univerzity. Nejprve je představeno složité Heideggerovo myšlení a na tomto základě je popsána vědeckost vědy, pojetí univerzity v období jeho rektorského působení ve Freiburgu a v poválečných letech. Práce rovněž ukazuje problém bytnosti techniky a dva způsoby myšlení, které s celou problematikou úzce souvisejí. Heideggerův celý koncept univerzity je posléze uveden do současné, postmoderní situace a jsou rozvedeny problémy, s nimiž se univerzita potýká a kterým bude muset v budoucnu pravděpodobně čelit.
|
|
|
Smysl otázky po smyslu bytí: K interpretaci soupatřičnosti bytí a Ničeho v Heideggerově Was ist Metaphysik?
Kvapil, Ondřej ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Tato práce si na půdorysu vytyčeném Heideggerovou Was ist Metaphysik? klade jedinou otázku: v jakém smyslu k sobě patří bytí a Nic? Tuto otázku rozvíjí paralelně na dvou rovinách. Na základě detailní interpretace klíčových - a pro svou nepřístupnost nezřídka nedostatečně zpracovaných - textových míst chce dospět ke komplexnímu vhledu do dané problematiky a v jejích četných významových nuancích ji vyložit. Zároveň chce artikulovat obecně filosofický význam problému soupatřičnosti bytí a Ničeho, nakolik zasahuje nejvlastnější intenci Heideggerovy fundamentální ontologie jako takové - položení otázky po smyslu bytí. Práce vychází od fenomenologické deskripce původní zkušenosti Ničeho a zachycuje proměnu člověka v čisté Da-sein, která se s ním v této zkušenosti odehrává. Protože zkušenost Ničeho pro Heideggera spadá v jedno se základní náladou úzkosti, v rámci svého výkladu ji vykreslí vůči náladám zdánlivě příbuzným, ale co do svého smyslu opačným, strachu a především hluboké nudě. Následně podává interpretaci vlastního ontologického významu Ničeho, čímž fixuje vazbu mezi Ničím a jsoucím jako takovým. To se odehrává zejména na základě podrobného výkladu Heideggerova proslule víceznačného pojmu Nichtung. Práce nicméně nechce zůstat pouze u toho, že základní vazbu mezi Ničím a bytím explikuje, ale chce...
|
host ::
RSS.