|
|
Podpora seberegulace a snižování stresu u žáků SŠ v přechodových obdobích mezi prezenčním a distančním vzděláváním v průběhu pandemie covid-19
Slavíková, Monika ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na podporu seberegulace a snižování stresu u žáků střední školy v přechodových obdobích mezi prezenčním a distančním vzděláváním v průběhu pandemie covid-19. Cílem práce je zjistit stresory, které pociťovali žáci, strategie, které žákům pomáhaly regulovat stres a způsoby podpory seberegulace žáků pedagogickými pracovníky. Teoretická část práce se zabývá základními termíny souvisejícími se stresem, především se stresem u dětí a mládeže. Zaměřuje se také na vymezení forem a způsobů seberegulace a distanční vzdělávání. Praktická část práce se zabývá stresem a seberegulací u žáků vybrané střední školy v období přechodů mezi prezenční a distanční výukou. Pro naplnění výzkumného cíle byl využit kvalitativní výzkumný design. Podklady pro výzkumné šetření byly získány pomocí polostrukturovaného rozhovoru se žáky, třídními učiteli žáků a pracovníky školního poradenského pracoviště. Poznatky přinesla i analýza dokumentace školy. Na základě výzkumného šetření byly zjištěny hlavní stresory při přechodech mezi prezenční a distanční výukou, strategie, které žáci volili pro regulaci stresu a míra formy podpory seberegulace ze strany pracovníků školy. Na základě těchto zjištění lze pro danou školu navrhnout doporučení v oblasti podpory seberegulace žáků a snižování stresu ve školním...
|
|
| |
|
| |
|
|
Práce s žáky s odlišným mateřským jazykem při distanční a prezenční výuce českého jazyka na základní škole
Jamnická, Nikola ; Hájková, Eva (vedoucí práce) ; Doležalová, Eliška (oponent)
Diplomová práce se zabývá výukou žáků s odlišným mateřským jazykem při prezenční a distanční výuce na základní škole. V teoretické části práce jsou objasněny formy vzdělávání na základní škole, ať už se jedná o tradiční prezenční výuku, nebo o různé formy distanční výuky. Součástí je též objasnění pojmů čeština jako druhý jazyk, čeština jako cizí jazyk, žák s odlišným mateřským jazykem a žák cizinec. Teoretická část práce dále nabízí přehled různých možností podpory pro žáky s odlišným mateřským jazykem přímo na základních školách, nebo skrze různé organizace věnující se výuce češtiny pro žáky s odlišným mateřským jazykem. Praktická část obsahuje šest výukových materiálů k tématu škola. Výukové materiály byly vytvořeny pro žáky nově příchozí z Ukrajiny se znalostí českého jazyka na úrovni A0. Cílem těchto materiálů je usnadnění orientace v prostředí české základní školy. Výukové materiály byly testovány s žáky s odlišným mateřským jazykem ve dvou variantách - jedna pro prezenční výuku, druhá pro distanční výuku. Každý materiál obsahuje metodické poznámky. Materiály jsou doplněny o reflexi z jejich testování v praxi. KLÍČOVÁ SLOVA žák s odlišným mateřským jazykem, čeština jako cizí jazyk, čeština jako druhý jazyk, výukové materiály, distanční výuka, prezenční výuka
|
|
| |
|
| |
|
|
Dopad distančního vzdělávání na prožívání učitelů
Loulová, Martina ; Páchová, Anna (vedoucí práce) ; Francová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou dopadu distanční výuky na prožívání učitele 1. stupně ZŠ. Je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. V teoretické části je popsána příčina zavedení distančního vzdělávání, jeho charakteristika a zákonné parametry v ČR. Dále se věnuje dopadům velkých životních změn na prožívání jedinců, vymezením pojmu stres a reakcí na něj. Krátce jsou zmíněny efektivní způsoby zvládání stresu jako copingové strategie, sociální opora, emoční a sociální inteligence a self-efficacy. Dále je popsán i následek dlouhodobého intenzivního stresu - syndrom vyhoření. V empirické části je charakterizován výzkum, jehož cílem byl osobní pohled 15 učitelů na distanční výuku a její dopady na své prožívání. Ke sběru dat kvalitativního výzkumu byla vybrána metoda polostrukturovaného rozhovoru. Analýza byla provedena formou otevřeného a axiálního kódování vycházející ze zakotvené teorie. Výsledky práce přináší popis konkrétních dopadů, které jsou i schematicky ukotveny. Hlavním tématem je prožívaná změna, která se projevila převážně v oblasti spolupráce s rodiči a v technickém aspektu práce. Dopad ovlivňovaly také individuální faktory. Přestože stresory distanční výuky byly převážně jednotné, např. nadměrná pracovní zátěž způsobená jiným stylem práce při plánování, výuce a...
|
|
|
Návrat dětí se specifickými poruchami učení do základních škol po distanční výuce z pohledu učitelů a zákonných zástupců
Jílková, Anna ; Kotlík, Kamil (vedoucí práce) ; Křivánková, Markéta (oponent)
Název: Návrat dětí se specifickými poruchami učení do základních škol po distanční výuce z pohledu učitelů a zákonných zástupců Cíle: Cílem bakalářské práce je zjistit efektivitu distanční výuky žáků se specifickými poruchami učení na specializovaných základních školách. Dílčím cílem práce je zjištění zájmu dětí o sportovní aktivity. Pro výzkum byly vytvořeny dva online dotazníky prostřednictvím Google formulářů. Školy byly vybrány pomocí internetového vyhledávače škol v kategorii škol pro žák speciálními vzdělávacími potřebami. Respondenty byli učitelé a zákonní zástupci dětí ze specializovaných základních škol pro výuku dětí se specifickými potřebami. Dotazníky se skládaly převážně z uzavřených otázek. Výsledky: Dle získaných dat bylo zjištěno, že přechod na distanční vzdělávání a s tím spojenou online výuku zvládli učitelé i žáci zdárně. Většina žáků si po celou dobu udržela stejnou úroveň školních dovedností. Pouhá pětina dětí dle respondentů během pandemie sportovala méně než týdně. Klíčová slova: Distanční výuka, specifické poruchy učení, základní škola praktická, návrat, epidemie
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.