|
|
Zkušenost školních psychologů s fenoménem sebepoškozování
Kopalová, Aneta ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Švamberk Šauerová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem sebepoškozování. Teoretická část je členěna do několika tematických okruhů. První z nich se týká sebepoškozování a všech jeho náležitostí od definice, vymezení pojetí sebepoškozování v rámci diplomové práce, klasifikace, způsobů, etiologie, rizikových faktorů související se sebepoškozováním, účelu sebepoškozování, definování copingových strategií až k souvislosti sebepoškozování a závislostí a samotné počátky sebepoškozování. Dále je zde vymezeno vývojové období adolescence a výskytu rizikového chování, které se váže k tomuto období. Následuje kapitola škola a školní klima, vymezení školního poradenského pracoviště a všech zaměstnanců v rámci školního poradenského pracoviště a jednotlivých vztahů školního psychologa s vnitřní vztahovou sítí školy. Také je zde popsána kapitola prevence, kde jsou charakterizovány druhy prevencí, zmíněn minimální preventivní program a samotná prevence ve vztahu k sebepoškozování a program SOSI. Poslední kapitolou v teoretické práci je intervence, kde je zmíněn přehled psychoterapeutikcých přístupů, působnosti školního psychologa a intervence, alternativní techniky sebepoškozování a podpora duševního zdraví. Výzkumná část začíná představením cílů výzkumu a výzkumných otázek. Design zkoumání byl koncipován jako...
|
|
|
Srovnání využití vybraných apercepčních technik u dětí ve věku 6 až 7 let
Tylš Adámková, Jana ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent) ; Preiss, Marek (oponent)
Disertační práce se věnuje problematice užití apercepčních technik v diagnostice dětí ve věku 6 a 7 let se zaměřením na praxi školního psychologa. Teoretická část se zaměřuje zejména na téma psychologické diagnostiky na poli školní psychologie, úžeji pak na využití apercepčních technik, jejich přínosy a také na jejich kritiku. Druhým těžištěm teoretické části je seznámení s Tematickým apercepčním testem a metodou Roberts-2 a dále pak s vybranými skórovacími systémy. V úvodu praktické části je představena metodologie výzkumu. Třiceti dětem ve věku 6 a 7 let byly předloženy obě diagnostické metody a jejich odpovědi byly skórovány pomocí standardizovaných systémů a následně srovnány jak kvantitativně, tak kvalitativní metodologií. Lze říci, že příběhy evokované tabulemi Roberts-2 jsou vyšší vývojové kvality než příběhy podané na základě tabulí TAT, které jsou pro dotazované děti větší výzvou a vidíme v nich spíše, jak dítě reaguje v zátěži. V práci jsou taktéž popsána specifika administrace těchto metod v dětském věku. Na základě dat od 50 dětí byly vytvořeny pracovní české normy pro děti ve věku 6 a 7 let k metodě Roberts-2 a byly srovnány s originálními americkými normami.
|
|
|
Vybrané aspekty role školního psychologa v mateřských školách
Denysjuková, Kateřina ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Frombergerová, Anna (oponent)
Role školního psychologa v mateřské škole Bc. Kateřina Denysjuková 2022 ABSTRAKT Tato práce se zaměří na otázku role školního psychologa v prostředí české státní mateřské školy. Práce je v této oblasti průkopnickou, jelikož se jedná o nové a v literatuře dosud nedostatečně reflektované téma. Teoretická část práce bude zaměřena především na popis náplně práce a role školního psychologa jako takového, na legislativní stanoviska umožňující tento nový trend, na možnosti a obraz psychologického poradenství pro předškolní děti a jeho srovnání s možnostmi školního psychologa. Rovněž se zaměří na předpokládané důvody intervence školního psychologa v MŠ z pohledu častých obtíží předškolních dětí. Empirická část shrne obraz práce školního psychologa v MŠ. Tato část bude vycházet z kvalitativní analýzy rozhovorů se školními psychology pracujícími pro MŠ. Cílem práce je nastínit, jaký potenciál a úskalí má spolupráce školního psychologa s MŠ, jaké jsou důvody pro spolupráci MŠ a školního psychologa, jaká očekávání a překážky zde vyvstávají a jaké jsou možnosti intervence, které může školní psycholog mateřským školám nabídnout. Celkový obraz role školního psychologa v MŠ je pak ilustrován při porovnání s již popsanými rolemi školního psychologa a při popisu dvou nových rolí školního psychologa objevujících se v...
|
|
|
Zkušenost školních psycholožek a psychologů s online poradenstvím
Pakhtusov, Iurii ; Hrabec, Ondřej (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zkušenostmi školních psychologů s online poradenstvím. Teoretická část má tři kapitoly, ve kterých se pojednává o školní psychologii jako oboru, následuje vhled do současného stavu online poradenství a popis online poradenství z pohledu školních psycholožek a psychologů na základě analýzy odborných článků. Cílem této diplomové práce je popsat zkušenost školních psychologů s online poradenstvím během koronavirových opatření. Pro výzkumné účely byl zvolen kvalitativní design. Metoda sběru dat spočívala v realizaci polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor obsahoval čtyři školní psycholožky a jednoho školního psychologa. Analýza dat byla uskutečněna na základě interpretativní fenomenologické analýzy textu. Výsledky výzkumu ukázaly, že souhrnná zkušenost školních psychologů s online poradenstvím spočívala v celkové redukci poradenských služeb, což bylo především zapříčiněno řešením etických otázek jako soukromí a vybudování si pracovních a profesních hranic, dále technickými překážkami a změnou formy práce v online prostředí. Za největší výhodu online prostředí považovali školní psychologové flexibilitu času a místa, resp. možnost se přizpůsobit časovým požadavkům klientů a připojovat se na schůzky z různých míst.
|
|
|
Vznik školního poradenského pracoviště na Královské škole v Praze - Troji - případová studie
Nováková, Adriana ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Případová studie popisuje proces budování rodícího se školního poradenského pracoviště na konkrétní soukromé škole v Praze. Teoretická část poskytuje odborný rámec a popisuje, co je smyslem poradenského pracoviště na škole, jak je definováno v legislativě naší země, kdo jsou jeho členové a jaká je náplň práce každého z nich. Každá škola má však svá specifika, ze kterých vycházejí specifické potřeby vedení, učitelů i žáků a poradenské pracoviště by na ně mělo reagovat. Praktická část detailně popisuje jednotlivé kroky procesu vzniku poradenského pracoviště a přináší způsob přemýšlení i konkrétní otázky, které si zakladatel v tomto procesu klade. Výstupem je návrh koncepce školního poradenského pracoviště, jak bude fungovat na této konkrétní škole. Práce je inspirací dalším školám, které svá poradenská pracoviště teprve zakládají.
|
|
|
Psychologické aspekty kyberšikany
Šmolka, Michal ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Diplomová práce "Psychologické aspekty kyberšikany" se zabývá šikanou, moderními komunikačními prostředky a kyberšikanou. Přibližuje hlavní psychologické poznatky o šikaně, zkoumá fenomény komunikace pomocí moderních technologií a předkládá základní informace o stále relativně novém jevu, kterému se říká kyberšikana. Na teoretickou část navazuje část empirická, která je složena z kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Záměrem kvalitativního výzkumu bylo postihnout fenomény spojené se šikanou a kyberšikanou. Kvantitativní výzkum pak podává informaci o výskytu šikany a kyberšikany v České republice a mapuje pocity, které prožívají oběti šikany a kyberšikany. Významnou částí práce je analýza závislosti těchto pocitů na různých faktorech.
|
|
|
Srovnání využití vybraných apercepčních technik u dětí ve věku 6 až 7 let
Adámková, Jana ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Preiss, Marek (oponent) ; Sotáková, Hana (oponent)
Disertační práce se věnuje problematice užití apercepčních technik v diagnostice dětí ve věku 6 a 7 let se zaměřením na praxi školního psychologa. Teoretická část se zaměřuje zejména na téma psychologické diagnostiky na poli školní psychologie, úžeji pak na využití apercepčních technik, jejich přínosy a také na jejich kritiku. Druhým těžištěm teoretické části je seznámení s Tematickým apercepčním testem a metodou Roberts-2 a dále pak s vybranými skórovacími systémy. V úvodu praktické části je představena metodologie výzkumu. Třiceti dětem ve věku 6 a 7 let byly předloženy obě diagnostické metody a jejich odpovědi byly skórovány pomocí standardizovaných systémů a následně srovnány jak kvantitativně, tak kvalitativní metodologií. Lze říci, že příběhy evokované tabulemi Roberts-2 jsou vyšší vývojové kvality než příběhy podané na základě tabulí TAT, které jsou pro dotazované děti větší výzvou a vidíme v nich spíše, jak dítě reaguje v zátěži. V práci jsou taktéž popsána specifika administrace těchto metod v dětském věku. Na základě dat od 50 dětí byly vytvořeny pracovní české normy pro děti ve věku 6 a 7 let k metodě Roberts-2 a byly srovnány s originálními americkými normami.
|
|
|
Dynamická diagnostika v praxi školního psychologa
Mrázková, Marína ; Lucká, Barbora (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Tato bakalářská práce představuje dynamickou diagnostiku jako přístup, který může být součástí práce školních psychologů a pokouší se zjistit, nakolik je tato metoda aplikována v praxi českých školních psychologů. Data byla shromážděna a analyzována pomocí metody kvalitativního výzkumu z polostrukturovaných rozhovorů ze sedmi školními psychology. Z výzkumu vyplynulo, že školní psychologové ve své práci využívají v různé míře principy dynamické diagnostiky, ale ve většině případů ji nevyužívají systematicky. Tento závěr je ve shodě s výzkumem, který byl realizovaný v rámci projektu RAMPS-VIP III. V závěru práce autorka nabízí hypotézu, že by bylo přínosné, kdyby byli školní psychologové s touto metodou podrobněji seznamováni již během studia, zejména ti, kteří potenciálně míří do školství či poradenství. KLÍČOVÁ SLOVA Dynamická diagnostika, školní psychologie, vzdělávací obtíže, zkušenost zprostředkovaného učení
|
|
|
Působení školní psycholožky/psychologa v oblasti učitelského vyhoření
Bartoňová, Anna ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá působením školních psychologů/psycholožek v oblasti učitelského vyhoření. Cílem předkládané práce je zjistit a popsat, jak školní psychologové/psycholožky vnímají syndrom vyhoření a jakým způsobem přispívají k prevenci či samotnému řešení syndromu vyhoření u učitelů/učitelek na základních školách, kde působí. Teoretická východiska se věnují vymezení školní psychologie vzhledem k aktuální legislativě a na základě dostupných výzkumů. Důraz je přitom kladen na práci školních psychologů/psycholožek s vyučujícími. Dále pojednávají o syndromu vyhoření, jeho příčinách, projevech, prevenci, ale i možnostech řešení. Přičemž pozornost je věnována především učitelství jako rizikovému povolání. Empirická část seznamuje s průběhem a výsledky kvalitativního výzkumu. Ten byl realizován prostřednictvím rozhovorů s 10 školními psycholožkami a 1 školním psychologem. Prostřednictvím jejich analýzy jsem zjistila, že školní psycholožky a psycholog vnímají syndrom vyhoření u učitelů/učitelek jako aktuální téma a učitelství jako rizikové povolání. Ve škole nevyužívají žádné diagnostické nástroje pro zjištění profesní spokojenosti učitelů/učitelek a ani jimi nedisponují. V některých případech však situaci ve škole monitorují. Svým působením na škole přispívají k prevenci učitelského vyhoření, i...
|
|
|
Žáci z dětského domova z pohledu školního psychologa
Muchová, Aneta ; Lucká, Barbora (vedoucí práce) ; Páchová, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku žáků z dětského domova z pohledu školního psychologa. Popisuje, jak školní psychologové přistupují k žákům z dětského domova a jaké jsou specifické nároky na školního psychologa při práci s touto konkrétní skupinou žáků. Teoretická část se zabývá vymezením základních činností psychologa na škole a popisem výhod a úskalí dané profese. Další část teoretické části je zaměřena na děti z dětského domova a problematiku ústavní péče. Empirická část je zaměřena na představení výzkumu včetně výsledků a diskuze. Výzkum byl realizován ve spolupráci se školními psycholožkami, se kterými byly provedeny rozhovory. Získaná data z rozhovorů byla analyzována na základě otevřeného kódování a následně prezentována za pomocí techniky vyložení karet. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak školní psychologové přistupují k žákům z dětského domova a jaké jsou specifické nároky na školního psychologa při práci s touto konkrétní skupinou dětí. Výsledky práce přinášejí pohledy školních psychologů na problematiku žáků z dětského domova. Popisují specifika žáků z dětského domova, překážky pro práci s nimi a přinášejí doporučení ke zlepšení situace. KLÍČOVÁ SLOVA školní psycholog, žáci z dětského domova, ústavní výchova, dětský domov, kritická místa práce školního psychologa
|
host ::
RSS.