|
|
Studium dynamiky snovacího aparátu vybraných zástupců slíďáků (Araneae: Lycosidae) v průběhu jejich životního cyklu
Dolejš, Petr ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Žďárek, Jan (oponent) ; Hajer, Jaromír (oponent)
Současné znalosti o snovacím aparátu pavouků vycházejí zejména ze studia křižáků a příbuzných čeledí, zatímco snovací aparát slíďáků stál dosud v pozadí zájmu. Proto byl pro studium dynamiky snovacího aparátu v průběhu životního cyklu zvolen právě snovací aparát čtyř zástupců slíďáků. Životní cyklus každého z nich je stenochronní, s podobným počtem instarů (7-10), ale odlišnou délkou životních cyklů (1-3 roky). Všechny čtyři druhy se rozmnožují na jaře nebo v létě. Spermie se začínají tvořit ihned po adultní ekdyzi, přičemž u dvou druhů byl pozorován nezvyklý průběh diplotene. Epigamní chování odpovídá tomu, jaké prostředí ten který druh obývá, průběh kopulace je druhově specifický. Následně byla pozorována ontogeneze snovacího aparátu vyvíjejících se mláďat: Snovací aparát začíná být funkční v prvním instaru. Spigoty sekundárních ampulátních, piriformních a téměř všech aciniformních žláz se nesvlékají in situ, ale střídají s "tartipores", což jsou nefunkční útvary vzniklé po ekdyzi ze spigotu funkčního během předchozího instaru. Objevují se proto až od druhého instaru. Žlázy, jejichž spigoty se střídají s "tartipores", fungují během proekdyze a jejich evoluce souvisí s tím, jak se pavouci během svlékání zajišťují pavučinovými vlákny. Tímto zjištěním byla objasněna dosud sporná funkce aciniformních...
|
|
|
Psychosociální intervence u žen s perinatální ztrátou
Borůvková, Klára ; Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mapováním potřeb a průběhu procesu integrace zkušenosti perinatální ztráty u matek, kterým zemřelo dítě v průběhu druhého a třetího trimestru těhotenství nebo porodu. Jejím cílem je také navrhnout optimální intervenci, která by předcházela rozvoji komplikací ve smyslu psychických poruch (PTSD, PAS). Teoretická část popisuje perinatální ztrátu z hlediska incidence, etiologie, zabývá se problematikou ztráty blízkého člověka obecně a specifik v případě ztráty perinatální. V teoretické části se objevuje také problematika krize a jejího prožívání, fáze krize, vymezení pojmu psychosociální intervence a existující formy psychosociální intervence. Nabízí několik pohledů a přístupů k tématu truchlení jako procesu integrace náročné zkušenosti, popisuje jednotlivé fáze a možné problémy v jejich naplnění. Empirická část se zaměřuje na mapování prožitků a potřeb žen, které mají zkušenost s perinatální ztrátou. Rovněž sleduje přístupy a okolnosti, druhy podpory, které ženám pomohly vyrovnat se s touto zkušeností. Snaží se také identifikovat takové aspekty, které tomuto vyrovnání bránily nebo je komplikovaly. Výzkumné šetření zahrnuje 13 hloubkových rozhovorů, které byly analyzovány pomocí metody IPA (Interpretativní fenomenologická analýza). Tento kvalitativní přístup byl doplněn o...
|
|
|
Taxonomy of species of the genus Lachnum s.I. in Central Europe
Chlebická, Markéta ; Holec, Jan (vedoucí práce) ; Pažoutová, Sylva (oponent) ; Baral, Hans-Otto (oponent)
CíIeprúce Hlavnímpředmětemméprácebylo taxonomickyzhodnotitbohabý materiálLachnums. l. uloženýv českychherbařícha vlastnísběry. V případětaxonomickýchnebonomenklatorickýchproblémůstudovat určitouskupinu podrobně' Byly použiý rŮznémetody k řešení taxonomickýchproblémů. Nústinproblematilcyřešenév dizertačnípróci Problematickéskupiny v rámci rodl Lachnum. Yěnovalajsem pozornostlignikolním a herbikolnímdruhůmr' Lachnum a skupině Lachnum pygmaeum 1ČtrenetIII, VII) z taxonomickéhohlediska. Novějšíterénnísběryz těchtosubstrátujsou v článkuI. Druhový koncept v rodu Capitotricha.Druhy t, Capitotricha ve středníEvropě s vřecky vyrustajícímiz jednoduchýchseptse od sebe lišíjen v kvantitativníchzrracícha substrátu,protobyly sekvenovány. K dříve známéjediné sekvenci z tohoto rodu bylo získano a analyzovánovětšímnožstvídat. Ana|ýzapřinesla zajímavévysledky ýkající se druhu Capitotricha na větvičkáchNothofagus z jiŽní polokoule.Tropickéa subtropickélignikolní druhy r. Erioscyphella Kirschst.b|i7kérodůmLachnuma Capitotrichaby|y takézahrnutydo ana|ýzy. Taxonomierodu Trichopeziza.Na odumřelýchčástechbylin bylo rozlišeno7 druhůrodu. JménoPeziza sulphureaPers. bylo po velmi dlouhoudobupouŽívánopro druhs fialovoureakcív KoH odlišněod originálního pojetí tohoto jména.Druhá vrstva konfuze vznikla synonymizacíjménas Erinella...
|
|
|
Molecular phylogeny and evolutionary trends in Hieracium (Asteraceae, Lactuceae)
Krak, Karol ; Fehrer, Judith (vedoucí práce) ; Zozomová, Judita (oponent) ; Nieto Feliner, Gonzalo (oponent)
Pravé jestřábníky (Hieracium podrod Hieracium s. str.) se vyznačuje extrémní morfologickou variabilitou a různorodostí ploidních úrovní, která je spojená s různýma způsoby reprodukce. Předpokládá se, že v minulosti probíhala v rámci podrodu rozsáhlá hybridizace. V současné době je však hybridizace velice vzácná. Taxonomie podrodu je dost dobře propracována a diverzita na úrovni druhů je podrobně popsaná. Na druhé straně evoluční vztahy mezi jednotlivými druhy zatím nebyli studovány. Tato studie představuje první a zatím jedinou práci zaměřenou na objasnění těchto vztahů pomocí molekulárně biologických metod. Do analýz byly zahrnuty výlučně základní druhy (diploidní i polyploidní), které jsou morfologicky dobře odlišitelné a jsou chápány jako základní evoluční linie v rámci podrodu. Byli analyzovány sekvence dvou úseků chloroplastové DNA (trnT-trnL and trnV-ndhC) a mezerníkového úseku ETS, jádrové ribosomální DNA (nrDNA). V rámci studie byli vyvinuty tři nové low-copy jaderné markery, vhodné pro fylogenetické analýzy u Hieracium s. str., a každý z nich vykazoval vyšší variabilitu než nrDNA ETS. Jeden z nich, konkrétně část genu kódujícího enzym Squalen syntetázu (sqs), byl využit v rámci studie jako další jaderný úsek. Na základě analýzy sekvencí nrDNA ETS byly v podrodu Hieracium s. str....
|
|
|
Thermoregulation in ant genus Formica, an individual vs. colony conflict
Kadochová, Štěpánka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Dauber, Jens (oponent) ; Domisch, Timo (oponent)
Tato práce se zabývá termoregulací lesních mravenců ze skupiny Formica rufa. Naším cílem bylo lépe porozumět mechanismům, díky kterým lesní mravenci udržují teplotní homeostázu svých hnízd. Lesní mravenci jsou známí tím, že ve svých hnízdech udržují stabilně zvýšenou teplotu od jara do podzimu. Velký význam je tradičně přikládán funkci hnízda coby solárního kolektoru a také produkci tepla mikrobiálním společenstvem přítomným v hnízdním materiálu. Avšak někteří vědci věří, že lesní mravenci jsou schopni aktivní termoregulace, tedy že mohou ovlivňovat hnízdní teplotu svým chováním, jmenovitě sluněním se, zvýšenou metabolickou produkcí nebo přenosem tepla. Tato práce se skládá ze tří výzkumných článků. První se zaměřuje na časování termoregulace u lesních mravenců, druhý studuje podrobněji jeden specifický aspekt termoregulace lesních mravenců - slunící chování. Tyto dva články prezentují data z dlouhodobého terénního výzkumu a experimentů. Poslední článek vychází z laboratorních experimentů, kde jsme testovali hypotézy vzešlé z pozorování v terénu. Díky terénnímu výzkumu jsme zjistili, že aktivita mravenců (počet jedinců jdoucích do mraveniště) signifikantně koreluje s hnízdní teplotou. Jakmile poklesla aktivita mravenců, teplotní homeostáza v hnízdě byla narušena. V souladu se staršími autory jsme...
|
|
|
Specifika počítačem podporovaného překladu z němčiny do češtiny
Handšuhová, Jana ; Svoboda, Tomáš (vedoucí práce) ; Špirk, Jaroslav (oponent)
Abstrakt Diplomová práce se zabývá speciálním překladovým softwarem, jehož ovládnutí se postupně stává jedním ze základních předpokladů úspěšné překladatelské činnosti. V teoretické části se práce věnuje historickému vývoji, kategorizaci a hlavním funkcím nástrojů počítačem podporovaného překladu. Pokouší se také stanovit kritéria pro efektivní využití nástrojů CAT a určit typy a druhy textů, pro jejichž překlad se tyto nástroje nejčastěji využívají. Vychází při tom z klasifikace textů založené na funkčním pojetí jazyka a principů, na nichž nástroje CAT pracují. V empirické části diplomová práce srovnává výsledek překladatelského procesu (překladu jako produktu) při překladu za použití nástrojů CAT a bez nich. Korpus paralelních textů (originál-překlad) práce podrobuje translatologické analýze a zjišťuje, na jakých rovinách se rozdíly zpravidla projevují. Rozdíly mezi vlastním překladatelským procesem při překladu za použití nástrojů CAT a bez nich, které nelze empiricky doložit na výsledném produktu, práce analyzuje na základě dotazníkového šetření mezi překladateli. V závěru diplomová práce shrnuje a systematizuje zjištění vyplývající z empirické části a pojednává o předpokládaném vývoji na překladatelském trhu, vlivu nástrojů CAT na tradiční pojetí překladatelského procesu a jejich vztahu ke...
|
|
|
Souvislost psychosociálních faktorů perinatální péče s pacientskou spokojeností, průběhem porodu a zahájením kojení
Takács, Lea ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Dittrichová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce je věnována psychosociálním aspektům porodní a poporodní péče. Je rozdělena do tří tematických celků: psychosociální aspekty péče o rodičku, psychosociální aspekty péče o novorozence a psychosomatické souvislosti v porodnictví. Každý tematický celek sestává z části shrnující dosavadní poznatky v dané oblasti a vlastní výzkumné části. První tematický celek se zaměřuje na přístup zdravotníků k rodící ženě a jejich psychosociální kompetence (komunikace, poskytování informací, zvládání náročných situací atd.); je zakončen výzkumnou studií, jejímž cílem je identifikovat hlavní psychosociální faktory, které ovlivňují spokojenost rodiček s péčí v českých porodnicích. Druhý tematický celek sleduje porodní situaci z perspektivy novorozence a obsahuje následující témata: psychosociální potřeby novorozence, raný kontakt matky a dítěte, péče o předčasně narozené a nemocné děti a zahájení kojení; je uzavřen vlastní výzkumnou studií o faktorech, které mohou podpořit či naopak zkomplikovat zahájení kojení. Třetí a poslední tematický celek se soustřeďuje na otázku vlivu psychologických proměnných na prožívání porodní bolesti a průběh porodu a v jeho empirické části je prezentován výzkum o dopadu psychosociálních faktorů perinatální péče na výskyt některých porodních komplikací a medicínských...
|
|
|
Funerální litina Podbrdska ve světle kontaktů s centry výroby litiny v Prusku a na Moravě v 19. století.
Bělová, Jana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent) ; Prahl, Roman (oponent)
Funerální litina poskytuje jedinečný vhled do prolínání světa umění se světem řemesla v 19. století. Podbrdsko představovalo v tomto období důležité ohnisko, z něhož se šířila jak umělecká invence, tak kvalitní řemeslo. Projekt "Funerální litina Podbrdska ve světle kontaktů s centry výroby litiny v Prusku a na Moravě v 19. století", financovaný z Grantovou agenturou univerzity Karlovy ukazuje podbrdskou funerální litinu ve kontextu s nejdůležitějšími centry výroby litiny v Prusku na Moravě a v Rakousku. Bylo popsáno a vyhodnoceno 39 vzorníků a zpracována fotodokumentace 2020 litinových náhrobků. Z toho 547 v Berlíně, 142 v Gliwici, na Hořovicku, Berounsku,Rožmitálsku, Plzeňsku a Plasku 559, na Blanensku a v okolí Frýdlantu nad Ostravicí 376, v Mariazell a okolí 396. Litinové funerálie stojí na pomezí umělecké a běžné komerční litiny. Středoevropskou funerální litinu 19. století lze rozdělit do třech základních okruhů. První okruh má své prameny v pruských královských slévárnách v Berlíně a Gliwici, k jejich odkazu se hlásí také plaská a fürstenberská berounská a také starší blanenská litina. Pro tento okruh je typické novoklasicistní a střízlivé novogotické tvarosloví. V Berlíně tato tradice tvarosloví pokračovala až do počátku 20. století. Druhý okruh má svůj původ na Podbrdsku. Vzorník, který...
|
|
|
Programy monitoringu výskytu a početnosti ptáků jako zdroj ekologických dat
Mourková, Jindra ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent) ; Bejček, Vladimír (oponent)
2 SOUHRN VÝSLEDKŮ DISERTAČNÍ PRÁCE Regionální údaje o ptačích společenstvech jsem zkoumala z pohledu druhového bohatství a výskytu ptačích druhů v závislosti na prostředí a v případě zimujících ptáků také na klimatických podmínkách. Zdrojem dat o výskytu (příp. početnosti) ptačích druhů pro mne byly regionální síťový atlas Prahy (Fuchs et al. 2002), záznamy ze zimního sčítání vodních ptáků ve středních Čechách, vlastní údaje o hnízdní populaci labutě velké na Třeboňsku a údaje z individuálního značení labutí velkých poskytnuté Kroužkovací stanicí Národního muzea. Součástí disertace je také ukázka z připravovaného Atlasu hnízdního rozšíření ptáků na Třeboňsku, na kterém se autorsky podílím. První příspěvek (Mourková J., Fuchs R., Sedláček O., Janovský Z., Exnerová A., Škopek J. & Formánek J.: Bird species richness in urban environments: increased habitat diversity or natural refuges?)se zabývá analýzou faktorů ovlivňujících diversitu urbánní avifauny. Základní otázkou bylo, zda je druhové bohatství ptáků zvyšováno spíše rozlohou refugií přirozených biotopů nebo heterogenitou prostředí. Dále jsme se ptali, zda ochuzování městské avifauny směrem od okraje do centra města je způsobeno izolací od okolní krajiny či zda lze tento fenomén zcela přičíst složení a heterogenitě prostředí. K analýze vlivu prostředí na...
|
|
|
Rozmnožovací strategie vybraných druhů hroznýšovitých hadů (Boidae)
Vejvodová, Tereza ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent)
Důležitou součástí životní historie každého druhu je počet a velikost narozených potomků, který je limitován velikostí mateřské investice. Čeleď hroznýšovitých hadů (Boidae) zahrnuje druhy s různě velkou mateřskou investicí do potomků. Studovaným druhem byl hroznýšovec kubánský (Chilabothrus angulifer), který má sníženou velikost vrhu, ale produkuje jedny z největších mláďat v celé čeledi hroznýšovitých. Cílem diplomové práce bylo zanalyzovat vztahy mezi parametry životní historie a pokusit se najít možné evoluční příčiny této vysoké mateřské investice. Z výsledků vyplývá, že rozhodnutí samice o reprodukci je v souladu s "Capital breeder" strategií, kdy velikost samice pozitivně ovlivňuje velikost vrhu a mláďat. Překvapivým výsledkem je, že menší (mladší) samice rodí spíše syny než dcery, což lze vysvětlit hypotézou Lokální kompetice o zdroje. Zdatnost mláděte by měla růst s velikostí při narození, což se potvrdilo pouze v mezidruhovém srovnání na pravděpodobnosti přežití, u hroznýšovce kubánského je velmi vysoká. Klíčová slova: hadi, hroznýšovec kubánský, mateřská investice, životní historie, sexuální dimorfismus, poměr pohlaví
|
host ::
RSS.