|
|
Studie ještěrky zelené, Lacerta viridis, a ekologicky provázaných druhů plazů v České republice
Chmelař, Jan ; Rehák, Ivan (vedoucí práce) ; Vojar, Jiří (oponent) ; Moravec, Jiří (oponent)
Ještěrka zelená Lacerta viridis (Laurenti, 1768) je v ČR legislativně chráněna jako kriticky ohrožená. Její rozšíření na území Čech je omezeno na malé izolované lokální populace, které se nacházejí za severní hranicí souvislého areálu výskytu druhu a jsou úzce spjaty s velmi specifickými biotopy. Analyzovali jsme distribuci druhů jak v celostátním měřítku, tak v měřítku mikrostanovišť a vytvořili prediktivní model rozšíření druhů. Nejrelevantnějšími faktory ovlivňujícími rozšíření druhu v ČR byly: roční srážky, sklon terénu, průměrná teplota nejteplejšího čtvrtletí a srážky v nejchladnějším čtvrtletí. Na úrovni mikrostanovišť si jedinci vybírali své bezprostřední okolí podle blízkosti vyvýšených kamenů/pařezů, dostupnosti úkrytů a blízkosti keřů. Nebyla preferována místa s vysokým procentem trávy a vysokou vegetací. Dále jsme analyzovali rozšíření vybraných druhů plazů ekologicky propojených s Lacerta viridis a identifikovali jejich preferovaná stanoviště. Pro tyto analýzy jsme vybrali užovku podplamatou, Natrix tessellata, ještěrku obecnou, Lacerta agilis a užovku hladkou, Coronella austriaca. Všechny vytvořené modely jsou kompatibilní s publikovanými daty a jsou použitelné v teorii i praxi ochrany vybraných druhů. Klíčová slova: Squamata, Lacertidae, říční fenomén, druhová ochrana, management...
|
|
|
Reprodukční strategie gekonů: role makroevolučních novinek i fenotypové plasticity.
Kubička, Lukáš ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent) ; Boukal, David (oponent)
Předkládaná disertační práce se skládá z úvodu a čtyř kapitol, které spojuje téma reprodukčních strategií gekonů. Kapitoly se pak skládají ze čtyř publikací a jednoho rukopisu v recenzním řízení. Všichni gekoni mají společnou reprodukční vlastnost, tzv. invariantní snůšku, pro niž je charakteristický malý a hlavně stálý počet vajec v rámci jedné snůšky. První kapitola ukazuje, že invariantní snůška gekonů vznikla patrně selekcí na zvyšování investice do jednotlivých potomků, zatímco u anolisů (nepříbuzné skupiny ještěrů s invariantní snůškou) vznikla nejspíš selekcí na redukci zátěže gravidní samice. Závislosti zjištěné z mezidruhových alometrií velikosti vejce a celé snůšky anolisů a gekonů lze interpretovat i v širším kontextu šupinatých plazů (Squamata). Druhá kapitola se zabývá strategií investic do reprodukce, růstu a tukových zásob u gekona Paroedura picta, u nějž se mezi jednotlivými sledovanými parametry životních strategií překvapivě uplatňuje alokační hierarchie. Vliv teploty na rychlost reprodukce stejného druhu gekona je předmětem třetí kapitoly. Pozorovaná závislost rychlosti reprodukce na teplotě je pravděpodobně řízena jiným mechanizmem, než jaký předpokládá testovaný univerzální vztah navrhovaný v rámci tzv. Metabolické teorie ekologie. Poslední kapitola je věnována dvěma pracím,...
|
|
|
Tělní povrchy plazů jako projekční plátna evoluce
Abramjan, Andran ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent) ; Šulc, Michal (oponent)
Dizertace se zabývá zejména zbarvením (a také ošupením) u vybraných druhů plazů a sleduje, jaké evoluční či ekologické souvislosti indikují vlastnosti těchto povrchových znaků. Hlavní tematické okruhy lze zhruba rozdělit na dvě skupiny: antipredační signály a efekty partenogeneze. Dominantní metodou, použitou ve většině studií je vizuální modelování. Práci tvoří následující případové studie. 1) Scinkové rodu Tiliqua používají v ohrožení svůj nápadně modrý jazyk k zastrašení potenciálních predátorů. Zjistili jsme, že jazyk má zároveň poměrně vysokou reflektanci v UV spektru, tedy v barvě často používané ještěry k vnitrodruhové komunikaci. Pomocí vizuálních modelů jsme zjišťovali, jak modrý jazyk vnímají soukmenovci a predátoři tilikvy (draví ptáci). V obou vizuálních modelech se UV-modrý jazyk jeví proti přírodnímu pozadí nápadnější, než jazyk růžový. V modelu soukmenovců se navíc jeho odstín částečně překrývá s odstíny UV-modrých skvrn, které jsou pohlavně selektovaným znakem u různých druhů ještěrek. UV-modrý jazyk tedy zřejmě přispívá k efektivitě deimatického signálu při antipredačním chování a nelze vyloučit ani jeho případnou roli ve vnitrodruhové komunikaci. 2) U gekončíka nočního (Eublepharis macularius) jsme detekovali UV reflektanci nepigmentovaných ploch kůže. Ty tvoří na ocase, kterým...
|
|
|
Multikomponentní signalizace u želv a šupinatých plazů
Brejcha, Jindřich ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent) ; Carazo, Pau (oponent)
Multikomponentní signály jsou komplexní podněty, sestávající se z mnoha součástí, vnímané pouze jedním smyslovým orgánem. Barevné vzory na tělech živočichů mohou fungovat právě jako multikomponentní signály. Tato práce zahrnuje výsledky studií zabývající se způsoby produkce barvy na povrchu těl želv a šupinatých plazů společně s poznámkami o relativistickém pojetí funkce takových barevných povrchů těl živočichů. Výsledky ukazují, že zbarvení želv, kterému byla do současnosti věnována pouze malá pozornost, je pod vlivem působení pohlavního výběru. Zbarvení želv je stejně jako zbarvení šupinatých plazů výsledkem upořádání různých typů pigmentových buněk v kůži. Želvy však mohou produkovat barvu svých těl také pomocí uspořádání vláken kolagenu v kůži, což je jev známý pouze u ptáků a savců. Mezi zkoumanými druhy se mechanismy produkce barvy povrchu těla výrazně liší, přestože jsou jednotlivé složky utvářející zbarvení mezi těmito druhy sdílené. Na příkladu polymorfních ještěrek je ukázáno, že kategorické rozdíly v barvě jednotlivých morf vznikají ve skutečnosti na základě kvantitativních rozdílů v obsahu jednotlivých pigmentů. Kvantita těchto pigmentů je však regulována dvěma konzervativními úseky DNA, které jsou sdílené mezi barevnými morfami napříč různými druhy. Želvy a plazi nabízejí užitečný...
|
|
|
Poměry pohlaví u plazů v závislosti na typu určení pohlaví
Palata, Tomáš ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent)
Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují poměry pohlaví v populacích plazů a tyto faktory se mohou lišit na každé úrovni poměru pohlaví. Pozorovaný poměr pohlaví je tak výsledkem komplexních procesů. Jedním ze základních faktorů, který v tomto ohledu hraje roli, je způsob určení pohlaví. U plazů jsou rozlišovány dva typy určení pohlaví. Jedná se o genotypové určení pohlaví (GSD), kdy je pohlaví určeno během splynutí gamet na základě přítomnosti pohlavních chromozomů. Druhy s GSD mají vyrovnanější poměry pohlaví po narození, či vylíhnutí a v dospělosti se vyskytuje častější mortalita heterogametického pohlaví. Dále existují druhy s environmentálním určením pohlaví (ESD), jejichž pohlaví je určeno teplotou během termosenzitivní fáze inkubace vejce. Tyto druhy mají naopak poměry pohlaví po vylíhnutí mnohem variabilnější a tato variabilita může být zachována až do dospělosti. Tato práce se zaměřuje na rozdíly v poměrech pohlaví u druhů s GSD a ESD. Zabývá se i otázkou ohroženosti populací plazů s ESD z hlediska vychýlených poměrů pohlaví v důsledku současné změny klimatu. Klíčová slova: poměr pohlaví, plazi, určení pohlaví, GSD, ESD, změna klimatu
|
|
|
Ekologie užovky podplamaté (Natrix tessellata) na Chrudimce
Pešanová, Věra ; Rehák, Ivan (vedoucí práce) ; Moravec, Jiří (oponent)
Užovka podplamatá, Natrix tessellata, je na území České republiky zákonem prohlášená kriticky ohroženým druhem. Historie herpetologicky a ochranářsky mimořádně pozoruhodné populace na Chrudimce je v literárních záznamech krátká a útržkovitá - první záznamy ze středního toku Chrudimky pochází ze 70. let 20. století a z dolního toku řeky na Pardubicku teprve z 90. let 20. století. Dosud neexistovaly podrobnější populační údaje, ale pouze pozorování, která zahrnovala spíše jednotlivé exempláře. Tato práce se proto zaměřuje na velikost, složení a disperzi populace z Chrudimky, získání příslušných morfologických, ekologických, etologických a genetických dat a na identifikaci důležitých krajinných prvků a ohrožujících faktorů jakožto podkladů pro ochranu zdejší populace. Výsledky z terénních dat sesbíraných v letech 2019-2021 poukazují na životaschopnou populaci s každoročním rozmnožováním. Na základě odhadů pomocí zpětných odchytů čítá populace dolního toku na Pardubicku přibližně 220-440 dospělých jedinců. Hibernakulum, které využívá většina populace, se nachází v PP Nemošická stráň, hlavní loviště se nachází po proudu pod jezem na řece v Nemošicích a na blízkém mrtvém rameni. Menší část populace zimuje a loví potravu v Drozdicích, směrem proti proudu od Nemošické stráně. Sezóna aktivity může začínat...
|
|
|
Evoluční dynamika rodu Hemidactylus (Squamata, Gekkonidae) v prostoru a čase
Janák, Vojtěch ; Šmíd, Jiří (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent)
Rod Hemidactylus je jednou z nejúspěšnějších skupin infrařádu Gekkota šupinatých plazů. Se svými více než 180 popsanými druhy představuje druhý nejpočetnější rod gekonů vůbec. V posledních dekádách byl objektem poměrně intenzivního výzkumu, který přinesl mnohé poznatky o jeho fylogenezi, vnitřní struktuře,rozšíření, biogeografii a taxonomii. Počet popsaných druhů se za tuto dobu více než zdvojnásobil. Přes tento posun v poznání a přes jeho velikost a evoluční úspěch, které z rodu Hemidactylus dělají dobrý model pro studium diversifikace a evoluce, žádná komplexnější studie těchto otázek provedena nebyla. Tato práce tak představuje pokus o prozkoumání fylogeneze a evoluce rodu, jeho historii, šíření a diversifikační dynamiku, založený na kompletnějším druhovém zastoupení, než jaké bylo doposud ve výzkumech zahrnuto.
|
|
|
Analýza stanovištních preferencí obojživelníků v severovýchodní části okresu Třebíč
Jeřábková, Lenka ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent)
7 ABSTRAKT V severovýchodní části okresu Třebíč bylo opakovaně monitorováno 108 vodních ploch v letech 2004 a 2005 a prokázáno rozmnožování 11 druhů. U Bombina bombina, Bufo bufo, Bufo viridis, Hyla arborea, Pelobates fuscus se jednalo o potvrzení předešlých údajů, naopak druhy Triturus cristatus, Triturus vulgaris, Rana temporaria, Rana dalmatina, Rana esculenta synklepton byly na sledovaném území objeveny nově. Výrazně vyšších hodnot frekvence výskytu jednotlivých druhů dosáhly BufBuf (60,2 %), RanEscSyn (78,7 %) a HylArb (48,1 %). Naproti tomu druhy TriCri, TriVul, BufVir, RanArv, RanDal byly ve sledovaném území zastoupeny s frekvencí nižší. Byla zjištěna pozitivní korelace podílu litorální, natantní a submerzní vegetace a průhlednosti vodního sloupce a naopak negativní korelace míry zastavěného území s počtem druhů obojživelníků rozmnožujících se na vodní ploše. Redundanční analýzou (RDA) byl stanoven statisticky průkazný vliv environmentálních proměnných (podíl litorální vegetace, průhlednost, velikost vodní plochy a počet dalších vodních ploch v okruhu 500 m) na výskyt obojživelníků na vodních plochách a byly navrženy "ideální rozmnožovací plochy" pro jednotlivé druhy. Nebyly zjištěny žádné rozdíly vlivu environmentálních faktorů na druhovou diverzitu při použití souborů dat s různým počtem druhů....
|
|
|
Ekologie, etologie a variabilita ještěrky zelené, Lacerta viridis v Přírodní rezervaci Tiché údolí
Chmelař, Jan ; Rehák, Ivan (vedoucí práce) ; Moravec, Jiří (oponent)
The european green lizard, Lacerta viridis is a critically endangered reptile species which is in the region of Bohemia present only in relict isolated populations. These populations are closely linked to slopes with a southern exposition in deeply engorged river valleys. These valleys exhibit a unique climatic effect also known as the river phenomenon which allows numerous animal and plant species to survive far beyond their standard northern range. The chosen locality in Tiché údolí is a subject to long-term conservational management and the studied lizard population seems to reflect its effectiveness. This study is aimed to evaluate variability, ecological and ethological characteristics of lizards within the locality and is focused on changes on the population level. Key words: European green lizard, Lacerta viridis, Tiché údolí, river phenomenon, variability, ecology, ethology, population characteristics Abstrakt Ještěrka zelená, Lacerta viridis, je kriticky ohrožený druh plaza, který se na území Čech vyskytuje pouze v reliktních a izolovaných populacích. Ty jsou úzce spjaty se svahy v hluboko zaříznutých říčních údolích. Tato údolí vykazují unikátní klimatický efekt, známý též jako říční fenomén, který umožňuje výskyt četných živočišných i rostlinných druhů i za severní hranicí jejich běžného...
|
|
|
Juvenilní zbarvení u ještěrů
Bauerová, Anna ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent)
Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o zbarvení ještěrů - mechanismus vzniku barvy, barviva (pigmenty a strukturní barvy) a hormonální vliv na zbarvení těla. Zabývá se možnými funkcemi zbarvení (antipredační, sociální, termoregulační) a jeho vznikem. Dále je přehledem prací o juvenilním zbarvení ještěrů, které se věnují testování hypotéz, jakou funkci odlišné zbarvení mláďat u ještěrů plní. Zmíněny jsou i mechanismy změn zbarvení a faktory, které je ovlivňují. Součástí práce je také experimentální část, zabývající se jednotlivými barevnými znaky juvenilních a adultních gekončíků. Zvolili jsme několik znaků: pruhovaný ocas juvenilů, pruhované tělo juvenilů, světlý pruh na hlavě u juvenilů, pruhovaný ocas adultů, pruhované tělo adultů a světlý pruh na hlavě u adultů. Na několika fylogenetických stromech jsme zjišťovali, zda se jedná o odvozené znaky. Po porovnání stromů se ukázalo, že v případě juvenilního zbarvení se pravděpodobně jedná o ancestrální znak. V případě adultního vzoru jsme nedošli k jasnému závěru. Klíčová slova: juvenilní zbarvení, ontogenetická změna zbarvení, ještěři
|
host ::
RSS.