Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 108 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vybrané dopady klimatických změn na ptáky v horách Evropy: posuny ve výškovém rozšíření, změny početnosti a změny fenologie
Mikulcová, Eliška ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Hološková, Adriana (oponent)
Množství studií se zabývá vlivem klimatických změn na organismy, mimo jiné i na horské ptactvo. Horské druhy jsou obzvláště ohrožené působením změn klimatu, jelikož se vyskytují v extrémním prostředí. Změny klimatu působí na horské ptáky většinou přes rostoucí teplotu prostředí, která ovlivňuje jejich výškové posuny a početnosti. Obě tyto proměnné jsou kromě změny klimatu závislé i na specifických druhových vlastnostech jednotlivých druhů, oblasti jejich výskytu a změně habitatu. Tato práce se zaměřila na utřídění poznatků o dopadech klimatické změny na horské ptáky a na objasnění variability výškových posunů těchto druhů. Bylo zjištěno, že větších výškových posunů do vyšších oblastí dosahovaly druhy nižších poloh, otevřené krajiny a druhy s rychlou životní strategií. Při posunech do nižších oblastí převažovalo působení změny habitatu nad vlivem klimatické změny. Žádné významné posuny nebyly zaznamenány, když druhy odpovídaly na změnu klimatu změnou fenologie, což jim zřejmě umožnilo kompenzovat její dopady na lokální úrovni. Populační trendy byly většinou negativní s největšími poklesy pro vysokohorské druhy, druhy s vysokou ekologickou specializací, daleko migrující druhy a druhy s krátkou délkou života. Pro snížení poklesu početností je důležité nastavit vhodný lokální management krajiny a...
Celoroční specialisté? Habitatové niky migrantů na hnízdištích a zimovištích
Zálišová, Jaromíra ; Procházka, Petr (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Migranti na dlouhé vzdálenosti podstupují každoročně náročné cesty, aby se vypořádali se sezonalitou prostředí a využili vrcholy dostupnosti sezónních zdrojů. Prostředí, ve kterém se v těchto geograficky odlišných oblastech v rámci ročního cyklu vyskytují, se výrazně liší a nutí je tak vypořádat se s širokým spektrem podmínek. Zkoumáním toho, zda jsou tažní ptáci celoročními specialisty, kteří sledují svou habitatovou niku, nebo generalisty, kteří obývají širší spektrum habitatů, můžeme lépe pochopit jejich ekologii a požadavky na ochranu ve světle globálních změn. Naše znalosti o výběru habitatových nik napříč sezónami však stále zůstávají kusé. Cílem této práce bylo prozkoumat a zhodnotit formou literární rešerše dosavadní poznatky o výběru habitatů tažnými druhy ptáků na hnízdištích a zimovištích. Důraz byl kladen na mechanismy ovlivňující výběr prostředí, včetně geografických a antropogenních vlivů, objasnění ekologických nároků a potenciální specializace tažných ptáků v průběhu ročního cyklu. Současná literatura ukazuje, že tažní ptáci jsou pravděpodobně mnohem méně oportunističtí, než jsme si dosud mysleli, nicméně komplexní analýza dat o využívání habitatů jednotlivými druhy zatím chybí a bylo by vhodné věnovat jí v budoucnu pozornost. Lepší porozumění využívání habitatových nik tažnými...
Vliv pesticidů na populace ptáků zemědělské krajiny
Kutzendőrferová, Adéla ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Grünwald, Jan (oponent)
Pesticidy jsou problematické chemické přípravky, které se vyskytují v různých prostředích. Tyto látky mají tendenci se hromadit v živých organismech, kde se rozkládají jen velmi pomalu a mohou mít negativní dopad na ptačí populace. Proto jsou některé chemické látky detekovány ve zmíněných prostředích dodnes, i několik let po jejich zákazu používání a mohou tak nadále ovlivňovat organismy. Cílem mé bakalářské práce bylo vypracovat literární rešerši na téma vliv pesticidů na populace ptáků zemědělské krajiny. První část práce je zaměřena na pesticidy, jejich historii, dělení na jednotlivé systémy a účinky. Druhá část práce pak pojednává o celkových dopadech používání pesticidů na populace ptáků zemědělské krajiny, zejména na hnízdní úspěšnost a početnost. V této části bylo shromážděno několik studií, které potvrzují negativní vliv pesticidů na početnost ptáků, avšak ne v každém případě jsou tyto studie reprezentativní pro reálné situace v krajině. Na závěr je v práci zhodnocena celková role pesticidů v pozorovaném úbytku ptáků a jsou také představeny návrhy k řešení současných negativních trendů. Práce poukazuje na nutnost rozšíření výzkumných studií, které by reflektovaly skutečné podmínky v zemědělské krajině a odhalily by tak skutečnou míru působení těchto chemických přípravků na ptačí populace.
Vliv agro-environmentálních opatření na ptáky v podmínkách střední a východní Evropy
Žid, Jeroným ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Szarvas, Filip (oponent)
Polní ptactvo ubývá už desítky let v důsledku intenzifikace zemědělství. Nástrojem EU pro ochranu biodiverzity jsou agro-environmentalní opatření (AEO), jejichž efektivnost není dostatečně prozkoumána v zemích střední a východní Evropy. V zájmu dosažení vysoké účinnosti AEO a úspěšné ochraně polních ptáků je nutné shromáždit dostupné informace z této části Evropy. Mezi nejefektivnější obecná opatření patří biopásy trvalé vegetace (na semena bohaté pásy, pásy kvetoucích rostlin, živé ploty), ale i omezení pesticidů či snížení dávek hnojiv. Další kategorií jsou cílená opatření, která jsou nejvhodnější pro ohrožené druhy. Při používání AEO je nutné vzít v úvahu jak areály rozšíření ptačích druhů, tak i vliv daného opatření na jednotlivé druhy, protože se často liší. Jelikož se nejpoužívanější opatření bez zacílení na konkrétní druhy projevila účinně, bylo by vhodné tato opatření mezi sebou kombinovat, aby byl výsledný vliv na ptáky co nejlepší. Nově, jsou platby zemědělcům za aplikování AEO vypláceny podle dosažení výsledku, což je efektivnější přístup, který je však nutné vylepšit, aby byl pro zemědělce atraktivnější. Pro zlepšení celoevropského trendu polních ptáků je důležité, aby se co nejvíce zemědělců zapojilo do AEO. Jejich zapojení ovlivňuje mimo výše plateb i vědomí o problematice a...
Disperse a přežívání slípky zelenonohé (Gallinula choloropus) v urbánním prostředí
Vodičková, Barbora ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Pobyt slípky zelenonohé (Gallinula chloropus) v Praze je již po léta doloženým faktem. Mapování a pozorování tohoto druhu během zimních období je ale minimální a mnoho se o nich neví. Současná klimatická změna přináší nejen jiné klima, ale zapříčiňuje i proměnu prostředí společně s neustálým nárůstem urbanizace. Hranice zimovišť ptáků se posouvá nejen na sever, ale i více do měst. A to se může pro jedince stát fatálním. Počasí je nevyzpytatelné a v průběhu zimních období 2016/17 a 2017/18 byly pro dnešní dobu neobvyklé zimní podmínky, které se na zimující populaci v Praze podepsaly. Během zimy 2016/17 zimující populaci narušila extrémně tuhá zima s průměrnými teplotami hluboce pod nulou a neobvykle velkou sněhovou pokrývkou. Během zimy roku 2017/18 slípky zelenonohé přežívaly v pro ně příznivých podmínkách. Důvodem velkého úbytku zimujících jedinců následujícího roku zapříčinily nejen nevýhodné klimatické podmínky, ale i například nevhodné zvolení městského stanoviště. Ojedinělou lokalitou, která jim i během extrémně nepříznivého počasí jakéhokoli druhu nabízí bezpečné útočiště, je lokalita pražské Zoologické zahrady v Troji. V této výjimečné lokalitě jsou dle statistiky jedinci schopni přežívat. Klíčová slova: zimování, slípka zelenonohá, počasí, stojaté vody, řeky, Zoologická zahrada, Praha
Trendy početnosti, ohrožení a ochrana endemických ptačích druhů na ostrovech
Rohová, Kateřina ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Sam, Kateřina (oponent)
Jako endemity označujeme druhy rostlin a živočichů, které žijí pouze v omezené oblasti a nikde jinde na světě je nenajdeme. Právě ostrovy jsou domovem mnoha těchto organismů včetně ptáků, na něž se zaměřuje tato diplomová práce, a jsou často považovány za významná centra světové biodiverzity. Většina endemických druhů je však vlivem řady faktorů (zejména genetických a demografických), většinou úzce souvisejících se způsobem života na ostrovech, velmi zranitelná. Jejich ochraně se však zároveň věnuje mnoho úsilí, takže je důležité se ptát, do jaké míry toto úsilí zamezuje jejich ztrátě. Cílem této práce je proto celkové zhodnocení míry úspěšnosti ochrany ostrovních ptačích endemitů ve srovnání s kontinentálními podmínkami. Toto globální shrnutí totiž doposud chybělo. Zároveň je v této práci zkoumáno, jak tři významné ohrožující faktory podpořené antropogenní činností (destrukce stanovišť, invazní druhy a intenzivní lov) ovlivňují populační trendy kontinentálních a ostrovních ptačích druhů. Posledním cílem pak bylo zmapovat a na příkladech vysvětlit, které ochranářské nástroje jsou pro endemické druhy v praxi efektivní a které nikoliv. Výsledky statistických analýz založených na průzkumu globální databáze o téměř 8000 ptačích druzích ukázaly, že ostrovní endemické druhy zůstávají i přes vysoké úsilí...
Změna společenstev ptáků v krajinném měřítku na příkladu Třeboňska
Havelka, Jan ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Populační trendy ptáků bývají obvykle studovány především na velkých celonárodních a kontinentálních škálách nebo naopak zcela lokálně. Ve snaze propojit tato prostorová měřítka jsme po dvaceti letech (mezi lety 2001 a 2021) zopakovali kvantitativní výzkum ptačích společenstev v CHKO Třeboňsko. Sčítání ptáků probíhalo v hnízdním období na padesát kilometrů dlouhém transektu (128 sčítacích bodů) procházejícím pestrou paletou biotopů. Zjistili jsme úbytek dálkových migrantů a hmyzožravých ptáků oproti stabilnějším či mírně narůstajícím populacím stálých druhů. V souladu se známými trendy jsme zaznamenali také pokles populací druhů vázaných na zemědělskou krajinu. Protichůdné poznatky se týkají spíše jednotlivých druhů, které se v rámci našeho datasetu chovají odlišně, než jak je popisováno JPSP a PECBMS. Příkladem může být námi zjištěný nárůst populací jinak ubývajícího vrabce domácího (Passer domesticus) i v. polního (Passer montanus), nebo celostátně stabilního čížka lesního (Spinus spinus). Za pomoci detailního mapování změn habitatu a porostu na jednotlivých bodech a dalších ekologických charakteristik jednotlivých druhů jsme se pokusili tyto obecné i lokálně specifické změny ve výskytu a populačních trendech ptáků vysvětlit. Zajímaly nás také projevy všeobecně popisované homogenizace ptačích...
Ohrožení a ochrana evropských dravců
Žandová, Denisa ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Dravci jsou mezi lidmi díky své vizuální atraktivitě a velikosti velmi oblíbenou skupinou živočichů. To jim získává pozornost i ze strany ochránců přírody. Navzdory ochraně, která jim je věnována, jsou dravci mezi ptáky velmi ohroženi a na některých místech Evropy populace stále klesají. Nejčastějšími faktory, které v současnosti dravce ohrožují, jsou ztráta habitatu, pytláctví, elektrická vedení, větrné elektrárny a otravy olovem. Tato práce popisuje způsoby, jakými se dravci chrání, zjišťuje, jaká opatření jsou efektivní a hledá další vhodná řešení, která by mohla vést ke zlepšení statusu ohrožení. Ukázalo se, že dravce s podobnými ekologickými nároky a způsobem života ohrožují stejné faktory. V různých oblastech Evropy převažují jiné ohrožující faktory. Jednotlivé státy se odlišují v přístupech k ochraně dravců a některé faktory nejsou dostatečně studovány, proto je potřeba se této problematice i nadále věnovat. Klíčová slova: dravci, ochrana biodiverzity, ohrožující faktory, úbytek habitatu, otrava olovem, pytláctví
Ochranářská významnost ptáků podél sukcesního gradientu v opuštěných vojenských prostorech
Bystřický, Václav ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Početnost ptačích druhů se v otevřených biotopech napříč celou Českou republikou během posledních dekád výrazně snížila z důvodu řady negativních faktorů, jako je například urbanizace a pokračující intenzifikace a mechanizace zemědělství. Řada (nejen ochranářsky významných) druhů ptáků tak začala být z důvodu zhoršené kvality těchto biotopů nucena vyhledávat nezasažené krajinné fragmenty, kterými jsou například opuštěné vojenské výcvikové prostory. Atraktivita těchto prostorů spočívá především v nedotčenosti území, která byla před těmito negativními faktory ochráněna. Vlivem činnosti armády se na těchto územích zachovala heterogenní krajina, charakteristická pestrou mozaikou biotopů v různé fázi vegetační sukcese - od holé půdy, přes traviny, řídké křoviny, husté křoviny až po stromové porosty. Hlavním cílem této diplomové práce bylo zachytit společenstva ptáků v jednotlivých biotopech podél sukcesního gradientu, k čemuž posloužil terénní průzkum 42 opuštěných vojenských výcvikových prostorů, jejichž význam pro ochranu avifauny zůstává doposud stále neprozkoumaný. Výsledky mé práce poukazují na skutečnost, že nejvíce ubývajících a ohrožených druhů ptáků vyhledávalo raně sukcesní typy biotopů (tj. holou půdu, traviny), zatímco sukcesně starší typy biotopů (tj. husté křoviny, stromové porosty)...
Dlouhodobé populační trendy urbánních ptáků v Evropě a České republice
Grünwald, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Urbanizace je jedním z nejdůležitějších procesů provázejících lidskou civilizaci a zároveň neodvratně účinkuje na ekologická společenstva. Nejlépe prozkoumanou skupinou organismů ve vztahu k urbanizaci jsou ptáci. Různé druhy ptáků mají odlišnou schopnost se na život ve městech adaptovat, takže pro ně urbanizace funguje jako určitý environmentální filtr. Města se přitom velmi dynamicky mění, a proto se může také upravovat charakteristika tohoto environmentálního filtru, což by se mohlo projevit ve změnách početnosti druhů žijících v městském prostředí. Lze předpokládat, že doba, po kterou druh ve městech žije, bude mít vztah k jeho populačním změnám, konkrétně že druhy, které města kolonizovaly dříve, v současnosti vlivem proměn městského prostředí ubývají, zatímco noví kolonizátoři přibývají. Získal jsem trendy 95 běžných urbanizovaných druhů ptáků od roku 2000 do roku 2016 v 16 evropských zemích. Za pomoci místních ornitologických expertů jsem získal údaje o době urbanizace každého z těchto druhů v každé zemi a za odfiltrování vlivu devíti dalších ekologických znaků jsem k sobě tyto dvě proměnné vztáhl. Populační trendy ptáků měly statisticky průkazný vztah k době urbanizace, přičemž druhy urbanizované dříve ubývaly, zatímco nedávno urbanizované druhy přibývaly. To může být zapříčiněno např. tím,...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 108 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Reif, Jan
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.