|
| |
|
|
Programy monitoringu výskytu a početnosti ptáků jako zdroj ekologických dat
Mourková, Jindra ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent) ; Bejček, Vladimír (oponent)
2 SOUHRN VÝSLEDKŮ DISERTAČNÍ PRÁCE Regionální údaje o ptačích společenstvech jsem zkoumala z pohledu druhového bohatství a výskytu ptačích druhů v závislosti na prostředí a v případě zimujících ptáků také na klimatických podmínkách. Zdrojem dat o výskytu (příp. početnosti) ptačích druhů pro mne byly regionální síťový atlas Prahy (Fuchs et al. 2002), záznamy ze zimního sčítání vodních ptáků ve středních Čechách, vlastní údaje o hnízdní populaci labutě velké na Třeboňsku a údaje z individuálního značení labutí velkých poskytnuté Kroužkovací stanicí Národního muzea. Součástí disertace je také ukázka z připravovaného Atlasu hnízdního rozšíření ptáků na Třeboňsku, na kterém se autorsky podílím. První příspěvek (Mourková J., Fuchs R., Sedláček O., Janovský Z., Exnerová A., Škopek J. & Formánek J.: Bird species richness in urban environments: increased habitat diversity or natural refuges?)se zabývá analýzou faktorů ovlivňujících diversitu urbánní avifauny. Základní otázkou bylo, zda je druhové bohatství ptáků zvyšováno spíše rozlohou refugií přirozených biotopů nebo heterogenitou prostředí. Dále jsme se ptali, zda ochuzování městské avifauny směrem od okraje do centra města je způsobeno izolací od okolní krajiny či zda lze tento fenomén zcela přičíst složení a heterogenitě prostředí. K analýze vlivu prostředí na...
|
|
|
Vliv dynamiky klimatických a stanovištních podmínek na změny početnosti a migračního chováni zimujících a migrujících vodních ptáků
Adam, Matyáš ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Bejček, Vladimír (oponent)
Vodní ptáci se svými specifickými habitatovými a potravními nároky, jež se mohou během ročního cyklu měnit (Riffell et al. 2003; Taft & Haig 2006), dokáží rapidně reagovat na změny prostředí a indikovat tak kvalitu a rozmanitost mokřadů (Delany 1999; Fernández et al. 2005; Amat & Green 2010). Výrazná přeměna krajinného pokryvu související s antropogenním využíváním krajiny a oteplování klimatu vedly v posledních desítkách let k významným změnám v rozšíření a početnosti mnoha druhů vodních ptáků napříč Evropou (Delany et al. 2006; Fox et al. 2010; Lehikoinen et al. 2013; Pavón-Jordán et al. 2015a). Abychom porozuměli dynamice migrujících ptáků v prostoru i čase a mohli hodnotit dopady jak globálního charakteru, tak lokálních podmínek jednotlivých stanovišť během celého ročního cyklu, je zapotřebí nadnárodně řízeného monitoringu a výzkumu. Od zahájení Mezinárodního sčítání vodních ptáků (IWC) v roce 1967 byly v západním Palearktu dokumentovány signifikantní trendy početnosti (rostoucí i klesající) u téměř poloviny populací zimujících vodních ptáků (Delany et al. 2006; Wetlands International 2016) a odrazily se tak i na trendech v jednotlivých zemích, včetně České republiky. Mokřadní lokality na našem území, jejichž dostupnost je značně proměnlivá dle aktuálních povětrnostních podmínek, se nachází spíše na okraji zimního rozšíření vodních ptáků (Gilissen et al. 2002), přesto u nás početnost většiny druhů v posledních dekádách narůstá (Musil et al. 2011). Navíc na území České republiky nebyl v posledních dekádách zaznamenán významný nárůst zimních teplot (Klein Tank et al. 2002; Musilová et al. 2009; Dušek et al. 2013). Je proto pravděpodobné, že zde ptáci mohli začít využívat vhodná alternativní prostředí s dostupnými zdroji potravy, která úspěšně dokáží redukovat negativní dopady chladného počasí a to nejspíš i bez ohledu na ochranný status prostředí (Musilová et al. 2015). Vedle stávající územní ochrany byly na našem území za účelem ochrany migrujících ptáků vyhlášeny v roce 2004 tzv. ptačí oblasti (special protection ares; evropská směrnice o ptácích 2009/147/EC). Dosud však u nás nebyla testována efektivita a dopad zákonné ochrany na jednotlivé druhy zimujících vodních ptáků. Navíc některé zahraniční studie již poukázali na nesoulad mezi ptačími oblastmi a rozšířením druhů (López-López et al. 2007; Briggs et al. 2012; Albuquerque et al. 2013). Takové výsledky volají po dalším vědeckém výzkumu, který je potřebný jak na úrovni společenstev tak detailněji na úrovni jednotlivých druhů.
Husy velké, jimiž se zabývá druhá část disertační práce a jejichž populace v Evropě doznaly během posledních desítek let rapidního nárůstu, jsou ideálním modelovým druhem pro sledování jejich vztahu ke změnám prostředí a klimatu, ale také jejich vztahu k rušení antropogenního původu (Fox & Madsen 1997; Ramo et al. 2015). K tomu je potřebná patřičná znalost jejich distribuce, početnosti a chování. Od třicátých let, kdy začaly být husy na našem území kroužkovány, intenzita individuálního značení ptáků sice značně kolísala a odrážela se tak i v množství zpětných záznamů, v posledních deseti letech ovšem rapidně vzrostla (Podhrazský 2010). Historická data do roku 2002 (Cepák et al. 2008) společně s daty novými však dosud nebyla důkladně analyzována a ve světle současných změn tradičních zimovišť a migračního chování většiny populací hus vyžadují zvýšenou pozornost. V současné době navíc přichází na řadu také satelitní sledování jedinců, které nám dokáže prozradit detailnější informace o chování jedinců.
|
|
|
Vlastnosti reprodukčních biotopů a biodiverzita obojživelníků na výsypkách Mostecka
Budská, Daniela ; Bejček, Vladimír (vedoucí práce)
Výsypky po těžbě hnědého uhlí představují nová rozsáhlá stanoviště, která díky členitému reliéfu nabízejí vhodné biotopy pro řadu druhů organismů. Na nepropustném podloží třetihorních jílů zde vznikají v terénních sníženinách podmáčená až zatopená stanoviště, vyšší partie mají naopak spíše xerotermní charakter. Na nerekultivovaných výsypkách se tak vytváří pestrá mozaika stanovišť. Navzdory přírodovědné hodnotě těchto oblastí, v České republice stále převažuje využívání technické rekultivace, během které dochází k zarovnání terénu a likvidaci většiny vodních ploch. Cílem studie je porovnání prostředí nerekultivovaných a rekultivovaných výsypek, konkrétně nabídky a vlastností vodních ploch (rozloha, hloubka, sklon břehů, oslunění atd.) a zjistit, zda se na výsypkách liší druhová diverzita obojživelníků. Následně porovnat tyto post-těžební plochy s dalšími typy krajin těžbou neovlivněnými.
|
|
|
Vliv anthelmintických návnad na prevalenci Echinococcus multilocularis u lišek obecných v ČR
Brožová, Adéla ; Jankovská, Ivana (vedoucí práce) ; Bejček, Vladimír (oponent)
V roce 2012 byla v několika vybraných oblastech Karlovarského kraje zjišťována přítomnost tasemnice měchožila bublinatého (Echinococcus multilocularis) u přirozeně infikovaných lišek. Od ledna do prosince 2013 byly v daných oblastech s nejvyšší prevalencí tohoto parazita rozmisťovány návnady obsahující anthelmintikum (80 g rybího masa + 50 mg Praziquantel- Drontal plus flavour) v množství 50 ks/km 2. V roce 2014 bylo provedeno kontrolní šetření a následné srovnání prevalence této tasemnice ve sledovaných oblastech v letech 2012 a 2014, tj. před a po podání návnad s anthelmintiky. Zjištěná prevalence měchožila bublinatého byla u lišek před podáním 80 % (12/15), po podání návnad 10,5 % (2/19) Kromě toho byla provedena analýza střevní tkáně lišek infikovaných a lišek neinfikovaných měchožilem bublinatým pro stanovení koncentrace vybraných prvků (Cd, Cr, Cu, Fe, Mn, Ni, Pb, Zn). Lišky napadené touto tasemnicí vykazovaly ve sliznici tenkého střeva vyšší hladinu následujících prvků: chrom (Cr), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), nikl (Ni), zinek (Zn). Naopak koncentrace primárně toxických prvků (Cd a Pb) byla ve střevní sliznici lišek napadených měchožilem bublinatým nižší než ve střevě lišek bez tohoto parazita.
|
|
|
Endoparazité koní
Scháňková, Štěpánka ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Bejček, Vladimír (oponent)
V rámci tohoto výzkumu bylo devět ponyů rozděleno do tří skupin (A, B, C), aby mohli být postupně uměle infikováni třetími larválními stádii cyathostom. Každý pony byl infikován dávkou čítající 30 000 cyathostom, jež byly skladovány po dobu 4 týdnů v přitozených klimatických podmánkách panujících v České republice. Od října 2011 do ledna 2012 byli následně všichni ponyové zkoumáni post-mortem na přítomnost malých strongylidů. Během helmintologických pitev bylo zajištěno 17 druhů podčeledi Cyathostominae náležících k následujícím rodům: Coronocyclus, Cyathostomum,Cylicocyclus, Cylicostephanus, Gyalocephalus a Petrovinema, přičemž nejvyšší prevalenci (100 %) vykazovaly druhy Cyathostomum catinatum, Cyathostomum alveatum a Cylicocyclus nassatus. V lumenu céka bylo lokalizováno celých 65,6 % populace dospělců těchto hlístic, zatímco v oblasti kolonu tomu bylo pouhých 34,4 %. Z hlediska pohlaví parazitů bylo zaznamenáno 1,736 (24,6 %) samic a 5,329 (75,4 %) samců. Z nashromážděných malých strongylidů bylo v prvních dvou fázích výzkumu (skupiny A, B) tvořeno 98,57 % a 95,48 % dospělci, a tudíž larvální stádia zde tvořila pouze zanedbatelná část. Jinak tomu bylo ovšem ve třetí fázi výzkumu (skupina C), kde dospělci byli zastoupeni 29,07 %, zatímco larvální hypobiovaná stádia dosahovala celých 67,73%. I přes skutečnost, že všichni ponyové byli ošetřeni ivermectinem v dáce 400 ug/kg, byla u šesti z nich potrvezna infekce dospělci druhu Oxyuris equi, díky čemuž vznikla v rámci tohoto výzkumu první Evropská studie dokazující rezistenci tohoto parazita na makrocyklické laktony.
|
|
|
Vliv turistického ruchu na výskyt tetřívka obecného v Krušných horách
Korunková, Andrea ; Šímová, Petra (vedoucí práce) ; Bejček, Vladimír (oponent)
Krušné hory jako stěžejní oblast s výskytem tetřívka obecného jsou zároveň velmi turisticky atraktivní oblastí, obzvláště v posledních letech. Počty tetřívka obecného klesají obecně nejen v rámci České republiky, ale v celé Evropě.
Pohled na výskyt tetřívka současně se zohledněním oblíbenosti a navštěvovanosti turistických tras v letním i v zimním období v Krušných horách nabízí dosud nezodpovězené otázky. Zda je klesající tendence populace tetřívka obecného v Krušných horách zapříčiněna turistickým ruchem, zda je tento vliv zanedbatelný či do nějaké míry významný.
Počty tetřívka obecného v Krušných horách jsou monitorovány každoročním terénním průzkumem v době toku.
V této práci je zjišťována frekvence tras v zájmovém území, které je lokalizováno do okresů Chomutov a Most. Na základě této frekvence je pomocí programu ArcMap 10.2 provedena analýza výskytu tetřívka obecného v referenčních letech 2007, 2009, 2011 a 2014. Data týkající se frekvence tras a výskytu tetřívka jsou dále porovnána. Dle výsledku lze konstatovat, že rušení turistickou návštěvností má vliv na populaci tetřívka obecného, nelze však tvrdit, že tento vliv je významný či určující.
|
|
|
Vliv přikrmování na prostorovou aktivitu jelena evropského
Kilhofová, Blanka ; Bejček, Vladimír (vedoucí práce) ; Otakar, Otakar (oponent)
Vojenský výcvikový prostor Hradiště zaujímá celou centrální část Doupovských hor. Omezení vstupu veřejnosti a jednotný myslivecký management na velkém území daly podmínky pro vznik unikátního biotopu spárkaté zvěře. Na populacích zvěře probíhá řada výzkumů, mezi nimi i výzkum prostorové aktivity jelení zvěře pomocí GPS telemetrie.
Telemetrická data byla použita k vyhodnocení vlivu přikrmovacích zařízení na prostorovou aktivitu jelena evropského. Tento vliv byl ve sledovaném období sice ovlivněn mírnou zimou, přesto je vliv na prostorovou aktivitu patrný. Samci jsou v období přikrmování výrazně aktivnější než samice a jejich vazba na krmná zařízení je taktéž vyšší než u samic.
|
|
|
Návrh a implementace dílčí části informačního systému ve společnosti XY
Kuneš, Martin ; Bejček, Vladimír (oponent) ; Klčová, Hana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na návrh implementace zvolené části ERP systému, který vychází z funkčních požadavků firmy XY. Vzhledem k rozsáhlosti systému se bude tato práce zabývat pouze jednou funkční oblastí, a to konkrétně řízením majetku. Hlavní částí práce je vytvoření modulu na evidenci majetku a jeho inventur pomocí systému čárových kódů, který není standardní součástí systému. Tento nový modul je navrhován pro implementaci v Microsoft Dynamics AX 2012.
|
|
|
Identifikace‚ zpřístupnění a ochrana specifických ekosystémů hnědouhelných výsypek v Severozápadních Čechách: Soubor opatření k realizaci naučně-rekreačního využití Hornojiřetínské výsypky a její okolí
R-PRINCIP Most ; ENKI o.p.s., Třeboň ; ARTECH s.r.o., Litvínov ; Česká zemědělská univerzita, Praha ; LARECO, Praha ; Pixová, Kateřina ; Šímová, Petra ; Svoboda, Ivan ; Sixta, Jan ; Vojnar, Jiří ; Linhart, Josef ; Trpáková, Ivana ; Trpák, Pavel ; Přikryl, Ivo ; Šťastný, Karel ; Bejček, Vladimír ; Sklenička, Petr
Vymezení území (Hornojiřetínská výsypka - vznik a základní charakteristiky). Historický vývoj území Hornojiřetínské výsypky. Cíle a předpokládané přínosy souboru opatření, metody. Zóny Hornojiřetínské výsypky: zóna zvýšeného návštěvnického zájmu A1, zóny návštěvnického zájmu A2 až A6, zóny zvýšeného zájmu ochrany přírody B1 a B2, zóny zájmu ochrany přírody B3 a B4. U jednotlivých zón je uvedena obecná charakteristika, vegetace, fauna, navržená prioritní funkce zóny, stávající negativní vlivy, návrh opatření a náklady na realizaci opatření.
|
host ::
RSS.