Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 45 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Karyotypová evoluce snovačkovitých pavouků (Araneae: Theridiidae)
Večeřová, Hana ; Forman, Martin (vedoucí práce) ; Dolejš, Petr (oponent)
Pavouci (Araneae) patří mezi velmi diverzifikovaný řád v rámci podkmene klepítkaců (Chelicerata). Většina druhů se řadí do skupiny Entelegynae, stejně jako zástupci čeledi snovačkovitých (Theridiidae). Jejich významným rodem je Latrodectus, známý svojí přezdívkou "černé vdovy". V práci jsou shrnuty základní informace o jejich biologii, fylogenezi a cytogenetice s přesahem do genomických dat snovaček a příbuzných pavouků. Přestože je cytogenetika pavouků zajímavým oborem, zejména kvůli přítomnosti neobvyklých pohlavních chromozomů, zůstávají některé otázky nezodpovězené. Základním trendem u entelegynních pavouků je snižování diploidního počtu chromozomů. Cílem práce bylo ověřit možnosti snovačkovitých (Theridiidae) jako modelového systému pro studování těchto změn. Právě rod Latrodectus disponuje potenciálem z důvodu překvapivě diverzifikovaných karyotypů, které jsou u Entelegynae spíše neobvyklé. I když se jedná o populární skupinu, úroveň karyotypových dat je nízká a zasloužila by si být revidována. Navzdory tomu se jeví jako slibným modelovým systémem kosmopolitní snovačka L. geometricus a její komparace s ostatními z rodu nebo čeledi Theridiidae. S moderními cytogenetickými metodami by mohla pomoct objasnit snižování počtu jak pohlavních, tak i nepohlavních chromozomů, ke kterému docházelo v...
Role snovacího ústrojí a specifické rysy produkce hedvábí u sklípkanů (Araneae: Mygalomorphae)
Sýkorová, Barbora ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Dolejš, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce vznikla rešerší odborných článků, publikací a internetových zdrojů, které se zaměřují především na snovací aparát a produkci hedvábí u sklípkanů. Práce je obohacena o obrázky, které by mohly čtenáři lépe pomoci se orientovat v daném tématu. Pavouci patří do nejpočetnějšího kmene členovců. Dělíme je na infrařády Araneomorphae (dvouplicní pavouci), Mesothelae (sklípkoši) a Mygalomorphae (sklípkani). Pavouci mají tělo rozdělené na hlavohruď a zadeček, spojené stopkou. Trávicí soustava pavouků je specifická tím, že jim umožňuje přijímat pouze tekutou stravu. Téměř u všech pavouků jsou vyvinuty jedové žlázy. Snovací činnost je velice významným rysem pavouků. Důležitou část snovacího aparátu tvoří snovací bradavky, nacházející se u sklípkanů na konci zadečku. Počet snovacích bradavek se u zástupců jednotlivých čeledí liší, většinou však dochází k redukci jejich počtu. Základními funkčními a stavebními jednotkami snovacího aparátu jsou snovací žlázy, které přecházejí na povrchu snovacích bradavek ve spigoty, kterými je vypuzováno hedvábí na povrch. Hedvábí pavoukům slouží ke tvorbě tenat či ke tvorbě ochranných obalů vajíček - kokonů. V České republice můžeme spatřit tři druhy sklípkanů čeledi Atypidae (rod Atypus): sklípkánka hnědého, sklípkánka černého a sklípkánka pontického....
Výzkum diverzity pavouků pro účely ochrany přírody.
Krajíčková, Kateřina ; Opatová, Věra (vedoucí práce) ; Dolejš, Petr (oponent)
Pavouci jsou kosmopolitní a velmi diverzifikovanou skupinou bezobratlých živočichů, která hraje velmi důležitou roli v ekosystému. Díky jejich všudypřítomnosti i v antropogenních a hospodářských ekosystémech je můžeme považovat za vhodnou skupinu, která se dá využít pro potřeby biologické ochrany. Pavoučí jedy a jejich hedvábí mají do budoucna také potenciální využití i v biotechnologiích. Pavouci dnes ovšem čelí mnoha ohrožujícím faktorům, mezi které patří například změna klimatu, ztráta jejich habitatu, pesticidy, kyselé deště, či jiné introdukované druhy bezobratlých. Ochrana pavouků se v současné době řeší několika způsoby, a to za pomoci regionálních nástrojů mezi které patří Bernská úmluva (Bern convention), Směrnice o stanovištích (Habitat directive) a Červený seznam ohrožených druhů IUCN (the Red list of Threathened Species of the IUCN). Konkrétně v EU však chybí úsilí o jejich ochranu nejen z hlediska hodnocení, ale i z hlediska regionálních a vnitrostátních právních předpisů. K jejich ochraně však napomáhá i fakt, že se mohou nacházet na chráněných územích, jako jsou například národní parky, nebo chráněná krajinná území, což značně napomáhá k udržení jejich diverzity. Největší překážku pro ochranu pavouků tvoří nedostatek veřejné podpory, která může souviset s neznalostí a obavami. Tyto...
Aphidofágie u polyfágních predátorů
Valdecká, Miriam ; Řezáč, Milan (vedoucí práce) ; Dolejš, Petr (oponent)
Mšice patří mezi nejrozšířenější hmyzí škůdce v agroekosystémech. Doposud byla věnována značná pozornost jejich přirozeným nepřátelům, zejména specializovaným predátorům a parazitoidům. Informací o vlivu polyfágních predátorů je už méně, hlavně u pavouků a střevlíků. Proto je cílem této bakalářské práce shrnout poznatky o této skupině. A zaměřit se na výhody a nevýhody aphidofágie u polyfágních predátorů. Klíčová slova: Mšice, aphidofágie, polyfágie, pavouk, střevlík, predátor
Ekologie a epigamní chování slíďáků rodu Alopecosa (Araneae: Lycosidae)
Just, Pavel ; Dolejš, Petr (vedoucí práce) ; Žďárek, Jan (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám českými zástupci slíďáků rodu Alopecosa. Literární rešerše shrnuje poznatky o ekologii těchto pavouků, jejich způsobu života, fenologii a preferenci habitatů. Zvláštní důraz je kladen na rozmnožování slíďáků rodu Alopecosa, a to především na jejich epigamní chování. V současné době jsou námluvy pavouků studovány hlavně s ohledem na multimodální signalizaci. Nechybí ale ani údaje o jejich životních cyklech, kopulaci a péči o mláďata. Studium epigamního chování zástupců rodu Alopecosa je neprávem velmi opomíjeno, zvláště když si uvědomíme, jakých výsledků bylo dosaženo výzkumem amerických slíďáků rodu Schizocosa. K získání souvislostí je třeba znát taxonomii rodu Alopecosa, nastiňuji tedy recentní problematiku systematiky a fylogeneze celé čeledi Lycosidae.
Arachnofobie a příčiny strachu z pavouků
Říha, Roman ; Dolejš, Petr (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Strach z pavouků je velmi rozšířený a v určitých případech může přerůstat ve fobii. Negativní postoj k pavoukům lze nalézt již v mytologii některých národů. Tento postoj je často zastáván i v kultuře západní civilizace. Je zajímavé, že tento strach přetrvává, ačkoli je jen velmi málo pavouků, kteří jsou schopni ohrozit lidský život. Je více možných příčin vzniku arachnofobie, mimo jiné klasické podmiňování, informační přenos a vliv emoce odporu. Právě vliv odporu (znechucení) se jeví jako velmi pravděpodobné vysvětlení vzniku fobie z pavouků. Relevantnost strachu je popsána na základě výčtu pro člověka nebezpečných pavouků. Někteří pavouci jsou totiž schopni ohrozit lidské zdraví toxiny obsaženými v jejich jedu. Základními otázkami jsou tedy opodstatněnost lidského strachu z pavouků a možné příčiny vzniku tohoto negativního vztahu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 45 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
5 Dolejš, P.
2 Dolejš, Pavel
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.