|
|
Filosofie sportu
Pilátová, Lucie ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá filozofií sportu a historickou analýzou olympijské myšlenky. Cílem práce je přiblížit čtenáři historické počátky sportu a zhodnotit změny a postoje mezi původní filozofií sportu a novodobou myšlenkou olympismu. Konkrétně zde pak hledáme odpovědi na otázky, jak se z filozofického hlediska liší antický sport od novodobého, a zda lze z této změny vyvodit rozdíly v postavení sportu v tehdejší a dnešní společnosti. Práce je založena na historických událostech a filozofických myšlenkách vzniku starověkého olympismu a na skutečnostech, které vedli k jeho zániku a útlumu sportu ve středověku a dále popisuje vznik novodobého sportu, v jeho kolébce, Anglii a obrození olympijského hnutí na přelomu devatenáctého a dvacátého století.
|
|
|
Příjmy organizačních výborů letních olympijských her
Žižka, Martin ; Šíma, Jan (vedoucí práce) ; Kolář, František (oponent)
Název: Příjmy organizačních výborů letních olympijských her Cíle: Hlavním cílem této práce je analýza hlavních příjmů jednotlivých organizačních výborů letních olympijských her. V práci jsou blížeji analyzovány především příjmy z prodeje vstupenek. Vedlejším cílem je upravení a dopočítání převodního mechanismu pro měny. Zjištěné hodnoty v národních měnách jsou převáděny na CZK roku 2010, tyto hodnoty vyjadřují skutečnou hodnotu, jaká by byla zaplacena v roce 2010, pokud by se olympijské hry konaly v České republice. Metody: V práci je použito pro sběr dat metod sekundární analýzy dokumentů. Základní soubor tvoří letní olympijské hry konané v období 1896-2008, k porovnání jsou přidány i odhady z Londýna (2012) a Prahy (2016, 2020). Zkoumané proměnné jsou: celkový příjem OVOH, příjem OVOH z prodeje televizních práv, příjem OVOH ze sponzorování, příjem MOV z TOP programu, příjem OVOH z prodeje licencí, příjem OVOH z prodeje vstupenek, průměrná cena prodané vstupenky, nejdražší a nejlevnější cena vstupenky na úvodní ceremoniál OH, celkový počet prodaných vstupenek. Pro převod hodnot z národních měn na CZK roku 2010 je použit převodní mechanismus využívající měnových kurzů, parity kupních sil a indexu spotřebitelských cen. Pro vyhodnocení výsledků se používají následující analýzy: trendová analýza pro...
|
|
|
Společný tým NDR a SRN na olympijských hrách v Melbourne v roce 1956
Veselková, Ivana ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Diplomová práce "Společný tým NDR a SRN na olympijských hrách v Melbourne v roce 1956" pojednává o procesu vytváření společného olympijského družstva NDR a SRN, který začal v roce 1955 a který byl podmíněn tehdejším rozhodnutím Mezinárodního olympijského výboru, že obě Německa musí na olympijských hrách startovat v jednom týmu. Práce se zabývá průběhem vzájemných vyjednávání německých olympijských výborů a rozebírá cíle včetně těch ryze politických, které během jednání sledovali sportovní funkcionáři a politici NDR. Další část práce se věnuje fungování společného olympijského družstva v praxi na letních olympijských v Melbourne v roce 1956 a zabývá se otázkou, zda se ve skutečnosti spíš než o společné družstvo nejednalo o dva autonomní týmy, které měly společné jen viditelné atributy jako byly dresy a vlajka.
|
|
| |
|
|
Srovnávací analýza pojetí olympijských vítězství Emila Zátopka a Věry Čáslavské v dobovém tisku
Velikovská, Tereza ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Trunečková, Ludmila (oponent)
Bakalářská práce Srovnávací analýza pojetí olympijských vítězství Emila Zátopka a Věry Čáslavské v dobovém tisku se zabývá komparací způsobu informování tisku o olympijských vítězstvích dvou úspěšných českých sportovců - atleta Emila Zátopka a gymnastky Věry Čáslavské. A to pomocí analýzy a komparace článků čtyř dobových deníků týkajících se jejich sportovních úspěchů a olympijských her jako takových. Má za cíl dokázat na příkladech z denního tisku, že olympijská vítězství Emila Zátopka v době utužování komunistického režimu v Československu byla výrazně zatížena propagandou, která ovlivňovala také sportovní zpravodajství, jehož kvalita a objektivnost tím byla ovlivněna. V 60. letech, kdy naopak docházelo k postupnému uvolňování režimu, měly podle stanovené hypotézy sledované deníky o olympijských úspěších Věry Čáslavské informovat výrazně méně propagandisticky. Sledované období bylo ohraničeno na čtrnáct dní před začátkem her a měsíc po jejich skončení. U Emila Zátopka práce analyzuje sportovní zpravodajství v Rudém právu, Mladé frontě a Svobodném slově, u Věry Čáslavské také v Československém sportu. Analýza se zabývá zejména obsahovou stránku zpravodajství, lehce se dotýká i uveřejněných fotografií.
|
|
|
Využití sportovního zpravodajství ČTK z olympijských her ve Vancouveru 2010 v deníku Sport
Novotný, Ondřej ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Využití sportovního zpravodajství ČTK z olympijských her ve Vancouveru 2010 v deníku Sport" se zabývá mediálním pokrytím mimořádně významné sportovní události s cílem zjistit, do jaké míry je v dnešní době tištěný deník závislý na zpravodajství agentury. Na příkladu zimních olympijských her ve Vancouveru, jedné z nejvýznamnějších sportovních akcí roku 2010, mapuje produkci sportovní redakce České tiskové kanceláře a jediného specializovaného sportovního deníku v České republice. Práce se zaměřuje na komparaci olympijského zpravodajství v agenturním servisu a v deníku, přičemž se věnuje období počínajícímu týden před zahájením olympijských her a končícímu týden po jejich skončení. Práce sleduje, jak mnoho zpráv deník využíval a zdali pravidelně přebíral z ČTK určitý druh zpráv. Zároveň zkoumá, zda se zprávami z ČTK deník v případě jejich využití ještě dále pracoval, nebo je zanechal bez úpravy. Práce zachycuje, jak v době rozvoje internetových médií, které se zprávami z agentury pracují nejvíce, přistupuje k využití servisu České tiskové kanceláře tištěný deník, který nemůže jen přebírat zprávy ČTK. Kromě psaných zpráv se práce zaměřuje také na obrazovou stránku, tedy na využití fotografického servisu ČTK v deníku Sport. Zkoumá, zdali ve zpravodajství převažovaly vlastní fotografie...
|
|
|
Estetický pohled vnímatele na XXI. ZOH / prostřednictvím fotografie a masmédií/
Culka, Lukáš ; Jebavá, Jana (vedoucí práce) ; Bednář, Miloš (oponent)
Název: Estetický pohled vnímatele na XXI. zimní olympijské hry ve Vancouveru v Kanadě (prostřednictvím fotografie a masmédií) Cíle: Cílem práce je popsat a analyzovat prožitky skupiny českých diváků (fanoušků), která se zúčastnila XXI. ZOH (zimních olympijských her) ve Vancouveru v Kanadě, a tuto analýzu podložit amatérskými fotografickými snímky pořízenými v průběhu olympijských her. Dále poukázat na rozdílnost v kvalitě prožitku při sledování sportovní události prostřednictvím masových médií (zejména televize) a při osobní divácké účasti na sportovní události. Metody: V teoretické části diplomové práce byla provedena rešerše z aktuální odborné literatury s cílem shromáždit údaje, které byly formovány pomocí kompilace, komparace, analýzy a syntézy. V empirické části diplomové práce byl vytvořen soubor zkoumaných osob - českých sportovních fanoušků, kteří se zúčastnili XXI. ZOH ve Vancouveru v Kanadě. K výzkumu a popisu jejich prožitků z divácké účasti na XXI. ZOH ve Vancouveru v Kanadě bylo použito etnografického přístupu. Jako metoda získávání dat bylo uplatněno zúčastněné pozorování s plnou mírou participace na životě skupiny a neformální rozhovory vedené v průběhu XXI. ZOH ve Vancouveru i po jejich skončení. Veškeré fotografie pořízené skupinou během ZOH byly podrobeny analýze, s cílem vybrat...
|
|
|
Hrdina v totalitních médiích : srovnávací analýza olympijských vítězství Emila Zátopka (1948,1952)
Dušek, Petr ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Rigorózní práce "Hrdina v totalitních médiích: srovnávací analýza olympijských vítězství Emila Zátopka (1948, 1952)" pojednává o propagandě ve sportovní žurnalistice. Jejím cílem je posoudit, jakým způsobem informoval československý tisk o úspěších jednoho z nejlepších domácích atletů, Emila Zátopka, na olympijských hrách v Londýně a Helsinkách. Na základě odborné literatury a pozorování jsem stanovil hypotézu, že novináři využili Zátopkových triumfů k propagandistickým účelům a z úspěšného sportovce vytvořili socialistického hrdinu. Tuto hypotézu jsem ověřoval kvantitativní obsahovou analýzou v denících Rudé právo a Lidová demokracie. Zároveň jsem zformuloval dvě vedlejší hypotézy: Olympijské hry v roce 1952 měly výrazněji propagandisticky zatížené zpravodajské pokrytí než olympijské hry v roce 1948 a zpravodajské pokrytí obou olympijských her bylo výrazněji propagandisticky zatížené v Rudém právu než v Lidové demokracii. V analýze měřím propagandistickou zatíženost zpravodajských příspěvků, fotografií a reprezentací Emila Zátopka. Veškerý výzkum se opírá o bohatý teoretický základ, který zahrnuje definici propagandy, představení kulturní politiky v období 1948-1952 a vymezení termínu "hrdina" podle odlišných tradic na obou stranách železné opony.
|
|
|
Olympijské hry v Barceloně 1992 jako faktor změn v katalánském nacionalistickém diskurzu politických stran
Balík, Jiří ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Vzájemný propojený vztah sportu a politiky v konkrétním případě Olympijských her v Barceloně z roku 1992 nabízí široké uplatnění ve využití události pro posílení nacionalistických tendencí katalánské společnosti. Práce zkoumá, jakým způsobem se pořádání této události promítlo do vývoje katalánského nacionalismu v diskurzu politických stran. Tyto změny přitom analyzuje ve dvou rovinách. První rovinou je vývoj v čase - porovnává období před a po konání Olympijských her, hledí na vývojové tendence i napříč jednotlivými obdobími. Druhou rovinou je vývoj na úrovni debaty - hledí jak na kategorii politických stran, tak na kategorii katalánské politiky i na kategorii celostátní španělské politiky, nahlíží přitom na přesuny témat a tendencí napříč jednotlivými rovinami. Zkoumá tedy vývojové tendence politického diskurzu ve volebních programech, v projevech při výročních zasedáních na úrovni katalánského parlamentu a v projevech při výročních zasedáních na úrovni celostátního španělského parlamentu. Základními výzkumnými parametry práce jsou témata jazykové politiky, kulturní politiky, problematiky státoprávních reforem, lingvistické formy diskurzu a vztahu k Olympijským hrám. Hlavním východiskem práce je přínos sportovní akce ke konstrukčním nacionalistickým tendencím.
|
|
| |
host ::
RSS.