|
|
Combatants, civilians, activists or journalists? The role-orientation of citizen OSINT investigators in participative warfare in Ukraine
Hindrichs, Nils Benjamin ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Neag, Annamária (oponent)
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 dala podnět k nebývalému rozsahu takzvaných občanských OSINT vyšetřování. Soukromí občané z celého světa, kteří se organizují online, využívají veřejně dostupné informace a data, jako jsou satelitní snímky, sociální média nebo sledování letů, k vyšetřování porušování lidských práv, válečných zločinů, dezinformačních kampaní a pohybů vojsk. Jaká je však jejich role v kontextu participativní války? Tato práce prostřednictvím sedmi polostrukturovaných rozhovorů zkoumá a mapuje orientaci občanských vyšetřovatelů OSINT na roli v kontextu války na Ukrajině a zjišťuje, že si specificky cení a snaží se dodržovat pravidla ověřování, nestrannosti a odpovědnosti vůči sobě i ostatním, která si sami stanovili. Spojením specializovaných dovedností, znalostí a rutinních postupů zjištění rovněž poukazují na komunitu, která se skládá z "neprofesionálních profesionálů", což přináší komparativní výhodu komunity občanů OSINT oproti starším médiím. Na základě rozhovorů je navíc navržena typologie čtyř různých, ale vzájemně se prolínajících kognitivních rolových orientací, což přispívá ke zkoumání fenoménu, který je třeba ještě akademicky prozkoumat. Klíčová slova OSINT, zpravodajství s použitím otevřených zdrojů, občanská žurnalistika, participativní válka, novinářské role,...
|
|
|
Mob lynching: Analysis of framing and sourcing patterns in news media coverage in India
Rodrigues, Ronald ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
V Indii dochází k mafiánskému lynčování, což je čin, kdy skupina lidí brutálně zbije jednotlivce až do té míry, že jej veřejně nemilosrdně zavraždí. Tyto činy se rozšířily po zvolení Narendry Modiho předsedou vlády Indie a strany Bharatiya Janata Party (BJP) v květnu 2014. Tato práce zkoumala rámce a zdroje používané třemi hlavními národními deníky Times of India, Indian Express a The Hindu při pokrývání lynčování davů během Modiho prvního funkčního období od května 2014 do května 2019. Dále práce studovala faktory, které ovlivňují novináře během jejich zpravodajství, a vedl rozhovory se 6 novináři z novin. Cílem příspěvku bylo analyzovat, zda média zpochybňují stávající beztrestnost a připisují odpovědnost za činy davového lynčování. Studie zjistila výsledky naznačující, že davový lynč je zpravodajskými médii vykreslován jako "konflikt" s poměrně nižším využíváním rámce odpovědnosti a velkou závislostí na "policii" jako na zdroji. Studie také poukázala na to, že lynčování davů není ojedinělým incidentem, ale větším systémovým problémem v Indii, kde média hrají důležitou roli při zpochybňování selhání systému. Klíčová slova Mafiánské lynčování, Ochrana krav, Hinduista, Muslim, Nedotknutelní, Zpravodajské pokrytí, Narendra Modi, Rámcování, Zdroj, Novinář.
|
|
|
Transitional Journalism as a Practice in the Balkans: Media coverage analysis of the Kosovo-Serbia Conflict
Weizman, Jakob ; Brisku, Adrian (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Srbsko a Kosovo jsou v konfliktu od začátku kosovské války v letech 1998-99, kdy Srbsko provádělo etnické čistky proti kosovským Albáncům, které si vyžádaly přes 12 000 mrtvých a téměř milion vysídlených osob. Od té doby se Kosovo od roku 2008 prohlásilo za nezávislé, Srbsko však odmítá svou odtrženou provincii uznat. V uplynulých 25 letech převzala média v Kosovu jinou roli než tradiční "západní" novináři". Novináři podstupují úsilí, aby dále přispěli k deeskalaci konfliktu a poskytli spravedlnost obětem. Transitional journalism (TJ), jako nově vznikající výzkumná agenda na západním Balkáně, se snaží odhalit, jak média ovlivnily a byly ovlivněny etnickými liniemi a jizvami plynoucími z jugoslávských válek v 90. letech, například v Kosovu. Přechodná žurnalistika jako produkt slabých institucí a selhání spravedlnosti je v této disertační práci dále empiricky identifikována prostřednictvím smíšeného metodického přístupu zahrnujícího rámce přechodné žurnalistiky a rozhovory s kosovskými novináři. Klíčová slova Teorie rámcování; Kosovo; postkomunistické; postkonfliktní; rekonstrukční rozhovor; Srbsko; přechodná žurnalistika; západní Balkán; Jugoslávie.
|
|
|
Climate justice discourse in German quality newspapers along the political spectrum
Herber, Rebecca Theresa ; Neag, Annamária (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Klimatická spravedlnost je koncept, který poukazuje na nerovný dopad změny klimatu na různé skupiny a oblasti. Je zdůrazňována jak v akademické obci, tak na poli aktivismu a stále častěji se objevuje v německých novinách. To zdůrazňuje potřebu pochopit, jak mohou média přispět k formování veřejného diskurzu o klimatické spravedlnosti, což je cílem této studie. Prostřednictvím kritické analýzy diskurzu bylo zkoumáno 32 článků publikovaných v taz, SZ, FAZ a Die Welt s cílem identifikovat následující dominantní diskurzy o klimatické spravedlnosti v jejich zpravodajství: vícevrstvou nerovnováhu mezi globálním Jihem a globálním Severem, výzvu k holistickému zohlednění klimatické spravedlnosti, klimatickou spravedlnost jako součást agendy aktivistů a potřebu zaměřit se na vnitrostátní socioekonomickou nespravedlnost. Ačkoli lze mezi politickým zaměřením nalézt rozdíly, ukazuje se, že jsou větší mezi novinami s výraznější politickou příslušností na obou stranách politického spektra a méně výrazné mezi novinami s umírněnějším zaměřením. Je třeba poznamenat, že mnoho článků obecně nespadalo do žádného konkrétního diskurzu. Často zůstává zpravodajství o klimatické spravedlnosti povrchní a neposkytuje nuancovaný kontext o vrstvách nespravedlnosti, jejich vzájemných vazbách a širších důsledcích.
|
|
|
A memed Revolution?: Content analysis on how Twitter users used memes as a means for political expressions of dissent during the 11J protests in Cuba
León Carpio, Luis Orlando ; Turková, Kateřina (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá memy na Twitteru jako prostředkem pro politické vyjádření nesouhlasu během protestů, které proběhly na Kubě dne 11. července 2021. Zaměřuje se na odlišnosti v diskursech, které memy zprostředkovaly, a týkaly se protestů 11J a krize COVID-19. Práce se zaměřuje se na povahu sdělení, zkoumá jejich hlavní rysy, a take postoje a motivaci k jejich publikování. Celkem 111 memů nalezených v časovém rámci jednoho týdne, od 8. do 15. července 2021, bylo zkoumáno pomocí kvantitativní i kvalitativní obsahové analýzy s důrazem na kvalitativní postup. Dle výsledků analýzy memy nesly hlavní a zjednodušené názory Kubánců, odkazovaly na politické a jiné krize, zaměřovaly se na politiky a jejich příznivce jako na hlavní formy disentu. Z politického hlediska memy pomohly uživatelům Twitteru kritizovat vládu a politický a ideologický systém mimo jiné především humorem; i když byly nalezeny i vážně míněné memy. Memy, jejichž charakter byl primárně statický, získaly mezi 300 a 1000 lajky a byly vytvářeny a šířeny převážně běžnými uživateli, přičemž většina z nich byla překvapivě odjinud než z Kuby.
|
|
|
Podvodníci, nebo oběti? Vnímání státem řízeného dopingu po sjednocení Německa a otázky odškodnění
Kousal, Jan ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Tématem bakalářské práce je státem řízený doping v NDR. Cílem práce je zodpovědět, jakým způsobem bylo po sjednocení Německa na tyto sportovce nahlíženo a zda jim lze vůbec přiřknout statut podvodníků, který je u dopujících sportovců ve světě tolik běžný. Zároveň předložená práce zkoumá boj těchto sportovců či dalších iniciativ za jejich finanční odškodnění. Práce se v úvodní teoretické kapitole zabývá obecnou historií dopingu a systémem státem řízeného dopingu v NDR jako takovým. V další kapitole se zkoumá vývoj dění okolo východoněmeckých sportovců v 90. letech, kdy nejprve sjednocené Německo chtělo navázat na úspěšnou tradici sportu v NDR, ale po odhalení kauzy státem řízeného dopingu nastal odklon od této idey. Naopak se v tomto období začíná na sportovce nahlížet jako na oběti. Součástí kapitoly je také vznik spolku na pomoc dopingovým obětem DOH, jenž nastartoval boj sportovců za morální i materiální odškodnění, jehož začátek je rovněž součástí kapitoly. V té další už jsou pak prezentovány konkrétní výsledky těchto snah, a sice schválení dvou zákonů na pomoc dopingovým obětem a úspěch kolektivní žaloby sportovců na farmaceutickou společností VEB Jenapharm, která ve východoněmeckém dopingovém systému hrála klíčovou roli dodavatele preparátů na zvýšení výkonnosti.
|
|
|
The Austrian electoral law reform 2007: An Experiment and inspiration?
Uhlich, Tereza ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rakouskou volební reformou z roku 2007, jejíž součástí bylo snížení věkové hranice aktivního volebního práva z 18 na 16 let. Snížení věkové hranice u především aktivního volebního práva rezonovala v rakouské společnosti již od 90. let. Zpravidla ho prosazovaly levicové strany, ty pravicové byly naopak proti. Postupně se v celkově pěti spolkových zemích povedlo věkovou hranici na komunální či zemské úrovni snížit. Na spolkové úrovni byla situace odlišná. K prosazení došlo díky politickému kalkulu mezi vládními stranami, kdy byl návrh SPÖ na snížení volební věkové hranice vyměněn za ten od ÖVP, prosazující zavedení možností volby poštou. Návrh byl nakonec všemi politickými stranami v parlamentu schválen. Rakousko se tak stalo prvním evropským státem, který se ke snížení věkové hranice rozhodl. Přestože bylo snížení věkové hranice schváleno bez větší pozornosti, zapříčinilo vznik mnoha projektů, které udržují i tak vysoký zájem mladých o politiku. Toto opatření zapříčinilo v Rakousku zvýšený zájem o politické dění i občanskou angažovanost.
|
|
|
Does gender play a role in peace journalism practices? An analysis of the Armenian and Azerbaijani coverage of the 44 days Karabakh war
Di Mauro, Teresa ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Neag, Annamária (oponent)
Tato studie zkoumá praktiky mírové žurnalistiky v kontextu 44denní války v Karabachu a to, zda při uplatňování tohoto přístupu závisí na pohlaví novináře. Výzkum čerpá z analýzy osmi provedených rekonstrukčních rozhovorů s arménskými a ázerbájdžánskými reportéry a reportérkami. Výsledky ukazují, že mírová žurnalistika čelí v regionu několika výzvám: od omezování svobody tisku přes zákaz vstupu do válečné zóny, zejména pro ázerbájdžánské reportéry, až po strach z toho, že se stanou terčem zrádců, nebo po zvláštní potíže těch reportérů, kteří jsou sami uprchlíky. Navíc při aplikaci genderového úhlu pohledu na analýzu je zřejmý dopad patriarchálních norem v práci novinářů. Zatímco ženy měly s větší pravděpodobností přístup k obětem války, ale čelily výzvám, když byly zasazeny do mužského prostředí armády, muži by byli považováni za "slabé", protože ve svých zprávách přijali mírovější přístup. Ačkoli mezi respondenty neexistuje společný názor na roli pohlaví reportérky v aplikaci mírové žurnalistiky, zakořeněné genderové role obou společností pomáhají vysvětlit, proč reportérky častěji než jejich mužští kolegové realizují mírovou žurnalistiku. Klíčová slova mírová žurnalistika, gender, genderové role, reportérky, patriarchát, mírové novinářky, válka v Náhorním Karabachu
|
|
|
The response of Dutch political journalists to the counter-narrative from right-wing populist parties PVV and FvD to the securitization of COVID-19
Wagemaker, Puck Anne ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Cílem této studie bylo najít odpověď na otázku, jak novináři reagovali a zpracovávali prohlášení pravicově populistických stran PVV a FvD v souvislosti se securatizací onemocnění COVID-19. V rámci studie autorka realizovala sedm polostrukturovaných rozhovorů s nizozemskými politickými novináři z různých celostátních médií. Cílem bylo zjistit, jakou roli sehrávali novináři v tom, jaký prostor byl v médiích poskytován právě populistickým stranám směrem k sekuratizaci COVID-19. Výsledky studie, postavené na předem existujících konceptech a definicích role novináře, ukazují, že ačkoli je mezi oběma zkoumanými stranami patrný jasný rozpor, novináři ve své vzdělávací roli - v níž se novináři snaží dát zprávám více souvislostí - převážně uvádějí protireakci obou stran. Studie také zjistila třetí variantu role gatekeepera, na pomezí mezi výhradním otevíráním a zavíráním bran, což literatura blíže nerozpracovává. Zatímco pro FvD se brány zavíraly kvůli popírání existence viru, určité výjimky v komunikaci jim stále umožňovaly se v médiích objevit. To se naopak netýkalo PVV. Klíčová slova Sekuritizace, pravicový populismus, COVID-19, žurnalistika, role novinářů, Nizozemsko, Partij voor de Vrijheid [PVV], Forum voor Democratie [FvD]
|
|
|
Mediální reflexe postoloprtského masakru po roce 1990
Hegerová, Lenka ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Hlavním tématem předkládané bakalářské práce je tzv. postoloprtský masakr a jeho reflexe vybranými českými médii po roce 1990. Postoloprtský masakr patří mezi největší poválečné excesy, kterých se Češi dopouštěli na vyháněných Němcích. Až do pádu komunistického režimu v roce 1989 byl případ, stejně jako ostatní zločiny páchané na Němcích během odsunu, tabuizován. Na poli historiografickém se sice tato skutečnost po roce 1990 změnila zejména díky publikacím Tomáše Staňka, avšak v místě, kde se masakr odehrál, trvala cesta k vyrovnání se s touto tragickou událostí mnohem delší dobu. Pamětní deska obětem, o kterou spolky i jednotlivci žádali od roku 2003, byla na místním hřbitově umístěna o sedm let později. Cílem mé práce je pomocí diskurzivní analýzy zjistit, jakým způsobem o postoloprtském masakru média informovala a jak reflektovala jednotlivé kauzy s ním spojené a zda tato medializace přispěla k rozhodnutí radnice pomník obětem vybudovat, případně jaké další okolnosti mohly mít na její rozhodování vliv.
|
host ::
RSS.