|
|
Španělský sport v dobách frankismu a jeho politické využití
Balík, Jiří ; Urban, Traian (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce "Španělský sport v dobách frankismu a jeho politické využití" se zabývá využíváním sportu v různých odvětvích politiky frankistického režimu. Zkoumá, nakolik se do sportu promítala oficiální politika státu. První část práce se zaměřuje na vnitřní organizaci sportu, která ukazuje nadvládu režimu nad celým sportovním odvětvím. Druhá část práce se věnuje odrazu frankistické domácí politiky ve sportu. Rozebírá proto tělovýchovu jako nástroj k politické indoktrinaci a vrcholový sport jako prostředek k udržení společenské politické pasivity. Dále analyzuje centralistickou politiku režimu reprezentovanou podporou vybraných sportovních klubů a směřováním sportovního dění do hlavního města - Madridu. Třetí a závěrečná část práce definuje zahraničně-politické využití sportu. Celá práce dochází k závěru, že projekce politiky režimu do sportu je naprosto přirozená a režim se ve svém využívání sportu nijak neodchyloval od své celkové politiky.
|
|
|
Olympijské hry v Barceloně 1992 jako faktor změn v katalánském nacionalistickém diskurzu politických stran
Balík, Jiří ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Vzájemný propojený vztah sportu a politiky v konkrétním případě Olympijských her v Barceloně z roku 1992 nabízí široké uplatnění ve využití události pro posílení nacionalistických tendencí katalánské společnosti. Práce zkoumá, jakým způsobem se pořádání této události promítlo do vývoje katalánského nacionalismu v diskurzu politických stran. Tyto změny přitom analyzuje ve dvou rovinách. První rovinou je vývoj v čase - porovnává období před a po konání Olympijských her, hledí na vývojové tendence i napříč jednotlivými obdobími. Druhou rovinou je vývoj na úrovni debaty - hledí jak na kategorii politických stran, tak na kategorii katalánské politiky i na kategorii celostátní španělské politiky, nahlíží přitom na přesuny témat a tendencí napříč jednotlivými rovinami. Zkoumá tedy vývojové tendence politického diskurzu ve volebních programech, v projevech při výročních zasedáních na úrovni katalánského parlamentu a v projevech při výročních zasedáních na úrovni celostátního španělského parlamentu. Základními výzkumnými parametry práce jsou témata jazykové politiky, kulturní politiky, problematiky státoprávních reforem, lingvistické formy diskurzu a vztahu k Olympijským hrám. Hlavním východiskem práce je přínos sportovní akce ke konstrukčním nacionalistickým tendencím.
|
|
|
Testování bioefektorů na mobilitu fosforu v půdách
Holečková, Zlata ; Balík, Jiří (vedoucí práce)
Potřeba zvýšit zemědělskou produkci se v průběhu posledních šedesáti let projevila masivním používáním minerálních hnojiv. Vzhledem k nárůstu světové populace se očekává růst poptávky po krmivech a potravinách, omezená dostupnost produktivní zemědělské půdy, a vzrůstající závislost na minerálních hnojivech. Je tedy důležité nalézt alternativní strategie pro výživu rostlin. V roce 2012 vznikl projekt spolupráce několika univerzit v Evropě. Projekt se týká využití bioefektorů v rostlinné výrobě. Využití těchto látek by mělo přispět ke snížení vstupů minerálních hnojiv používaných v zemědělství a ke správnému využívání půdy. Disertační práce bude zahrnovat testování v reálných podmínkách různých zeměpisných poloh. Hlavním cílem je rozvíjet nové přístupy k využívání tzv. bioefektorů založených na základě působení živých mikroorganismů a aktivních přírodních látek. Bioefektory mohou být v závislosti na půdně-klimatických podmínkách nástrojem k překonání omezení dostupnosti živin. Mohou obsahovat mikroorganismy (bakterie, houby) a aktivní přírodní sloučeniny (výluhy z půdy či kompostu, mikrobiální zbytky, rostlinné výtažky, metabolity z biologických procesů, sušenou hmotu bylin či mořských řas). Tyto produkty jsou vyvíjeny pro široké spektrum plodin (např. kukuřice, pšenice a rajčata). Jejich efektivita spočívá v mobilizaci živin z hůře přístupných forem v půdě. Práce je zaměřena zejména na vliv bioefektorů na různé formy fosforu v půdě. Fosfor v půdě patří mezi nezastupitelné prvky nezbytné pro růst a vývin rostlin. Přes jeho nezbytnost v rostlinném metabolismu je jeho obsah v půdě poměrně nízký. Vyšší obsah fosforu je u většiny půd převážně v povrchových vrstvách, protože se zde vyskytuje zvýšená biologická aktivita způsobující akumulaci organického materiálu. Vliv má často i aplikace organických a minerálních hnojiv. Obsah půdního fosforu se však může měnit v závislosti na mateční hornině, textuře a hospodařením s půdou (poměr a druh dodaného P a způsob kultivace půd). Uvedené vlivy působí i na relativní obsahy organických a minerálních forem fosforu. Z hlediska vazeb P v půdě můžeme vytvořit tyto tři základní skupiny: anorganické sloučeniny fosforu, organicky vázaný fosfor a výměnně sorbovaný fosfor. Množství fosforu vázaného v jednotlivých frakcích závisí především na době aplikace hnojiva včetně vlivu i dříve provedených zásahů. Z uvedených důvodů jsou nutné podrobnější analýzy jednotlivých forem fosforu v půdě po aplikaci minerálních hnojiv spolu s bioefektory. V rámci této disertační práce budou založeny nádobové i polní pokusy, ze kterých budou odebrány půdní a rostlinné vzorky z každé varianty. Vzorky budou následně analyzovány a bude v nich měřen obsah fosforu.
|
|
|
Využití dusíku z hnojiv jarním ječmenem a ozimou pšenicí
Buráňová, Šárka ; Balík, Jiří (vedoucí práce)
Hnojení dusíkem je považováno za významný agrotechnický zásah. Jeho aplikace na pole však musí být uvážená a správně načasovaná. Při špatném hospodaření s dusíkatými hnojivy může docházet ke ztrátám s významnými ekonomickými, jakož i ekologickými důsledky. V dlouhodobých přesných polních pokusech katedry agroenvironmentální chemie a výživy rostlin bude sledován vliv rozdílných organických a minerálních hnojiv a vliv stanoviště na bilance dusíku a jeho využití z aplikovaných hnojiv u jarního ječmene (Hordeum vulgare L.) a pšenice ozimé (Triticum aestivum L.). Pro účely disertační práce bude hodnoceno šest variant hnojení: Kontrola, Kal, Hnůj, N, NPK, N+sláma. K plodinám bude v tříletém cyklu aplikována jednotná dávka 330 kg N/ha. Po sklizni bude každoročně stanoven obsah celkového dusíku v rostlinném materiálu a výnos zrna a slámy. U pšenice budou hodnoceny i vybrané výnosové a kvalitativní parametry. Z analýz rostlinného materiálu budou následně vypočítány ukazatele využití dusíku z aplikovaných hnojiv.
|
|
|
Faktory ovlivňující průběh odstraňování dusíkatého znečištění z odpadních vod specifického složení
Radechovský, Josef ; Balík, Jiří (vedoucí práce)
Abstrakt:
Předkládaná práce shrnuje dosavadní poznatky v oblasti odstraňování dusíkatého znečištění z odpadních vod pomocí netradičních biologických metod. Řadíme mezi ně např. metodu nitritace/denitritace a deamonifikaci. Tyto metody jsou ekonomicky výhodné, protože při nich dochází k úspoře kyslíku na oxidaci N-amon a organického substrátu potřebného pro vznik elementárního dusíku.
Základem pro využití těchto metod v praxi je v zásadě především úspěšné dosažení tzv. zkrácené nitrifikace, tedy inhibice činnosti nitratačních bakterií (NOB) a dosažení akumulace dusitanů. Dosažení stabilní akumulace dusitanů je ovlivněno řadou faktorů a především ve vodách s nižší koncentrací amoniakálního dusíku stále není zcela bezproblémovou záležitostí. Jsou proto neustále zkoumány postupy, jak tento proces optimalizovat, což bylo i cílem výzkumu v realizovaného v laboratoři Katedry agroenvironmentální chemie a výživy rostlin na České zemědělské univerzitě v Praze.
|
|
|
Bilance fosforu a draslíku při různých systémech hnojení
Vašák, Filip ; Balík, Jiří (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Bilance fosforu a draslíku byla sledována v období od roku 1996 do roku 2013 na variantách s organickým hnojením (čistírenský kal a hnůj), variantách s minerálním hnojením (NPK, N a N + sláma) a na kontrolní nehnojené variantě v dlouhodobých polních pokusech Katedry agroenvironmentální chemie a výživy rostlin založených v České republice na pěti stanovištích (Červený Újezd, Hněvčeves, Humpolec, Lukavec a Suchdol) s odlišně půdně-klimatickými podmínkami. Pokusy se dělily na pokus s rotací plodin (všechny stanoviště) a pokus s monokulturním pěstováním kukuřice na siláž (Červený Újezd, Suchdol). V pokusu s rotací plodin byl sled plodin: brambor, pšenice ozimá, ječmen jarní. Kladná průměrná bilance fosforu byla na variantách s aplikací čistírenského kalu, hnoje a na variantě NPK. Bilance fosforu se průměrně na obou typech pokusu pohybovala na variantě NPK od +1,8 do +14,0 kg/ha/rok, na variantě hnůj od +7,2 do +21,6 kg/ha/rok a na variantě kal 1 od +66,7 do +75,6 kg/ha/rok. S vyšší dávkou kalu dosahovala bilance až +249,6 kg P/ha/rok. Záporná průměrná bilance fosforu byla na variantách N a N + sláma (od -13,4 do -27,5 kg P/ha/rok). Na nehnojené variantě se bilance fosforu pohybovala od -11,0 do -21,9 kg P/ha/rok. Kladná průměrná bilance draslíku byla na variantě hnůj na pokusech s rotací plodin a pohybovala se od +2,3 do +30,1 kg/ha/rok. Na pokusu s monokulturním pěstováním kukuřice byla na variantě hnůj záporná bilance -15,2 kg K/ha/rok. Na pokusu s rotací plodin byla bilance draslíku na variantě NPK od -9,5 do +33,2 kg/ha/rok. Na pokusu s monokulturou kukuřice byla bilance +32,1 kg K/ha/rok. Záporné bilance draslíku se pohybovaly na variantách s aplikací kalu od -8,9 do -69,2 kg/ha/rok. Na variantách N + sláma a N se pohybovala bilance od -55,0 do -103,6 kg K/ha/rok. Na nehnojené variantě se bilance draslíku pohybovala od -43,6 do -73,2 kg K/ha/rok. Změny obsahu přístupného fosforu a draslíku v půdě většinou korespondovaly s bilancemi. Byla nalezena půdní variabilita ve sledovaných půdních faktorech a potvrzen předpoklad, že systém hnojení ovlivní výnos plodin.
|
host ::
RSS.