|
| |
|
| |
|
|
Problematika LGBT v českých a zahraničních kurikulárních materiálech
Jírová, Dominika ; Dvořák, Dominik (vedoucí práce) ; Straková, Jana (oponent)
Práce je přehledem současných teoretických a kurikulárních přístupů k sexuálním minoritám v rámci vzdělávání. Zabývá analýzou kurikulárních dokumentů a teoretických východisek přístupu k (sexuálním) menšinám ve vzdělávání v České republice a relevantními dokumenty dostupnými v anglickém jazyce na téma vzdělávání ohledně leseb, gayů, bisexuálů, transexuálů a transgender osob (LGBT). Dokumenty pro analýzu byly vyhledány metodou sněhové koule. Cílem bylo zanalyzovat situaci v České republice a porovnat ji s výsledky ze zahraničí, na základě čehož bylo vytvořeno jednoduché kategorizační schéma a jsou navržena doporučení pro revizi kurikula. Výsledkem je tedy přehled materiálů a jejich obsahů v České republice a srovnání se zahraničními, anglicky psanými materiály. KLÍČOVÁ SLOVA analýza kurikula, menšiny, sexuální orientace, Česká republika
|
|
|
Současná situace kultury sedmihradských Sasů v Rumunsku
Drs, Tomáš ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Pavlásek, Michal (oponent)
Současná situace kultury sedmihradských Sasů v Rumunsku PhDr. Tomáš Drs Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá současnou situací národnostní menšiny sedmihradských Sasů v Rumunsku. Na základě opakovaných terénních pobytů popisuje a analyzuje problémy spjaté s rekonstruováním etnické identity společenství, všímá si transnacionální situace sedmihradských Sasů a dotýká se i generačních souvislostí, situace menšiny v jinoetnickém prostředí nebo jejích politických a revitalizačních aktivit. V popředí zájmu se ocitá též konstruování vlastního dějinného příběhu, problematika společenské podmíněnosti paměti a biografické postižení životních příběhů jednotlivých aktérů. Metodologicky se práce hlásí k tradici etnografického výzkumu a staví na teoretických konceptech etnicity (Eriksen, Anderson), transnacionalismu (Werbner, Szaló) nebo paměťových studií (Halbwachs, Assmann, Nora). Práce si klade za cíl uvedení tématu sedmihradských Sasů a jiných skupin, vystupujících pod označením rumunští Němci, do českého prostředí. Věnuje se dějinám sedmihradských Sasů, jejich vyjednávání se státem a rámování jejich menšinové identity. Přitom se pokouší najít odpověď na otázku, zda je konec početně slabé národnostní menšiny sedmihradských Sasů nevyhnutelný, a jak tuto nevyhnutelnost vnímají jednotliví aktéři...
|
|
|
Vztah Ruské federace k ruským menšinám v "blízkém zahraničí"
Žižková, Marie ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Vztah Ruské federace k ruským menšinám v ‚blízkém zahraničí'" se zabývá přístupem Ruska k menšině, jež vznikla po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Členy této menšiny jsou Rusové, kteří migrovali po území svazového státu a při jeho zániku se stali v nových nástupnických zemích menšinou. V průběhu 90. let byla otázka menšin zařazena v Ruské federaci mezi zahraničně politická témata a s nástupem Vladimíra Putina se stala prioritou zahraniční politiky. Práce analyzuje pomocí programových prohlášení a strategických dokumentů vydaných v letech 1991 - 2008 rétoriku ruské vlády a konfrontuje ji s reálnými příklady konfliktů Ruska s vládami postsovětských státu, v nichž ruská menšina hrála roli. V první části práce autor představuje pozici menšin v jednotlivých nově utvořených státech a historický vývoj otázky diaspory na území Sovětského svazu. Druhá část přináší obecný přehled zahraniční politiky Ruska zaměřený na blízké zahraničí a také výčet normativních aktů spojených s řešením otázky menšin. V poslední části je analyzován postup Ruska při odsunu sovětských vojsk z Pobaltí a při zrušení dvojího občanství v Turkmenistánu. Dále se autor zaměřuje na rozdíly ve vztahu Ruské federace k menšinám v těchto dvou oblastech. Práce dochází k závěru, že rétorika Ruské federace ve vztahu k...
|
|
|
Práva národnostních menšin v ČSR a jejich uplatňování
Černý, Jan ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Práva národnostních menšin v ČSR a jejich uplatňování Tato diplomová práce se zabývá právy národnostních menšin v Československé republice. Úvod práce je věnován zběžnému nastínění stavu před vznikem Československa a také situaci těsně po jeho vzniku a přijetí nového státu menšinami. Jádrem práce je analýza vnitrostátní úpravy, a to zejména ústavní úrovně a jazykového práva spolu s analýzou práva mezinárodního, od kterého se vnitrostátní úprava značně odvíjela. V práci je zároveň věnován prostor nastínění fungování mezinárodního systému na ochranu menšin v rámci Společnosti národů a jeho vzniku. Důležitou částí pro pochopení problematiky práv národnostních menšin je srovnání jejich ochrany ve více státech Evropy, které měly stejné mezinárodní závazky k ochraně menšin jako Československá republika, konkrétně v Maďarsku, Mezinárodní systém na ochranu menšin byl prvním takovým počinem na poli mezinárodního práva a byl do jisté míry experimentem s celou řadou vad, jakými byly například nepromyšlenost procesu řízení při jeho vzniku nebo to, že se vztahoval pouze na některé státy atd. I přes tyto vady systém dokázal korigovat nejzásadnější problémy menšin v dotčených státech, menšinám pomáhat poskytovat prostor pro jejich vyjádření. Stran srovnání ochrany menšin v nástupnických státech habsburské monarchie, tak v...
|
|
|
Reprezentace Vietnamců v českém tisku
Bartůňková, Tereza ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce "Reprezentace Vietnamců v českém tisku" se zabývá tím, jak vybraná česká tištěná periodika reprezentují tuto etnickou skupinu žijící v České republice. Vietnamci jsou u nás třetí nejpočetnější skupinou cizinců. Začali k nám přijíždět už v 50. letech na základě mezivládních dohod mezi Československem a Vietnamskou demokratickou republikou. Někteří zde po roce 1989 zůstali, většinu migrantů po roce 1989 tvoří ale úplně noví přistěhovalci, většinou přijíždí i s rodinami. Jako důvod příjezdu do České republiky uvádí nejčastěji zlepšení své ekonomické situace nebo získání kvalitního vzdělání. Vietnamská komunita u nás je dost uzavřená, a proto média jsou často jednou z mála možností, jak se o této skupině něco dozvědět. Výzkumy ale ukazují, že Vietnamci v ČR se do médií dostávají především v souvislosti s kriminalitou. Cílem této práce je zjistit, jakým způsobem a v jakých kontextech se píše ve vybraných periodikách o příslušnících vietnamské komunity, případně poukázat na zjednodušující až stereotypní zobrazování. Analýza se pokusí odhalit, zda a jaké existují ustálené způsoby reprezentace vietnamské etnické skupiny v českých médiích a zda tak dochází k případnému konstruování stereotypů. K tomu bude použita metoda kvantitativní obsahové analýzy.
|
|
| |
|
|
Osídlování Karlovarska po odsunu Němců
Slámová, Jana ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Tématem této diplomové práce je Osídlování Karlovarska po odsunu Němců. Práce zkoumá dobu po druhé světové válce, kdy v Československu došlo k odsunu německého obyvatelstva a k následnému osídlování novými obyvateli. První část práce zkoumá poválečnou situaci a problémy související s osídlováním pohraničí Československa. Důraz je kladen na zemědělské a průmyslové osídlování s vydanými dekrety. Druhá část práce je věnována osídlování Karlovarska, které mělo přes veškerou snahu závažné problémy s nedostatkem zájemců o přesídlení. S touto problematikou úzce souvisí příchod reemigrantů a menšin z cizích či sousedících států s Československem, tudíž i tomuto tématu se bude práce věnovat.
|
|
|
Multikulturalismus ve školní praxi
Hvězdová, Aneta ; Lánský, Ondřej (vedoucí práce) ; Hlaváčková Fleischerová, Andrea (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o realizaci multikulturní výchovy na státních základních školách a na nižších stupních osmiletých gymnázií v České republice. V teoretické části se zabývám vymezením základních pojmů, multikulturalismem a multikulturní výchovou v kurikulárních dokumentech. Těžištěm práce je výzkumné šetření, které jsem provedla v průběhu školního roku 2017/2018 ve Středočeském kraji a v Praze. Zde jsem stručně zmapovala situaci ve škole a způsob zpracování jejich Školního vzdělávacího programu. Dále popisuji průběh pozorovaných hodin a výsledky výzkumu. Následně jsem provedla rozhovor s učiteli. Otázky se týkaly kromě výukového obsahu i osobnosti učitele, jejich názorů na současný stav legislativy a RVP a také na jejich názor na výuku multikulturní výchovy. Klíčová slova: multikulturalismus, multikulturní výchova, národ, kultura, etnikum, menšiny, vzdělávací program
|
host ::
RSS.