|
|
Čtenářské kostky a jejich role v rozvoji čtenářské pregramotnosti
Waldaufová, Petra ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Ronková, Jolana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na činnosti se čtenářskými kostkami a s hrou Příběhy z kostek (Story Cubes). Zabývá se možnostmi, jak je využít k podpoře čtenářské pregramotnosti, porozumění textu a rozvoje komunikačních dovedností u předškolních dětí. Teoretická část nejdříve představuje charakteristiky předškolních dětí a popisuje rozvoj čtenářské pregramotnosti v předškolním věku. Poté se zabývá principy práce se čtenářskými kostkami a Příběhy z kostek, a možnostmi jejich využití v mateřské škole. Práce také zahrnuje praktickou část, která navrhuje možnosti využití čtenářských kostek. Byly sestaveny konkrétní lekce se čtenářskými kostkami pro předškolní děti, které vychází z pravidel a doporučení zmíněných v teoretické části. Tyto lekce byly opakovaně realizovány v mateřské škole, tak aby mohl být v čase sledován rozvoj čtenářské pregramotnosti u každého dítěte. Předpoklad, že předškolní děti umí využívat některé čtenářské strategie, když pracují se čtenářskými kostkami, a zároveň že tyto čtenářské aktivity podporují u dětí zájem o knihy a s nimi spojené činnosti, se ukázal jako správný. Dále si tyto děti pomocí hry Příběhy z kostek rozšířily svou slovní zásobu a zdokonalily vyjadřovací dovednosti (např. tvorba rýmu - a uveď prosím další), rozvíjely svou fantazii, představivost a dovednost vyprávět...
|
|
|
Tiché čtení s porozuměním u žáků 5. ročníků
Hoždorová, Zuzana
Předkládaná diplomová práce se zabývá zmapováním modu tichého čtení s porozuměním u žáků pátých ročníků. Práce je tradičně rozdělena na dvě části - na část teoretickou a empirickou. V teoretické části se práce zabývá teorií tichého čtení, porozumění čtenému a je zde popsán kontext naslouchání versus tiché čtení. Pozornost je především věnovaná přístupům ke čtení, diagnostice čtení a předpokladům, které se do čtení promítají. V empirické části se práce pohybuje ve dvou rovinách stanovených cílů - cíl primární a sekundární. Za primární cíl si klade diplomová práce úpravu testu tichého čtení Jedeme na výlet. V rámci tohoto cíle budeme zjišťovat diskriminační a vypovídající hodnotu testu v 5. ročnících. Práce se zabývá položkovou analýzou jednotlivých otázek testu. Je zde popsána dynamika vývoje z hlediska posunu žáků na začátku a na konci školního roku. V rámci sekundárního cíle práce jsou výsledky testu zpracovány statisticky kvantitativní metodologií a jsou následně diskutovány z hlediska vlivu vzoru psaní (vázané a nevázané písmo - Comenia Script) a z hlediska pohlaví. Dílčím cílem je zhodnocení rozdílů mezi původní a novou verzí testu. Sběr dat probíhal skupinovou administrací. Spolupráce na výzkumu byla navázána s osmi základními školami a výzkumné studie se zúčastnilo 127 žáků pátých ročníků. V...
|
|
|
Sebehodnocení čtení
Bezecná, Andrea ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou vývoje čtenářských dovedností a jeho vztahem k sebepojetí jedince. Teoretická část popisuje vývoj čtenářské gramotnosti z hlediska jazyka, protože vývoj čtení úzce závisí na jazyku, ve kterém se jedinec učí číst a popisuje vývoj čtenářské gramotnosti také z hlediska proměnných, vyskytujících se v jedinci a jeho okolí. Dále se v této části práce zaměřujeme na vývoj sebepojetí a sebehodnocení a v závěru popisujeme specifika sebehodnocení čtení. V praktické části zpracováváme data, která vznikla v rámci Výzkumného projektu Grantové agentury České republiky, který byl realizován v letech 2013 až 2015 členy pracovní skupiny katedry psychologie a dalších odborníků z katedry primární pedagogiky a katedry českého jazyka na Pedagogické fakultě UK v Praze. Používáme výsledky Dotazníků sebehodnocení čtení žáků 3. a 4. ročníků, jejichž výkon v těchto dotaznících srovnáváme prostřednictvím kvantitativních metod s jejich reálnými výkony v několika gramotnostních testech, zaměřených na dvě základní složky čtení - porozumění a dekódování. V závěru praktické části pak uvádíme příklady kazuistik žáka s vysokým a nízkým sebehodnocením ve čtení. KLÍČOVÁ SLOVA sebehodnocení čtení, čtenářská gramotnost, diagnostika čtenářských dovedností, sebepojetí, jednoduchý model čtení
|
|
|
Porozumění digitálnímu versus tištěnému textu u žáků 9. tříd na základních školách
Hájková, Veronika ; Slussareff, Michaela (vedoucí práce) ; Lorenz, Michal (oponent)
v českém jazyce Název: Porozumění digitálnímu versus tištěnému textu u žáků devátých tříd na základních školách Cíl práce: Práce se věnuje srovnání úrovně porozumění tištěného a digitálního textu na vybraných základních školách. Cílem je zjistit schopnosti a dovednosti žáků porozumět předloženému textu v rámci srovnání četby ze stolního počítače, tabletu a tištěného textu. A především se pokusit najít rozdíly v porozumění mezi těmito třemi typy médií. Postup: Práce se opírá především o výzkumy čtení s porozuměním z historie i ze současnosti, které jsou v práci popsány, ale také navazuje na bakalářskou práci z roku 2014. Výstup: Konkrétně jde o kvalitativní výzkum za pomoci jedné z metod comprehension testů. Žákům byl předložen text a dotazník s otázkami vztahujících se k vybranému textu. Text byl poskytnut jak v digitální, tak v tištěné podobě. Dotazník byl dodán všem v tištěné podobě. Žáci četli a vyplňovali dotazník přímo ve výuce. Jedním z výstupů práce je nejprve teoretické zpracování základních pojmů a přehled dřívějšího i současného stavu problematiky na základě studia odborné literatury. Stěžejní částí je provedené šetření s následným vyhodnocením jednotlivých otázek s jejich grafickým znázorněním. Každá otázka v dotazníku byla vyhodnocena zvlášť v rámci všech dotazníků jako celku, a nakonec...
|
|
|
Role ilustrace na porozumění textu LPDM na 1.st.ZŠ
Cimerová, Barbora ; Hausenblas, Ondřej (vedoucí práce) ; Reissner, Martin (oponent)
Cílem této diplomové práce je zmapovat oblast ilustrací v knihách pro děti a mládež nejen z oblasti samotné ilustrace, ale také v souvislosti vztahu ilustrace a textu. Obsahem teoretické části je vývoj ilustrací, čtenářská a vizuální gramotnost a oblast porozumění textu. Dotýká se i problematiky map učebního pokroku. Přináší možnosti práce s ilustrací v hodinách literární výchovy na prvním stupni základní školy. Praktická část nese konkrétní odučené hodiny literární výchovy v první, třetí a páté třídě, ve kterých je použita práce s ilustrací s cílem porozumění textu. Dále praktická část čtenáři přináší i nabídku dalších zajímavých knih vhodných pro obdobnou práci v hodinách literární výchovy. Klíčová slova: Ilustrace, knihy pro děti a mládež, porozumění textu, literární výchova, čtenářská gramotnost
|
|
|
Porozumění čtenému u dětí s poruchou autistického spektra v šestém a devátém ročníku
Nováková, Hana ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje problematice porozumění čtenému u žáků s poruchou autistického spektra. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části jsme se věnovali problematice poruch autistického spektra, jednotlivým diagnózám a triádě narušených oblastí. Dále jsme čtenáře seznámili s hlavními kognitivními teoriemi, které vysvětlují projevy v rámci poruch autistického spektra. V závěru první části práce jsme se zabývali čtenářskou gramotností s důrazem na porozumění čtenému. Druhá část prezentuje empirický výzkum zaměřený na zjištění úrovně porozumění čtenému u žáků s poruchou autistického spektra. Výzkumný vzorek tvořilo šest žáků šestých a devátých ročníků základní školy a víceletého gymnázia s diagnostikovaným Aspergerovým syndromem. Vzorek byl dále doplněn o kontrolní skupinu, kterou tvořili intaktní žáci shodných ročníků. Pro účely práce byly vytvořeny dva nové testy mapující úroveň porozumění čtenému. První test se zaměřoval na porozumění čtenému u tichého čtení, druhý test sledoval porozumění čtenému u hlasitého čtení. Metodologie byla dále doplněna o Strange Stories test zjišťující úroveň teorie mysli. Stěžejní část práce se věnuje kvalitativní analýze získaných dat, která jsou následně konfrontována s výsledky zahraničních výzkumů. Klíčová slova: Poruchy...
|
|
|
Strategie předvídání a její místo ve výuce literární výchovy na 1.stupni ZŠ
Jamburová, Tereza ; Hausenblas, Ondřej (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
Práce se zabývá jednou ze základních čtenářských strategií, a to předvídáním, ve výuce literární výchovy na prvním stupni základní školy. Práce má teoreticko-výzkumný charakter. Teoretická část je zaměřena na základní principy čtenářské strategie předvídání. Jsou zde prezentovány základní východiska problematiky a analyzovány klíčové pojmy. Tato část se mimo jiné věnuje také výběru vhodného textu pro potřeby předvídání. Ve výzkumné části jsou formulovány cíle, výzkumné otázky a metody zkoumání. Empirická část práce prezentuje výsledky výzkumného šetření, které je založeno na přípravě dvou modelových lekcí, zaměřených na rozvoj této čtenářské strategie, a jejich následné realizaci v praxi. Modelové lekce a jejich praktické provedení v terénu jsou poté podrobeny reflexi. Pozornost je věnována vhodnému metodickému postupu učitele při realizaci čtení s předvídáním ve výuce. Výsledným produktem práce je soubor doporučení pro učitele, kteří by chtěli strategii předvídání ve výuce literární výchovy uplatňovat. Práce také zahrnuje podněty k dalšímu výzkumu v této oblasti. KLÍČOVÁ SLOVA didaktika literární výchovy, počáteční gramotnost, čtenářská gramotnost, čtení s porozuměním, čtenářské strategie, strategie předvídání, kritické myšlení
|
|
|
Vnímání textu z tištěné předlohy a obrazovky
Piskáčková, Klára ; Drobíková, Barbora (vedoucí práce) ; Bouda, Tomáš (oponent)
(česky) Tato diplomová práce je koncipována jako metareview výzkumů zabývajících se rozdíly ve vnímání, porozumění a zapamatování textu z různých zobrazovacích médií. Práce shrnuje výsledky nejzajímavějších a nejrelevantnějších výzkumů na toto téma, provedených od 80. let do současnosti. I přesto, že je těžké shrnout výsledky jednotlivých výzkumů, především kvůli velmi odlišným metodikám výzkumů i rozdílům v testovaných vzorcích, dá se říci, že hlavním zjištěním této metareview je, že v dnešní době dostupné zobrazovací technologie již nemají negativní vliv na únavu očí, rychlost čtení, vnímání, porozumění ani zapamatování textu. Na teoretickou část práce pak navazuje praktická část se třemi krátkými experimenty provedenými na malém vzorku účastníků. První z experimentů se zabývá porozuměním textu mezi studenty střední školy, druhý experiment se věnuje rozdílům v rychlosti čtení na různých médiích a subjektivnímu hodnocení únavy očí, ve třetím experimentu pak pomocí dotazníku zkoumáme subjektivní preference studijních materiálů mezi studujícími.
|
|
|
Porozumění čtenému u dětí s rizikem rozvoje gramotnostních obtíží
Bláhová, Veronika ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnotit úroveň porozumění čtenému textu u dětí s rizikem vzniku gramotnostních obtíží. Hlavním záměr tkvěl v posouzení výkonů a míry úspěšnosti dětí ze sledovaných dvou skupin experimentálních (narušený vývoj řeči, rodinné riziko pro vznik dyslexie) a ze skupiny kontrolní (děti s běžným vývojem řeči) v Testu porozumění čtenému inspirovanému zahraničním diagnostickým měřítkem YARC (Hulme et al., 2009). Doplňkově bylo sledováno též hledisko vývoje uvedeného aspektu čtenářské gramotnosti v čase a došlo k porovnání výkonů dětí v původním testu s výkony v Testu čtení s porozuměním M. Caravolas a J. Volína (2005) o dva roky později. Ze závěrů analýz vyplývá, že zatímco děti s rodinným rizikem pro vznik dyslexie si v Testu porozumění čtenému vedly téměř stejně dobře, jako jejich typicky se vyvíjející vrstevníci, jedinci ze skupiny dětí s narušeným vývojem řeči podávali v porovnání s oběma předchozími skupinami velmi slabé výkony. Dále bylo zjištěno, že úspěšnost dětí v parametru porozumění se v průběhu vývoje výrazně nemění. Výstupy výzkumné studie mohou být přínosem nejen pro odborníky, ale též pro rodiče, kteří jejich prostřednictvím budou moci lépe porozumět potřebám dětí a poskytnout jim adekvátní podporu na cestě za vzděláním. Klíčová slova: gramotnost, čtení,...
|
|
|
Analýza procesu čtení v moderní spisovné arabštině v testových podmínkách
Složilová, Eva ; Ondráš, František (vedoucí práce) ; Zemánek, Petr (oponent) ; Gažáková, Zuzana (oponent)
Tato disertační práce představuje výsledky výzkumného projektu, jehož hlavním cílem je analýza procesu čtení v moderní spisovné arabštině v testových podmínkách. Projekt vychází z platformy smíšeného výzkumu a jako hlavní metodou pro sběr kvalitativních dat používá metodu tzv. hlasitého myšlení, jejímž prostřednictvím jsou zaznamenávány myšlenkové pochody studentů arabštiny jako cizího jazyka při plnění testových úloh ze čtení. Analýza získaných verbálních protokolů je zaměřena na zkoumání strategií čtení, které používají úspěšní i neúspěšní studenti, přičemž měřítkem jejich úspěchu je výsledek u testu. Na pozadí této analýzy jsou posléze diskutována specifika vyabstrahovaných kategorií strategií čtení. Klíčová slova: moderní spisovná arabština, arabština jako cizí jazyk, konstrukt čtení, čtení s porozuměním, testování jazykové způsobilosti, hlasité čtení, strategie čtení, hlasité myšlení, verbální protokoly, validita.
|
host ::
RSS.