|
|
Sociální status integrovaného žáka s Aspergerovým syndromem v třídním kolektivu
Ondráčková, Kamila ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Cílem této diplomové práce je zmapovat oblast sociálního začlenění žáků s Aspergerovým syndromem do třídních kolektivů běžných základních škol. Teoretická část je založena na analýze dostupné odborné literatury, vztahující se k tématu práce. Věnuje se definování diagnózy Aspergerův syndrom a jejím projevům, pojmu integrace se zaměřením na integraci žáka s Aspergerovým syndromem a dále termínu klima třídy a možnostem jeho diagnostiky a rozvoje. V praktické části, která vychází z poznatků části teoretické, se potom autorka zabývá analýzou sociálního statusu integrovaných žáků s Aspergerovým syndromem. Sociometrické techniky jsou zde zkombinovány s projektivní metodou a obojí je doplněno vlastním dotazníkem pro pedagogické pracovníky a kvalitativními postupy, především rozhovory s pedagogy a pozorováním ve třídě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Prestiž povolání pohledem lounských učitelů
Rudolf, Milan ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tvrzová, Ivana (oponent)
Práce se věnuje míře prestiže učitelského povolání, jak ji vnímají samotní pedagogové. Výsledky jsou získány pomocí dotazníkového průzkumu a následně jsou porovnávány s hodnotami, které pravidelně ve veřejných výzkumech získávají pracovníci Centra výzkumu veřejného mínění v dlouhodobém projektu "Naše společnost". Komparace získaných dat má za úkol odpovědět na otázku, zda je pravdivá domněnka, že učitelé své povolání nevnímají tak prestižně, jak ho vidí široká veřejnost. Druhá část práce přináší debatu nad problémy, se kterými se nejčastěji setkávají učitelé na lounských školách. Zdrojem pro tento diskurs jsou nejen odpovědi lounských učitelů získané během průzkumu, ale také přímými rozhovory. Rozborem nejčastěji zmiňovaných problémů chce autor nelézt odpověď na otázku, proč své povolání vnímají učitelé na základních školách v Lounech méně prestižně.
|
|
|
Prestiž učitelského povolání pohledem učitelů
Legezová, Erika ; Bendl, Stanislav (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
1 Anotace Bakalářská práce pojednává o prestiži učitelského povolání. Teoretická část je věnována specifikaci zásadních pojmů, kterými jsou: prestiž, prestiž profesí, sociální status a učitel. Dále charakterizuji učitelství jako plnohodnotnou profesi se zaměřením na profesní identitu učitele, nároky kladené na učitele, nejčastější problémy, se kterými se učitelé při výkonu svého povolání setkávají a náplň práce učitelů. V další kapitole popisuji jednotlivé elementy, které utvářejí a ovlivňují prestiž učitelského povolání. Praktická část je založena na dotazníkovém šetření, kterého se zúčastnili žáci a učitelé Základní školy Most, Václava Talicha 1855 a vedení strukturovaných rozhovorů s vybranými učiteli téže základní školy. Cílem výzkumu je určit, jak vnímají prestiž učitelského povolání žáci a učitelé vybrané školy. A také vyvodit a odůvodnit míru prestiže, kterou tomuto povolání žáci a učitelé na této škole přisuzují. Klíčová slova prestiž, povolání, učitel, sociální status, feminizace, základní škola, autorita, společenské ohodnocení, profesní sebevědomí
|
|
|
Mediální analýza talk show Jana Krause se zaměřením na navazování kontaktu
Černý, Jakub ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce se zabývá problematikou komunikace v zábavním pořadu Show Jana Krause. V teoretické části je nejprve popsán a vymezen pojem talk show, pro lepší orientaci je také uvedeno srovnání a stručný přehled nejznámějších pořadů tohoto typu na území České republiky. Tato část dále obsahuje kapitolu o mediálním dialogu, jakožto specifické komunikační situaci. Popsán je zde konfrontační styl, kterým se dialogická komunikace v talk show vyznačuje, role moderátora a publika, sociální status hostů a také problém zdvořilosti, hlavní předmět komunikační analýzy této práce. Praktická část je rozdělena do dvou úseků. V tom prvním je pořad zkoumán z obecného hlediska. Popsána je zde jeho struktura, mediální prezentace, odlišnosti od jiných talk show a veškerá specifika, kterými se vyznačuje. Druhý úsek je zaměřen na problematiku komunikace, a to především projev moderátora Jana Krause a jeho způsob vedení dialogu s pozvanými hosty. Z hlediska verbální stránky práce zkoumá mnoho aspektů, stěžejním bodem je problém zdvořilosti, resp. nezdvořilosti. Cílem práce bude zjistit, kdy k těmto jevům v promluvě moderátora dochází a které jsou nejčastěji užívány.
|
|
|
Inkonzistence sociálního statusu v ČR: Co ukazuje první dekáda 21. století?
Daneš, David ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Hirschová, Marta (oponent)
David Daneš Inkonzistence sociálního statusu v ČR: Co ukazuje první dekáda 21. století? Abstrakt Předkládaná práce se zabývá multidimenzionálním pojetím sociálního statusu a především jevem nevyrovnaného umístění jedince na několika stratifikačních škálách - inkonzistencí sociálního statusu. Poskytuje ucelený přehled vývoje použití tohoto konceptu v zahraniční a následně i v české sociologii na pozadí výkladu klasických teoretických výcho- disek a přístupů k sociální stratifikaci jako takové. Následně předkládá autor vlastní analýzu dat z cyklu šetření ISSP, ve které zpřesňuje poznání výzkumem již popsaného časového ob- dobí a také popisuje vývoj základních metrik inkonzistence statusu v dalších více než deseti letech. Analýza vycházející z operacionalizace etablované v české sociologii ukázala, že trend stoupající konzistence statusu popsaný oběma skupinami českých autorů, které se tématem v devadesátých letech zabývaly, dále nepokračuje. Dokonce se míra konzistence statusu ani nedrží na dosažené úrovni. Jsou zde patrné dva výrazné propady v období na konci devadesá- tých let a kolem roku 2009, což jsou doby významného poklesu výkonnosti národní ekonomi- ky (HDP) - vztah obou veličin je testován. Dále se autor zabývá širším pojetím konzistence statusu zkoumajícím vztah objektivního statusu k subjektivnímu....
|
|
|
Sociálně-ekonomické vlivy na sebereflexi všeobecné sestry
Štraubová, Kateřina ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Vidovičová, Helena (oponent)
Tato práce pojednává o ovlivnění sebehodnocení všeobecných sester na základě společenského a finančního ocenění. V teoretické části jsem se zabývala vysvětlením pojmů sebereflexe, sebekoncepce, sebeúcta, prestiž povolání a sociální status. Jelikož prestiž povolání ovlivňuje mimo jiné historický vývoj jednotlivých profesí, zajímala mě také historie oboru ošetřovatelství. Abych mohla hodnotit ekonomické vlivy na sebereflexi všeobecných sester, porovnala jsem výši finančního hodnocení vybraných profesních skupin v ČR. V praktické části jsem zjišťovala názor všeobecných sester na jejich finanční hodnocení s ohledem na dosažené vzdělání a pracovní náplň. Jejich názor na příslušnost k určité společenské vrstvě. Zajímalo mě také, jak všeobecné sestry hodnotí mediální obraz své profese a co je na něm nejvíce trápí. Také jsem se pokusila určit, co je pro všeobecné sestry nejčastější motivací k setrvání u své profese. Pro svou práci jsem zvolila techniku kvantitativního výzkumu, metodu anonymního dotazníku vlastní konstrukce. Výzkum probíhal v období od 1. 10. do 15. 10. 2011. Dotazníky jsem distribuovala ve Fakultní nemocnici Na Bulovce v Praze, v Ústavu radiační onkologie, na Urologické klinice a na Klinice anesteziologie a resuscitace. Pro srovnání jsem oslovila také všeobecné sestry z jiných měst,...
|
|
|
Přisuzované psychologické charakteristiky lidského obličeje v závislosti na socioekonomickém statusu
Linke, Lenka ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Pivoňková, Věra (oponent)
Lidský obličej je komplexní sémantický orgán, jež mimo jiné odráží i individualitu jedince, což je dáno především jeho tvarovou různorodostí. Tato práce se zaměřuje na zkoumání vztahu mezi vnímanými charakterovými vlastnostmi a sociálním postavením. Dále byla studována variabilita tvaru v závislosti na sociálním statusu. Podkladem pro studii se stal soubor fotografií 55 mužů v manažerské pozici, které byly dále ohodnoceny 47 muži (průměrného věku 22 let ) a 77 ženami (průměrného věku 21,6 let). Data byla dále zpracována s využitím klasických metod statistického testování společně s metodami geometrické morfometriky. V naší studii jsme sledovali vliv tří charakterových vlastností - dominance, atraktivity a důvěryhodnosti - na sociálním postavení. Výzkum ukázal statisticky nesignifikantní vztah mezi vnímanou dominancí, atraktivitou a sociálním statusem. Naopak byl prokázan statisticky významný vztah mezi vnímanou důvěryhodností a sociálním postavením, Nepodařilo se nám detekovat distinktní morfologické struktury u vedoucích oddělení a vedoucích firem. Nicméně parametrické testy prokázaly statisticky významné rozdíly mezi tvaroprostorem důvěryhodného a nedůvěryhodného obličeje. Klíčová slova: percepce obličeje, dominance, atraktivita, důvěryhodnost, sociální status, geometrická morfometrika, formální...
|
|
|
Osobnost jedince v procesu dosahování sociálního statusu - směrem od sociální reprodukce k hledání zdrojů mezigenerační vzestupné sociální mobility.
Bariekzahyová, Tereza ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Rabušicová, Milada (oponent) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
NÁZEV: Osobnost jedince v procesu dosahování sociálního statusu - směrem od sociální reprodukce k hledání zdrojů mezigenerační vzestupné sociální mobility. AUTOR: Tereza Bariekzahyová KATEDRA: Katedra psychologie ŠKOLITEL: Doc. PhDr. Karel Hnilica, CSc. ABSTRAKT: Práce propojující sociologické prizma s psychologickým teoreticky i empiricky prozkoumává nekognitivní vlastnosti a rysy osobnosti (Big Five, Sebeúcta, Locus of Control, Vůle) ve vztahu k sociálně psychologickým aspektům procesu dosahování sociálního statusu (vlivy primární rodiny, vlivy školy, jiných osob aj.), přičemž se specificky zaměřuje na mezigenerační vzestupnou sociální mobilitu a hledání jejích zdrojů. V práci byl zvolen kombinovaný výzkumný design sestávající převážně z reprezentativních dotazníkových šetření dospělé populace v České republice a kvalitativních rozhovorů s vybranými mezigeneračně vzestupně sociálně mobilními jedinci. Výsledky ukazují, že kromě kognitivních schopností hrají v procesu dosahování sociálního statusu roli i statisticky méně významné a dosud poněkud opomíjené nekognitivní vlastnosti a rysy jedince. Empiricky byly identifikovány některé zdroje mezigenerační vzestupné sociální mobility (jako klíčové se ukázaly být především mimorodinné zdroje), které mohou přispět v praktické rovině při řešení otázek a problémů...
|
|
|
Ve stínu šaškovské rolničky: fenomén šílenství ve středověku a raném novověku
Sklenařík, Pavel ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kotlík, Pavel (oponent)
Práce se zabývá fenoménem šílenství ve středověku a raném novověku. Prostřednictvím zkoumání historického vývoje sociálního statusu duševně chorých autor popisuje funkce šílenství v kontextu jednotlivých dějinných úseků. Zohledňuje při tom různé aspekty bláznivosti, a to včetně rozdílných charakteristik a vlastností samotných bláznů, jakými jsou například jejich pohlaví, majetek či skutečná míra pomatenosti, aby v důsledku toho demonstroval odlišné přístupy zdravých k šílenství a naopak. Výsledek procesu historického formování společnosti ve vztahu k bláznům a obecně šílenství autor následně zasazuje do současnosti, kde na reálných příkladech výsledky popisovaných procesů demonstruje. Na šílenství je nahlíženo skrze optiku sociálního konstruktivismu; v duchu teze, že je šílenství, jakožto sociální konstrukt, tvořeno diskursem, popisuje autor v části práce i spor o právo definovat šílenství, jehož výsledek ovlivnil vznik oboru psychiatrie i současný vztah společnosti k šílenství.
|
|
|
Výzkumy prestiže povolání v české společnosti
Křepelková, Zuzana ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Bakalářská práce "Výzkumy prestiže povolání v české společnosti" je zaměřena na problematiku prestiže povolání a pokouší se odpovědět na otázku, jak prestižní škála odráží společenské změny po roce 1989 a co nám jednotlivé posuny v hodnocení prestiže povolání vypovídají o struktuře společnosti. V první části pracuji s pojmy prestiž, prestiž povolání a sociální status. Ve druhé části uvádím, jaké výzkumy se na našem území realizovaly, jak vypadají jejich stupnice prestiže povolání a jakým způsobem lze tyto stupnice porovnávat. Pokouším se nastínit, jaké jsou cíle výzkumů, popisuji metodologii a zabývám se problémy, které mohou ve výzkumech nastat. Ve třetí části chronologicky shrnuji konkrétní výsledky výzkumů prestiže povolání v české společnosti, poukazuji na některé posuny v hodnocení profesí a vysvětluji promítání společenských změn do prestižní škály. V poslední části prezentuji výsledky vlastního výzkumu, který byl realizován v roce 2012, ukazuji jeho specifika, zamýšlím se nad zařazením jednotlivých povolání do výzkumu a srovnávám ho s výzkumem z loňského roku. Součástí je i hlubší analýza, ve které se pokouším vysvětlit, na základě čeho respondenti přisuzují prestiž jednotlivým povoláním.
|
host ::
RSS.