|
|
Hodnotová orientace, materialismus a kvalita života českých studentů v závislosti na socioekonomickém statusu rodiny
Bariekzahyová, Tereza ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Ve své práci jsem tedy dospěla k následujícím závěrům. Socioekonomický status rodiny určuje do značné míry typ studované střední školy - studenti gymnázií pocházejí z rodin s nejvyšším socioekonomickým statusem, žáci SOU z rodin se statusem nejnižím. S tím následně souvisí další proměnné, které jsem ve své práci zkoumala. Čím vyšší je socioekonomický status rodiny studenta, tím méně je on sám materialistický, tedy, nejvíce materialističtí jsou žáci SOU, nejméně studenti gymnázií. Materialismus je přitom v záporném vztahu se spokojeností se životem. A čím vyšší je socioekonomický status rodiny, tím jsou studenti středních škol spokojenější se svými životy, tedy, nejspokojenější jsou se svými životy studenti gymnázií, nejméně spokojeni jsou žáci SOU. Zajímavým zjištěním výzkumu je, že více než socioekonomický status rodiny má na spokojenost se životem vliv materialistická hodnotová orientace jedince. Lze tedy říci, že žáci a studenti středních škol jsou tím méně spokojeni se svými životy, čím více jsou materialističtí. Z výsledků výzkumu rovněž vyplynulo, že typ školy má i samostatné vlivy utváření materialismu studentů a zprostředkovaně tak také ovlivňuje i jejich spokojenost životem. Co se týče genderových rozdílů, výsledky ukázaly, že o něco více jsou materialističtí muži a o něco více jsou se svými životy...
|
|
|
Poruchy přijímání potravy
Antelmanová, Kateřina ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Bakalářská práce představuje problematiku poruch příjmu potravy. Interdisciplinárním přístupem je zde podána snaha o utvoření celistvého pohledu na problematiku v kontextu lékařském, psychologickém a především sociálně kulturním. V první části se práce zaměřuje na zařazení poruch příjmu potravy do systému klasifikace nemocí, aby uvedla jejich pojetí v lékařství. Dále nezávisle rozebírá onemocnění v období dětského věku. Biologické a psychologické souvislosti práce ve stručnosti popisuje v rizikových faktorech. Druhá část práce se orientuje na sociokulturní faktory ovlivňující vznik poruch příjmu potravy a vysvětluje některé pojmy, které s nimi souvisejí.Věnuje se také jejich historii, kterou uvádí přehledově od starověku až do 20. století. Využita je také evoluční perspektiva, která líčí možnosti, které přispěly ke vzniku preferencí štíhlosti na základě prostředí. Bakalářská práce v této části v zásadě dokládá vlivy Západní kultury, které se stále rozšiřují. Západními hodnotami je ovlivněn téměř celý svět, i oblasti, u kterých to není příliš očekávané. Práce ukazuje tato fakta na několika výzkumech. V závěru práce poukazuje v neposlední řadě také na sociální dopad poruch příjmu potravy na jedince. Klíčová slova: Poruchy příjmu potravy, mentální anorexie, mentální bulimie, sociálněkulturní perspektiva
|
|
|
Konzumní společnost, materialistická hodnotová orientace a kvalita života
Rendlová, Markéta ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
Práce je věnována srovnání hlavních pojetí materialismu ve společenských vědách tak, jak byly formulovány v pracích Ronalda F. lngleharta, Russela Belka, Marshy L. Richinsové a představitelů "rochesterské školy" Edwarda L. Deciho, Richarda M. Ryana a Tima Kassera. Ronald F. lnglehart vnesl do západní společenské vědy koncepci hodnotové změny od materialismu k postmaterialismu. K materialismu přistupuje jako k hodnotové orientaci, která se utvářela či utváří během vývoje společnosti, liší se mezi generacemi a na níž má vliv ekonomický růst. Podle tohoto autora dochází u poválečné generace ke změně hodnot, a to směrem od materialistických, jejichž cílem je především zajištění ekonomického dostatku, k tzv. postmaterialistickým hodnotám, které reflektují podmínky ekonomického bezpečí. Výsledky řady provedených mezinárodních srovnávacích výzkumů však nepostihují individuální rozdíly v hodnotové orientaci členů zkoumaných společností. Na rozdíl od R. lngleharta se Russel Belk snaží tyto individuální rozdíly v úrovni materialistické orientaci jedince postihnout. Podle něj se spolu s vývojem společnosti mění také člověk a některé jeho typické sklony reprezentují jeho vztah k materiálním objektům. Materialismus tak připisuje do značné míry vnitřním individuálním rozdílům v osobnosti a chápe jej jako osobnostní rys....
|
|
|
Spiritualita jógového hnutí v Čechách
Němečková, Kamila ; Říčan, Pavel (vedoucí práce) ; Hnilica, Karel (oponent)
V práci jsem se zabývala spiritualitou jógového hnutí v Čechách. Důraz jsem položila na teoretickou část, empirická část tvořená orientační dotazníkovou studií je pouze doplňková. V teoretické části jsem se pokusila ve třech kapitolách vytvořit širokou základnu nahlížející spiritualitu v řadě aspektů. Tento komplexnější pohled naznačil podnětné souvislosti důležité pro zachycení typu spirituality, která je v jógovém hnutí obsažena. Empirická část naznačila, že spiritualita jógy, kterou jsem ve své práci hledala, má "ženské" prvky. Orientační dotazníková studie ukazuje vysokou hladinu eko-spirituální roviny, která je tradičně uváděna jako "ženská". Další výsledky oproti původním předpokladům nastínily, že členové jógového hnutí nejsou přímo ovlivněni křesťanskou náboženskou výchovou a spíše podporují teorii existence jiné životní filosofie, která může souviset s východním myšlením v kontextu jógy. Jak už bylo řečeno výše, "ženskou spiritualitu" považuji za jeden z významných faktorů českého jógového hnutí. Další velké téma, které v průběhu psaní práce vyplynulo, má těžiště v holistickém nazírání světa, v propojení východního a západního myšlení. Tato dvě témata se postupně sloučila do teorie, jež charakterizují spiritualitu jógy v Čechách V první kapitole jsem se pokusila objasnit důvody, proč jóga, která...
|
|
|
Rodinný a školní život dítěte s obsedantně kompulzivní poruchou
Pokorná, Kateřina ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Hnilica, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá komplikacemi, které přináší obsedantně-kompulzivní porucha dětem školního věku v rodinném i školním životě. Skládá se ze dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část je rozdělená do sedmi kapitol a vychází z poznatků odborné literatury a internetových zdrojů. Obsah této části tvoří základní informace o OCD, etiologie, diagnostika, možnosti léčby a tři poslední kapitoly se věnují důsledkům obsedantně-kompulzivní poruchy a problémům, které OCD přináší do rodinného a školního života. Obsahem praktické části je empirické šetření, jelikož hlavním cílem je analýza komplikací, které přináší obsedantně-kompulzivní porucha dětem školního věku v rodinném i školním životě. Výsledků šetření bylo dosaženo pomocí otevřeného, axiálního a selektivního kódování, které umožnilo vytvořit nárys zakotvené teorie. Bylo zjištěno, že OCD se projevuje již v dětském věku a má negativní důsledky nejen na rodinný, ale i na školní život dítěte, a to především v podobě narušené domácí atmosféry a neschopnosti věnovat se plně výuce.
|
|
|
Kultura a migrace: český vojenský pozorovatel a zahraniční mise
Horký, Radek ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Disertační práce se zaobírá problematikou vztahu kultury, osobnosti a migrace. Téma je rozpracováno v kontextu působení českých vojenských pozorovatelů v zahraničních misích. Sestává se z části teoretické a empirické. Teoretická část shrnuje základní koncepce na dané téma. Empirická část je exploračním výzkumem, který v široké míře odráží problematiku této specifické pracovní migrace. Součástí práce je také příloha s přehledem dosavadních misí, kterých se zúčastnili příslušníci Armády České republiky jako pozorovatelé od roku 1989 a DVD obsahující původní filmové záběry z místa působení autora v misi OSN MONUC v Demokratické republice Kongo.
|
|
|
Kvalita života a materialistická hodnotová orientace
Rendlová, Markéta ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Šolcová, Iva (oponent) ; Šulová, Lenka (oponent)
Výsledky empirických výzkumů shodně ukazují, že důraz na materialistické hodnoty negativně koreluje s kvalitou života jak na úrovni jednotlivců, tak na úrovni společnosti. Cílem této dizertační práce je přispět k hlubšímu porozumění tohoto vztahu. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část představuje koncepty kvality života a materialismu a současné přístupy k jejich zkoumání a měření. Zvláštní pozornost je věnována konceptu eudaimonického štěstí vztahujícího se k optimálnímu fungování člověka a konceptu postmaterialismu jako hodnotové orientace, která zdůrazňuje sebevyjádření a kvalitu života. Práce vychází ze dvou tezí týkajících se vztahu mezi kvalitou života a materialistickou hodnotovou orientací. Na jedné straně materialismus facilituje ekonomický rozvoj a tržní ekonomiku dané společnosti. Na určité úrovni ekonomického rozvoje nastává tendence k posunu směrem k hodnotám postmaterialistickým, spojeným s autonomií, seberealizací a osobním růstem. Podle druhé teze tento posun není snadný. Konzumní kultura, jako produkt moderní ekonomiky, materialistické hodnoty podporuje. Tvrdí, že cestou ke štěstí a osobní pohodě je více materiálních statků, sociální úspěšnost a přitažlivý vnější vzhled. V okamžiku, kdy začne konzumní kultura dominovat, materialistické aspirace...
|
|
|
Vlivy kultury na pojetí duševních chorob.
Janíková, Martina ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Zoufalá, Marcela (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o sociokulturním aspektu duševní nemoci. Jejím cílem je postihnout, jakým způsobem se kultura podílí na utváření sdílených explanatorních modelů nemoci a činí tak z nestrukturovaných fyziologických jevů strukturovanou zkušenost. Obsahy, kterými tyto biologické kategorie naplňuje stojí v základu celého systému zdravotní péče, laických koncepcí, předsudků i specifického postavení duševně nemocných ve společnosti. Přitom právě vztah společnosti k jejím nonkonformním jedincům vypovídá mnoho o ní samé. Práce proto nastiňuje historické i mezikulturní proměny duševních nemocí na pozadí širších sociálních souvislostí. Popisuje systém zdravotní péče jako svébytnou součást sociální a symbolické reality a upozorňuje na vliv majoritního psychiatrického diskurzu. Pozornost je věnována rovněž způsobům, jakými o duševní nemoci referují média, jejichž selektivní výběr zveřejňovaných informací posiluje negativní stereotypy. Jak se ukázalo, duševní nemoc opravdu není všude stejná. Přestože základní psychiatrické syndromy se objevují všude na světě, mají mnohdy odlišný průběh a prognózu. Kultura skutečně může podporovat vznik některých typů onemocnění a symptomů spíše než jiných. Každé onemocnění je tedy do jisté míry kulturně ovlivněné.
|
|
|
Zdraví jako kulturologické téma
Muráriková, Simona ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Hnilica, Karel (oponent)
Diplomova prace se v prvni casti soustreduje na vyvoj pojeti, vymezeni a definici pojmu zdravi v kulturologicke perspektive. Zabyva se kritickou analyzou definice zdravi a pojem zdravi uvadi do souvislosti s pojmem kvalita tivota. V druhe casti zpracovava vyvoj pojeti zdravi, nemoci a pece o zdrave a nemocne v dejinach kultury. Predklada historicky prehled vyvoje mediciny. V zaverecne casti se zameri na podrobnou analyzu postaveni mediciny v soucasne spolecnosti s vyutitim relevantnich teoretickych konceptu.
|
|
|
Motiv spravedlnosti a jeho sociálně-psychologické koreláty
Homolová, Pavla ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Blatný, Marek (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na sociálně psychologické souvislosti motivu spravedlnosti. Cílem je nastínit, jak motivace spravedlností souvisí se sociálním kontextem, zejména se sociálně-ekonomickým statusem, sociální identitou a kulturou. Představeny jsou základní odlišnosti mezi implicitním a vědomým motivem spravedlnosti, pozornost je věnována především víře ve spravedlivý svět jako významnému indikátoru motivu spravedlnosti. Popsány jsou normy distributivní a procedurální spravedlnosti a jejich sociální podmíněnost. O motivu spravedlnosti a posuzování spravedlnosti je pojednáno z perspektivy teorií sociální směny a rovnosti, teorie sociální identity a teorie ospravedlnění systému. V empirické části je ve dvou výzkumech ověřován vztah mezi SES a BJW v české společnosti. Výsledky analýzy dat z kvótního výzkumu veřejného mínění (Aktér 2015, N = 926) naznačují, že lidé s vysokým SES oproti lidem s nízkým SES věří ve spravedlivý svět vědomě více. Diskutovány jsou zjištěné rozpory s výsledky studií z amerického prostředí. Zjištění z českého výzkumu mohou být relevantní zejména v kontextu méně sociálně diferencovaných společností. Analýza dat z online kvaziexperimentu (N = 82) na vzorku osob ve věku 18 - 33 let tyto výsledky nepotvrzuje, diskutovány jsou možné metodologické limity této studie. Klíčová...
|
host ::
RSS.