|
|
Subjektivní sociální status a třída. Jejich determinanty. Co ovlivňuje percepci vlastního postavení ve společnosti?
Daneš, David ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá subjektivní dimenzí sociální stratifikace, přesněji subjektivní třídou a subjektivním statusem. Autor nejprve poukazuje na subjektivní aspekty v tradičních teoretických východiscích třídního a hierarchického pojetí sociální stratifikace. Následně rozebírá subjektivní třídu a status jako jim analogické koncepty a popisuje jejich aplikaci v empirických výzkumech zahraniční i české sociologie. V analytické části je předložena vlastní sekundární analýza dat z reprezentativního šetření ISSP 1992, 1999, 2009 a Sociální distance 2007 pro ČR. Její pomocí autor popisuje rozdíly mezi oběma přístupy a změnu jejich rozložení i vztahu v čase. Zatímco subjektivní status je v čase relativně stabilní, subjektivní třída prochází řadou změn. Jejich původcem je především subjektivně identifikovaná dělnická třída, jejíž zastoupení v čase slábne a přibližuje tím třídu k subjektivnímu statusu. Dále se autor věnuje odlišnostem deklarovaných důvodů pro identifikaci se třídou. Pro nižší třídu má význam především příjem, střední a vyšší uvádí i vzdělání a druh zaměstnání. U vyšší třídy však nad příjmem převažuje význam životního stylu. Jádro práce tvoří regresní analýza, která prokázala rozdílnost obou přístupů jak z hlediska míry prediktability, tak i struktury a vlivu nezávisle...
|
|
| |
|
|
Subjektivní sociální status a třída. Jejich determinanty. Co ovlivňuje percepci vlastního postavení ve společnosti?
Daneš, David ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá subjektivní dimenzí sociální stratifikace, přesněji subjektivní třídou a subjektivním statusem. Autor nejprve poukazuje na subjektivní aspekty v tradičních teoretických východiscích třídního a hierarchického pojetí sociální stratifikace. Následně rozebírá subjektivní třídu a status jako jim analogické koncepty a popisuje jejich aplikaci v empirických výzkumech zahraniční i české sociologie. V analytické části je předložena vlastní sekundární analýza dat z reprezentativního šetření ISSP 1992, 1999, 2009 a Sociální distance 2007 pro ČR. Její pomocí autor popisuje rozdíly mezi oběma přístupy a změnu jejich rozložení i vztahu v čase. Zatímco subjektivní status je v čase relativně stabilní, subjektivní třída prochází řadou změn. Jejich původcem je především subjektivně identifikovaná dělnická třída, jejíž zastoupení v čase slábne a přibližuje tím třídu k subjektivnímu statusu. Dále se autor věnuje odlišnostem deklarovaných důvodů pro identifikaci se třídou. Pro nižší třídu má význam především příjem, střední a vyšší uvádí i vzdělání a druh zaměstnání. U vyšší třídy však nad příjmem převažuje význam životního stylu. Jádro práce tvoří regresní analýza, která prokázala rozdílnost obou přístupů jak z hlediska míry prediktability, tak i struktury a vlivu nezávisle...
|
|
|
Inkonzistence sociálního statusu v ČR: Co ukazuje první dekáda 21. století?
Daneš, David ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Hirschová, Marta (oponent)
David Daneš Inkonzistence sociálního statusu v ČR: Co ukazuje první dekáda 21. století? Abstrakt Předkládaná práce se zabývá multidimenzionálním pojetím sociálního statusu a především jevem nevyrovnaného umístění jedince na několika stratifikačních škálách - inkonzistencí sociálního statusu. Poskytuje ucelený přehled vývoje použití tohoto konceptu v zahraniční a následně i v české sociologii na pozadí výkladu klasických teoretických výcho- disek a přístupů k sociální stratifikaci jako takové. Následně předkládá autor vlastní analýzu dat z cyklu šetření ISSP, ve které zpřesňuje poznání výzkumem již popsaného časového ob- dobí a také popisuje vývoj základních metrik inkonzistence statusu v dalších více než deseti letech. Analýza vycházející z operacionalizace etablované v české sociologii ukázala, že trend stoupající konzistence statusu popsaný oběma skupinami českých autorů, které se tématem v devadesátých letech zabývaly, dále nepokračuje. Dokonce se míra konzistence statusu ani nedrží na dosažené úrovni. Jsou zde patrné dva výrazné propady v období na konci devadesá- tých let a kolem roku 2009, což jsou doby významného poklesu výkonnosti národní ekonomi- ky (HDP) - vztah obou veličin je testován. Dále se autor zabývá širším pojetím konzistence statusu zkoumajícím vztah objektivního statusu k subjektivnímu....
|
host ::
RSS.