|
|
Genetické inženýrství jako zdroj morálních dilemat srovnání argumentace křesťanů a ateistů
Rybová, Michaela ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Volek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce hledá odpověď na otázku, zda se v současné české společnosti liší morální rozhodování křesťanů a ateistů, a to pomocí morálních dilemat týkajících se genetického inženýrství. Autorka vychází z předpokladu, že současná společnost je společností sekularizovanou a tedy náboženství v této společnosti ztrácí svůj vliv, což ohrožuje tradiční morální řád, jehož je náboženství nositelem. Zároveň dochází ke sporům v oblasti vědy a náboženství. Rozšiřující otázkou je, co udržuje morální řád v současné společnosti. Pomocí kvalitativního výzkumu bylo zjišťováno, zda se morální rozhodování současných křesťanů řídí křesťanskou etikou, jakou roli pro ně hraje Bůh, jakožto transcendentní autorita a zda podobnou transcendentní autoritu najít i v argumentaci ateistů. Tato práce se také zabývá výzkumy na téma morálního rozhodování a na téma vztahu morálky, náboženství a vědy. Ty se stávají základem pro analýzu dat. Ke sběru dat byla použita metoda focus group. Sestaveny byly dvě ohniskové skupiny, a to skupina tvořená křesťany a referenční skupina, tvořená ateisty. Jádrem obou diskuzí bylo šest morálních dilemat. Obecným zjištěním je, že morální rozhodování křesťanů a ateistů se v zásadních morálních otázkách shoduje, ovšem liší se cesta, jakou obě skupiny došly ke konsenzu. Především některé ze...
|
|
|
Ateismus a víra v České republice na příkladě náboženského života města Kladna
Lapková, Eliška ; Nešpor, Zdeněk (oponent) ; Lužný, Dušan (oponent)
Náboženství je z kulturologického hlediska velkým kulturním fenoménem, který ani v české, převážně ateistické společnosti zcela nevymizel. Otázku ateismu si práce klade ve smyslu, nakolik je tradiční institucionální forma náboženství dnes přitažlivá, nakolik je živá a do jaké míry můžeme pokračující sekularismus české společnosti chápat jako skutečný odklon individua od duchovních náboženských hodnot a od potřeby transcendentních vztahů. Aktuálním tématem, dramatizujícím vztah ateismu a náboženství v české společnosti, jsou pak církevní restituce. Cílem práce je analýza způsobu udržování víry uvnitř jádra věřících, způsobu její expanze do veřejnosti a reakcí ateistické veřejnosti, to vše na empirickém příkladě města Kladna. Hypotézy práce se týkají způsobu předávání víry, nenáboženských veřejných aktivit církví, reakcí veřejnosti na tyto aktivity a schopnosti církví a náboženských skupin podílet se na vlastním mediálním obraze. Ateismem a vírou se práce zabývá na čtyřech úrovních: první úroveň je teoretické vymezení pojmů, sumarizace autorů, kteří se tématem v české společnosti zabývali, historické uvedení do situace a představení města Kladna, ve kterém probíhal empirický výzkum. Druhou úrovní je přehled jednotlivých náboženských skupin, které v době výzkumu sídlily v Kladně, jejich historické a...
|
|
|
Secularization in Italy in the post-war-era: literature in the social context
Olša, Michal ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
CZ Cílem této práce je analýza sekularizačního procesu v poválečné Itálii. Studie se zaměřuje na nižší společenské třídy. Záměrem je ukázat složitost procesů jako je sekularizace. Na jedné straně je číselná statistika poukazující na klesající míru zbožnosti, na druhé straně můžeme vnímat obyvatelé Itálie jako věřících v Boha a Itálii jako zemi, kde se náboženské symboly objevují zcela běžně ve veřejném prostoru. Abychom tuto rozpolcenost pochopili, je důležité rozlišovat mezi pojmy církev, náboženství a víra. Jako primární zdroj jsem pro svou práci zvolil romány a novely neorealistických autorů. Jelikož se neorealismus snaží zachytit především realitu ve společnosti a spisovatelé zachycují motivaci historických aktérů způsobem o mnoho lepším, než jiné použitelné prameny, výběr děl neorealistických autorů se zdá být více než vhodný. Hlavním metodickým přístupem mé práce je typizace a tím snaha o definování společenských stereotypů. Práce se skládá z 9 kapitol. Kapitoly 1-3 popisují politickou, ekonomickou a společenskou situaci poválečné Itálie a definují tu část společnosti, na kterou se práce zaměřuje. Uvedena je zde také charakteristika neorealismu a jeho autorů, stejně jako nejdůležitější teorie o sekularizaci, na které práce odkazuje. Kapitola 4 definuje církev, náboženství a víru. V kapitolách...
|
|
|
Československý okultismus a jeho přední reprezentanti v období I. republiky
Šabek, Jiří ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Bakalářská práce Československý okultismus a jeho čelní reprezentanti v době první republiky zpracovává téma moderního okultismu v kontextu západní esoterické tradice a formování moderní společnosti. Zaměřuje se na metodologická východiska problematiky nových náboženských hnutí, sekularizaci a na celkovou typologii okultismus. V rámci zpracování je kladen zvýšený důraz na hlubší kulturně-historické kořeny, na kterých moderní český okultismus stavěl. V práci je charakterizován jednak vývoj a dynamika jednotlivých okultních hnutí v českém prostředí, tak i někteří jeho čelní představitelé. Hlavní soustředění je pak na směry, kde během první republiky bylo dosaženo významných organizovaných forem, a to hlavně v podobě spiritismu, hermetismu, mystiky, ale jsou všeobecně zahrnuty i jiné významné směry jako příkladně theosofie. Klíčová slova: sociální dějiny, první republika, nová náboženská hnutí, sekularizace, modernizace, západní esoterismus, okultismus, hermetismus, spiritismus, mystika, theosofie, tajné společnosti, náboženské společnosti, Universalia, Psyché
|
|
|
Křesťansko-demokratické politické strany v luteránské "Baltoskandii": komparace ve světle sekularizační teze
Hejzlar, Štěpán ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá křesťansko-demokratickými politickými stranami v politických systémech skandinávských a pobaltských zemí Švédska, Norska, Dánska, Finska, Estonska a Lotyšska. Tyto strany tvoří zvláštní "nordickou" větev evropského politického protestantismu; a strukturálně i funkčně odlišnou, a zároveň relativně homogenní, podskupinu křesťanské demokracie. Hlavním aplikovaným teoretickým rámcem je rokkanovská tradice analýzy strukturace stranických systémů. Na rozdíl od svých kontinentálních protějšků nevyrostla tato severská větev z obranného postoje církve vůči tlaku sekulárního státu, ale z teritoriálního a náboženského protestu na periferii. Analýza "kulturních periferií" do velké míry vychází z dějin a geografie náboženství severských zemí. V komparativní části je nicméně užito i jiných teoretických východisek ve snaze o co nejlepší vhled do otázek vládního působení těchto stran, jejich programatiky či postojů k evropské integraci. Samostatná kapitola je věnována možnostem křesťanské demokracie v luteránském prostoru Lotyšska a Estonska. Je skandinávský subtyp přenosný? Jaké jiné způsoby křesťanské politické mobilizace se v těchto pobaltských zemích prosazují? Využit bude stejný historicko- analytický rámec, s tím rozdílem, že zde do hry výrazněji vstupuje povaha režimu...
|
|
|
Sonda do náboženského života v České republice (Na příkladě města Kladna)
Lapková, Eliška ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Zoufalá, Marcela (oponent)
Sonda do náboženského života v České republice by jistě byla přínosem pro českou sociologii i religionistiku, její zpracování by se však nutně muselo opírat o několikaletou výzkumnou činnost. Vzhledem k typu práce jsem se proto rozhodla soustředit se na vybrané české město, jehož náboženský život by mohl přinést reprezentativní výsledky. Úkol to byl nesnadný. Základním kamenem úrazu se jevila časová náročnost a množství dat nutných ke zpracování. Celá sonda se opírá o sociologicko-antropologický empirický výzkum, jehož cílem není přinést teologické ani religionistické poznatky, ačkoli je zřejmé, že se jim práce nevyhýbá. V kulturologickém kontextu je ohniskem sondy zájem o církve a náboženské spolky jako subkultury, jejich vnitřní i vnější život, formy komunikace s městskou komunitou a vymezování se vůči ní i vůči jiným náboženským skupinám. V takovém rámci je věnována pozornost také otázce, jak jsou jednotlivé náboženské skupiny vnímány svým převážně ateistickým prostředím. Zpracované výsledky by měly přinést jak syntetické hodnocení náboženského života zvoleného města, tak obecnější závěry o významu a možnostech života v současné české společnosti a v neposlední řadě také závěry o vztahu mezi náboženstvím a kulturou.
|
|
|
Současná sociální teorie a její reflexe náboženství. Koncepty pluralizace a privatizace.
Novotná, Hana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Hlaváček, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o změně paradigmatu sekularizace v sociologii náboženství. Dle klasické sociální teorie má v rámci modernizačních procesů společnosti náboženství ztrácet vliv. V moderní sociální teorii však nalézáme rozmanité názory sociologů na postavení náboženství ve společnosti. Tato bakalářská práce se zaobírá postavením náboženství na pozadí pluralizace společnosti a individualizace lidského života. Specificky se zaměřuji na koncepty pluralizace a privatizace náboženství. V této souvislosti představuji myšlenky P. L. Bergera a Thomase Luckmanna. Následně se zaobírám konceptem postavení náboženství, který se objevil v 80. letech 20. století a týká se návratu náboženství do veřejných debat, tedy jeho deprivatizaci. Ten v mé práci představují myšlenky J. Casanovy. Myšlenky výše zmíněných autorů využívám k nastínění posunu v reflexi náboženství mezi klasickou a současnou sociální teorií.
|
|
|
Demokracie a islám
Bláhová, Pavlína ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Dopita, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce na téma Demokracie a islám pojednává o možném propojení demokracie a islámu v rámci současného i historického kontextu. Hlavním úkolem této práce bylo nalézt základní principy, na kterých je demokracie a islám vystavěn a které jsou v obou případech společné. Dalším úkolem bylo nalézt naopak ty prvky demokracie a islámu, které jsou navzájem zcela nekompatibilní. Mezi porovnávané objekty a prvky patří například politické systémy demokratických a islámských zemí, zdroje politické autority, vztah k politické opozici atd. Dalšími základními oblastmi, které byly porovnávány, jsou například prameny práva a otázka možné kompatibility práva šarí'a s demokratickými hodnotami a s dodržováním základních lidských práv. Porovnání politického islámu s demokracií tvoří první část práce. Druhá část je věnována studii konkrétních islámských států a jejich historickému vývoji a postoji k demokratizaci. Prvním z těchto států je Turecko, které je použito jako příklad demokratizované muslimské země, jenž ukazuje úspěchy a úskalí implementace demokracie do islámského systému. Druhým příkladem je Írán a vývoj jeho postoje vůči demokracii. Na obou případech je rovněž ukázán rozdíl mezi islámem ideálním, teoretickým a islámem uvedeným do praxe. Závěr této práce ukazuje hlavní problémy, které v současném...
|
|
| |
|
|
Vztah religiozity a nerovnosti příjmů
Michl, Pavel ; Ježek, Tomáš (vedoucí práce) ; Brabec, Petr (oponent)
Práce pojednává o vztahu příjmové nerovnosti a religiozity. Výsledky analýzy potvrzují korelaci mezi příjmovou nerovností a religiozitou, kauzalita tohoto vztahu však zůstává nejasná. Tento vztah je v práci zasazen do kontextu teorie sekularizace, konkrétně se dotýká novější verze -- teorie existenční nejistoty. Analýza potvrzuje tuto teorii. Jejím hlavním přínosem je skutečnost, že je provedena na základě několika sociologických průzkumů, na širokém vzorku zkoumaných zemí a využívá několika ukazatelů religiozity, přičemž je rozlišuje ukazatele náboženské participace a ukazatele osobní víry. Vedle toho práce předkládá i další možná vysvětlení souvislosti příjmové nerovnosti a religiozity vycházející z odlišnosti preferencí religiózních a nereligiózních jedinců. Práce rovněž potvrzuje pokračující sekularizaci ve většině zemí světa v posledních dvou až třech desetiletích.
|
host ::
RSS.