|
|
Sledování objektu ve videosekvenci
Nešpor, Zdeněk ; Zukal, Martin (oponent) ; Číka, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou sledování předem definovaného objektu ve videosekvenci. Po krátkém úvodu je popsán postup vhodný k detekci objektu ve videosekvenci, jehož metody jsou dále podrobně rozebrány. Je zde řešena problematika předzpracování obrazu, segmentace obrazu a detekce objektu v obraze. Hlavní důraz je kladen na detektory využívající body zájmů a deskriptory oblastí - SURF a SIFT. Druhá část práce se zabývá praktickou realizací programu vhodného ke sledování předem definovaného objektu ve videosekvenci. Nejprve jsou analyzovány knihovny vhodné ke sledování objektu ve videosekvenci v prostředí jazyku JAVA, následuje podrobný popis vybrané knihovny OpenCV spolu s wrapperem JavaCV. Dále je popsána vlastní aplikace z hlediska ovládání a funkčnosti, jsou popsány klíčové metody. Výstupy aplikace spolu s diskusí a zhodnocením jsou prezentovány na konci práce.
|
|
|
Techniky pro detekci a predikci pohybu ve video sekvencích
Nešpor, Zdeněk ; Říha, Kamil (oponent) ; Číka, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o technikách detekce a predikce pohybu v digitálních obrazech. Po úvodním zamyšlení nad potřebou komprese digitálního videa bude čtenář seznámen s některými základními pojmy z oblasti digitálního videa. V další části bude na příkladu formátu MPEG-1 ukázáno jakým způsobem může být digitální video zpracováváno a jak je do tohoto procesu začleněna detekce a predikce pohybu. Následující část práce se bude zabývat metodami odhadu pohybu. Po jejich krátkém shrnutí se práce zabývá technikami nejrozšířenější metody odhadu pohybu - metody porovnávání bloků. Po seznámení s některými z nich budou nastíněny možnosti vylepšení těchto metod. V další části bude čtenář seznámen s aplikací vytvořenou v jazyce C++ pro účely demonstrace výkonnosti některých technik odhadu pohybu při pomalém, středním a rychlém pohybu. Poté budou výsledky v jednotlivých druzích pohybu porovnány a stanovena nejvhodnější metoda odhadu pohybu.
|
|
|
Akcentace sociální otázky u T. G. Masaryka v rámci druhé poloviny 19. století
Kozák, Vratislav ; Havelka, Miloš (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent) ; Kubátová, Helena (oponent)
Tomáš Garrigue Masaryk 20. století je osobou, u které mezi badateli panuje všeobecná shoda ohledně charakteristiky i zařazení do dobové společnosti. Masaryk století 19. je ovšem naprosto odlišný případ. Dodnes není mezi badateli shoda v tom, jak přesně Masaryka zařadit, což mnozí zjednodušují zdůvodněním, že sám Masaryk byl v tomto směru nerozhodný, věnoval se mnoha věcem najednou a ne vždy je dokončil. Ústřední otázkou druhé poloviny 19. století byla nepochybně otázka sociální, která je pro mnohé též obtížně uchopitelná, jelikož na ní jde pohlížet buď velmi konkrétním, nebo velmi obecným způsobem. V této souvislosti se v práci zaměřuji nejen na Masarykův pohled na sociální otázku doby, ale přicházím s hypotézou, že právě sociální otázka a její princip rovnosti je ústředním motivem osoby Tomáše Garrigue Masaryka v 19. století. Navrhuji funkční Masarykův model řešení sociální problematiky doby, který je založen na zmíněném pojetí rovnosti, a to hned v několika spolu souvisejících, ale přesto dostatečně nezávislých oblastech, kterými jsou náboženství, politika, nacionalismus, společnost a vzdělání. Umístění těchto jednotlivých aspektů v rámci mého Masarykova modelu následně ověřuji skrze analýzu Masarykových myšlenek, textů a dalších badatelů, kteří se Masarykovi věnovali. Smysluplnost zvoleného...
|
|
|
Vliv československého a sovětského komunistického režimu na chod Křesťanské mírové konference a jejího prezidenta J. L. Hromádku od konce 50. do konce 60. let 20. století
Peka, Radek ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Nodl, Martin (oponent)
V předkládané diplomové práci je ústředním tématem protestantský teolog Josef L. Hromádka (1889 - 1969) a Křesťanská mírová konference, která byla v Praze v roce 1958 oficiálně založena jako reakce několika pražských teologů na ohrožení světového míru v dobách nastupující studené války. Obecně můžeme prohlásit, že se tato práce zabývá vlivem, který měl tehdejší komunistický režim v Československu na práci této organizace. Odborná obec již v tomto smyslu nepochybuje o tom, že byla KMK usměrňována státním aparátem, my se však podíváme zblízka, jak přesně bylo vedení organizace komunisty úkolováno. Zjednodušeně jak režimní nomenklatura Československa, ale i jiných zemí socialistického tábora, ovlivňovala organizační, materiální, finanční, personální, ale i obsahovou stránku konference od konce 50. do konce 60. let minulého století. Ve stejném časovém rámci budeme také analyzovat interní pohled na prezidenta Hromádka československými tajnými složkami. Práce si klade za cíl určitým směrem posunout obecnou, ale i veřejnou debatu o Hromádkovi i Křesťanské mírové konferenci. Klíčová slova: Josef Lukl Hromádka, Křesťanská mírová konference, Ústřední výbor Komunistické strany Československa, Českobratrská církev evangelická, Jaroslav Němec Ondra, tajné složky, Sovětský svaz, mírová politika, Studená válka,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Staroměstské náměstí v Praze jako místo evropské paměti. Od baroka k současnosti
Bronsema, Liesbeth ; Altová, Blanka (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se věnuje otázce vývoje Staroměstského náměstí v Praze jako hlavního veřejného prostoru města, který vyjadřuje významné momenty evropské historie, a který jako "místo paměti" ustavuje českou národní paměť. Poznatky paměťových a prostorových studií, jejichž styčným bodem je teorie Pierre Nory o tendenci moderní společnosti ukotvovat minulost skrze vytváření lieux de mémoire, jsou doplněny o historické pojednání jednotlivých dějinných období českých zemí. Výklad je prostřednictvím práce s dobovými periodiky, záznamy ze shromáždění, vedutami, mapami a nakonec i fotografiemi zaměřen také na dobový diskurz, jenž se k událostem na náměstí vázal, na jehož základě poskytuje i reflexi míst paměti, která v kontextu Staroměstského náměstí sledovaném období vznikala. Zvláštní pozornost je věnována především dvojici pomníků, mariánskému sloupu a pomníku Mistra Jana Husa, v jejichž "zápasu o prostor" se odráží celá řada politických, náboženských, společenských i dalších témat české historie.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.