|
|
Vlivy kultury na pojetí duševních chorob.
Janíková, Martina ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Zoufalá, Marcela (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o sociokulturním aspektu duševní nemoci. Jejím cílem je postihnout, jakým způsobem se kultura podílí na utváření sdílených explanatorních modelů nemoci a činí tak z nestrukturovaných fyziologických jevů strukturovanou zkušenost. Obsahy, kterými tyto biologické kategorie naplňuje stojí v základu celého systému zdravotní péče, laických koncepcí, předsudků i specifického postavení duševně nemocných ve společnosti. Přitom právě vztah společnosti k jejím nonkonformním jedincům vypovídá mnoho o ní samé. Práce proto nastiňuje historické i mezikulturní proměny duševních nemocí na pozadí širších sociálních souvislostí. Popisuje systém zdravotní péče jako svébytnou součást sociální a symbolické reality a upozorňuje na vliv majoritního psychiatrického diskurzu. Pozornost je věnována rovněž způsobům, jakými o duševní nemoci referují média, jejichž selektivní výběr zveřejňovaných informací posiluje negativní stereotypy. Jak se ukázalo, duševní nemoc opravdu není všude stejná. Přestože základní psychiatrické syndromy se objevují všude na světě, mají mnohdy odlišný průběh a prognózu. Kultura skutečně může podporovat vznik některých typů onemocnění a symptomů spíše než jiných. Každé onemocnění je tedy do jisté míry kulturně ovlivněné.
|
|
|
Izraelská národní identita v písních No'omi Šemer
Kuželová, Mariana ; Sládek, Pavel (vedoucí práce) ; Menachem Zoufalá, Marcela (oponent)
Tato práce si klade za cíl zachytit motivy izraelské národní identity v písňových textech izraelské textařky a skladatelky Noʿomi Šemer (1930-2004) z jejího tvůrčího období do roku 1967. První kapitola pojednává o dějinách hebrejské ideologické písně od konce 19. století do 60. let 20. století. Druhá kapitola se zabývá těmi biografickými prvky a politickými názory Noʿomi Šemer, které jsou relevantní pro pochopení její tvorby. Dále jsou představeny metody a výsledky analýzy autorčiných textů, kterou provedl Michael Gadish, a z níž tato práce do jisté míry čerpá. V této kapitole je rovněž popsán vztah mezi tvorbou Noʿomi Šemer a izraelskou národní identitou její doby. Poslední kapitola se zaměřuje na nejvýraznější motivy autorčiny tvorby, kterými jsou biblické motivy, motiv vojáka a motiv budování. Každému z těchto motivů je věnována samostatná podkapitola, ve které je na ukázkách písňových textů předvedeno, jakým způsobem autorka s danými motivy nakládá. Práce je doplněna o obrazové přílohy, které dokazují přítomnost zmíněných motivů i v tehdejší izraelské vizuální kultuře. V závěru se práce snaží navrhnout možné příčiny relevance těchto motivů v kultuře a identitě tehdejší izraelské společnosti.
|
|
|
Muslimové v České republice: studie o procesu integrace arabské minority do českého prostředí
Vopelková, Veronika ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zoufalá, Marcela (oponent)
Cílem této práce je seznámit se a porozumět životu arabských muslimů v České republice. Zároveň je zkoumána míra integrace arabských muslimů v jednotlivých oblastech života. K tomuto účelu byl realizován kvalitativní výzkum v podobě 23 rozhovorů s arabskými muslimy, které se týkaly důvodu jejich pobytu v České republice, jejich socioekonomické situace, kulturní determinace, náboženského života a sebepojetí. V koncepci čtyř dimenzí sociální integrace vychází autorka z prací Wolfganga Bosswicka a Friedricha Heckmanna. Nejprve jsou v teoretické části vymezeny základní pojmy nezbytné k porozumění problematiky. Druhá část představuje historický a právní kontext ustavující podmínky imigrantům v životě v České republice. Třetí část je pak celá věnovaná kvalitativnímu, synchronnímu výzkumu. Výpovědi Arabů jsou rozdělené podle plánované délky setrvání v České republice a podle jednotlivých dimenzí sociální integrace, přičemž hypotézou je přímá úměrnost mezi záměrem být v České republice po celý život a mírou integrace do českého prostředí. Do empirické části byl vložen přídavný výzkum zabývající se otázkou činností mešit a jejich rolí v životě arabských muslimů. Z toho důvodu byly uskutečněny 4 rozhovory s představiteli islámských modliteben a mešit vztahující se k programu mešit, vlastním zkušenostem a...
|
|
|
Není přítel jako přítel. Židé v národním státě Čechů a Slováků, 1945-1948.
Sedlická, Magdalena ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Menachem Zoufalá, Marcela (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na tematiku začleňování židovských obyvatel do většinové společnosti v letech 1945-1948. Primárně se zabývá třemi skupinami židovských občanů českých zemí, jejichž integrace byla značně problematická. Jednalo se o "německé Židy", osoby deklarující židovskou národnost a židovské optanty z bývalého území Podkarpatské Rusi, kteří se po druhé světové válce rozhodli usadit v Československu. Jejich právní postavení bylo zvláště v bezprostředně poválečné době značně nejasné. Stěžejním bylo získání československého státního občanství, jež ovlivňovalo možnost stát se plnoprávnými občany, což zcela zásadně formovalo budoucnost těchto jednotlivců. Z toho důvodu se předložená práce věnuje státní a úřední praxi, která ovlivňovala každodenní život židovských občanů. Především na nižších úrovních státní správy panovala mezi mnohými úředníky nejistota, jak postupovat u žádostí těchto osob. Stěžejním kritériem se staly údaje ze sčítání lidu z roku 1930, především pak informace o národnosti či mateřském jazyku daného žadatele, které mnohdy rozhodly o výsledku žádosti. Text se dále zaměřuje na problémy, jež židovským obyvatelům hrozily v případě nezískání státního občanství. U "německých Židů" se jednalo například o zařazení do nuceného transferu, u židovských optantů pak nucený návrat na...
|
|
|
Izraelská národní identita v písních No'omi Šemer
Kuželová, Mariana ; Sládek, Pavel (vedoucí práce) ; Menachem Zoufalá, Marcela (oponent)
Tato práce si klade za cíl zachytit motivy izraelské národní identity v písňových textech izraelské textařky a skladatelky Noʿomi Šemer (1930-2004) z jejího tvůrčího období do roku 1967. První kapitola pojednává o dějinách hebrejské ideologické písně od konce 19. století do 60. let 20. století. Druhá kapitola se zabývá těmi biografickými prvky a politickými názory Noʿomi Šemer, které jsou relevantní pro pochopení její tvorby. Dále jsou představeny metody a výsledky analýzy autorčiných textů, kterou provedl Michael Gadish, a z níž tato práce do jisté míry čerpá. V této kapitole je rovněž popsán vztah mezi tvorbou Noʿomi Šemer a izraelskou národní identitou její doby. Poslední kapitola se zaměřuje na nejvýraznější motivy autorčiny tvorby, kterými jsou biblické motivy, motiv vojáka a motiv budování. Každému z těchto motivů je věnována samostatná podkapitola, ve které je na ukázkách písňových textů předvedeno, jakým způsobem autorka s danými motivy nakládá. Práce je doplněna o obrazové přílohy, které dokazují přítomnost zmíněných motivů i v tehdejší izraelské vizuální kultuře. V závěru se práce snaží navrhnout možné příčiny relevance těchto motivů v kultuře a identitě tehdejší izraelské společnosti.
|
|
|
Vlivy kultury na pojetí duševních chorob.
Janíková, Martina ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Zoufalá, Marcela (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o sociokulturním aspektu duševní nemoci. Jejím cílem je postihnout, jakým způsobem se kultura podílí na utváření sdílených explanatorních modelů nemoci a činí tak z nestrukturovaných fyziologických jevů strukturovanou zkušenost. Obsahy, kterými tyto biologické kategorie naplňuje stojí v základu celého systému zdravotní péče, laických koncepcí, předsudků i specifického postavení duševně nemocných ve společnosti. Přitom právě vztah společnosti k jejím nonkonformním jedincům vypovídá mnoho o ní samé. Práce proto nastiňuje historické i mezikulturní proměny duševních nemocí na pozadí širších sociálních souvislostí. Popisuje systém zdravotní péče jako svébytnou součást sociální a symbolické reality a upozorňuje na vliv majoritního psychiatrického diskurzu. Pozornost je věnována rovněž způsobům, jakými o duševní nemoci referují média, jejichž selektivní výběr zveřejňovaných informací posiluje negativní stereotypy. Jak se ukázalo, duševní nemoc opravdu není všude stejná. Přestože základní psychiatrické syndromy se objevují všude na světě, mají mnohdy odlišný průběh a prognózu. Kultura skutečně může podporovat vznik některých typů onemocnění a symptomů spíše než jiných. Každé onemocnění je tedy do jisté míry kulturně ovlivněné.
|
|
|
Sonda do náboženského života v České republice (Na příkladě města Kladna)
Lapková, Eliška ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Zoufalá, Marcela (oponent)
Sonda do náboženského života v České republice by jistě byla přínosem pro českou sociologii i religionistiku, její zpracování by se však nutně muselo opírat o několikaletou výzkumnou činnost. Vzhledem k typu práce jsem se proto rozhodla soustředit se na vybrané české město, jehož náboženský život by mohl přinést reprezentativní výsledky. Úkol to byl nesnadný. Základním kamenem úrazu se jevila časová náročnost a množství dat nutných ke zpracování. Celá sonda se opírá o sociologicko-antropologický empirický výzkum, jehož cílem není přinést teologické ani religionistické poznatky, ačkoli je zřejmé, že se jim práce nevyhýbá. V kulturologickém kontextu je ohniskem sondy zájem o církve a náboženské spolky jako subkultury, jejich vnitřní i vnější život, formy komunikace s městskou komunitou a vymezování se vůči ní i vůči jiným náboženským skupinám. V takovém rámci je věnována pozornost také otázce, jak jsou jednotlivé náboženské skupiny vnímány svým převážně ateistickým prostředím. Zpracované výsledky by měly přinést jak syntetické hodnocení náboženského života zvoleného města, tak obecnější závěry o významu a možnostech života v současné české společnosti a v neposlední řadě také závěry o vztahu mezi náboženstvím a kulturou.
|
|
|
Odchod Židů z Polska do Izraele v letech 1968-1969 a jejich pozdější osudy
Kroupová, Kateřina ; Kaleta, Petr (vedoucí práce) ; Zoufalá, Marcela (oponent)
Bakalářská práce "Odchod Židů z Polska do Izraele v letech 1968-1969 a jejich pozdější osudy" pojednává o jedné z nejvýznamnějších vln emigrace v moderní polské historii. V první kapitole je představen antisemitismus, následuje historický vývoj židovského obyvatelstva na polském území. Poté jsou popsány příčiny a důsledky šestidenní války a její vliv na politický vývoj v Polsku po roce 1967, následnou antisemitskou kampaň a emigraci. Rozebrány jsou rovněž polské březnové události z roku 1968 jako jeden z hlavních faktorů židovské emigrace. Nejpodstatnější část, získaná pomocí metody dotazníku, analyzuje a srovnává postoje emigrantů k dané problematice.
|
|
|
Muslimové v České republice: studie o procesu integrace arabské minority do českého prostředí
Vopelková, Veronika ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zoufalá, Marcela (oponent)
Cílem této práce je seznámit se a porozumět životu arabských muslimů v České republice. Zároveň je zkoumána míra integrace arabských muslimů v jednotlivých oblastech života. K tomuto účelu byl realizován kvalitativní výzkum v podobě 23 rozhovorů s arabskými muslimy, které se týkaly důvodu jejich pobytu v České republice, jejich socioekonomické situace, kulturní determinace, náboženského života a sebepojetí. V koncepci čtyř dimenzí sociální integrace vychází autorka z prací Wolfganga Bosswicka a Friedricha Heckmanna. Nejprve jsou v teoretické části vymezeny základní pojmy nezbytné k porozumění problematiky. Druhá část představuje historický a právní kontext ustavující podmínky imigrantům v životě v České republice. Třetí část je pak celá věnovaná kvalitativnímu, synchronnímu výzkumu. Výpovědi Arabů jsou rozdělené podle plánované délky setrvání v České republice a podle jednotlivých dimenzí sociální integrace, přičemž hypotézou je přímá úměrnost mezi záměrem být v České republice po celý život a mírou integrace do českého prostředí. Do empirické části byl vložen přídavný výzkum zabývající se otázkou činností mešit a jejich rolí v životě arabských muslimů. Z toho důvodu byly uskutečněny 4 rozhovory s představiteli islámských modliteben a mešit vztahující se k programu mešit, vlastním zkušenostem a...
|
|
|
Vliv katolické církve na status ženy v současné české a italské společnosti
Zoufalá, Marcela ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Předmětem práce je empiricko-teoretická analýza sociokulturních regulativů a idejí, jejichž prostřednictvím římskokatolická církev utváří chování a prožívání žen v moderní společnosti. Zvláštní pozornost je věnována aktuálním a kontroverzním okruhům jako je rozvod, regulace porodnosti, umělé přerušení těhotenství, AIDS a užívání prezervativu, asistované reprodukci, ordinaci žen a povinnosti celibátu. Projekt tvoří dvě relativně samostatné části. První, teoreticky koncipovaná část mapuje historické proměny instituce rodiny, fenomén genderu jako kulturní konstrukce a roli katolické církve, jako významného sociokulturního imperativu. Druhá, empirická část projektu je založena na vlastním tazatelském šetření mezi českými a italskými ženami. Doposud se uskutečnilo dotazování na území Itálie (březen - květen 2005; počet sebraných dotazníků od italských respondentek je 411), a na území České republiky (květen - červenec 2006; počet sebraných dotazníků od českých respondentek je 411). Další zemí, kde výzkum právě probíhá (v roce 2007/2008), je Slovensko.
|
host ::
RSS.