|
|
Koncept autoritářských režimů a pobaltské státy v 30. letech 20. století: Litva, Lotyšsko a Estonsko ve srovnání
Hejzlar, Štěpán ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem práce je (1) ověřit aplikovatelnost konceptu autoritářství na nedemokratické politické systémy Litvy, Estonska a Lotyšska v období před Druhou světovou válkou; výchozím rámcem pro analýzu je teorie autoritářských režimů Juana J. Linze. Autor se soustředí na (2) dynamiku transformace demokratických režimů ve snaze se najít co možná nejkomplexnější vysvětlení demokratické nestability regionu. Je přezkoumán vliv jednání jednotlivých aktérů, institucionálního designu, sociální struktury a stranických systémů na nedemokratický výstup. Těžiště práce spočívá ve (3) vlastní analýze a komparaci nových režimů, popsání jejich vývoje i vývoje jednotlivých komponent politického systému: vztahů mezi relevantními politickými aktéry, vztahů mezi režimem prostředím, způsobů legitimizace režimu a získávání veřejné podpory. Převážně empirický charakter studie umožní nabýt solidního základu pro ověření úvodní hypotézy (1).
|
|
|
Teologie Bílé soboty u Hanse Urs von Balthasara: christologické a eschatologické aspekty "Descenoit ad infera"
Hejzlar, Štěpán ; Outrata, Filip (vedoucí práce) ; Noble, Timothy (oponent)
Předkládaná práce se zabývá teologií Bílé soboty u Hanse Urs von Balthasara. Po uvedení do základních biografických souvislostí budou představena ta základní témata jeho teologie, jež jsou důležitá k pochopení jeho kontemplace sestupu Páně do pekel. Samotná prezentace Balthasarovy vize Decendit ad infera na jedné straně, a její následný rozbor a kritika jinými autory na straně druhé, je oddělena rozsáhlou kapitolou o dějinách výkladu příslušného článku Apostolika; od jeho biblických zdrojů a inspirací až k zapouzdření jednotlivých interpretací v hlavních proudech křesťanských tradic (pravoslavné, římsko-katolické, luterské a reformované). Práci uzavírá osobně zaujatější reflexe z pohledu autora. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Křesťansko-demokratické politické strany v luteránské "Baltoskandii": komparace ve světle sekularizační teze
Hejzlar, Štěpán ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá křesťansko-demokratickými politickými stranami v politických systémech skandinávských a pobaltských zemí Švédska, Norska, Dánska, Finska, Estonska a Lotyšska. Tyto strany tvoří zvláštní "nordickou" větev evropského politického protestantismu; a strukturálně i funkčně odlišnou, a zároveň relativně homogenní, podskupinu křesťanské demokracie. Hlavním aplikovaným teoretickým rámcem je rokkanovská tradice analýzy strukturace stranických systémů. Na rozdíl od svých kontinentálních protějšků nevyrostla tato severská větev z obranného postoje církve vůči tlaku sekulárního státu, ale z teritoriálního a náboženského protestu na periferii. Analýza "kulturních periferií" do velké míry vychází z dějin a geografie náboženství severských zemí. V komparativní části je nicméně užito i jiných teoretických východisek ve snaze o co nejlepší vhled do otázek vládního působení těchto stran, jejich programatiky či postojů k evropské integraci. Samostatná kapitola je věnována možnostem křesťanské demokracie v luteránském prostoru Lotyšska a Estonska. Je skandinávský subtyp přenosný? Jaké jiné způsoby křesťanské politické mobilizace se v těchto pobaltských zemích prosazují? Využit bude stejný historicko- analytický rámec, s tím rozdílem, že zde do hry výrazněji vstupuje povaha režimu...
|
|
|
Koncept autoritářských režimů a pobaltské státy v 30. letech 20. století: Litva, Lotyšsko a Estonsko ve srovnání
Hejzlar, Štěpán ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem práce je (1) ověřit aplikovatelnost konceptu autoritářství na nedemokratické politické systémy Litvy, Estonska a Lotyšska v období před Druhou světovou válkou; výchozím rámcem pro analýzu je teorie autoritářských režimů Juana J. Linze. Autor se soustředí na (2) dynamiku transformace demokratických režimů ve snaze se najít co možná nejkomplexnější vysvětlení demokratické nestability regionu. Je přezkoumán vliv jednání jednotlivých aktérů, institucionálního designu, sociální struktury a stranických systémů na nedemokratický výstup. Těžiště práce spočívá ve (3) vlastní analýze a komparaci nových režimů, popsání jejich vývoje i vývoje jednotlivých komponent politického systému: vztahů mezi relevantními politickými aktéry, vztahů mezi režimem prostředím, způsobů legitimizace režimu a získávání veřejné podpory. Převážně empirický charakter studie umožní nabýt solidního základu pro ověření úvodní hypotézy (1).
|
host ::
RSS.