Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ateismus a víra v České republice na příkladě náboženského života města Kladna
Lapková, Eliška ; Nešpor, Zdeněk (oponent) ; Lužný, Dušan (oponent)
Náboženství je z kulturologického hlediska velkým kulturním fenoménem, který ani v české, převážně ateistické společnosti zcela nevymizel. Otázku ateismu si práce klade ve smyslu, nakolik je tradiční institucionální forma náboženství dnes přitažlivá, nakolik je živá a do jaké míry můžeme pokračující sekularismus české společnosti chápat jako skutečný odklon individua od duchovních náboženských hodnot a od potřeby transcendentních vztahů. Aktuálním tématem, dramatizujícím vztah ateismu a náboženství v české společnosti, jsou pak církevní restituce. Cílem práce je analýza způsobu udržování víry uvnitř jádra věřících, způsobu její expanze do veřejnosti a reakcí ateistické veřejnosti, to vše na empirickém příkladě města Kladna. Hypotézy práce se týkají způsobu předávání víry, nenáboženských veřejných aktivit církví, reakcí veřejnosti na tyto aktivity a schopnosti církví a náboženských skupin podílet se na vlastním mediálním obraze. Ateismem a vírou se práce zabývá na čtyřech úrovních: první úroveň je teoretické vymezení pojmů, sumarizace autorů, kteří se tématem v české společnosti zabývali, historické uvedení do situace a představení města Kladna, ve kterém probíhal empirický výzkum. Druhou úrovní je přehled jednotlivých náboženských skupin, které v době výzkumu sídlily v Kladně, jejich historické a...
Sonda do náboženského života v České republice (Na příkladě města Kladna)
Lapková, Eliška ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Zoufalá, Marcela (oponent)
Sonda do náboženského života v České republice by jistě byla přínosem pro českou sociologii i religionistiku, její zpracování by se však nutně muselo opírat o několikaletou výzkumnou činnost. Vzhledem k typu práce jsem se proto rozhodla soustředit se na vybrané české město, jehož náboženský život by mohl přinést reprezentativní výsledky. Úkol to byl nesnadný. Základním kamenem úrazu se jevila časová náročnost a množství dat nutných ke zpracování. Celá sonda se opírá o sociologicko-antropologický empirický výzkum, jehož cílem není přinést teologické ani religionistické poznatky, ačkoli je zřejmé, že se jim práce nevyhýbá. V kulturologickém kontextu je ohniskem sondy zájem o církve a náboženské spolky jako subkultury, jejich vnitřní i vnější život, formy komunikace s městskou komunitou a vymezování se vůči ní i vůči jiným náboženským skupinám. V takovém rámci je věnována pozornost také otázce, jak jsou jednotlivé náboženské skupiny vnímány svým převážně ateistickým prostředím. Zpracované výsledky by měly přinést jak syntetické hodnocení náboženského života zvoleného města, tak obecnější závěry o významu a možnostech života v současné české společnosti a v neposlední řadě také závěry o vztahu mezi náboženstvím a kulturou.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.