|
|
Psychologická mimesis, posvátné a moc: Studie k sociologii moci v kontextu myšlení René Girarda, Gabriela Tarda a Émila Durkheima
Kišš, Marián ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Váně, Jan (oponent) ; Lužný, Dušan (oponent)
Hlavním předmětem našeho zájmu v předkládané práci je tematika moci v kontextu sociologické teorie, a to v návaznosti na mechanismus psychologické mimesis a na fenomén posvátného. Jako výchozí bod našeho uvažování nám slouží mimetická teorie kultury René Girarda, která systematizuje vztah mezi mechanismem psychologické mimesis a posvátným, a to ve světle fenoménu násilí. V naší práci nejprve prezentujeme Girardovu mimetickou teorii, osvětlujeme její hlavní koncepty a vše zasazujeme do širšího myšlenkového kontextu. Následně kriticky zkoumáme Girardovo teoretické schéma a dospíváme k závěru, že jeho myšlenkový a konceptuální rámec si žádá revizi, má-li být využitelný pro další uvažování v sociologickém či sociálněteoretickém kontextu. Proto se následně snažíme Girardovo myšlení "sociologizovat". Nejprve je zasazujeme do širšího sociologického kontextu a poté jeho teorii zkoumáme ve světle myšlení dvou sociologických klasiků, Gabriela Tarda a Émila Durkheima. Toto zkoumání následně promítáme do myšlenkové a konceptuální syntézy, na jejímž základě navrhujeme naše vlastní konceptuální schéma, které vychází z předpokladu psychologické mimesis jako antropologické konstanty a překonává hlavní nedostatky Girardova teoretického rámce. Na podkladě nového konceptuálního schématu se dále věnujeme zkoumání...
|
|
|
Psychologická mimesis, posvátné a moc: Studie k sociologii moci v kontextu myšlení René Girarda, Gabriela Tarda a Émila Durkheima
Kišš, Marián ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Váně, Jan (oponent) ; Lužný, Dušan (oponent)
Hlavním předmětem našeho zájmu v předkládané práci je tematika moci v kontextu sociologické teorie, a to v návaznosti na mechanismus psychologické mimesis a na fenomén posvátného. Jako výchozí bod našeho uvažování nám slouží mimetická teorie kultury René Girarda, která systematizuje vztah mezi mechanismem psychologické mimesis a posvátným, a to ve světle fenoménu násilí. V naší práci nejprve prezentujeme Girardovu mimetickou teorii, osvětlujeme její hlavní koncepty a vše zasazujeme do širšího myšlenkového kontextu. Následně kriticky zkoumáme Girardovo teoretické schéma a dospíváme k závěru, že jeho myšlenkový a konceptuální rámec si žádá revizi, má-li být využitelný pro další uvažování v sociologickém či sociálněteoretickém kontextu. Proto se následně snažíme Girardovo myšlení "sociologizovat". Nejprve je zasazujeme do širšího sociologického kontextu a poté jeho teorii zkoumáme ve světle myšlení dvou sociologických klasiků, Gabriela Tarda a Émila Durkheima. Toto zkoumání následně promítáme do myšlenkové a konceptuální syntézy, na jejímž základě navrhujeme naše vlastní konceptuální schéma, které vychází z předpokladu psychologické mimesis jako antropologické konstanty a překonává hlavní nedostatky Girardova teoretického rámce. Na podkladě nového konceptuálního schématu se dále věnujeme zkoumání...
|
|
|
Ateismus a víra v České republice na příkladě náboženského života města Kladna
Lapková, Eliška ; Nešpor, Zdeněk (oponent) ; Lužný, Dušan (oponent)
Náboženství je z kulturologického hlediska velkým kulturním fenoménem, který ani v české, převážně ateistické společnosti zcela nevymizel. Otázku ateismu si práce klade ve smyslu, nakolik je tradiční institucionální forma náboženství dnes přitažlivá, nakolik je živá a do jaké míry můžeme pokračující sekularismus české společnosti chápat jako skutečný odklon individua od duchovních náboženských hodnot a od potřeby transcendentních vztahů. Aktuálním tématem, dramatizujícím vztah ateismu a náboženství v české společnosti, jsou pak církevní restituce. Cílem práce je analýza způsobu udržování víry uvnitř jádra věřících, způsobu její expanze do veřejnosti a reakcí ateistické veřejnosti, to vše na empirickém příkladě města Kladna. Hypotézy práce se týkají způsobu předávání víry, nenáboženských veřejných aktivit církví, reakcí veřejnosti na tyto aktivity a schopnosti církví a náboženských skupin podílet se na vlastním mediálním obraze. Ateismem a vírou se práce zabývá na čtyřech úrovních: první úroveň je teoretické vymezení pojmů, sumarizace autorů, kteří se tématem v české společnosti zabývali, historické uvedení do situace a představení města Kladna, ve kterém probíhal empirický výzkum. Druhou úrovní je přehled jednotlivých náboženských skupin, které v době výzkumu sídlily v Kladně, jejich historické a...
|
|
|
Buddhismus jako zdroj hodnot během formování nových identit a životních stylů v České republice
Cirklová, Jitka ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Lužný, Dušan (oponent) ; Bělka, Luboš (oponent)
Text je zamyšlením nad jedním z kulturních fenoménů současné Evropy, a to utvářením nových náboženských identit, které nemají kulturní precedens v evropské historii. Přesněji se zabývá evropskými konvertity k buddhismu, kteří přijali za svůj pohled na svět formovaný náboženstvím, které je zcela odlišné od kulturního dědictví a sociálního uspořádání, ve kterém žijí. Respondenti, kteří do určité míry ovládají buddhistickou praxi a připojují se ke specifické buddhistické kultuře, internalizují hodnotová schémata, která jsou rozvíjena s vyšší mírou náboženské participace, znalosti doktríny, hustší sociální sítí a snahou o prohlubování duchovních prožitků. Buddhismus se poté stává zdrojem hodnot, ve kterých se respondenti rozhodli vychovávat svoje děti. Jedním ze záměrů této práce je pokusit se objasnit jak hodnoty vycházející z buddhismu ovlivňují strategie výchovy a jak jsou tyto hodnoty předávány uvnitř rodin aktivních v různých buddhistických skupinách. Jaká je role místní buddhistické komunity v životě rodiny? Významní druzí, zvláště pak rodiče, ovlivňují přijímaná hodnotová schémata svých dětí. Které hodnoty jsou u rodičů aktivně praktikujících buddhismus považovány za důležité? Přejí si, aby si jejich děti tyto hodnoty osvojily? Jsou strategie výchovy a vedení dětí k buddhismu odlišné od...
|
|
|
Slabá církev? Jeden pokus o obnovu katolických farností v Čechách
Tichý, Radek ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Lužný, Dušan (oponent) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Disertační práce se zabývá procesem v římskokatolických diecézích v České republice, které se po roce 2000 pokusily reformovat strukturu farností a obnovit jejich náboženský život. Na základě analýzy dat z několikaletého terénního výzkumu probíhajícího zejména v Arcidiecézi pražské je tento proces obnovy detailně popsán a je interpretován pomocí sociologie prostoru a sociologie organizační změny. Úspěšná restrukturalizace farní sítě, a zároveň neúspěšná širší obnova náboženského života, původně zamýšlená jako cíl celého procesu, je na základě analýzy vysvětlena jako zapříčiněná zejména tzv. provozní vyčerpaností církevních aktérů, faktickou izolací jednotlivých hierarchických vrstev a praktickou nevymahatelností pastoračních rozhodnutí. Součástí disertace je diskuse o organizační povaze církve, o možnostech srovnání české a francouzské zkušenosti a o vnější a vnitřní sekularizaci českého katolicismu.
|
host ::
RSS.