|
|
Život a dílo historika Josefa Polišenského
Kindl, Martin ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
disertační práce Život a dílo historika Josefa Polišenského Předkládaná disertační práce je pokusem analyzovat určité kapitoly ze života a vědecké činnosti historika Josefa Polišenského. První část se věnuje analýze dosavadní reflexe jeho osobnosti. Na základě této analýzy se v další části práce věnujeme těm tématům, která byla dosud minimálně reflektována: Dokládáme vliv jeho předchůdců na jeho tvorbu, generační zážitky, vliv marxismu, strukturalismu a snahy ovlivnit historickou metodologii. Zjistili jsme, z čeho pramenil jeho obdiv k Františku Kutnarovi a prozkoumali jsme rivalitu mezi ním a Františkem Grausem. Další část práce je věnována zařazení Josefa Polišenského do tradice studia Bílé hory a španělské občanské války. Z naší práce vyplynulo, že Josefa Polišenského bychom neměli vnímat pouze jako "pozitivistu", ale jako historika, který se snažil promlouvat do metodologických otázek své doby, a to hlavně v padesátých letech, v době vrcholu jeho tvůrčích sil.
|
|
|
Jan Kapistrán Vyskočil
Čada, Václav ; Ferstl, Roman (vedoucí práce) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Tato práce pojednává o životě historika a františkána Jana Kapistrána Vyskočila. Jedná se o kompletní biografii tohoto významného představitele františkánského řádu v Československu první poloviny 20. století. Kromě samotného životopisu je součástí práce i popis jeho dvou zahraničních cest do Itálie a Francie. Stručně je představena i Vyskočilova práce badatelská s důrazem k dosud nevydaným textům, které jsou uloženy v archivech České republiky. Jedná se o první ucelený životopis tohoto dějepisce.
|
|
|
Secularization in Italy in the post-war-era: literature in the social context
Olša, Michal ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
CZ Cílem této práce je analýza sekularizačního procesu v poválečné Itálii. Studie se zaměřuje na nižší společenské třídy. Záměrem je ukázat složitost procesů jako je sekularizace. Na jedné straně je číselná statistika poukazující na klesající míru zbožnosti, na druhé straně můžeme vnímat obyvatelé Itálie jako věřících v Boha a Itálii jako zemi, kde se náboženské symboly objevují zcela běžně ve veřejném prostoru. Abychom tuto rozpolcenost pochopili, je důležité rozlišovat mezi pojmy církev, náboženství a víra. Jako primární zdroj jsem pro svou práci zvolil romány a novely neorealistických autorů. Jelikož se neorealismus snaží zachytit především realitu ve společnosti a spisovatelé zachycují motivaci historických aktérů způsobem o mnoho lepším, než jiné použitelné prameny, výběr děl neorealistických autorů se zdá být více než vhodný. Hlavním metodickým přístupem mé práce je typizace a tím snaha o definování společenských stereotypů. Práce se skládá z 9 kapitol. Kapitoly 1-3 popisují politickou, ekonomickou a společenskou situaci poválečné Itálie a definují tu část společnosti, na kterou se práce zaměřuje. Uvedena je zde také charakteristika neorealismu a jeho autorů, stejně jako nejdůležitější teorie o sekularizaci, na které práce odkazuje. Kapitola 4 definuje církev, náboženství a víru. V kapitolách...
|
|
|
Jiřina Popelová a moderní česká komeniologie
Hajíček, Jakub ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Jakub Hajíček Abstrakt disertační práce Jiřina Popelová a moderní česká komeniologie Disertační práce popisuje dějiny české a slovenské komeniologie, tj. interdisciplinárního studia života, díla a odkazu Jana Amose Komenského. Výklad začíná počátky zájmu o Komenského v 18. století a souvisle pokračuje až k situaci v období druhé světové války. Zvláštní pozornost je věnována období druhé poloviny 20. století, kdy dochází k postupnému přechodu k moderní komeniologii - starší bádání chápalo Komenského především jako skvělého pedagoga a autora jazykových učebnic, moderní ho interpretuje především jako originálního filosofa a teologa, v jehož myšlení pedagogika vyplývá z filosofie. Důsledně je uplatňována i česko-slovenská perspektiva, kdy se zajímavým způsobem ukazují odlišné akcenty, přístupy i význam českého a slovenského bádání o Komenském. Důraz je kladen i na významné osobnosti, které se komeniologii věnovaly, např. zakladateli komeniologie jako vědního oboru Jánu Kvačalovi, nejdůležitějšímu českému badateli první poloviny 20. století Josefu Hendrichovi či vybraným osobnostem následujícího období (např. J. Polišenský, R. Kalivoda, J. Patočka a další). Druhým velkým tématem disertační práce je interpretace významu díla, které osobnosti Komenského věnovala prof. dr. Jiřina Popelová (1904 - 1985). Nejdříve je...
|
|
|
Identita po historické změně. Protihitlerovská emigrace výtvarných umělců z Německa a Československa ve Velké Británii (1933-1945)
Duchková, Zuzana ; Soukupová, Blanka (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Identita po historické změně. Protihitlerovská emigrace výtvarných umělců z Německa a Československa ve Velké Británii (1933-1945). Mgr. Zuzana Duchková Předkládaná disertační práce se zabývá skupinou německých a československých výtvarných umělců (Erich A. Bischof, Kurt Lade, John Heartfield, Ludwig Meidner, Heinz Worner, Bedřich Feigl a Karel Vogel), kteří se po nástupu Adolfa Hitlera k moci rozhodli či byli nuceni odejít ze své původní vlasti do emigrace ve Velké Británii, ve které prožili druhou světovou válku. Pomocí metodologických inspirací historické antropologie, přístupů uplatňovaných ve výzkumu exilu a teorie identit je zkoumán dopad rozsáhlé historické změny na jejich osobnostní a "uměleckou identitu". Těžištěm výzkumu je období mezi lety 1933-1945, je však nastíněn i život výtvarníků před emigrací.
|
|
|
Soukromá válka Huga Vavrečky. Mikrohistorie z rozhraní soudobých dějin (1945-1952)
Wohlmuth Markupová, Jana ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Práce představuje mikrohistorickou analýzu posledních let života Huga Vavrečky (1880- 1952), technika, novináře, národohospodáře, diplomata a obchodního ředitele firmy Baťa. Teoreticko-metodologická část rozpracovává epistemologické rozdíly biografického a mikrohistorického výzkumu, načež je věnována pozornost především možnostem mikrohistorického bádání v oblasti soudobých dějin. Tamtéž je rozepsána metodologie náznaků či stop (Carlo Ginzburg), definováno vlastní postavení výzkumnice a představeny použité prameny. Výkladová část nejprve stručně shrnuje základní obrysy života Huga Vavrečky před zkoumaným obdobím do roku 1944, načež přistupuje k výzkumu strategií jeho jednání od podzimu 1944 do jeho smrti v srpnu 1952. Zaměřuje se přitom především na Vavrečkovy poválečné osudy, jeho vlastní postoj k nastalé situaci osobní i politicko- společenské, k jejím proměnám, přičemž se snaží pojmenovat přístupy a individuální motivace či přesvědčení, s nimiž tyto cesty volil. V neposlední řadě se práce zaměřuje též na širší kontext jeho rodiny a přátel, jakož i na alespoň částečné rozkrytí kroků jeho poválečných protivníků, kteří ho do nesnadné situace z velké části dovedli.
|
|
|
Jaroslav Průšek a československá sinologie. Mezi politikou, vědou a fascinací.
Zádrapová, Anna ; Jiroušek, Bohumil (vedoucí práce) ; Lach, Jiří (oponent) ; Hudeček, Jiří (oponent)
Jaroslav Průšek a československá sinologie. Mezi politikou, vědou a fascinací. Abstrakt Práce se zabývá počátky československé sinologie v souvislosti s politickou a společenskou situací poválečné doby a klade si otázku, které faktory hrály v tomto procesu rozhodující roli. Výzkum se soustředí na několik hlavních oblastí: Jaroslava Průška, zakladatele československé sinologie, coby individuálního aktéra, v jehož osobnosti se potkával angažovaný přístup ke společenskému dění s vědeckou poctivostí založenou na přímém kontaktu se studovanou kulturou (zejména jejím jazykem a literárními texty), a jeho vklad do budování sinologie jako akademického oboru. To bylo nutně explicitně vevázáno do dobové politické situace, která za spolupráce všech loajálních aktérů určovala podobu vědecké práce jak ideově, tak institucionálně a personálně. Prostřednictvím diskurzivní analýzy dobových textů, především Průškových, sledujeme jak kontinuity diachronní, tedy vývoj Průškova uvažování o Číně od doby jeho studií ve dvacátých letech, přes jeho pobyt v Číně a Japonsku v letech třicátých a specifické období války, až k období poválečnému (a poúnorovému), tak synchronní: tedy vazby na dobovou mentalitu tvořenou sdílenými hodnotami. Dále analyzujeme konkrétní náplň dobových představ o vědě, hlavně o její popularizaci využívané jako...
|
|
|
Historik W. W. Tomek a jeho význam v českém dějepisectví.
Pazderský, Roman ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jiroušek, Bohumil (oponent) ; Řezník, Miloš (oponent)
Roman PAZDERSKÝ, Historik W. W. Tomek a jeho význam v českém dějepisectví, disertační práce, FF UK, Praha 2019 Předkládaná disertační práce je pokusem o ucelené zhodnocení významu českého historika Wácslawa Wladiwoje Tomka (1818-1905) pro českou historiografii. Základním metodologickým předpokladem práce je přesvědčení, že významu Tomkova myšlenkového přínosu lze adekvátně porozumět pouze na půdorysu širších souvislostí jeho života a díla, které jsou vnímány ve své integrální propojenosti s odpovídajícími sociálními, politickými a kulturními kontexty dějin české společnosti 19. století. Úvodní kapitoly práce přinášejí detailní přehled pramenů a literatury k tématu, včetně pojednání o dosavadních tomkovských reflexích v širším, než jen úzce historiografickém měřítku. Podstatnou součást úvodu tvoří podkapitola Česká historiografie jako badatelské téma, usilující o nalezení vhodného konceptualizačního klíče ke kompetentním úvahám o proměnách českého dějepisectví 19. století na pozadí relevantních sociálně historických souvislostí. Následující kapitola s titulem Dlouhý život v krátkém nástinu představuje přehledný nástin Tomkova života, jehož cílem není postižení vyčerpávajícího biografického komplexu, ale spíše odpovídajícího kontextu, v němž je třeba Tomkovo myšlení a dílo pro adekvátní porozumění...
|
|
|
Identita po historické změně. Protihitlerovská emigrace výtvarných umělců z Německa a Československa ve Velké Británii (1933-1945)
Duchková, Zuzana ; Soukupová, Blanka (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Identita po historické změně. Protihitlerovská emigrace výtvarných umělců z Německa a Československa ve Velké Británii (1933-1945). Mgr. Zuzana Duchková Předkládaná disertační práce se zabývá skupinou německých a československých výtvarných umělců (Erich A. Bischof, Kurt Lade, John Heartfield, Ludwig Meidner, Heinz Worner, Bedřich Feigl a Karel Vogel), kteří se po nástupu Adolfa Hitlera k moci rozhodli či byli nuceni odejít ze své původní vlasti do emigrace ve Velké Británii, ve které prožili druhou světovou válku. Pomocí metodologických inspirací historické antropologie, přístupů uplatňovaných ve výzkumu exilu a teorie identit je zkoumán dopad rozsáhlé historické změny na jejich osobnostní a "uměleckou identitu". Těžištěm výzkumu je období mezi lety 1933-1945, je však nastíněn i život výtvarníků před emigrací.
|
|
|
Média jako výtvarné téma v proměnách dějin českých médií
Ježková, Tereza ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Jiroušek, Bohumil (oponent) ; Vojtěchovský, Miroslav (oponent)
Stejně jako noviny, kniha, film či hudba je i výtvarné umění prostředkem lidské komunikace a nositelem sdělení. Jeho role jako specifického komunikačního prostředku se v průběhu dějin proměňovala, stejně jako role masových médií. Před nástupem médií celospolečenské komunikace plnila jejich funkci do jisté míry právě i výtvarná díla. Umělecké dílo je komunikačním médiem, zároveň ale může jiná média zobrazovat - masová média se v některých obdobích kulturně-uměleckého vývoje stala výtvarným námětem. Lze tak hovořit o metakomunikaci média o médiu. Pilířem disertační práce je rešerše výtvarných děl českých výtvarných umělců, jež zobrazují prostředky masmediální komunikace (periodický tisk, rozhlas, televize) a její aktéry (recipienty a producenty mediálních obsahů). Nalezená výtvarná díla (malby, kresby, grafiky, plastiky) byla podrobena kvalitativní analýze, jejímž výsledkem je přehled vývoje výtvarného námětu v čase od rozšíření masmédií, tj. vzniku periodického tisku až do šedesátých let 20. století. Disertační práce Média jako výtvarné téma v proměnách dějin českých médií zpracovává uvedené téma jako historický výzkum optikou mediálních studií.
|
host ::
RSS.