|
| |
|
|
Senioři ve světě nových technologií a médií
Štokrová, Aneta ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Předkládaná písemná bakalářská práce se zaměřuje na problematiku mediální gramotnosti seniorů. Písemná část doplňuje o informace praktický výstup, kterým je krátký audiovizuální snímek, v němž autorka dokumentuje život svých prarodičů a jejich způsob práce s novými technologiemi. V teoretické rovině se písemná práce věnuje především fenoménu dezinformací, řetězovým emailům a také projektům, které souvisejí se vzděláváním seniorů.
|
|
|
Fake news during the presidental elections in the Czech Republic 2018 and in Slovakia 2019
Oravcová, Jana ; Lizcová, Zuzana (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Komparatívna prípadové štúdia v celkom 12 kapitolách prináša kvalitatívny výskum s cieľom preukázať a preskúmať výskyt a použitie fake news vo vybranom súbore 13 televíznych diskusií. Komparatívny charakter práce porovnáva prípad prezidentských volieb v Českej republike (2018) a na Slovensku (2019). Prvá časť práce popisuje metodológiu a teoretické poznatky o fake news a úlohe televíznych diskusií v predvolebnej kampani. Ďalšia časť práce sa venuje prípadom prezidentských volieb, stručne popisujúc vývoj volebnej kampane nasledovaný analýzou. Závery sú zhrnuté v súhrnnej hodnotiacej kapitole. Medzi najdôležitejšie fake news rezonujúce v skúmanom súbore dát práca identifikuje tému migrácie, nedôveru voči médiám, podozrenia z nekalého financovania kampane a pokusy o ovplyvnenie volieb. Hlavným rozdielom medzi skúmanými prípadmi je povaha politického boja, kedy v Českej republike kandidoval vtedajší prezident. Kľúčové slová: Fake news, dezinformácie, prezident, voľby, kampaň, televízna diskusia, Miloš Zeman, Jiří Drahoš, Zuzana Čaputová, Maroš Šefčovič
|
|
|
Příručka pro novináře: Jak pracovat s dezinformacemi
Novotná, Barbora ; Poljakov, Nikita (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na dezinformace a jak se s nimi vypořádat. V teoretické části jsou v úvodu uvedeny definice základních pojmů, jako jsou dezinformace, misinformace, malinformace a fake news, a jejichž znalost a správné užívání je stěžejní při práci s tímto tématem. Dále popíše českou dezinformační scénu a v kontrastu s ní analyzuje etické kodexy českých mainstreamových online médií, které porovná s kodexem britské veřejnoprávní stanice BBC. Teoretická část se věnuje také tématům stěžejním pro její praktickou část. Jsou jimi znalosti českých novinářů ohledně dezinformací a kognitivní funkce lidského mozku, které mají znatelný vliv na sdílení falešných informací. Praktickou částí je příručka pro začínající novináře, která, kromě teoretické části, vychází z rozhovorů s více než deseti finskými novináři a odborníky na dezinformace a mediální výchovu. Příručka je rozdělena do deseti kapitol, alias desatera, ve kterých žurnalistům přináší teoretické poznatky, ale i praktické tipy k práci s dezinformacemi. Součástí praktické části je také pracovní list pro střední školy, který mohou využít v rámci mediální výchovy, doplněný pomocným listem pro učitele, a videa finských odborníků s radami pro běžné občany, jak se chovat v prostředí, kde dezinformace můžou čekat na každém online kroku.
|
|
|
Fake news - fenomén nejen dnešní doby
Říha, Vladislav ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Samek, Tomáš (oponent)
Práce je podkladem a praktickým vodítkem pro základní orientaci učitelů v problematice tématu. Předkládá různé formy a příklady dezinformací v historickém a politickém kontextu. Historie falešných zpráv se datuje několik století nazpět. Doprovázejí lidstvo od dob před vynálezem knihtisku až po současnost. Pedagogům i studentům umožní lépe si představit, v jakých situacích se lidstvo s fake news setkávalo v minulosti i v nedávné době. Znalost či alespoň povědomí o fungování jednotlivých informačních zdrojů a o tom, jakými prostředky mohou své uživatele a odběratele ovlivňovat, umožní pedagogům zorientovat se v dané problematice s ohledem na moderní informační zdroje. Konkrétní případy spojené s prostředím mystifikací veřejnosti učitelům pomohou uvědomit si, že informace z médií by neměly být jen slepě přijímány a šířeny dál, ale podrobeny kritickému uvažování o jejich věrohodnosti. Aby pedagogové mohli tento poznatek předávat studentům v rámci občanské nauky, měli by nejdříve sami pochopit, jak falešné zprávy poznat a v jakém prostředí nebo pomocí jakých mechanismů dezinformace ovlivňují veřejné mínění. Na základě nestandardizovaného veřejného dotazníku se zjišťuje, jak žáci hodnotí svoji schopnost rozeznat dezinformace v mediálním sdělení. S vybraným vzorkem žáků budou vedeny skupinové rozhovory...
|
|
|
Falešné zprávy: Způsoby posuzování a ověřování zpráv jejich příjemci
Čajanková, Kateřina ; Kasík, Pavel (vedoucí práce) ; Poljakov, Nikita (oponent)
Diplomová práce "Falešné zprávy: Způsoby posuzování a ověřování zpráv jejich příjemci" se v kontextu fenoménu falešných zpráv zabývá postupy vyhodnocování mediálních obsahů jejich příjemci a faktory, které na proces posuzování působí. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem lidé vnímají obsahy, které konzumují; co jejich vnímání ovlivňuje; a jaká jsou kritéria, která řídí jejich posuzování. V teoretické části je nejprve vymezen pojem falešné zprávy, mimo jiné také v souvislosti s nadužíváním pojmu fake news. V dalších kapitolách je poté přiblížena současná role médií a problematika důvěryhodnosti a důvěry v média. Závěr teoretické části se věnuje sociálním a psychologickým předpokladům, které mají vliv na uvažování a jednání příjemců. V druhé části jsou představena výzkumná východiska této práce. Výzkum je založen na kombinaci kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Kvalitativní přístup se zaměřuje na popis procesů a kritérií, které příjemci při posuzování a ověřování zpráv využívají. Sběr dat je proto realizován prostřednictvím osmi polostrukturovaných rozhovorů, které jsou analyzovány metodou otevřeného kódování. Kvantitativní výzkumná část vychází z hypotéz o vlivu konfirmačního zkreslení (confirmation bias) na posuzování mediálních obsahů a je uskutečněna experimentálním šetřením založeném na...
|
|
|
Vliv nových médií na profesi novináře: deprofesionalizace žurnalistiky
Ševčíková, Marie ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá proměnou profese novináře poté, co došlo k masivnímu rozvoji a praktické aplikaci nových médií. Jak vypadá současný stav mediální scény? K jakým došlo změnám v souvislosti s digitalizací a globalizací? Při zkoumání těchto změn se zaměřuji na to, jak se vlivem nových médií, způsobem jejich užívání a adaptací na ně proměnila profese novináře, přičemž vycházím z předpokladu, že došlo deprofesionalizaci oboru žurnalistiky. Cílem této práce je najít a vysvětlit klíčové prvky, které zapříčinily zkoumaný jev, tedy pomocí kvantitativní i kvalitativní analýzy prokázat korelaci mezi rozvojem nových médií a klesající prestiží a profesionalitou žurnalistiky.
|
|
|
Reconstructing Identities in Fake News: Comparing two Fake News Websites
Ely, Nicole ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Špelda, Petr (oponent)
TOPICAL ANALYSIS OF FAKE NEWS 4 Abstract Since the 2016 US presidential campaign of Donald Trump, the term "fake news" has permeated mainstream discourse. The proliferation of disinformation and false narratives on social media platforms has caused concern in security circles in both the United States and European Union. Combining latent Dirichlet allocation, a machine learning method for text mining, with themes on topical analysis, ideology and social identity drawn from Critical Discourse theory, this thesis examines the elaborate fake news environments of two well-known English language websites: InfoWars and Sputnik News. Through the exploration of the ideologies and social representations at play in the larger thematic structure of these websites, a picture of two very different platforms emerges. One, a white dominant, somewhat isolationist counterculture mindset that promotes a racist and bigoted view of the world. Another, a more subtle world order-making perspective intent on reaching people in the realm of the mundane. Keywords: fake news, Sputnik, InfoWars, topical analysis, latent Dirichlet allocation Od americké prezidentské kampaně Donalda Trumpa z roku 2016, termín "fake news" (doslovně falešné zprávy) pronikl do mainstreamového diskurzu. Šíření dezinformací a falešných zpráv na platformách...
|
|
| |
|
|
Fenomen deepfakes jako hrozba žurnalistiky
Mudrová, Nikol ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje nově se objevujícímu druhu falešných zpráv - deepfake videím. S ohledem na jejich novost a to, že zatím videa nejsou hojně zneužívána k šíření dezinformací, práce tento fenomén uchopuje úplně od základu. V první části charakterizuje, co to dezinformace vůbec jsou, kde se vzaly, jak vypadaly dříve a jak vypadají dnes. K tématu bezpochyby patří i psychologická stránka věci - tedy vysvětlení, proč je lidský mozek na první pohled neodhalí a jaké "zkratky" v našem zpracovávání informací dezinformátoři využívají. Po tomto úvodu do problematiky následuje část vysvětlující technologii, která vytváří deepfake videa. V praktické části jsou následně analyzovány konkrétní příklady videí. Na základě poznatků z této analýzy a z rozhovoru s novinářem Jakubem Zelenkou, který se fake news dlouhodobě věnuje, práce odpovídá na otázky, jestli a jak deepfakes ovlivní žurnalistiku.
|
host ::
RSS.