|
| |
|
|
Naplňování principů inkluzivního vzdělávání v distanční výuce na základní škole
Hanzalíková, Jana ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na klíčové principy inkluzivního vzdělávání, které byly definovány jak českými, tak i zahraničními autory, a na možnost jejich uplatňování v době distančního vzdělávání. Teoretická část mapuje inkluzivní vzdělávání u nás i v zahraničí, zabývá se jeho historií, ale i možnostmi měření inkluzivity škol. Dále se zabývá důležitými legislativními dokumenty v oblasti inkluzivně orientovaného vzdělávání a také jednotlivými účastníky tohoto vzdělávání. Zásadní součástí teoretické práce je pak porovnávání a definice principů inkluzivního vzdělávání dle českých i zahraničních autorů. Současně se teoretická část práce soustřeďuje na charakteristiku inkluzivního vzdělávání v době realizace distančního vzdělávání, včetně analýzy zpráv a metodických doporučení České školní inspekce nebo Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Praktická část zkoumá míru a způsob naplňování principů inkluzivního vzdělávání (definovaných v teoretické části diplomové práce) v distanční výuce z pohledu žáků, učitelů a asistentů pedagoga. Výzkumné šetření bylo provedeno nejprve pomocí dotazníků pro žáky 9. třídy základní školy na Kladensku a následně také pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pedagogy a asistenty pedagoga, kteří na této škole působí. Na základě výsledků výzkumného šetření byly dále...
|
|
|
Faktory ovlivňující zlepšení vybraných žáků při distanční výuce
Kroupová, Markéta ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Vídršperková, Lenka (oponent)
V období protiepidemických opatření byla prezenční výuka nahrazena distanční formou vzdělávání. Tato práce má za cíl poukázat na žáky, kteří se během distančního vzdělávání výrazně zlepšili nejen ve svém prospěchu, ale i v oblasti koncentrace, motivace a klíčových kompetencí. Teoretická část je věnována problematice distančního vzdělávání a porovnání prezenční a distanční formy vzdělávání. Popsány jsou zde tři fáze uzavření škol (jaro 2020, podzim 2020, leden až duben 2021). Věnuje se složkám klimatu ve třídě, zejména pak rušivým aspektům a jejich vlivu na výuku a soustředění, a dále se věnuje osobnosti žáka a vlivu změny rodičovského stylu na růst osobnosti dítěte. Jedna kapitola je věnována rozvoji klíčových kompetencí v době distančního vzdělávání. Dále je popsána problematika přetěžování dítěte mimoškolními aktivitami na jeho celkový vývoj a učení. Popsána je i vnější a vnitřní motivace k učení. V empirické části jsou zpracovány tři kazuistiky žáků, kteří se během distančního vzdělávání zlepšili v prospěchu, v oblasti koncentrace, motivace a klíčových kompetencí. Jedná se o žáky z malé obce navštěvující 1. stupeň ZŠ. Jsou zde sledovány faktory, které ovlivňovaly učení, ale i rozvoj osobnosti žáka během distančního vzdělávání. Byly vedeny rozhovory s žáky, rodiči a s třídním učitelem formou...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Waldorfská pedagogika v době distančního vzdělávání
Košnerová, Štěpána ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem distančního vzdělávání na waldorfských základních školách České republiky, ke kterému došlo vlivem uzavření škol v důsledku pandemie onemocnění COVID-19. Teoretická část práce popisuje alternativní koncepci waldorfské pedagogiky, její teoretická východiska a principy. Dále se věnuje vymezení pojmu distanční vzdělávání a jeho vztahu k době uzavření škol. V oblasti distančního vzdělávání je definován pojem e-learning, který se stal nástrojem vzdělávání současné moderní doby. Cílem empirické části diplomové práce je prozkoumat, jaký vliv měl přechod na distanční vzdělávání v době pandemie na waldorfskou pedagogiku. Ke zjištění výsledků kvalitativního výzkumu je využito metody polostrukturovaného rozhovoru. Před zahájením sběru dat byl proveden předvýzkum ve formě setkání s jedním waldorfským učitelem. Cílem bylo proniknout do nastalé situace z pohledu waldorfského pedagoga a formulace otázek rozhovoru. Následně byl realizován jeden zkušební rozhovor. Získávání výzkumných dat trvalo čtyři měsíce, celkem proběhlo dvanáct hloubkových rozhovorů. Průměrná délka jednoho rozhovoru je necelých 57 minut. Výběr respondentů podléhá třem kritériím. Všichni respondenti jsou učiteli waldorfských základních škol České republiky, kteří byli v době distančního vzdělávání třídními...
|
|
|
E-learning a jeho používání z pohledu výuky společenských věd.
Růžanská, Hana ; Beneš, Milan (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent) ; Pančocha, Karel (oponent)
Disertační práce přináší komplexní pojednání o současných moderních metodách výuky včetně e-learningu. V úvodu práce, který přibližuje její obsah, smysl, východiska a cíle, je za hlavní cíl práce stanoven záměr analyzovat a zhodnotit nejnovější vývojové trendy e-learningu, moderních forem vzdělávání a využívání informačních technologií v organizaci studia. Dílčí cíle práce souvisejí se strukturou hlavního cíle a korespondují se členěním práce na jednotlivé kapitoly, ve kterých text zasazuje historii e-learningu do kontextu historie věd a institucionálního vzdělávání, zhodnocuje postavení e-learningu a dalších moderních forem vzdělávání v rámci politických a legislativních priorit Evropské unie a České republiky, prezentuje několik klíčových strategických a právních dokumentů upravujících tuto oblast mimo jiné v souvislosti s konceptem celoživotního učení. Ve stěžejní teoretické části práce je podán podrobný pohled na hlavní teoretické otázky související s e-learningem a s dalšími moderními formami vzdělávání v současné domácí i zahraniční odborné literatuře. Tato část popisuje e-learning v souvislosti s konceptem celoživotního učení, podává základní definice e-learningu a rozbor dalších souvisejících pojmů, stručnou historii e-learningu, e-learningových nástrojů a forem, porovnává výhody a nevýhody...
|
|
| |
|
|
Analýza distančního vzdělávání během nouzového stavu na 2. stupni vybrané ZŠ
Poluhová, Adéla ; Vondrášek, David (vedoucí práce) ; Fiala, Miloš (oponent)
Autor: Bc. Adéla Poluhová Název: Analýza distančního vzdělávání během nouzového stavu na 2. stupni vybrané ZŠ Cíle: Cílem diplomové práce je analýza implementace distančního vzdělávání během nouzového stavu na druhém stupni vybrané základní školy a zjištění rozdílů využití aplikací při realizaci prezenční výuky a v průběhu mimořádného opatření. Metody: Ve výzkumné části je použita kvalitativní metoda ve formě analýzy, která popisuje implementaci distančního vzdělávání na druhém stupni základní školy během mimořádného opatření a kvantitativní metoda ve formě dotazníkového šetření konaného mezi pedagogy. Výsledky: Výsledkem diplomové práce je souhrnný přehled průběhu distančního vzdělávání na vybrané základní škole a vyhodnocení dotazníkového šetření, které je zpracováno do tabulek a grafů, které jsou popsány, zhodnoceny a porovnány. Klíčová slova:distanční vzdělávání, nouzový stav, mimořádné opatření, on-line komunikační nástroje
|
host ::
RSS.