|
|
Pohádka a sen ve vzájemném vztahu
Vídršperková, Lenka ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent) ; Voldřich, Michal (oponent)
0 ABSTRAKT Disertační práce pojednává o podobnosti či dokonce možné příbuznosti pohádek a snů. Teoretický rámec práce je především psychoanalytický, a v souladu s psychoanalytickou teorií je přejímán předpoklad, že v pohádkách i snech lze pozorovat projevy nevědomí, a také, že pohádky i sny obsahují manifestní a latentní rovinu a lze je interpretovat. Někteří autoři, jako maďarský folklorista G. Róheim, předpokládají, že pohádka vznikla původně z individuálního snu, který byl dále vyprávěn a postupně obohacen o kulturní specifika. Z toho pak vyplývá teorie indukce M. Kučery, že pohádka indukuje sen, který by se zdál každopádně, neboť téma nasedá na nevědomé potřeby i konflikty dítěte. První část práce představuje základní teoretická východiska. V další části je na pohádkovém typu ATU 510B ve verzi B. Němcové Princezna se zlatou hvězdou na čele ukázán možný postup interpretace pohádky. Jsou vyhledány a srovnány dostupné verze, definována základní dějová linie pohádky. Představeny jsou nejznámější interpretace, podle kterých pohádka pojednává o psychice zneužité ženy, a také interpretace, které na pohádku nahlíží jako na oidipskou. Následně je s využitím teorie mýtů C. Lévi-Strausse a s využitím pojmových map pohádka dále analyzována. V další části je téma obohaceno o rovinu snů - představeny jsou sny...
|
|
|
Žáci s náročným chováním jako zdroj zátěže učitelů 1. stupně ZŠ
Týčová, Petra ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Vídršperková, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá náročným chováním žáků pohledem třídních učitelů prvního stupně základní školy, kteří toto chování vnímají jako významný zdroj profesní zátěže. Cílem diplomové práce je zmapovat, které formy chování žáků identifikují učitelé jako nejvíce zatěžující, co v souvislosti s vystavením náročnému chování prožívají a co učitelům schází, aby profesní zátěž zvládali lépe. Teoretická část obsahuje základní informace o emocích a stresu v souvislosti s prožíváním učitelů. Další část je věnována pojetí náročného chování žáků, jeho formám a projevům. V závěru této části je zpracována oblast sociální podpory učitelů a zmíněn význam duševní hygieny. Cílem praktické části je vysledovat prostřednictvím kvalitativního šetření a analýzou polostrukturovaných rozhovorů, které chování žáků označují učitelé prvního stupně na vybrané škole jako náročné. Dále bylo zjišťováno, co v souvislosti s vystavením tomuto chování prožívají, jakou podporu od vedení školy a školního poradenského pracoviště využívají, případně jakou další podporu by uvítali. Současně bylo zkoumáno, co oni sami dělají pro to, aby mohli svoji práci vykonávat s menší mírou profesní zátěže. Závěrečná část práce obsahuje shrnutí a interpretaci výsledků výzkumu.
|
|
| |
|
|
Percepce rodičů při hodnocení školy jejich potomků
Pánková, Magdaléna ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Vídršperková, Lenka (oponent)
Cílem této diplomové práce je hlouběji zmapovat přemýšlení rodičů o škole svých dětí, prozkoumat atributy, jež vyzdvihují při jejím hodnocení a také zohlednit jejich vlastní školní vzpomínky, které se mohou promítat do postoje a nároků na vzdělávání jejich potomků. Teoretická část se věnuje tématu školní spokojenosti, nastiňuje současný diskurz o škole a jeho změny, v rámci kterých se vyvíjí vztah rodičů a škol, dále jsou popsány sociokulturní rozdíly v náhledu na vzdělávání a jejich reprodukce. Empirická část představuje cíle výzkumu a výzkumné otázky, k jejich zodpovězení využívám polostrukturovaných rozhovorů s osmi rodiči, jejichž děti studují třetí ročník gymnázia či střední odborné školy, blíže uvádím i jednotlivé profily respondentů. Z nasbíraných dat vyvstávají čtyři kategorie s dílčími subkategoriemi, prostřednictvím nichž analyzuji perspektivy rodičů. Ukazuje se, že smýšlení rodičů koresponduje se současným diskurzem o vzdělávání, kdy je spokojenost dětí vyzdvihována jako zásadní kritérium, preferován je individuální přístup k žákům a partnerský vztah školy směrem k rodičům. Vlastní rodičovské vzpomínky tvoří rám, prostřednictvím kterého hodnotí i školu svých dětí. Jednotliví pedagogové jsou chápani jako klíčoví při vytváření dojmu o škole, značná kritika míří ke starším učitelům. Odlišný...
|
|
| |
|
|
Vzdělávání dospívajících dívek s adiktologickou problematikou v rámci ústavní výchovy
Štromajerová, Kristýna ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Vídršperková, Lenka (oponent)
Tato práce se věnuje mladistvým dívkám, které jsou klientkami diagnostického ústavu a z důvodu zneužívání návykových látek byly přemístěny na specializované oddělní s větší adiktologickou podporou. Na tomto oddělení poté docházejí do školních zařízení, která nejsou součástí ústavního zařízení a dle dokumentace zmíněného oddělení, nejsou ve svém studiu úspěšné a ve většině případů studium na střední škole či učilišti předčasně ukončují. Cílem této práce bylo tedy zjistit, jaké jsou důvody a překážky, jež jim brání v úspěšném studiu. Sběr dat byl postaven na polostrukturovaných rozhovorech s klientkami, pedagogickými zaměstnanci diagnostického ústavu, pedagogickými zaměstnanci školních zařízení, kam klientky docházejí a rodiči klientek. Další metodou použitou v této práci byla detailní analýza dokumentace příslušného oddělení, kde jsou klientky umístěny. Na základě analýzy rozhovorů pomocí selektivního kódování, bylo stanoveno 41 kategorií a ty byly následně zúženy na 6 ucelených témat, která se dají považovat za přímé příčiny školní neúspěšnosti zmíněných klientek: sebehodnocení, finance, výběru oboru studia, problémů na základní škole, způsob výchovy, neinformovanost třídních učitelů. Tato témata jsou poté detailně rozebrána v jednotlivých kapitolách včetně přiřazených kategorií. Teoretická část...
|
|
|
Faktory ovlivňující zlepšení vybraných žáků při distanční výuce
Kroupová, Markéta ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Vídršperková, Lenka (oponent)
V období protiepidemických opatření byla prezenční výuka nahrazena distanční formou vzdělávání. Tato práce má za cíl poukázat na žáky, kteří se během distančního vzdělávání výrazně zlepšili nejen ve svém prospěchu, ale i v oblasti koncentrace, motivace a klíčových kompetencí. Teoretická část je věnována problematice distančního vzdělávání a porovnání prezenční a distanční formy vzdělávání. Popsány jsou zde tři fáze uzavření škol (jaro 2020, podzim 2020, leden až duben 2021). Věnuje se složkám klimatu ve třídě, zejména pak rušivým aspektům a jejich vlivu na výuku a soustředění, a dále se věnuje osobnosti žáka a vlivu změny rodičovského stylu na růst osobnosti dítěte. Jedna kapitola je věnována rozvoji klíčových kompetencí v době distančního vzdělávání. Dále je popsána problematika přetěžování dítěte mimoškolními aktivitami na jeho celkový vývoj a učení. Popsána je i vnější a vnitřní motivace k učení. V empirické části jsou zpracovány tři kazuistiky žáků, kteří se během distančního vzdělávání zlepšili v prospěchu, v oblasti koncentrace, motivace a klíčových kompetencí. Jedná se o žáky z malé obce navštěvující 1. stupeň ZŠ. Jsou zde sledovány faktory, které ovlivňovaly učení, ale i rozvoj osobnosti žáka během distančního vzdělávání. Byly vedeny rozhovory s žáky, rodiči a s třídním učitelem formou...
|
|
| |
|
|
Porovnání standardizovaného testování a dynamické diagnostiky u žáků se specifickými poruchami učení při testování Rey-Osterriethovou komplexní figurou
Baborová, Aneta ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Vídršperková, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá porovnáním standardizovaného testování a dynamické diagnostiky u žáků se specifickými poruchami učení při testování Rey-Osterriethovou komplexní figurou. Jejím cílem je zjistit výhody a nevýhody dynamické diagnostiky u žáků se specifickými poruchami učení při testování výše zmíněným diagnostickým nástrojem. Podkladem pro realizaci výzkumu je teoretická část, kterou tvoří dvě velké oblasti. Těmito oblastmi jsou standardizované testování/dynamická diagnostika a specifické poruchy učení/chování. Z nich jsou pak vyzdviženy aspekty, které nejvíce korelují s empirickou částí. V případě první oblasti, tedy standardizovaného testování/dynamické diagnostiky, jde konkrétně o kritiku standardizovaného testování, dynamickou diagnostiku, teoretický rámec dynamické diagnostiky, dynamický přístup v poradenské praxi a o kritiku dynamické diagnostiky. V druhé sledované oblasti jde o druhy specifických poruch učení, o jejich sociální kontext a o specifické poruchy chování. Výzkumná data byla získána pomocí Rey-Osterriethovy komplexní figury a inteligenční škály WISC-III. Inteligenční škála WISC-III byla podstatná pro stanovení výzkumného souboru, pro interpretaci dat z pohledu kognitivního profilu a pro negativní interferenci v rámci testování pomocí Rey-Osterriethovy komplexní figury....
|
|
| |
host ::
RSS.