|
|
Teorie vs.praxe - současná televizní reportáž na zupravodajských kanálech ČT24 a CNN Prima NEWS se zaměřením na parlamentní volby 2021
Svoboda, Ondřej ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Cílem této diplomové práce je odhalit, do jaké míry současné podoby politické reportáže v televizním zpravodajství odpovídají definici televizní reportáže, kterou nastoluje teorie. Zároveň také porovnává, zda se její současná podoba zásadně liší mezi dvěma hlavními českými zpravodajskými kanály - ČT24 a CNN Prima NEWS. V teoretické části popíše historický vývoj žánru televizní reportáže, jeho současnou podobu podle teoretiků i "ideální" pracovní postupy reportérů. V praktické části však problematiku nesleduje z tradičního pohledu obsahové analýzy - namísto toho se na ni snaží dívat "zevnitř", optikou novinářů aktivně se pohybujících v praxi. Na vzorku šesti aktivních televizních novinářů (tří z každého kanálu) napříč redakční hierarchií pomocí zakotvené teorie zkoumá, zda jejich pohled na televizní reportáž odpovídá teorii a zda si případné souvislosti uvědomují. Na otázkách jako "Co podle Vás dělá správnou reportáž?" či na popisu jejich průměrného pracovního dne nejenom zkonfrontuje realitu s teorií, zároveň také srovná rozdíly mezi těmito dvěma kanály. Především se zaměří na zkušenosti reportérů s pokrýváním událostí parlamentních voleb 2021.
|
|
|
Televize jako zdroj ontologického bezpečí v době koronavirové pandemie
Touma, Štěpán ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Pandemie covidu-19 s sebou kromě zdravotních rizik přinesla také narušení běžného způsobu života a všech jeho součástí. Ohrožovala tak pocit ontologického bezpečí, který umožňuje jedinci důvěřovat ve stálost svoji i svého okolí. Tento pocit je nedílnou součástí života v moderní společnosti a je posilován mnoha faktory, mezi které patří i televize a její obsah, například v podobě televizních seriálů. Tato diplomová práce zkoumá způsoby, kterými pravidelní diváci českých seriálů využívali jejich sledování jako zdroj jistoty a bezpečí v době, která byla charakteristická narušením známého a vytvářením nejistoty. V první části práce jsou představena zásadní teoretická východiska, mezi která patří ontologické bezpečí, každodennost, kulturální studia a dílo Rogera Silverstona zaměřené na chápání televize jako zdroje ontologického bezpečí. Druhá část práce představuje metodologii provedeného kvalitativního výzkumu, který tvořily hloubkové rozhovory s pravidelnými diváky českých televizních seriálů. Třetí část práce pak představuje výsledky výzkumu a jejich vyhodnocení. Z výpovědí respondentů vyplynul centrální motiv v podobě jistoty, kterou jim sledování seriálů dlouhodobě poskytuje a jejíž potřeba byla v období pandemie zvýšena. Tato jistota se projevovala různými formami, od začleňování seriálů do...
|
|
|
Dětská tolerance k reklamám
Rosenbaumová, Petra ; Syřiště, Ivo (vedoucí práce) ; Duschinská, Karolina (oponent)
Obsahem této bakalářské práce je analýza reklamní komunikace jako fenoménu dnešní doby, především ve vztahu k dětské cílové skupině. Práce se zaměřuje na televizi, jakožto na neúčinnější reklamní médium. Teoretická část nejprve obecně pojednává o charakteristice televizního média, poté televizi specifikuje jako prostředek reklamní komunikace. Práce se dále soustředí na reklamu jako takovou, její cíle a specifika. Pozornost je také věnována dětskému adresátovi a legislativním a etických opatřením, která ho v oblasti reklamy ochraňují. Konkrétně se práce zaměřuje na míru dětské tolerance k TV reklamě a na základě kvalitativního výzkumu hodnotí, jaké povědomí mají děti o reklamě a co jim na ní vadí.
|
|
|
Vývoj čtenářství v české společnosti v posledních desetiletích
Trailinová, Kateřina ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem čtenářství v české společnosti od poloviny 80. let po současnost. Cílem této práce je zmapování faktorů, které způsobují možné proměny čtení knih v rámci dlouhodobých trendů a v jaké míře vlivu se na tom podílejí. Teoretická část popisuje dlouhodobé trendy zahrnující existenci určitých historických změn v české společnosti, které způsobil technologický pokrok. Následně dochází k vysvětlení důležitých pojmů týkající se čtenářství (čtenář, nečtenář, čtenářská kultura, knižní chování, aj.). Empirická část spočívá ve vícerozměrné analýze faktorů souvisejících se čtenářstvím v časově komparativní perspektivě - komparaci mezi jednotlivými generacemi (vytvořené věkové skupiny - mladší generace 20 - 34 let, střední generace 35 - 54 let a starší generace 55+). V této části pracujeme s několika datovými soubory, především s výzkumy sociální a třídní struktury (z let 1984, 1991, 1999, 2006), dále pak s mezinárodním výzkumem funkční gramotnosti dospělých nad 15 let SIALS z roku 1998 a datovým souborem ISSP z roku 2007 (Volný čas a sport). V tomto ohledu uvedené výzkumy sledovaly kromě aktivit ve volném čase a tedy i čtenářství, také mnoho aspektů jako např. úroveň dosaženého vzdělání, velikost domácí knihovny atd. Klíčová slova Čtení, čtenář, kniha, vzdělání, věk, televize
|
|
|
Leoš Mareš - fenomén českého moderátorství
Adamec, Martin ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
1 Anotace: Leoš Mareš - fenomén českého moderátorství Diplomová práce se věnuje jedné z nevýraznějších osobnosti českého moderátorství Leoši Marešovi. Na toto téma doposud nevzniklo na akademické (a ostatně ani na neakademické) úrovni žádné relevantní dílo ani žádná závěrečná práce, jedná se proto o vůbec první počin v tomto směru. Je třeba položit si otázku, zda je vůbec žádoucí, aby vybrané téma bylo zpracováno na této úrovni. Dospěl jsem ke kladné odpovědi, jelikož osobnosti nejúspěšnějších moderátorů (Larry King, Oprah Winfrey, Jay Leno, Jimmy Kimmel, Jimmy Fallon, Dick Cavett či Johannes B. Kerner) zaujímají ve společnosti (obdobně jako osobnosti z oblasti umění či politiky) významnou úlohu a zkoumání jejich fenoménu je (alespoň) pro zahraniční teorii i praxi zcela přirozené. Podle mého názoru by v každé společnosti měl existovat zájem na poznání výrazných jedinců, kteří mohou společnost ovlivňovat nebo obohacovat. Z těchto důvodů jsem se v diplomové práci s ohledem na zaměření studijního programu rozhodl věnovat jedné z nejvýraznějších osobností českého moderátorství. Pokud by se tato práce stala podkladem pro budoucí odbornou či společenskou diskuzi o vybrané osobnosti nebo o moderátorství obecně, bude její smysl zcela jistě naplněn.
|
|
|
Vývoj metodiky měření televizní sledovanosti v Československu a České republice
Vitková, Zdeňka ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce "Vývoj metodiky měření televizní sledovanosti v Československu a České republice" popisuje metodiku měření televizní sledovanosti s důrazem na rekapitulaci celého procesu získávání výsledků. Autor se v textu zabývá nejprve teoriemi vztahujícími se k výzkumu publika a k výzkumům sociálního užití televize. Následuje stěžejní část práce, která již pojednává o samotném vývoji měření sledovanosti od metody denního kontinuálního výzkumu k elektronickému měření sledovanosti pomocí TV metrů (peoplemetrů) a dalším nově vyvinutým metodám. Denní kontinuální výzkum je rozčleněn na období před rokem 1970, výzkum v letech 1970 - 76 a období po roce 1976. U elektronického měření sledovanosti se autor více soustřeďuje na metodologii výzkumu a vývoj nových technologií. V závěru jsou stručně popsány způsoby měření v dalších vybraných zemích.
|
|
|
Konstrukce postav seriálu Velmi křehké vztahy na základě jejich majetkových poměrů a společenské třídy
Svobodová, Zuzana ; Štechová, Markéta (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Diplomová práce "Konstrukce postav v seriálu Velmi křehké vztahy na základě jejich majetkových poměrů a společenské třídy" navazuje na odborné publikace vzniklé na půdě Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, které mapují to, jak české polistopadové televizní seriály zobrazují tematiku majetku a bohatství. Teoretickou část práce tvoří poznatky ze dvou společenskovědních odvětví, a to sociologie a mediálních studií, jejichž východiska se následně střetávají ve výzkumné části této práce. Předmětem výzkumné části práce jsou epizody třetí řady seriálu Velmi křehké vztahy, které vysílala televizní stanice Prima mezi roky 2008 a 2009. K tomuto výzkumnému vzorku bylo přistoupeno kvalitativní výzkumnou technikou, konkrétně metodou zakotvené teorie. Práce se zaměřuje zejména na to, jak třídní příslušnost a majetkové poměry postav determinují jejich charakter. Pozornost je věnována také výčtu společenských tříd, které se v seriálu objevují, a nastíněny jsou oblasti společenského života, v nichž je umožněna sociální mobilita. Výzkumná číst diplomové práce se věnuje také tomu, jaká povolání jsou v seriálu nejhojněji zastoupena a jak jsou postavy zobrazovány při práci. Prostor je vyhrazen i tematice bohatství a způsobům, jimiž postavy seriálu Velmi křehké vztahy svůj majetek nabývají.
|
|
| |
|
|
Vliv televizní reklamy na hodnotový systém dětí mladšího školního věku
Benet, Tomáš ; Sak, Petr (vedoucí práce) ; Mazáčová, Nataša (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou vlivu televizní reklamy na hodnotový systém dětí mladšího školního věku v českém prostředí a v kontextu dnešní společnosti, která se vlivem infosféry a kyberkultury výrazně modifikuje. Vliv souvisí jak s nadměrným sledováním televize, tak i s využíváním ostatních digitálních video zařízení. Video reklama, zpravidla totožná s televizní, se zde objevuje také. Sledování televizního vysílání výrazně podporuje pasivní a konzumní životní styl. Proto je důležitá role rodičů, aby děti vedli k aktivitám a ke kritickému uvažování o jejich skutečných potřebách. Důležité je i pedagogické působení prostřednictvím mediální výchovy, která je stále opomíjena. Cílem práce je ověřit, zda a do jaké míry tento hodnotový systém prezentovaný reklamami děti přijímají za svůj, protože hodnotový systém člověka je směrodatný pro jeho vývoj.
|
|
|
Televizní lifestylové pořady : fenomén maskulinity, proměny a úspěchu
Horáčková, Lucie ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Diplomová práce "Televizní lifestylové pořady : fenomén proměny, maskulinity a úspěchu" pojednává o televizních magazínech typu proměna a o normách maskulinity, které tyto pořady konstruují. V teoretické části se práce zabývá otázkami životního stylu, kulturního kapitálu, těla, symbolického násilí a kulturní aristokracie tak, jak je definuje Pierre Bourdieu. Dále se práce zabývá tématem stylu jako záměrné komunikace, hegemonie a rezistence, jak je pojednává Dick Hebdige. Tělo a jeho umravňování do podoby těl ukázněných tak, jak tuto praxi popisuje Michel Foucault, je předmětem další části práce. Dále se práce zabývá otázkou těla a maskulinity, a zejména tím, jakým způsobem je maskulinita konstruována v mediálních sděleních. Definuje dva typy maskulinity, a to maskulinitu hegemonní a maskulinitu konzumní neboli metrosexualitu. Fenomén proměny jakožto televizního formátu je předmětem dalších kapitol, které se zabývají zákonitostmi televizních formátů, jejich složek, narativity atd. V analytické části se práce zabývá dvěma lifestylovými televizními pořady typu proměna, a to pořadem Vypadáš skvěle!, který vysílala Česká televize, a pořadu Peklo s Landou z produkce internetové televize Stream. Tyto pořady mají za cíl pomoci "obětem" proměny v cestě za kvalitnějším životním stylem a modernějším vzhledem. Mimo...
|
host ::
RSS.