|
|
Americký návrat do Asie: Myanmar jako případová studie podpory šíření demokracie v letech 2011 až 2016
Grmelová, Lucie ; Kucer, Maxim (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Šíření demokracie, tradiční prvek americké zahraniční politiky, byl využíván i v zahraniční politice prezidenta Baracka Obamy skrze otevřené dialogy a vzájemnou spolupráci i s nedemokratickými státy. Spojené státy během Obamova prezidentského úřadu obnovily a navázaly diplomatické vztahy s mnoha státy přehlíženými předchozími americkými administrativami. Tato práce se konkrétně zabývá zahraniční koncepcí druhého prezidentského úřadu Baracka Obamy, návratu do Asie a podpory demokracie, která patřila mezi hlavní pilíře této politiky. Hlavním cílem práce je argumentovat, zda koncentrovanější přítomnost a působení Spojených států v letech 2011 až 2016 v jihovýchodní Asii podpořila demokratický růst nebo naopak vedla k demokratickému úpadku v zemích tohoto regionu. Konkrétně Myanmar procházel od roku 2010 významnou politickou transformací. Dlouholetý vojenský režim zavedl uvolňující reformy, které pomalu utvářely širší pole působnosti pro demokratickou opozici a vedly ke zmírnění sankční a izolační politiky západního světa. Změny v myanmarské vládě v letech 2011 až 2016, americká politika vůči Myanmaru a normalizace americko-myanmarských vztahů budou součástí případové studie, která dodá konkrétní příklad postojů tehdejší americké administrativy v politice návratu do Asie.
|
|
|
Theories of International Relations in the Regions of East and Southeast Asia
Schultzová, Kateřina ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je analyzovat tři uznávané teorie mezinárodních vztahů (útočně realistickou teorii Johna Mearsheimera, obranně realistickou teorii Charlese Glasera a liberální teorii Johna Ikenberryho) a určit, která z těchto teorií nejlépe odpovídá vývoji regionu východní a jihovýchodní Asie v posledních třech desetiletích (1989-2016). Tato práce je tedy tzv. theory- testing work. Nejdříve jsou představeny samotné teorie, základní teze a jejich predikce pro region východní a jihovýchodní Asie, zejména v rámci jednání Čínské lidové republiky. Nezávislé proměnné, kterými se zabývají tyto teorie (síla, motivace, prostředí a členství v globálním řádu), jsou pak srovnávány se závislými proměnnými, které představují různé aspekty chování ČLR. Jako závislé proměnné jsou zkoumány čínské vojenské výdaje, ekonomické spory v rámci WTO a teritoriální spory, s cílem pokrýt různorodé aspekty čínského jednání v mezinárodním prostoru. Úspěšnost teorie je dána existencí či absencí korelací mezi nezávislými a závislými proměnnými. Teorie s nejvyšší četností průkazných korelací mezi proměnnými je prohlášena za nejúspěšnější. Práce je následně doplněna i o krátkou predikci: nejúspěšnější teorie je následně využita k vytvoření krátkodobého scénáře pro region východní a jihovýchodní Asie.
|
|
|
Komparace mediálního prostředí Hongkongu a Singapuru
Cápová, Michaela ; Klvaňa, Tomáš (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce se zabývá aktuální situací mediálních prostředí dvou vybraných států jihovýchodní Asie - Hongkongu, zvláštní správní oblasti Čínské lidové republiky, a Singapuru. Hlavním cílem textu je provést komparaci mediálních prostředí těchto dvou států a zejména se zaměřit na svobodu médií. Komparace je založena na definici jejich politických systémů, ústav a jejich reálného dodržování, stejně jako na datech zveřejněných mezinárodními organizacemi zaměřujícími se na svobodu tisku a svobodu slova. Veškerá zjištění budou doložena příklady ze současnosti. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První teoretická část definuje základní pojmy a předkládá indexy měření svobody tisku, nastiňuje koncept asijských hodnot a teorii občanské společnosti. Deskriptivní část nabízí stručný popis dějin a politických systémů obou států a představuje jejich ústavy, zákony či pravomoci politických představitelů. Třetí část diplomové práce popisuje mediální prostředí obou států a roli tamních médií. Analytická část pak provádí komparaci mediálního prostředí Hongkongu a Singapuru. Zaměřuje se na to, zda může být potlačování svobody médií do určité míry prospěšné pro prosperitu státu. Práce vychází jak z primárních zdrojů, tedy z ústav Hongkongu a Singapuru a jejich zákonů, tak z odborných textů, článků a...
|
|
|
Komparace dekolonizačního procesu v Indonésii a Malajsii
Šebek, Ivo ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent) ; Křížová, Markéta (oponent)
Autor předkládané práce porovnává průběh dekolonizace v jihovýchodní Asii na příkladech Indonésie a Malajské Federace. Ačkoliv obě země mají mnoho společného, kulturně, historicky, nebo například geograficky, průběh jejich osamostatňování od koloniální moci se v mnohém odlišoval. Text analyzuje možné příčiny těchto rozdílů komparací ekonomických, sociálních a politických dějin obou území v 19. a především první polovině 20. století. Vzhledem k rozsahu tématu se analýza zaměřuje pouze na vybrané oblasti, které se na základě existující literatury zdají klíčové pro rozdílný vývoj dekolonizace ve zkoumaných zemích. Jedná se především o tyto oblasti: přístup koloniálních zemí (Velké Británie a Nizozemska), průběh druhé světové války, řešení etnické otázky a role lokálních politických elit. Součástí práce je rovněž stručné shrnutí ekonomického a politického vývoje v období předcházejícím vyhlášení samostatnosti. Klíčová slova: dekolonizace jihovýchodní Asie Indonésie Malajská federace kolonialismus.
|
|
|
ASEAN: Regional Security Complex or Case of Successful Integration?
Smith Kiganda, Alžběta ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Práce analyzuje vývoj bezpečnostního diskurzu v jihovýchodní Asii, konkrétně na půdě organizace ASEAN a v jejích členských státech. Hlavním cílem práce je zjistit, zda region ASEANu lze považovat za regionální bezpečnostní komplex. Jako teoretické východisko práce čerpá z teoretického konceptu Kodaňské školy, konkrétně výzkumníků Barryho Buzana, Oleho Wæwera a Jaapa de Wildeho, kteří teorii formulovali. Aplikabilita teorie je studována prostřednictvím sekuritizačních procesů rozpracovaných na sektorové analýze. Na vojenském, politickém, ekonomickém, environmentální a společenském sektoru práce usiluje o analýzu základní sekuritizačních a desecuritization procesů, pojmenovává hlavní sekuritizační aktéry, referenční objekty a konfrontuje je s teorií . Na základě prozkoumání aktuálních otázek spojených se sekuritizační logikou práce popisuje bezpečnostní dynamiku v regionu. Na závěr analýzy práce hodnotí aktuální formu regionálního uspořádání ASEANu jako regionálního bezpečnostního komplexu a dává doporučení pro jeho další vývoj.
|
|
|
Soukromé vojenské a bezpečnostní společnosti v boji proti pirátům od Jihočínského moře po Africký roh
Perglerová, Soňa ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Od skončení studené války čelí mezinárodní systém neustálým změnám. Zejména v posledních dvaceti letech se na mezinárodní šachovnici objevuje nový hráč poskytující široké spektrum vojenských a bezpečnostních služeb, které byly dříve zaštiťovány převážně vládami států. Tím aktérem jsou soukromé vojenské a bezpečnostní společnosti (private military and security companies - PMSCs). Zatímco působení PMSCs je převážně spojováno s konfliktními a válečnými oblastmi v Africe a na Blízkém východě, tato diplomová práce s názvem "Soukromé vojenské a bezpečnostní společnosti v boji proti pirátům od Jihočínského moře po Africký roh"pojednává o soukromých vojenských a bezpečnostních společnostech, které poskytují speciální bezpečnostní služby - námořní. Rostoucí potřeba těchto služeb vede k nárůstu soukromých poskytovatelů nejen u somálského pobřeží, ale také v oblasti jihovýchodní Asie. Cílem diplomové práce je objasnit, proč se angažují soukromé vojenské a bezpečnostní společnosti v boji proti pirátství, resp. jaké jsou podmínky pro zahájení a rozvoj jejich činnosti
|
|
|
Volební autoritářství v komparativní perspektivě Jihovýchodní Asie
Mička, František ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
V diplomové práci "Volební autoritářství v komparativní perspektivě jihovýchodní Asie" autor interpretuje přetrvání a pád čtyř nedemokratických režimů. Problém stability je zde pojímán jako úzce spjatý s adaptabilitou režimu, tedy schopností se v čase přizpůsobovat změnám v prostředí. Vycházeje z tohoto předpokladu, autor demonstruje, že určité subtypy autoritářství jsou patrně lépe predisponované k přežití než jiné. Vzhledem k tomu, že zkoumané režimy jsou v rámci současné debaty řazeny mezi volební autoritářství, text zároveň upozorňuje na některé metodologické nedostatky spojené s tímto konceptem. Inspirována novým institucionalismem a systémovým přístupem obrací tato práce pozornost na souvislost mezi institucionálním charakterem režimní elity a její schopností reagovat na změny v prostředí, tedy adaptabilitou režimu. Autor dochází k závěru, že personalistické režimy mají v čase politické krize tendenci reagovat téměř výhradně represivně a restriktivně a demonstrují tak nízkou míru flexibility a adaptability. V kontrastu s tím se ukazuje, že režimy s vládnoucí stranou jsou programově a personálně flexibilní, což zvyšuje jejich šance na udržení. Závěry textu současně zpochybňují užitečnost typologie režimů vytvořené na základě kvality volebního procesu. Takový postup vede k přehlížení jiných,...
|
|
|
Chrámová architektura jako kulturní ohnisko jihovýchodní Asie
Steinbachová, Eva ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Soukup, Martin (oponent)
Disertační práce "Chrámová architektura jako kulturní ohnisko jihovýchodní Asie" představuje chrámovou architekturu Thajska, Kambodže a indonéských ostrovů Jáva a Bali jako kulturní fenomén, jehož prostřednictvím je možné postihnout kontinuitu hinduistické a buddhistické kultury jihovýchodní Asie. Hlavním těžištěm práce je kulturologická analýza chrámové architektury jako sémiotického systému - vzájemně spjatých symbolů a významů vyjadřující ideové základy hinduistické a buddhistické kultury. Práce navazuje na díla orientalistů a antropologů a doplňuje českou literaturu, která není příliš zastoupena výběrem bibliografie věnující se chrámové architektuře jihovýchodní Asie. Tato práce si nečiní nárok na úplné a vyčerpávající zpracování dané problematiky. Je vedena spíše snahou zmapovat u nás z kulturologického hlediska dosud nezpracovanou problematiku a přispět tak k hlubšímu poznání kulturního odkazu východoasijské kultury jako součásti kulturního dědictví lidstva. Klíčová slova: architektura, jihovýchodní Asie, buddhismus, hinduismus, Jáva, Bali, Thajsko, Kambodža.
|
|
|
Southeast Asian Englishes and their perception
Bukraba, Maria ; Matuchová, Klára (vedoucí práce) ; Bojarová, Marie (oponent)
Cílem této práce je dokázat, že slova z Jihovýchodních Asijských odrůd angličtin, které byly zahrnuty do Oxfordského slovníku anglického jazyka mají unikátní význam a tudíž jsou nezaměnitelné. Teoretická část uvádí klasifikaci angličtin podle Braj Kachrua a následně zkoumá historické a sociálně politické prvky anglického jazyka v zemích, kde ho ovládá převážná většina obyvatel jako například v Malajsii, Singapuru, Filipínach a Hong Kongu, který sice patří k Východní Asii, ale z lingistických důvodu je zařazen do této práce. Praktická část zkoumá seznamy slov, které byly zahrnuty do Oxfordské slovníku anglického jazyka z výše zmíněných druhu angličtin do svých řad pomocí místního kontextu jako například v časopisů, blogů, novin a jiných neoficiálních zdrojů. Na základě výsledku tohoto výzkumu se může usuzovat, že slova z Jihovýchodních Asijských odrůd angličtin jsou nenahraditelné díky jejich osobitému významu.
|
|
|
Finanční krize a pokrizový vývoj nově industrializovaných zemí Asie
Panchenko, Victoria ; Bolotov, Ilya (vedoucí práce) ; Černá, Iveta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou asijské systemické finanční krize, poskytnutím uceleného pohledu na vývoj ekonomik asijských nově industrializovaných zemí před a po vypuknutí krize. Cílem této práce je prozkoumat a pochopit příčiny vzniku krize a odvést praktické a aktuální ponaučení. Práce je členěna do třech kapitol. První kapitola je teoretická a vymezuje pojem Nově industrializované země a je zaměřena na charakteristiku hospodářského a sociálního stavu těchto zemí v období rozkvětu. V druhé kapitole je postupně zkoumána finanční krize z roku 1997, její vznik, příčiny, indikátory a průběh. Poslední kapitola rozebírá dopad krize jak na státy východní a jihovýchodní Asie tak i na světovou ekonomiku celkem. Poté jsou shrnuta ponaučení, které si lze vzít z asijské finanční krize a které jsou aktuální i v dnešní době.
|
host ::
RSS.