|
|
Afghánistán po ukončení studené války: slabý stát a vzestup Talibanu
Svobodová, Adéla ; Makariusová, Radana (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Afghánistán je dlouhodobě ohniskem nestability a nejistoty, což je patrné z jeho historie napětí a přetrvávající přítomnosti povstaleckých radikálních hnutí. V posledních letech země zažila řadu otřesů, které vyvrcholily návratem Tálibánu k moci v roce 2021. Jeho návrat má významné důsledky pro místní obyvatelstvo, regionální dynamiku a globální bezpečnost. Studie nejprve zkoumá, co Afghánistán kvalifikuje jako slabý stát. Slabá správa věcí veřejných, omezený přístup k základním službám a nepříznivé bezpečnostní prostředí kategorizují Afghánistán jako slabý stát. Mezi faktory přispívající k této zranitelnosti patří dlouhodobé konflikty, korupce, problémy s vládní kapacitou, sociální roztříštěnost, vnější intervence a přítomnost extremistických skupin. Práce se zabývá zahraniční intervencí, včetně invaze Spojených států a mezinárodní koalice, v rámci regionálních zemí pak zejména zásahů ze sousedního Pákistánu, vzhledem k roli vzestupu hnutí Tálibán. Studie také objasňuje příčiny extremismu v Afghánistánu, zejména absenci stabilní vlády a vnější vlivy. Důsledky oživení Talibanu Afghánistán mají dopad na regionální a globální bezpečnost, tento fakt práce rovněž popisuje. Obavy z migrace, destabilizace a zvýšených extremistických aktivit vyvolaly mezinárodní neklid. Historie spojenectví Talibanu s...
|
|
|
Religion Overt and Covert in Post-secular International Relations
Pur, Matěj ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato práce zkoumá vliv náboženství na mezinárodní vztahy, inspirovaný myšlenkou návratu náboženství. Teoretickým základem byla postsekulární teorie, kterou poprvé nastínil Jürgen Habermas. Tato teorie naznačuje, že i když organizované náboženství ztrácí své členy, spiritualita roste mimo tradiční instituce. Hlavním bodem zvratu, který vedl k návratu náboženství do mezinárodní politiky, byl konec studené války a následný proces globalizace. Tento posun otevřel dveře pro analýzu vlivu náboženství v mezinárodních vztazích, zejména po 11. září a během Arabského jara. Práce se zaměřila na tři hlavní oblasti: používání náboženského jazyka ve Valném shromáždění OSN, vzorce hlasování v OSN a přežití mezinárodních aliancí. Pro obsahovou analýzu projevů ve Valném shromáždění byla použita inovativní metodologie, která rozšířila lexikální sadu náboženských pojmů. Výsledky ukázaly, že navzdory teorii sekularismu zástupci států náboženský jazyk používají. Analýza vzorů hlasování odhalila statisticky významný vliv náboženství, zejména v souvislosti s palestinským konfliktem a rezolucemi týkajícími se lidských práv. Analýza přežití aliancí nakonec ukázala, že náboženská diverzita může vést k jejich kratšímu trvání, což potvrzuje hypotézu, že náboženství ovlivňuje mezinárodní koalice. Výsledky naznačují, že...
|
|
| |
|
|
Mezinárodní sportovní událost a regionální integrace: Případová studie Mistrovství světa ve fotbale v Jihoafrické republice a Kataru
Křivský, Martin ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním dopadu mezinárodních sportovních událostí na regionální integrace. Hlavním cílem práce je poskytnout nový pohled na to, jak vrcholné sportovní akce, jako jsou mistrovství světa ve fotbale, ovlivňují mezinárodní vztahy a spolupráci mezi různými zeměmi a regiony. Práce se zaměřuje na analýzu dvou konkrétních případů: mistrovství světa ve fotbale v Jihoafrické republice v roce 2010 a v Kataru v roce 2022. Tyto dvě země představují unikátní prostředí z hlediska politických, ekonomických a sociálních stránek a umožňují tak porovnat dopady v různých regionálních a geopolitických podmínkách. Práce shrnuje poznatky z relevantní literatury ohledně teorie mega-eventů a regionální integrace a na základě komparativní analýzy dvou zvolených případů ukazuje, zda a jak mezinárodní sportovní události přispívají ke zlepšení vztahů a integrace na regionální úrovni.
|
|
|
Abeho a Trumpův odkaz? Strategický narativ Indo-Pacifiku
Švárová, Kristýna ; Kolmaš, Michal (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se snaží prozkoumat příslušné strategické narativy Japonska a Spojených států týkající se Indo-Pacifiku. Vznik konceptu Indo-Pacifiku v Japonsku a jeho následné přijetí ve Spojených státech vyvolává otázky o formování indo-pacifického narativu a motivaci tohoto vývoje. Práce zpochybňuje předpoklad společné vize obou zemí navzdory jejich značné podobnosti v terminologii týkající se Indo-Pacifiku a klade si za cíl rozkrýt jejich strategické narativy. Na základě teoretického rámce strategických narativů a rozlišení tří typů narativů zkoumá kvalitativní obsahová analýza vládní komunikaci Japonska a Spojených států v letech 2016-2021, zahrnující období Abeho a Trumpovy administrativy. Práce analyzuje jednotlivé typy strategických narativů s cílem odhalit základní motivace a cíle, které utvářejí indo-pacifické narativy. Práce nakonec tvrdí, že ačkoli obě země upřednostňují regionální stabilitu v indo-pacifickém regionu, jejich narativy odrážejí odlišné národní zájmy a vize pro indo-pacifický region, což podtrhuje složitost regionální dynamiky a strategického uspořádání.
|
|
|
Mapping the Proliferation of Strategic Partnerships
Rosendorf, Ondřej ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent) ; Faude, Benjamin (oponent)
Od konce studené války se státy stále častěji uchylují k vytváření neformálních spojenectví, v čele se "strategickými partnerstvími," zatímco počet formálních vojenských aliancí stagnuje. Navzdory rychlému šíření těchto partnerství-vedle jiných forem neformální spolupráce-věnovala dosavadní literatura o mezinárodních vztazích tomuto fenoménu jen omezenou pozornost. V této disertační práci představuji a analyzuji první soubor dat o bilaterálních mezivládních strategických partnerstvích (BISP) založených členy skupiny G20 v letech 1993 až 2020. S využitím poznatků z literatury o mezinárodních spojenectvích a institucionalismu se snažím: (1) poskytnout první empirický popis rozsahu, v jakém se strategická partnerství rozšířila mezi členy G20 a v průběhu času; (2) identifikovat faktory, které vedou státy k vytváření strategických partnerství; a (3) určit, zda tato partnerství fungují především jako doplněk stávajících aliančních struktur, nebo existují místo nich jako "nízkonákladové" alternativy. Zaprvé jsem zjistil, že jen členové skupiny G20 do konce roku 2020 navázali přibližně 382 strategických partnerství, což překonává předchozí odhady. Za druhé jsem zjistil, že vznik strategických partnerství koreluje s faktory, jako jsou ekonomické zájmy, rostoucí mocenský status a podobnost režimů. A konečně...
|
|
|
Representation in International Organizations: Size and Composition of National Delegations
Vlček, Václav ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent) ; Sommerer, Thomas (oponent)
V obecné rovině v mezinárodní politice a mezinárodních organizacích rozhodují státy a jejich vlády. Ty jsou však zastoupeny konkrétními lidmi. Kolik jich je a o koho se ve skutečnosti jedná? Tato disertační práce se zabývá fenoménem reprezentace států v mezinárodních organizacích. Konkrétně pak studuje velikost a složení národních delegací, jež členské země posílají k plenárním shromáždění mezinárodních organizací. Z teoretického hlediska práce staví na racionalistických předpokladech a testuje v oboru etablovaná teoretická vysvětlení. Jako příčiny odlišných velikostí předpokládá: 1) odlišnou institucionální moc, 2) rozdílné ekonomické zdroje, 3) různou intenzitu národních zájmů, 4) odlišnou efektivitu státních aparátů a 5) různou povahu domácích politických režimů. Rozdílné složení delegací pak teoretický rámec vysvětluje 1) různou intenzitu národních zájmů, 2) odlišnou efektivitou státních aparátů a 3) rozdílnou povahou domácích politických režimů. Po metodologické stránce práce statisticky analyzuje unikátní kvantitativní dataset, který pokrývá velikost národních delegací napříč sedmnácti mezinárodními organizacemi a Valné shromáždění OSN od roku 1993 do roku 2016. Složení národních delegací je pak operacionalizováno pro Valná shromáždění OSN v letech 1995, 2005 a 2015. Kvantitativní dataset je...
|
|
| |
|
|
At a Loss for Words: Capturing the Duality of Political Correctness (PC)
Djokićova, Eliška ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Földes, Kristián (oponent)
Tato práce zkoumá koncept politické korektnosti (PK). Tento sociální fenomén se v poslední době stal převážně pravicovým politickým nástrojem popisujícím rozdělení mezi vládnoucími "elitami" a "obyčejnými lidmi." Obecněji řečeno, PK slouží jako ukazatel širšího kulturního obratu směrem k "postmaterialistickým hodnotám" na Západě. Navzdory rozšířenosti tohoto konceptu však stále neexistuje shoda ohledně jeho definice a základních účelů. Tato práce má za cíl přispět k diskuzím o PK 1) nastíněním jejího historického vývoje, 2) přehledem a syntézou stávající literatury, 3) navržením konceptualizace PK a 4) vyvinutím nástroje pro měření PK na individuální úrovni. V práci uvádím, že PK má duální povahu: skládá se z normativní dimenze (dodržování společenských norem a hodnot) a behaviorální dimenze (předpisy určitých chování, jež mají být jejich projevem). Nadále uvádím, že mezi těmito dimenzemi existuje odchylka, která může být ovlivněna obavami o reputaci (sociální desirabilita), vnímaným ohrožením svobody (reaktance) a politickou orientací. V tomto kontextu byly provedeny tři pilotní studie, jejichž záměrem byla validace nových měřících nástrojů PK a zkoumání souvislosti mezi dvěma dimenzemi PK a sociální desirabilitou, reaktancí a politickou orientací. Kombinací konstruktivistického pohledu s poznatky...
|
|
| |
host ::
RSS.