|
|
Cíle ve vyučování a učitelovo pojetí výuky
Rukavička, Radek ; Kasíková, Hana (vedoucí práce) ; Váňová, Růžena (oponent)
Práce pojednává o učitelově pojetí výuky. Sleduje tento fenomén v kontextu časového i společenského vývoje. Shrnuje dosavadní zjištění nejrůznějších odborníků z domácího prostředí i zahraničí. Jak se ukazuje, učitelovo pojetí výuky je problematikou, která si v současné době zaslouží velkou pozornost. Pohled na učitelovo pojetí výuky se v průběhu času značně změnil. Stejně tak i přístup k cíli ve vyučování jako jedné z jeho významných složek. Na začátku 3. tisíciletí, kdy v souvislosti s cíli vzdělávání hovoříme o dovednostech a kompetencích, je více než žádoucí této oblasti rozumět a uchopit ji v celistvosti.
|
|
|
Sebereflexe vlastní mediální zkušenosti s chytrým telefonem jako rozvoj mediální gramotnosti: autoetnografie
Veberová, Klára ; Hodboď, Vojtěch (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Předmětem této autoetnografie je sebereflexe vlastních mediálních zkušeností, které dennodenně zažívám s chytrým telefonem. Cílem práce je objevit svoji intimní a individuální mediální zkušenost a zjistit, jak tato odborná sebereflexe může vést k rozvoji mediální gramotnosti. Současná doba i společnost se kvůli technologickému vývoji mění čím dál tím rychleji, a proto je třeba se těmto změnám přizpůsobovat individuálně po celý život. První část práce tak popisuje teoretická východiska týkající se mediální gramotnosti a sebereflexe v kontextu postmoderní doby, současného přístupu k mediální výchově, konceptu dynamického celoživotního vzdělávání (lifelong learning) a nových, transformativních kompetencí potřebných pro spokojený život ve 21. století. Druhá část práce objasňuje kvalitativní metodický postup autoetnografie a sběr dat, který probíhal po dobu šesti měsíců skrze sebereflektivní deník. Závěrečná část práce odkrývá tematické kategorie ze získaných dat, ve kterých jsem rozklíčovala, že chytrý telefon pro mě znamená především jistotu, zdraví, rozpolcenost, seberealizaci, ale celkově uspokojení těchto potřeb. Zároveň se ukázalo, že je potřeba dalších výzkumů v oblasti sebereflexe, akcentující kognitivní, emociální a behaviorální procesy u jedince, a jejího vlivu v rozvoji mediální gramotnosti.
|
|
| |
|
|
Bariéry autoevaluace u učitelů základních a středních škol
Davídková, Šárka ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Liška, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá překážkami autoevaluace učitelů základních a středních škol. Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda existují subjektivně vnímané překážky, které brání učitelům základních a středních škol v procesu autoevaluace jejich pracovního výkonu. Dále tyto překážky popsat, zjistit, kde je jejich příčina a navrhnout opatření, jak tyto překážky odstranit. Teoretická část je zpracována na základě studia odborné literatury a dalších dostupných zdrojů. Seznamuje se základními pojmy dané problematiky, popisuje profesi učitele a způsob ukotvení autoevaluace v legislativě. Z hlediska potřeby podrobného vhledu do problematiky je zvolen kvalitativně orientovaný výzkum a metoda ohniskové skupiny. Analýza získaných dat je inspirována metodou zakotvené teorie. Získaná data byla nejdříve kódována a dále izolována do kategorií. Každá z kategorií byla pro účel vyšší přehlednosti rozdělena do subkategorií. Prostřednictvím analýzy byly vytvořeny čtyři kategorie - kontext profese, bariéry na straně učitele, nedostatek podpory a specifické bariéry. Kategorie kontext profese zahrnuje subkategorie nedostatek času, velké množství pracovních povinností a náročnost profese. Kategorie bariér na straně učitele obsahuje subkategorie negativní přístup učitele k autoevaluaci, nezkušenost učitele s autoevaluací,...
|
|
|
Elektronické portfolio jako prostředek podpory evaluace a sebehodnocení žáků
Fuglík, Viktor
Předmětem zkoumání disertační práce je problematika žákovského portfolia, především pak portfolia realizovaného v elektronické formě a jeho využití ve vzdělávání. Práce vychází z předpokladu, že elektronické portfolio jako prostředek pro podporu hodnocení vykazuje značný didaktický potenciál a jeho nasazení do procesu vyučování a učení by mohlo zlepšit účinnost evaluace a napomoci při sebehodnocení a sebereflexi žáka. Práce se zabývá vymezením žákovského portfolia jako didaktického prostředku pro podporu evaluace, identifikací jeho struktury, funkčních specifik a ověření možností využití elektronického portfolia jako nástroje pro sebehodnocení a sebereflexi žáka. V rámci práce je teoretickými a empirickými metodami ověřováno, zda a za jakých podmínek lze elektronické portfolio efektivně využít ke zkvalitnění školního hodnocení a k podpoře procesů i výsledků evaluace, sebehodnocení a sebereflexe žáka ve školním prostředí. Rozpracováním teorie žákovského portfolia usiluje práce o příspěvek k rozvoji pedagogiky, zejména pak oblasti didaktických prostředků a školního hodnocení.
|
|
|
Sebevzdělávání jako specifická profesní činnost pedagoga prvního stupně
Rambousková, Marie ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku sebevzdělávání jako součást profesní činnosti učitele prvního stupně. Stručná charakteristika bude věnována definici učitele dle školského zákona a kompetencím pedagogického pracovníka. Následující kapitoly se zabývají sebevzděláváním, sebehodnocením a sebepoznáváním, klíčovými vlastnostmi, které jsou potřebné při poznání sebe sama. Cílem práce je ukázat důležitou úlohu nepřetržitého, neustálého, sebevzdělávání jako nedílné součásti kompetencí učitele uplatňované při každodenní pedagogické činnosti. Převažující část práce je věnována praktické části realizované smíšeným výzkumem. Po provedeném dotazníkovém šetření zaměřeném na zjištění názorů na oblast sebevzdělávání učitelů na prvním stupni pražské základní školy následuje analýza těchto dotazníků. Z celkového počtu 13 dotazovaných byl vybrán vzorek třech učitelů, se kterými byla formou hloubkových rozhovorů zjišťována jejich motivace, formy a metody, které při sebevzdělávání využívají, časová náročnost sebevzdělávání, případně překážky bránící jim v sebevzdělávání. Dále pak jsou analýzou porovnány postoje a názory na sebevzdělávání těchto učitelů. Z výzkumu vyplývá, že nejčastější motivací učitelů k sebevzdělávání je rozvoj sebe sama, snaha na sobě pracovat, zdokonalit své pedagogické schopnosti....
|
|
|
Sociální klima třídy v 1. ročníku základní školy
Novická, Denisa ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Vondřičková, Klára (oponent)
Tématem mé diplomové práce je sociální klima třídy v prvním ročníku základní školy. Práce je zaměřena na utváření a ovlivňování třídního klimatu začínajícím učitelem. V teoretické části se zabývám pojmem třídní klima. Dále také uvádím, jaké metody může využít učitel k ovlivňování třídního klimatu. Pro svou diplomovou práci jsem zvolila metody osobnostní a sociální výchovy, o kterých se v teoretické části podrobněji rozepisuji. A to v souvislosti s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání a dále i z didaktického hlediska. V teoretické části uvádím i zralost a připravenost žáků před vstupem do školy a následné zahájení školní docházky. Pro plnou orientaci v této problematice považuji za důležité zmínit se i o metodách, kterými se běžně získávají informace o stavu třídního klimatu. Empirická část obsahuje akční učitelský výzkum podle cyklu McNiffa. Aktivity osobnostní a sociální výchovy jsem rozdělila podle cíle do několika podkapitol. Jedná se o první setkání, seznamování, utváření pravidel, spolupráci, řešení konfliktů a závěrečné aktivity, které ověřují sjednocení kolektivu. Jednotlivé části aktivit jsou vždy rozdělené na přípravu, akci a reflexi. Empirickou část pro úplnost doplňuji o rozhovory nejen s paní učitelkou, která jako jediná vstupuje do dané třídy, ale také se svými...
|
|
| |
|
|
Závislost v interpersonálním vztahu sociální pracovník - klient
STRAŇÁKOVÁ, Olga
Práce se zabývá souvislostí motivace sociálních pracovníků k pomáhající profesi se závislostí v interpersonálním vztahu sociálního pracovníka a klienta. Práce vymezuje základní pojmy jako pomáhání, altruismus, egoismus, pomáhající profese, motivace k pomáhání, vztah, závislost v interpersonálním vztahu, sebereflexe, supervize. Obecný popis je ilustrován jednoduchými příklady z praxe sociálních pracovníků oblastní charity a pracovníků Orgánu sociálně-právní ochrany dětí, a sice v oblasti motivací a závislosti. Cílem práce je poukázat na nutnost znalosti nevědomých motivů k pomáhání a podpory sociálních pracovníků formou psychohygieny a supervize.
|
|
| |
host ::
RSS.