|
|
Plán péče o sebe jako nástroj zvládání akutních krizových stavů v životech sociálních pracovníků.
Joachimsthalerová, Marta ; Kaňák, Jan (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Zkoumání péče o sebe se nyní stalo jakýmsi diskurzem, jež zaznamenal raketový vzestup díky pandemii Covidu-19. V České republice se péče o sebe se zatím nepromítla ani do Etického kodexu sociální práce v ČR, přestože se péče o sebe pomalu stává etickým imperativem, jenž by měl být vlastní všem sociálním pracovníkům ve výkonu své profese. Předkládaná práce otvírá problematiku nedostatečné přípravy sociálního pracovníka na péči o sebe. V teoretické části definuji klíčové pojmy plán péče o sebe, sociální pracovník a krizový stav. Věnuji se zde též zvládání krizových stavům, maladaptivnímu copingu a důsledkům poskytování sociálních služeb klientům. Následně se věnuji vlivu krizových stavů na psychické a fyzické zdraví sociálních pracovníků. Na závěr teoretické části uvádím návod na vytvoření plánu péče o sebe a popisuji zde zdroje a techniky, jež mohou být klíčem k vyšší odolnosti sociálního pracovníka. V závěru teoretické části popisuji dosavadní studie péče o sebe. Cílem předkládané diplomové práce je odpovědět na základní výzkumnou otázku, jež zní: Jaká je žitá zkušenost sociálních pracovníků s aplikací plánu péče o sebe v případech expozice životním událostem, jež mohou vyústit v akutní krizový stav. Pro zodpovězení výzkumné otázky jsem zvolila metodu interpretativní fenomenologickou analýzu, jež...
|
|
|
Postavení sociálních pracovníků na Úřadu práce - oddělení Hmotná nouze
Repáňová, Lenka ; Kaňák, Jan (vedoucí práce) ; Mlejnková, Kristýna (oponent)
Diplomová práce je rozdělená na dvě části - na teoretickou část, která se zaměřuje na Úřad práce, vymezení základních pojmů, služby a činnosti Úřadu práce a jeho strukturu, dávky hmotné nouze a v neposlední řadě sociální pracovníky v agendě hmotné nouze. Druhá část se zabývá výzkumem, popisuje strategii výzkumu a jeho další relevantní aspekty. Hlavním tématem diplomové práce je popsat postavení sociálního pracovníka v oddělení Hmotné nouze při práci s klienty. Hlavním cílem je popsat "Jakou zkušenost mají sociální pracovníci se svým postavením v oddělení Hmotné nouze při práci s klienty?". Předkládaná práce zohledňuje práci sociálního pracovníka na agendě hmotné nouze a také to, s čím se musí v dané pozici potýkat. Práce se dále zaměřuje na způsob, jak v současné době sociální pracovník vykonává agendu dávek pomoci v hmotné nouzi. Pro výzkum k dané diplomové práci jsme použili kvalitativní výzkum s metodou IPA (Interpretative Phenomenological Analysis), kvalitativní přístup a Explorativní kódování. V empirické části práce jsou zodpovězeny jednotlivé dílčí výzkumné otázky a na základě jejich výsledků je také odpovězeno na hlavní výzkumnou otázku. Z výsledků vyplynulo, že sociální pracovníci vnímají své postavení v oddělení Hmotné nouze ve dvou rovinách. Na jedné straně se považují za profesionály,...
|
|
| |
|
|
Transformace náhradní rodinné péče v Česku.Pohled liniových pracovníků.
Beranová, Barbora ; Kaňák, Jan (vedoucí práce) ; Bravená, Noemi (oponent)
Práce s názvem Transformace náhradní rodinné péče v Česku. Pohled liniových pracovníků se venuje sociálne-právní ochráne detí se zámerením ná náhrádní rodinnou peci á umisťování nejmládsích detí do ustávní výchový. Dále se venuje význámným zmenám z predeslých novel v letech 2006 á 2012 á popisuje áktuální novelu c. 363/2021 Sb., která nábýlá ucinnost od 1. 1. 2022, pricemz nekterá ustánovení vejdou v ucinnost od 1. 1. 2025. To se týká uzákonení vekove hránice trí let pro umístení do ustávního zárízení. Ve výzkumu býl tedý brán vetsí zretel práve ná deti ve vekove skupine 0 - 3 roký. Temá se bezprostredne dotýká prácovníku+ první linie, á to tím, ze prácují prímo s rodinámi á detmi á podávájí návrhý soudu. Prácovníci OSPOD provádejí setrení v rodinách, podávájí návrhý k soudu, vedou spisovou evidenci á táke drzí pohotovost, ábý i po prácovní dobe býl nekdo dostupný v prípáde náleháve situáce. Jsou soucástí státní správý á týkájí se jich nektere konfliktý, ktere sebou práce v urednickem ápárátu nese, nápríklád nepruznost sýstemu nebo nedu+verá á nemotivovánost klientu+. Výzkum se opírál o teorii liniových prácovníku Micháelá Lipskýho, respondenti potvrzováli svými odpoveďmi teze týkájící se chronický nedostátecných zdroju+ v podobe personálního podstávu ná urádech á cásove nárocnosti práce. V rámci...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Konstrukce reakcí na etickéá dilemata kurátorů jako pracovníků vybraného orgánu sociálně-právní ochrany dětí v praxi
Merklová, Markéta ; Kaňák, Jan (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA HUSITSKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA KONSTRUKCE REAKCÍ NA ETICKÁ DILEMATA KURÁTORŮ JAKO PRACOVNÍKŮ VYBRANÉHO ORGÁNU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ V PRAXI Construction of reactions to the ethical dilemma of curators as employees of the selected Socio-legal child protection Authority Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Autor: Mgr. Jan Kaňák, Ph.D. Bc. Markéta Merklová, DiS. Praha 2022 ÚVOD Ve své diplomové práci se věnuji otázce "Jakým způsobem konstruují kurátoři trestné činnosti dětí a mládeže jednoho vybraného OSPOD v ČR reakci na dilema zasáhnout x nezasáhnout v jejich běžné praxi?". Mou snahou bylo popsat, jak konkrétně vytvářejí kurátoři trestné činnosti dětí a mládeže, jako specificky zaměření sociální pracovníci OSPOD reakce na dilema zasáhnout x nezasáhnout. Motivací k výběru tohoto tématu bylo, že i já sama jako dříve působící kurátorka jsem se potýkala s tímto dilematem a neuměla jsem adekvátně a včas na takové situace reagovat. Největší podporou mi v té době bylo sdílení situace s kolegy, kteří ne vždy měli časový prostor a chuť se nad tématem zamýšlet. Zajímalo mě, zda se tedy s těmito situacemi kurátoři setkávají a jak na ně reagují. Tato zjištění následně mohou sloužit jako podpora a návod, jak postupovat či nepostupovat v řešení dilemat v praxi a to například pracovníkům, kteří...
|
|
|
Subjektivní prožívání moci pracovníky vybraných nízkoprahových zařízení pro děti a mládež
Chmelová, Klára ; Kaňák, Jan (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Tato práce se zabývá subjektivním prožíváním moci pracovníků v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež. Představuje definice moci, přístupy k moci v sociální práci, použití moci ve vztahu ke klientovi, pojednává o pojmech kontrola a pomoc, bezmoc, zplnomocnění a autorita. Dále také zmiňuje definici, cíle a metody nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Cílem práce bylo odpovědět na hlavní výzkumnou otázku "Jaká je zkušenost pracovníků v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež s mocí?" Odpověď na tuto byla získána prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se čtyřmi pracovníky nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Pro analýzu rozhovorů byla použita metoda interpretativní fenomenologické analýzy. Z analýzy vyšlo, že zkušenosti s mocí pracovníci pociťovali převážně ve formě ovlivňování a rozhodování, a to jak ve vztahu s klientem, tak v pracovním kolektivu. Dále ji pociťovali při situacích, kdy udělovali sankce a nastavovali pravidla. Své zkušenosti s mocí vnímali i z pohledu sebe jako autority. Určitý typ moci prožívali i v podobě bezmoci, pomoci a zplnomocnění.
|
|
| |
host ::
RSS.