|
|
Zvládání stresu a životních událostí ve vztahu ke smyslu pro humor a psychologické pohodě
Fodorová, Dagmara ; Výrost, Jozef (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Teoretická část diplomové práce se zabývá především definicí a vymezením pojmů humoru, smyslu pro humor, stresu, životních událostí a životní spokojenosti a současně předkládá přehled základních teorií vztahujících se k těmto tématům. Cílem práce je však hledat jednotlivé souvislosti mezi zmiňovanými tématy. Především se snaží poukázat na pozitivní vliv smyslu pro humor na zvládání stresu a životních událostí. Jakou roli má smysl pro humor během psychoterapie? Pomáhá psychoterapie zlepšit životní spokojenost? Jelikož tato práce vznikala na pozadí probíhající systemické psychoterapie, odpovídá tak i na tyto otázky. Empirická část práce se snaží prokázat vztahy mezi smyslem pro humor a životní spokojeností a následně pak jejich vliv na zvládání stresu a životních událostí. Empirická část je založena na kvantitativním zpracování dat, která byla získána použitím několika dotazníkových metod. Výsledky analýz kvantitativních dat jsou doplněny o kvalitativní pozorování a postřehy, které jednotlivé závěry objasňují. Na základě zpracovaných dat bylo prokázáno, že životní spokojenost klientů během psychoterapie narůstá. Souvislost mezi smyslem pro humor a životní spokojeností, rovněž jejich vliv na zvládání stresu a životních událostí však nebyl empiricky potvrzen. Klíčová slova: humor, smysl pro humor,...
|
|
|
Vztah mezi užíváním alkoholu, výskytem syndromu vyhoření a kvalitou života u nelékařských zdravotnických pracovníků: korelační dotazníkové šetření
Miartušová, Monika ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vopravil, Jiří (oponent)
VÝCHODISKA: Velice citlivé a podceňované téma je závislost na návykových látkách u zdravotnického personálu. Je zde nutný mezioborový přístup, zaměření na psychosociální i environmentální faktory podílející se na etiologii závislosti u zdravotnických pracovníků. Povolání nelékařských zdravotnických pracovníků vyžaduje práci s lidmi a odpovědnost za jejich životy, proto je důležité, aby tuto práci vykonávaly osoby, které jsou v psychické a fyzické pohodě pro vykonávání adekvátní kvality péče. I přes informovanost a probádanost syndromu vyhoření je jeho výskyt stále aktuálním problémem pomáhajících profesí. Projevuje se převážně jako reakce na pracovní stres (Kebza, Šolcová, 2004). Tento pracovní stres se poté může prolínat také do celkové kvality života (Křivohlavý, 2013). Častou berličkou ve fázích syndromu vyhoření bývá právě užití alkoholu, který vykazuje účinky antidepresiv, což se může za určitých situací rozvinout až v alkoholismus. (Ühlinger, 2009). CÍLE: Výzkumným cílem této práce je určit souvislosti mezi mírou konzumace alkoholu, výskytem syndromu vyhoření a subjektivním hodnocením kvality života u nelékařských zdravotnických pracovníků pracujících v nemocničním zařízení. METODY: Studie byla prováděna kvantitativní formou a realizována pomocí standardizovaných psychologických nástrojů:...
|
|
|
Subjektivní hodnocení spokojenosti se životem mezi žáky 5. a 9. ročníku v Hradci Králové
Škubníková, Hana ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
Cílem této práce je porovnat subjektivní spokojenost s vlastní kvalitou života žáků 5. a 9. tříd základních škol v Hradci Králové. Práce se zaměřuje především na způsob trávení volného času, spokojenost se sociálními kontakty a rodinným zázemím, interakci ve škole, psychosomatické potíže a návyková rizika. Práce porovnává odpovědi jednotlivých ročníků a jednotlivých pohlaví respondentů. Zjišťuje, že mezi jednotlivými ročníky nedochází k signifikantním rozdílům. K těm dochází v porovnání jednotlivých pohlaví. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Životní spokojenost a akulturace u imigrantů v České republice
Gembčíková, Sandra ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tato práce je věnována procesu akulturace imigrantů a jejího vztahu k životní spokojenosti. V teoretické části je představen koncept akulturace jako změn doprovázejících přesídlení do cizí země a jeho charakteristiky. Jsou popsány různé akulturační strategie a také některé z faktorů, které komplexní proces akulturace ovlivňují. Jedna kapitola je věnována konkrétnímu prostředí České republiky z hlediska legislativních a společenských podmínek pro imigraci a popisu dvou nejpočetnějších migračních skupin ze třetích zemí - Vietnamců a Ukrajinců. Teoretickou část uzavírá uvedení do problematiky subjektivního well-being a životní spokojenosti, přičemž je kladen důraz na jeho interkulturní souvislosti. Empirickou část tvoří popis a výsledky kvantitativního dotazníkového šetření mezi imigranty původem z Ukrajiny a Vietnamu (N = 162), založeného na Škále akulturace (Cortés, Rogler, Malgady, 1994), Škále spokojenosti se životem (Diener, Emmons, Larsen, Griffin, 1985) a Škály integrace bikulturní identity (Chen, Benet-Martínez, Bond, 2008). Většina respondentů uplatňovala integrační strategii, nicméně z hlediska životní spokojenosti neexistoval mezi strategiemi signifikantní rozdíl. Analýza dat dále odhalila několik významných proměnných, které se u těchto skupin na životní spokojenosti podílejí. Je to...
|
|
|
Pozitivní afektivita jako významná součást osobní pohody
Miňová, Noemi ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se v teoretické části zabývá náboženskými a filozofickými východisky pozitivní afektivity a osobní pohody. Podává přehled současných teorií k uvedené problematice. V praktické části ověřuje vztahy konstruktů postihující osobní pohodu: pozitivní afektivitu, životní spokojenost a životní angažovanost. Pozitivní afektivita je hodnocena testem životní orientace (LOT-R: Life Orientation Test-Revisited, Scheier, Carver, Bridges, 1994), životní spokojenost hodnocena škálou životní spokojenosti(SWLS: Satisfaction With Life Scale, Pavot et al., 1991) životní angažovanost testem životní angažovanosti (LET: Life Engagement Test-Assesing Purpose in Life, Scheier et al. 2006). Výzkumný soubor tvořilo 301 respondentů běžné populace. Jejich průměrný věk byl 38 let, vzorek tvořilo: 188 Čechů, 113 Slováků. Nebyla prokázana závislost pozitivní afektivity na pohlaví, věku, vzdělání ani na státní příslušnosti. Dále nebyla prokázana závislost životní spokojenosti na státní příslušnosti, pohlaví a věku. Rovněž nebyla prokázaná závislost životní angažovanosti na státní příslušnosti a věku. Naopak bylo prokázáno, že existuje rozdíl v míře životní angažovanosti v závislosti na pohlaví (vyšší hodnoty byly prokázány u žen). Dále byl prokázán rozdíl v míře životní angažovanosti a životní spokojenosti v...
|
|
| |
|
|
Vnímaná kvalita života u studentů vysoké školy
Havlová, Aneta ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou kvality života, konkrétně jejím subjektivním hodnocením z pohledu vysokoškolských studentů. Cílem práce je zjistit, jak hodnotí kvalitu života studenti Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Výzkum byl realizován pomocí metody SEIQoL a jako doplňková metoda byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Výběr respondentů byl záměrný, v tomto případě studenti bakalářského studia pedagogické fakulty, obor Výchova ke zdraví. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část práce se věnuje především kvalitě života, štěstí a well-beingu. Dále je v práci popsán životní styl a období mladé dospělosti a jeho charakteristiky. Empirická část je věnována samotnému výzkumu. Výsledná data ukazují, že studenti hodnotí svůj život kladně. Průměrný index kvality života u těchto studentů je 72,8 % a hodnocení celkové životní spokojenosti je průměrně 72,6 %. Z následných rozhovorů jsem zjistila, jaké životní cíle jsou pro respondenty významné. Nejvýznamnější cíl je pro respondenty zdraví a zdravý životní styl. Tuto oblast uvedli všichni respondenti. Průměrná spokojenost s tímto cílem je 69 %. Co se týká faktorů, které ovlivnily kladné hodnocení této oblasti, studenti uváděli nejčastěji pohyb, zdravou stravu a duševní pohodu. Druhá nejčastější oblast je pro...
|
|
|
Kvalita života dospělých osob před a po implantaci kochleárního implantátu
Marková, Johana ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Prokešová, Eva (oponent)
Název: Kvalita života dospělých osob před a po implantaci kochleárního implantátu Cíle: Cílem práce bylo zjišťovat míru spokojenosti života s kochleárním implantátem (KI) u postlingválně neslyšících osob, kteří přišli o sluch již po nabytí řečových schopností - tj. po 7. roce života. Metody: Výzkum byl uskutečněn prostřednictvím vlastní anonymní polostrukturované ankety, která se skládala dohromady z 31 otázek. Anketa byla posléze poskytnuta skrze webové stránky a rozeslána i za pomocí e-mailových adres, přičemž ji dohromady vyplnilo 29 dospělých respondentů. Výsledky: Převážná část (52 %) dotazovaných se shodla, že jim KI poskytnul stejný nebo větší přínos, než sami očekávali. Zároveň hodnotili slyšení a porozumění v jednotlivých oblastech známkou 2 - tedy, že ve všech oblastech došlo ke zlepšení. Valná většina respondentů nepotřebovala ani delší čas na promýšlení o implantaci a taktéž na prvním nastavování se setkávala s dobrými či spíše dobrými pocity ze slyšení. Pravidelně sportující respondenti uvedli, že vykonávali stejný sport i před implantací. S ohledem na epidemiologickou situaci nadpoloviční většina (93 %) respondentů uvedla, že se setkávají se snížením porozumění druhým osobám, které používají roušku. Všichni dotazovaní však uvedli, že by KI jedině doporučili. Závěr: Výsledky ankety...
|
|
|
Životní spokojenost českých dětí: srovnání vybraných výzkumů
Matoušková, Veronika ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Thorovská, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem životní spokojenosti dětí. V teoretické části práce je vymezen termín well-being pohledem různých autorů a problematika jeho překladu do českého jazyka. Jsou zde také popsány přístupy k osobní pohodě, její komponenty a zdroje. Dále se práce věnuje objasnění termínu životní spokojenost a faktorům, které ji ovlivňují. V neposlední řadě práce uvádí způsoby měření životní spokojenosti jak u dospělé populace, tak u dětí. Stěžejní částí práce jsou vybrané mezinárodní a české výzkumy životní spokojenosti u nás. Hlavním cílem práce je porovnat tyto výzkumy z hlediska metodologie, s důrazem na popis výzkumného vzorku, metody sběru dat a nástroje měření životní spokojenosti. Práce si rovněž klade za cíl porovnat výsledky daných výzkumů, a zjistit tak, zda jsou české děti spokojené se životem. Výsledky diplomové práce ukazují, že celkově jsou české děti spokojené; potvrzují to všechny vybrané výzkumy. Šetření se liší v tom, zda jsou spokojenější dívky či chlapci. Statisticky významné rozdíly mezi pohlavími ovšem prokázány nebyly. Dalším zjištěním je, že mezinárodní výzkumy se soustředí pouze na zjištění úrovně životní spokojenosti, české výzkumy nadto hledají faktory, které na ní působí. K měření životní spokojenosti v mezinárodních šetřeních jsou využívány jednopoložkové...
|
|
|
Economic Determinants of Life Satisfaction
de Ceita, Silvie Tiara
Ceita, S. Ekonomické determinanty životní spokojenosti. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, 2019. Bakalářská práce hledá faktory určující determinanty spokojenosti s vlastním životem. Primárním cílem výzkumu je proto prozkoumat zejména ekonomické faktory ovlivňující životní spokojenost v rámci OECD. Výzkumná studie využívá průřezová data 24 zemí v OECD v roce 2016 a regresní analýzu zahrnující použití metody OLS (Ordinary Least Square) k odhadu modelu. Výsledky výzkumu ukazují, že pouze znečištění ovzduší má negativní a statisticky významný vliv na spokojenost života. Úroveň příjmů má pozitivní, ale statisticky nevýznamný vliv na úroveň štěstí. Úrovně vzdělání a nezaměstnanosti mají negativní, ale statisticky nevýznamné dopady na životní spokojenost. Závěrem zůstává, že pouze míra znečištění se v modelu projevila jako statistiscky významný determinant spokojenosti obyvatelstva.
|
host ::
RSS.