Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Terorismus z pohledu sociální psychologie
Knorková, Alžběta ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Výrost, Jozef (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou fenoménu terorismu z pohledu sociální psychologie. Vymezuje pojem terorismus, jeho druhy a cíle. Dále se práce věnuje osobnostním a skupinovým proměnným, které se podílejí na vzniku tohoto fenoménu. Jsou zde rozpracovány i některé přístupy k analýze terorismu a osobnost teroristy v souvislosti s motivací, vulnerabilitou, traumatem či abnormalitou. V kontextu s osobností teroristy je věnována pozornost i morálnímu odpoutání a profilu teroristy. Práce navazuje kapitolou o struktuře a dynamice teroristické skupiny, zde jsou uvedeny například sociální vlivy teroristické skupiny na své členy. Součástí práce je i návrh kvalitativního výzkumného projektu. Ten si klade za cíl zmapovat proměnné, které se v životech teroristů opakovaně objevují a mohou hrát roli v procesu rozhodování o připojení se k teroristické organizaci. Důraz je kladen na významné životní okamžiky, které se rovněž mohou podílet na vzniku terorismu. Klíčová slova: terorismus, osobnost teroristy, teroristická skupina, sociální psychologie
Zvládání stresu a životních událostí ve vztahu ke smyslu pro humor a psychologické pohodě
Fodorová, Dagmara ; Výrost, Jozef (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Teoretická část diplomové práce se zabývá především definicí a vymezením pojmů humoru, smyslu pro humor, stresu, životních událostí a osobní pohody a současně předkládá přehled základních teorií vztahujících se k těmto tématům. Cílem práce je však hledat jednotlivé souvislosti mezi zmiňovanými tématy. Především se snaží poukázat na pozitivní vliv smyslu pro humor na zvládání stresu a životních událostí. Empirická část práce se snaží ukázat smysl pro humor jako jednu z copingových strategií. Empirická část je založena na zpracování závěrů, které přinesla kvalitativní sonda, založena na hloubkových rozhovorech na téma smyslu pro humor a jeho souvislostí. Kvalitativní rozbor slovního materiálu naznačuje jednak souvislost smyslu pro humor s osobní pohodou a jednak předkládá smysl pro humor jako jednu z copingových strategií stresu a životních krizí. Klíčová slova: humor, smysl pro humor, osobní pohoda, stres, životní události, copingové strategie
Social cognitions of depressive patients
Ševčíková, Marcela ; Výrost, Jozef (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Sociálna kognícia - schopnosť identifikovať, vnímať a interpretovať sociálne relevantné informácie - je kľúčovou dispozíciou, ktorá zohráva dôležitú úlohu v úspešnom interpersonálnom fungovaní. Bolo zistené, že sociálna kognícia je zhoršená u viacerých psychiatrických diagnóz. Prekvapivo málo štúdií sa doposiaľ zaoberalo touto schopnosťou u depresívnych pacientov. Cieľom diplomovej práce bolo predstaviť ucelený prehľad doterajších poznatkov o sociálnej kognícii v depresii a doplniť ho o výsledky vlastného výskumu. Súčasťou diplomovej práce bola tvorba dvoch originálnych video-metód, ktoré merajú schopnosť riešiť náročné komplexné sociálne situácie. Výskumný súbor pacientov s hlavnou diagnózou depresie (n = 20) a kontrolný súbor osôb v tomto ohľade zdravých (n = 20) boli vyšetrené metódami Montgomery-Åsberg Depression Rating Scale (MADRS), Beckova Sebeposuzovací škála depresivity (BDI-II) a video-metódami Pravda vs. lož a Schôdzka naslepo. V práci nebol zistený štatisticky významný rozdiel medzi výkonmi sledovaných súborov v nami vytvorených video-metódach. Platnosť Hypotézy depresívneho realizmu nebola v práci potvrdená. Zistené závery by bolo vhodné overiť ďalšími štúdiami. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Zvládání stresu a životních událostí ve vztahu ke smyslu pro humor a psychologické pohodě
Fodorová, Dagmara ; Výrost, Jozef (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Teoretická část diplomové práce se zabývá především definicí a vymezením pojmů humoru, smyslu pro humor, stresu, životních událostí a životní spokojenosti a současně předkládá přehled základních teorií vztahujících se k těmto tématům. Cílem práce je však hledat jednotlivé souvislosti mezi zmiňovanými tématy. Především se snaží poukázat na pozitivní vliv smyslu pro humor na zvládání stresu a životních událostí. Jakou roli má smysl pro humor během psychoterapie? Pomáhá psychoterapie zlepšit životní spokojenost? Jelikož tato práce vznikala na pozadí probíhající systemické psychoterapie, odpovídá tak i na tyto otázky. Empirická část práce se snaží prokázat vztahy mezi smyslem pro humor a životní spokojeností a následně pak jejich vliv na zvládání stresu a životních událostí. Empirická část je založena na kvantitativním zpracování dat, která byla získána použitím několika dotazníkových metod. Výsledky analýz kvantitativních dat jsou doplněny o kvalitativní pozorování a postřehy, které jednotlivé závěry objasňují. Na základě zpracovaných dat bylo prokázáno, že životní spokojenost klientů během psychoterapie narůstá. Souvislost mezi smyslem pro humor a životní spokojeností, rovněž jejich vliv na zvládání stresu a životních událostí však nebyl empiricky potvrzen. Klíčová slova: humor, smysl pro humor,...
Social cognitions of depressive patients
Ševčíková, Marcela ; Výrost, Jozef (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Sociálna kognícia - schopnosť identifikovať, vnímať a interpretovať sociálne relevantné informácie - je kľúčovou dispozíciou, ktorá zohráva dôležitú úlohu v úspešnom interpersonálnom fungovaní. Bolo zistené, že sociálna kognícia je zhoršená u viacerých psychiatrických diagnóz. Prekvapivo málo štúdií sa doposiaľ zaoberalo touto schopnosťou u depresívnych pacientov. Cieľom diplomovej práce bolo predstaviť ucelený prehľad doterajších poznatkov o sociálnej kognícii v depresii a doplniť ho o výsledky vlastného výskumu. Súčasťou diplomovej práce bola tvorba dvoch originálnych video-metód, ktoré merajú schopnosť riešiť náročné komplexné sociálne situácie. Výskumný súbor pacientov s hlavnou diagnózou depresie (n = 20) a kontrolný súbor osôb v tomto ohľade zdravých (n = 20) boli vyšetrené metódami Montgomery-Åsberg Depression Rating Scale (MADRS), Beckova Sebeposuzovací škála depresivity (BDI-II) a video-metódami Pravda vs. lož a Schôdzka naslepo. V práci nebol zistený štatisticky významný rozdiel medzi výkonmi sledovaných súborov v nami vytvorených video-metódach. Platnosť Hypotézy depresívneho realizmu nebola v práci potvrdená. Zistené závery by bolo vhodné overiť ďalšími štúdiami. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Terorismus z pohledu sociální psychologie
Knorková, Alžběta ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Výrost, Jozef (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou fenoménu terorismu z pohledu sociální psychologie. Vymezuje pojem terorismus, jeho druhy a cíle. Dále se práce věnuje osobnostním a skupinovým proměnným, které se podílejí na vzniku tohoto fenoménu. Jsou zde rozpracovány i některé přístupy k analýze terorismu a osobnost teroristy v souvislosti s motivací, vulnerabilitou, traumatem či abnormalitou. V kontextu s osobností teroristy je věnována pozornost i morálnímu odpoutání a profilu teroristy. Práce navazuje kapitolou o struktuře a dynamice teroristické skupiny, zde jsou uvedeny například sociální vlivy teroristické skupiny na své členy. Součástí práce je i návrh kvalitativního výzkumného projektu. Ten si klade za cíl zmapovat proměnné, které se v životech teroristů opakovaně objevují a mohou hrát roli v procesu rozhodování o připojení se k teroristické organizaci. Důraz je kladen na významné životní okamžiky, které se rovněž mohou podílet na vzniku terorismu. Klíčová slova: terorismus, osobnost teroristy, teroristická skupina, sociální psychologie
Zvládání stresu a životních událostí ve vztahu ke smyslu pro humor a psychologické pohodě
Fodorová, Dagmara ; Výrost, Jozef (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Teoretická část diplomové práce se zabývá především definicí a vymezením pojmů humoru, smyslu pro humor, stresu, životních událostí a osobní pohody a současně předkládá přehled základních teorií vztahujících se k těmto tématům. Cílem práce je však hledat jednotlivé souvislosti mezi zmiňovanými tématy. Především se snaží poukázat na pozitivní vliv smyslu pro humor na zvládání stresu a životních událostí. Empirická část práce se snaží ukázat smysl pro humor jako jednu z copingových strategií. Empirická část je založena na zpracování závěrů, které přinesla kvalitativní sonda, založena na hloubkových rozhovorech na téma smyslu pro humor a jeho souvislostí. Kvalitativní rozbor slovního materiálu naznačuje jednak souvislost smyslu pro humor s osobní pohodou a jednak předkládá smysl pro humor jako jednu z copingových strategií stresu a životních krizí. Klíčová slova: humor, smysl pro humor, osobní pohoda, stres, životní události, copingové strategie
Zvládání stresu a životních událostí ve vztahu ke smyslu pro humor a psychologické pohodě
Fodorová, Dagmara ; Výrost, Jozef (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Teoretická část diplomové práce se zabývá především definicí a vymezením pojmů humoru, smyslu pro humor, stresu, životních událostí a životní spokojenosti a současně předkládá přehled základních teorií vztahujících se k těmto tématům. Cílem práce je však hledat jednotlivé souvislosti mezi zmiňovanými tématy. Především se snaží poukázat na pozitivní vliv smyslu pro humor na zvládání stresu a životních událostí. Jakou roli má smysl pro humor během psychoterapie? Pomáhá psychoterapie zlepšit životní spokojenost? Jelikož tato práce vznikala na pozadí probíhající systemické psychoterapie, odpovídá tak i na tyto otázky. Empirická část práce se snaží prokázat vztahy mezi smyslem pro humor a životní spokojeností a následně pak jejich vliv na zvládání stresu a životních událostí. Empirická část je založena na kvantitativním zpracování dat, která byla získána použitím několika dotazníkových metod. Výsledky analýz kvantitativních dat jsou doplněny o kvalitativní pozorování a postřehy, které jednotlivé závěry objasňují. Na základě zpracovaných dat bylo prokázáno, že životní spokojenost klientů během psychoterapie narůstá. Souvislost mezi smyslem pro humor a životní spokojeností, rovněž jejich vliv na zvládání stresu a životních událostí však nebyl empiricky potvrzen. Klíčová slova: humor, smysl pro humor,...
Struktura a dynamika těsných interpersonálních vztahů
Horáková Hurychová, Zuzana ; Slaměník, Ivan (vedoucí práce) ; Janoušek, Jaromír (oponent) ; Výrost, Jozef (oponent)
Zuzana Horáková Hurychová Disertační práce: Struktura a dynamika těsných interpersonálních vztahů ABSTRAKT Klíčová slova: Blízký (těsný) interpersonální vztah, komponenty blízkých vztahů, dynamika blízkých vztahů, typ blízkého vztahu, metody měření blízkých vztahů, prototypický přístup, RCI, DOTEV Tato práce se věnuje problematice těsných interpersonálních vztahů, a jejich specifickým charakteristikám. Ačkoliv jde o oblast ve světě obsáhle zmapovanou, v českém prostředí jí jakožto celku doposud nebylo věnováno mnoho pozornosti. Vzniká tak jistý paradox - zatímco v České republice neexistují žádné standardizované metody měření ani specifikace vztahových charakteristik české populace, světová literatura naopak přetéká teoriemi principu fungování blízkých vztahů, včetně metod jejich měření. Tyto metody jsou zato většinou zaměřeny specificky jen na určitou komponentu vztahu. Vzhledem k těmto skutečnostem je zřejmé, že ani jeden z hlavních cílů práce nemohl být apriori zcela naplněn. Prvním cílem totiž bylo zmapovat oblast blízkých vztahů z teoretické stránky, což z rozsahu této práce není dokonale možné. Zaměřila jsem se proto jen na ty nejcitovanější a z mého pohledu nejzajímavější koncepce, které ústí v praktické metody měření blízkých vztahů. Tato práce tak nabízí široký, i když ne zcela vyčerpávající...
Metody personálního výběru - diagnostický přínos sebedeskriptních a projektivních postupů
Svěchotová, Stanislava ; Urbanová, Miluše (vedoucí práce) ; Cipro, Martin (oponent) ; Výrost, Jozef (oponent)
Autorka předkládá projekt klasicky rozčleněný na teoretickou a empirickou část, přičemž těžiště práce leží v části teoretické. Ta se zaměřuje na širší a skryté sociální kontexty v oblasti aplikované psychologie zaměřené na výběr pracovníků. Osobnost a lidské vztahy jsou zde nahlíženy z psychoanalytické perspektivy - autorka přibližuje psychoanalytické pojetí lidské mysli a zaměřuje se na některé endopsychické struktury a nevědomé interaktivní procesy, které ovlivňují chování jednotlivce a dynamiku sociálních skupin. Tato teoretická perspektiva odhalující mnohovrstevnatost intrapsychického i interpersonálního rozměru se dostává do kontrastu s psychometrickým přístupem k osobnosti aplikovaným ve výzkumné části práce. Zde jsou podrobeny zkoumání tři různorodé psychodiagnostické metody a jejich výpovědní hodnota vztahující se k vybranému vzorku populace. Celkové zpracování široce pojatého projektu směřuje k reflexi specifik a limitů různých psychodiagnostických metod, prospěšnosti vícedimenzionálního přístupu k osobnosti ve všech oblastech aplikované psychologie. Autorka dochází k závěru, že při diagnostické činnosti je důležité, aby měl psycholog kromě aplikace měřících nástrojů na zřeteli svá teoretická východiska a připouštěl vlastní kognitivní limity, charakterová a motivační specifika, jež jej vedou k...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.