|
|
Životní spokojenost a akulturace u imigrantů v České republice
Gembčíková, Sandra ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tato práce je věnována procesu akulturace imigrantů a jejího vztahu k životní spokojenosti. V teoretické části je představen koncept akulturace jako změn doprovázejících přesídlení do cizí země a jeho charakteristiky. Jsou popsány různé akulturační strategie a také některé z faktorů, které komplexní proces akulturace ovlivňují. Jedna kapitola je věnována konkrétnímu prostředí České republiky z hlediska legislativních a společenských podmínek pro imigraci a popisu dvou nejpočetnějších migračních skupin ze třetích zemí - Vietnamců a Ukrajinců. Teoretickou část uzavírá uvedení do problematiky subjektivního well-being a životní spokojenosti, přičemž je kladen důraz na jeho interkulturní souvislosti. Empirickou část tvoří popis a výsledky kvantitativního dotazníkového šetření mezi imigranty původem z Ukrajiny a Vietnamu (N = 162), založeného na Škále akulturace (Cortés, Rogler, Malgady, 1994), Škále spokojenosti se životem (Diener, Emmons, Larsen, Griffin, 1985) a Škály integrace bikulturní identity (Chen, Benet-Martínez, Bond, 2008). Většina respondentů uplatňovala integrační strategii, nicméně z hlediska životní spokojenosti neexistoval mezi strategiemi signifikantní rozdíl. Analýza dat dále odhalila několik významných proměnných, které se u těchto skupin na životní spokojenosti podílejí. Je to...
|
|
|
Životní spokojenost a akulturace u imigrantů v České republice
Gembčíková, Sandra ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tato práce je věnována procesu akulturace imigrantů a jejího vztahu k životní spokojenosti. V teoretické části je představen koncept akulturace jako změn doprovázejících přesídlení do cizí země a jeho charakteristiky. Jsou popsány různé akulturační strategie a také některé z faktorů, které komplexní proces akulturace ovlivňují. Jedna kapitola je věnována konkrétnímu prostředí České republiky z hlediska legislativních a společenských podmínek pro imigraci a popisu dvou nejpočetnějších migračních skupin ze třetích zemí - Vietnamců a Ukrajinců. Teoretickou část uzavírá uvedení do problematiky subjektivního well-being a životní spokojenosti, přičemž je kladen důraz na jeho interkulturní souvislosti. Empirickou část tvoří popis a výsledky kvantitativního dotazníkového šetření mezi imigranty původem z Ukrajiny a Vietnamu (N = 162), založeného na Škále akulturace (Cortés, Rogler, Malgady, 1994), Škále spokojenosti se životem (Diener, Emmons, Larsen, Griffin, 1985) a Škály integrace bikulturní identity (Chen, Benet-Martínez, Bond, 2008). Většina respondentů uplatňovala integrační strategii, nicméně z hlediska životní spokojenosti neexistoval mezi strategiemi signifikantní rozdíl. Analýza dat dále odhalila několik významných proměnných, které se u těchto skupin na životní spokojenosti podílejí. Je to...
|
|
|
Smrt v antické řecké kultuře
Gembčíková, Sandra ; Opletalová, Lenka (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Námět smrti může někomu připadat morbidní a zbytečné, rozebírat smrt ze všech možných úhlů a do detailů, ale těžko může popřít, že právě smrt a umírání je jedním ze stěžejních témat lidského života. Vždyť právě vědomí smrtelnosti a schopnost nahlížet na vlastní pomíjivost je jednou z charakteristik lidské bytosti. Neodvratnost konce dělá člověka tím, čím je - křehkým a zranitelným stvořením, které však dokáže žít a tvořit navzdory svým omezením. Při kompilaci textu předkládané práce jsme se potýkali především s koncepčními problémy a se souvisejícími problémy metodologickými, neboť téma smrti je v odborné literatuře nahlíženo spíše partikulárně, z pohledu jednotlivých vědních oborů. Podíváme-li se na literaturu o smrti, převažují spíše umělecká zpracování v krásné literatuře než vědecké práce. Možná je to tím, že smrt je téma spíše emotivní, prožívané, než promýšlené. Snad jen umění dokáže postihnout její mnohoznačnost a tajemství, které není racionálně přístupné. My se přesto pokusíme postihnout smrt nejen jako psychologický, nebo metafyzický fenomén, ale především jako fenomén kulturní a společenský. A proč antická řecká kultura? Evropská (potažmo euroamerická) kultura stojí na základech, které vybudovaly staří Řekové. Starověkému Řecku je tradičně připisováno "racionální" pojetí člověka se všemi...
|
host ::
RSS.