|
"Because the time is near." Eschatology in Grimmelshausen's "Simplicianische Schriften": The Time and Figures of Revelation
Maroszová, Jana ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Bok, Václav (oponent) ; Václavek, Ludvík (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav germánských studií Ludwig-Maximilians-Universität München, Fakultät für Sprach- und Literaturwissenschaften, Institut für Deutsche Philologie Resumé Dissertation / Disertační práce "Denn die Zeit ist nahe." Eschatologie in Grimmelshausens Simplicianischen Schriften: Zeit und Figuren der Offenbarung. "Čas je blízko." Eschatologie v Grimmelshausenově "Simpliciánských spisech": Čas a figury zjevení "Because the time is near." Eschatology in Grimmelshausen's "Simplicianische Schriften": The Time and Figures of Revelation Autor: PhDr. Jana Maroszová Studijní obor / Fach: Filologie, Germánské jazyky a literatury / Neuere Deutsche Literatur, Deutsche Sprache und Literatur des Mittelalters Vedoucí / Betreuer: Doc. PhDr. Milan Tvrdík, CSc.; Prof. Dr. Friedrich Vollhardt LS 2011 / Sommersemester 2011 1 "Čas je blízko." Eschatologie v Grimmelshausenově "Simpliciánských spisech": Čas a figury zjevení Resumé Tato disertační práce se zabývá tzv. "Simpliciánskými spisy" německého barokního autora Hanse Jacoba Christoffela von Grimmelshausena (1621/22-1676). Spisy se skládají z celkem deseti knih, jejichž sounáležitost deklaroval v poslední z nich sám autor. Prvních pět knih tvoří román Dobrodružný Simplicius Simplicissimus (1668), šestá kniha je pokračováním, tzv....
|
|
Martin Heidegger: Člověk, svět a prostor
Kocman, Vojtěch ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
4 Abstrakt Tato práce představuje pokus o interpretaci klíčových momentů Heideggerovy koncepce prostorovosti. Vzhledem k tomu, že Heidegger své chápání prostorovosti nikde v systematické podobě nepodává, je nezbytné pracovat s velkým množstvím často fragmentárních primárních textů. Další obtíž představuje autorův jazyk, který klade značné nároky na překladatele; všechny klíčové texty uvedené v této práci překládáme. Heidegger se v rámci své koncepce označované jako topologie bytí pokouší myslet prostor nikoliv jako kvantifikovatelnou veličinu, nýbrž v návaznosti na řecký pojem τόπος, tedy jako kvalitativně určené místo. Tato práce se soustředí jak na Heideggerovo rané dílo, tak i na jeho pozdní období, ve kterém topologické myšlení hraje centrální roli; pokouší se rovněž identifikovat souvislosti mezi nimi. Zásadní význam přitom budou mít pojetí myšlení jako cesty, souvislost myšlení a básnění a vztah prostoru a času, který je v Heideggerově pozdním díle chápán jako rovnocenný. Pouze naznačeny zůstanou další směry, kterými je možné se v souvislosti s bádáním v oblasti Heideggerovy koncepce prostorovosti pohybovat: kritika současného způsobu odkrývání světa, prohloubený vztah k řeckému myšlení a další promýšlení vztahu prostorovosti a bytí. Klíčová slova: Heidegger, svět, prostorovost, prostor, jazyk,...
|
|
A photo-essay and a reportage photography on the Internet versions of the world-known newspapers or news magazines
Šinková, Veronika ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Koniec 21. storočia sa niesol v znamení veľkých technologických zmien. Tieto zmeny zasiahli aj oblasť fotografie a to najmä príchodom digitálnej fotografie a internetu. V tomto období sa zároveň printové média začínajú ocitať na pomedzí krízy a web sa veľmi rýchlo stáva novým populárnym zdrojom mediálneho obsahu. Oblasť fotožurnalistiky je jednou z prvých, ktorá na tieto zmeny reaguje vytvorením multimediálnych sekcií v rámci on-line denníkov a týždenníkov. Bakalárska práca "Fotoesej a fotoreportáž v internetových verziách svetových denníkov či týždenníkov" sa venuje práve prechodu fotografie zo stránok novín na stránky webu. Celá práca je potom rozdelená do teoretickej a analytickej časti. Prvá kapitola práce je zameraná na samotné zmeny, ktoré tento prechod priniesol- od vytvorenia občianskej žurnalistiky až po otázku autorských práv. Ďalej sú v práci zadefinované pojmy fotoesej a fotoreportáž, ktoré sú dôležitou súčasťou druhej polovice textu. Analytická časť, ktorej základom je obsahová analýza, následne skúma štyri vybrané fotoeseje a fotoreportáže amerického týždenníka Time. Postupnou komparáciou internetovej a printovej verzie časopisu Time nakoniec práca poskytuje praktické závery, ktoré vyplývajú z prechodu fotografie a fotožurnalistiky na internet.
|
|
Srovnání českých a zahraničních učebnic společenských věd
Hrubanová, Pavlína ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáváním českých a zahraničních učebnic prvouky. Teoretická část obsahuje popis a srovnání českého a belgického systému školství. Dále pak nástin a podobnost českého a belgického pojetí společenskovědního učiva. Poslední částí v teoretické rovině je vysvětlení pojmu učebnice a popsání jeho charakteristik. Empirická část se zabývá analýzou českých a belgických učebnic vzhledem k předem daným kritériím. Také zkoumá přístup a názory českých a belgických učitelů na společenskovědní učivo. Tato část je doplněna o pozorování společenskovědních lekcí na školách.
|
|
Jan Zahradníček a jeho tvorba v období 40. a 50. let 20. století
Fauknerová, Jana ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Práce se zabývá tvorbou Jana Zahradníčka v období 40. a 50. let 20. stol., konkrétně sbírkami Rouška Veroničina, La Saletta, Znamení moci, Dům strach a Čtyři léta. Cílem diplomové práce je ukázat výlučnost a specifika těchto sbírek. Práce rozebírá uvedené sbírky po stránce kompoziční, rytmické a motivistické a sleduje jejich jednotlivé transformace. To vše s přihlédnutím k historickému kontextu doby, ve které tato díla vznikala. Na závěr představuje Zahradníčkovu vězeňskou poezii jako specifický, nekontextový žánr, který nemá v české literatuře obdoby. Klíčová slova Jan Zahradníček, spirituální poezie, kompozice, čas, prostor, motiv, historický kontext
|
|
Téma smrti v existenciální filozofii a jeho vliv na teologickou reflexi
Kuntová, Karolína ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce "Téma smrti v existenciální filozofii a jeho vliv na teologickou reflexi" pojednává o smrti z pohledu existencialistů jako Martin Heidegger, Jean - Paul Sartre, Karl Jaspers a Albert Camus. Autoři se zaměřují na člověka a jeho bytí, které je směřováním ke smrti. Zmiňují se o pojmech, které chápání pojmu smrti ovlivňují, jako například svoboda, úzkost, strach nebo vina. Tyto pojmy mají význam pro přijmutí smrti jako součásti lidského života a pomáhají člověku formulovat správné otázky k tázání po smyslu lidské existence. Nelze opomenout ani existenci Boha, kterou autoři, s výjimkou Karla Jasperse, odmítají. Diplomová práce se dále zabývá významem smrti a tím, co smrt pro člověka znamená. Autoři se zaměřují nejen na samotný okamžik smrti a subjektivitu smrti, ale i její význam v budoucnosti.
|
|
Juan Filloy a román Op Oloop: Mýtus, autor, dílo
Kazmar, Vít ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Vít Kazmar - Juan Filloy: Mýtus, autor, dílo Práce Juan Filloy: Mýtus, autor, dílo pojednává o opomíjeném argentinském spisovateli Juanu Filloyovi (1894 - 2000) a klade si za cíl být vstupem do jeho díla, kterému se až dosud dostalo málo pozornosti. Nejprve se věnuje rozboru mýtu, který se kolem autorovy osobnosti rozšířil a zakryl tak zcela jeho dílo. Ten sestává převážně z anekdotických rysů jeho osobnosti a díla se dotýká jen zběžně. Status neznámého spisovatele je však z velké části určen Filloyovým vlastním rozhodnutím žít v malém městě a knihy vydávat sám, stejně jako jeho náročnou stylistikou, širokou slovní zásobou a na svou dobu často provokativním jazykem i tématy. V mýtu o spisovateli je však možno nalézt i některé klíčové rysy jeho estetiky: palindromy znamenají obrat k jazyku, stejně jako přísnost a disciplinovanost; široká slovní zásoba odkazuje k touze po přesnosti ve výrazu atd. Práce se pak z části soustředí na rozbor autorova jazyka a na intepretaci románu Op Oloop. Řeč Juana Filloye se vyznačuje především kontrastem, jasností a řádem. Paralelismus je ústředním stylistickým prostředkem; shodná struktura vět se často stává buď prostorem pro rozvíjení kontrastu, nebo pro vypravěčské podání katalogů, výčtů týkajících se určitých témat. Paralelismus rovněž často slouží k rozvíjení...
|
|
Estetická zkušenost, paradox času a horizonty událostí
Pačesová, Klára ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Ševčík, Miloš (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je temporální dimenze estetické zkušenosti v jejím vztahu k paměti a imaginaci. Výchozím přístupem je pojetí vztahu mezi časem a vyprávěním u Paula Ricoeura, obsažené především v jeho třísvazkové práci s názvem Čas a vyprávění. Postupně bude prozkoumána specifičnost prožívání času, stejně jako výkony paměti a imaginace v narativní fikci. Pozornost je zaměřena obzvláště na vyprávění jako nástroj konstrukce srozumitelného celku, resp. smysluplného zřetězení jednotlivých událostí. Hlavním zkoumaným vztahem je vzájemné působení mezi světem díla a žitým světem. Funkčnost teoretických náhledů je prezentována na základě tvorby francouzského režiséra Chrise Markera, a to především jeho dvou filmů La jetée (1962) a Sans Soleil (1982).
|
|
Industriální krajina: Poldi jako fenomén v krajině a mezilidských vztazích
Mikulková, Kristýna ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Velíšek, Martin (oponent)
Mikulková, K.: Průmyslová krajina:- Poldi jako fenomén v krajině a mezilidských vztazích. /Bakalářská práce/ Praha, 2012, Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 57 s. ABSTRAKT Práce se zabývá fenoménem industriální krajiny, konkrétně Poldovky. Zaměřuje se na vztah krajiny, industriálního dědictví a člověka. Nahlíží na kladenskou krajinu z hlediska výtvarného, historického a geologického. Praktická část se snaží postihnout problém času a prostoru ve formě videa a objektem instalovaným v bývalé huti. KLÍČOVÁ SLOVA Krajina, industriální krajina, Poldi, člověk, genius loci, čas, prostor
|
|
Krajina a její proměny v čase
Košatová, Barbora ; Šmíd, Jan (vedoucí práce) ; Velíšek, Martin (oponent)
práce Bakalářská práce má charakter teoretické studie mapující proměny krajiny v oblasti výtvarné kultury v různých uměleckých epochách s následnou aplikací tématu do oblasti didaktiky výtvarné výchovy a s jeho osobitou transformací ve výtvarné části práce. Vztahuje se ke krajině jako dobovému fenoménu. Proměnu krajiny řeší pomocí vztahu krajinné a figurální nebo předmětné složky v uměleckém díle, nejčastěji v obraze. V rámci návrhu didaktického projektu pro hodiny VV, uplatňuje řešené téma proměny krajiny s cílem vzbudit v žácích zájem o proměny okolní krajiny a krajinu jako takovou, který následně vyjádří pomocí osobité transformace skrze použití výtvarného média. Klíčová slova krajina, proměna, čas, výtvarné umění, krajinomalba, fotografie, místo, obloha, působení uměleckého díla
|