|
|
František Gellner. Text - obraz - kontext
Kořínková, Lucie ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent) ; Tureček, Dalibor (oponent)
Práce se zabývá Františkem Gellnerem; programově se přitom snaží nevylučovat z předmětu svého zájmu žádnou ze složek jeho literárního a výtvarného díla, ale představit je pokud možno v jejich heterogenitě, a přece ve vzájemném propojení. Nově se snaží interpretovat konkrétní Gellnerovy práce literární i kreslířské s ohledem na dobové kontexty, do nichž tyto práce vstupovaly, a to zejména ty, které se v průběhu času zcela ztratily z horizontů recepce. Kapitola první rekapituluje dosavadní recepci díla Františka Gellnera a zabývá se obrazem autora v českém kulturním prostoru. Kapitola druhá se s využitím podrobných analýz rukopisného materiálu některých Gellnerových textů snaží postihnout Františka Gellnera jako tvůrčí typ opakující jisté postupy a motivy napříč svým dílem. Kapitola třetí se věnuje otázkám nikoliv neproblematicky konstruované Gellnerovy národnostní identity a tomu, jakým způsobem se tyto otázky odrážejí v jeho reflexi židovství, respektive jeho antisemitismu. Kapitola čtvrtá sleduje vazby Gellnerovy tvorby a periodického tisku, pro nějž byly jeho práce nejčastěji určeny. Pátá kapitola je z těchto věnovaná Lidovým novinám coby periodiku, pro nějž Gellner napsal a nakreslil vůbec nejvíce svých prací; podrobně analyzuje vazby Gellnerovy veršované, fejetonní i karikaturní publicistiky...
|
|
|
Film jako médium kulturní paměti: Proměny reflexe poválečného odsunu Němců v české filmové tvorbě
Řehořová, Irena ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent) ; Klimeš, Ivan (oponent)
V důsledku rozvoje vizuálních médií, a s tím související tendence společenských věd, popisované jako "obrat k obrazu", začlenila řada disciplín do okruhu svého bádání také studium fenoménů, které zůstávaly dlouhou dobu mimo hlavní pozornost. Reakcí na tento trend je také rozvoj nové sociologické subdisciplíny, která je označována jako sociologie obrazu či vizuální sociologie. K této oblasti se svým zaměřením obrací i tato práce: v centru jejího zájmu stojí filmy, které v současné době představují jedno z vlivných médií kulturní paměti. Cílem projektu je popsat specifika vzpomínání, která vyplývají z povahy tohoto média a dále prozkoumat možnosti využití filmu jako zdroje sociologického poznání. V první části práce je film nahlížen jako kulturní/sociální fenomén, za jehož vznikem nestojí pouze individuální tvůrci, ale také řada institucí a dalších subjektů (dohromady utvářejících kinematografické pole), které vymezují možnosti tvorby a v důsledku ovlivňují způsob filmového zpracování konkrétních témat. Ve druhé části jsou představeny koncepce, které různými způsoby mapují podobu vztahu mezi filmovou reprezentací a skutečností - popisují postupy, pomocí kterých je skutečnost přepisována do filmové reality, zobrazující (historické) události. Další části práce jsou zaměřeny na sociální faktory, které v...
|
|
|
Jedno téma, dvě reakce? Židé a šoa v československé a rakouské kulturní paměti ve světle Eichmannova procesu
Heroldová, Karolína ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Mikulová, Soňa (oponent)
Práce se zabývá tématem prezentace židovských obětí a šoa v Československu a Rakousku na začátku šedesátých let, kdy se v Jeruzalémě odehrával proces s Adolfem Eichmannem. Cílem práce je zjistit, do jaké míry a jakým způsobem tento proces ovlivnil prezentaci židovských obětí v kulturních pamětech, resp. v politikách minulosti v obou společnostech a tyto změny porovnat. Díky tomu je tak možné odhalit nejen rozpory, ale i podobnosti mezi poválečnou pamětí dvou společností, které se na první pohled zdají naprosto rozdílné až nesrovnatelné, protože je od sebe odděluje "železná opona". Zpracování tématu je dvoufázové. V první fázi je nastíněna situace v Československu a v Rakousku v poválečném období až do začátku šedesátých let, která čtenáři ukazuje, s jakými "stereotypy" a s jak nastavenou politikou minulosti vcházely obě společnosti do doby, ve které vypukl proces s Eichmannem. Ve druhé fázi je provedena analýza tisku, konkrétně zpráv z vybraných československých a rakouských deníků, týdeníků a měsíčníků. Ta jde od obecného k velmi konkrétnímu, takže nastiňuje jak širší reakci na proces, tak hledá jak odpovědi na uvedené otázky. Analýza je vyhodnocována průběžně, ať už v textu nebo v určených částech kapitol, v závěru práce je však zařazeno její celkové shrnující vyhodnocení a samozřejmě závěry, které z něj...
|
|
| |
|
|
Gaelská atletická asociace a Irská fotbalová asociace v kulturní paměti občanů Severního Irska
Razím, Tomáš ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Gaelská atletická asociace (GAA) a Irská fotbalová asociace (IFA) vznikly v 80. letech 19. století. Postupem času se staly více než pouze sportovními organizacemi, staly se významnými objekty v kulturních pamětech dvou antagonistických identit v Severním Irsku. K tomu přispělo především období násilného konfliktu mezi oběma komunitami, známé jako Troubles. To bylo ukončeno v roce 1998 podpisem Belfastské dohody, která měla obě komunity sblížit. Tato diplomová práce analyzuje vývoj obou asociací po roce 1998 v kontextu teorie kulturní paměti, jak ji vypracoval Jan Assmann. Shledává, že především IFA prošla mnoha významnými změnami a ztratila svou pozici v unionisticko-protestantské kulturní paměti. Místo toho však získala zcela nový status v rámci identity severoirské, která překlenuje dosud rozdělenou společnost a stále se vyvíjí, představuje nicméně nadějný potenciál do budoucna. GAA se oproti tomu rozhodla posílit svou pozici mezi katolíky a nacionalisty, a to navzdory několika gestům a aktivitám, které doprovázejí její protisektářský a protirasistický étos. Hlavním důvodem tohoto rozdílu je odlišná historie i struktura obou asociací, především pak obava GAA, že by mohla být marginalizována na úkor britských sportů, pokud by se vzdala své pevné pozice v kulturní paměti nacionalistů. Největší vliv...
|
|
|
Zapomínání tradičního zemědělského vědění v modernizaci. Interdisciplinární historická rekonstrukce českého lesozemědělství
Krčmářová, Jana ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Krčmářová Jana 2015 Název: Zapomínání tradičního zemědělského vědění v modernizaci. Interdisciplinární historická rekonstrukce českého lesozemědělství Abstrakt: V rámci tradice současné historické a ekologické antropologie se práce věnovala rekonstrukci procesu proměny jednoho z klíčových komplexních lidských ekologických vztahů - zemědělství, v modernizaci. První známky proměn se kladou do Anglie 16. století, avšak postupně se rozšířily po celém světě a do určité míry stále probíhají. Práce se proces modernizace zemědělství pokusila zachytit ve světle jeho lokálního průběhu v České republice a v souvislosti s procesy probíhajícími v rámci tzv. kulturní paměti. Ustavování moderního průmyslového zemědělství bylo popsáno jako zapomínání dosud užívaného zemědělského vědění v průběhu aplikace nové ideové formy zemědělství na současný zemědělský ekosystém. Nová forma vycházela z principů moderní ekonomie a přírodních věd a nabídky nových technologií a snaha o její prosazení vychází od odborných a ekonomických elit a státu. Byla nasouvána na biokulturní systém- krajinu obhospodařovanou ve většině případů již tisíce let přítomným místním obyvatelstvem. Dialektický vztah mezi touto novou formou, její aplikací a "materiálem"- někdejším zemědělským ekosystémem včetně jeho obyvatel, se, jak je ukázáno byl asymetrický...
|
|
| |
|
|
Kulturní prostor a paměť v díle Viktora Fischla
Štychová, Michaela ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Tato práce si klade za cíl ukázat, jak se v prózách Viktora Fischla realizuje kolektivní, respektive kulturní paměť ve vztahu k holocaustu, jakým způsobem se traumatizující zkušenost stává předmětem "práce vzpomínání" hrdinů Fischlových knih, jak se s touto zkušeností vyrovnávají. Teoretickým východiskem práce jsou především úvahy a studie Aleidy a Jana Assmannových a stále podnětná a důležitá kniha Maurice Halbwachse Kolektivní paměť. Těžiště práce spočívá v její interpretační části, v níž se autorka pokouší explikovat a ověřovat koncepce kulturní paměti na literárních textech. Důraz je položen na poválečné prózy Viktora Fischla, které holocaust reflektují právě z perspektivy autorova časového, prostorového a také osobně zkušenostního odstupu. Právě tento odstup však vytváří specifickou formu vzpomínání a jeho naraci. V závěru pak autorka předkládané bakalářské práce své poznatky shrnuje a zobecňuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pamětní místa. Topografie soudobé paměti národa a její reflexe
Čermáková, Barbora ; Devátá, Markéta
Metodika "Pamětní místa. Topografie soudobé paměti národa a její reflexe" se zabývá metodickým uchopením fenoménu pamětního místa jako základního prvku paměťových studií. Ukazuje způsob stanovení pravidel (kritérií pro zařazení) i význam pojmenování výjimek (posouzení z pohledu celku, souvztažnost pamětních míst). Dále metodika rozpracovává popis a dokumentaci pamětního místa a uvádí možné způsoby zpracování získaných dat, jež jsou nutným předpokladem pro odbornou analýzu a interpretaci.
Plný tet: Pametni mista_metodika -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
| |
host ::
RSS.