Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Geochemické studium jezerních sedimentů v oblasti zaniklého Komořanského jezera
Valentová, Daniela ; Martínek, Karel (vedoucí práce) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Komořanské jezero, pokládané za jednu z nejvýznamnějších lokalit československého kvartéru, se rozkládalo na jižním úpatí Krušných hor, severozápadně od města Starý Most mezi obcemi Souš, Komořany, Ervěnice, Dřínov, Albrechtice, Černice a Dolní Jiřetín. Komořanské jezero patřilo svým rozsahem k nejrozsáhlejší vodní ploše Československa (25 km2 ) a díky množství organogenních sedimentů se ocitlo v centru zájmu paleoekologů. Sedimenty gyttji, jež zaujímají v rámci jezerní výplně poměrně mocné polohy, tvoří kontinuální záznam od posledního glaciálu do subatlantiku a byly do dnešního dne zpracovány především po stránce paleoekologické. V předkládané práci jsou poprvé v historii Komořanského jezera studovány jeho organogenní sedimenty z hlediska sedimentárního záznamu za použití moderních geochemických metod (TOC/TN a d13C). Práce byla vypracována na profilech (PK-1-C, PK-1-Ch, PK-1-I a PK-1-W), které byly odebrány mezi léty 1977-1983 ještě před kompletním odtěžením sedimentů Komořanského jezera v důsledku hnědouhelné těžby v mostecké pánvi v 80. letech 20. století.
Antrakologická a xylotomická analýza z pravěkých sídlišť a její vztah k vegetačním poměrům
Prach, Martin ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Xylotomická a antrakologická analýza patří mezi základní paleoekologické metody, používané pro rekonstruování vývoje zejména dřevinné vegetace v minulosti. Zaměřením této analýzy je zpracování spáleného i nespáleného historického dřevěného materiálu v podobě zejména taxonomického určení konkrétních fragmentů a následné interpretace směřující ke druhovému složení minulé vegetace. Tato práce se v první části zabývá stručným představením metody, které obsahuje její krátkou historii, různé metodologické přístupy a také možné problémy při formulování výsledných závěrů. Druhá rešeršní část obsahuje regionálně dělený rozbor převážně anglicky publikovaných konkrétních prací v kontinentální Evropě, v podstatě od Španělska po Švédsko. Klíčová slova: uhlíky, dřevo, rekonstrukce vegetace, archeologie, antrakologie
Development of right angle in early Neolithic architecture in the Near East: ecological and social aspects of early urbanisation
Šmolková, Markéta ; Beneš, Jaromír (vedoucí práce) ; Dietrich, Laura (oponent)
Práce se zabývá změnou kruhového půdorysu staveb na pravoúhlý v období akeramického neolitu stupně B na území Levanty a zkoumáním možného vlivu přírodních podmínek na tuto změnu. Vybraná oblast zahrnuje širokou škálu regionů od území současné severní Sýrie po střední Jordánsko. Lokality pro analýzu byly vybrány na základě chronologických a architektonických kritérií. Zvolený chronologický rámec práce je vymezen pozdní fází akeramického neolitu A/Pre- Pottery Neolithic A (PPNA; 10 000-9500 BP) a středním stupněm akeramického neolitu B/Pre-Pottery Neolithic B (PPNB; 9200-8500 BP). Klíčovým obdobím je pak raný stupeň PPNB (EPPNB), který je obecně považován za období, do nějž spadají počátky pravoúhlé architektury. Z důvodu značné tvarové variability napříč severní a jižní Levantou bylo nutné nejen rozšířit chronologický rámec, ale také architektonická kritéria, takže do analýzy byly kromě přechodného půdorysu zahrnuty také stavby čistě kruhové a pravoúhlé. Byla sestavena databáze lokalit, která umožnila porovnat vývoj půdorysu v rámci rozmanitých přírodních podmínek aridních, stepních, i mediteránních oblastí a ukázala relativně široký časový rámec této změny. V průběhu vyhodnocování lokalit byla hlavní pozornost věnována různorodým přírodním podmínkám severní a jižní Levanty, v rámci kterých byly...
Zapomínání tradičního zemědělského vědění v modernizaci. Interdisciplinární historická rekonstrukce českého lesozemědělství
Krčmářová, Jana ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Krčmářová Jana 2015 Název: Zapomínání tradičního zemědělského vědění v modernizaci. Interdisciplinární historická rekonstrukce českého lesozemědělství Abstrakt: V rámci tradice současné historické a ekologické antropologie se práce věnovala rekonstrukci procesu proměny jednoho z klíčových komplexních lidských ekologických vztahů - zemědělství, v modernizaci. První známky proměn se kladou do Anglie 16. století, avšak postupně se rozšířily po celém světě a do určité míry stále probíhají. Práce se proces modernizace zemědělství pokusila zachytit ve světle jeho lokálního průběhu v České republice a v souvislosti s procesy probíhajícími v rámci tzv. kulturní paměti. Ustavování moderního průmyslového zemědělství bylo popsáno jako zapomínání dosud užívaného zemědělského vědění v průběhu aplikace nové ideové formy zemědělství na současný zemědělský ekosystém. Nová forma vycházela z principů moderní ekonomie a přírodních věd a nabídky nových technologií a snaha o její prosazení vychází od odborných a ekonomických elit a státu. Byla nasouvána na biokulturní systém- krajinu obhospodařovanou ve většině případů již tisíce let přítomným místním obyvatelstvem. Dialektický vztah mezi touto novou formou, její aplikací a "materiálem"- někdejším zemědělským ekosystémem včetně jeho obyvatel, se, jak je ukázáno byl asymetrický...
Vývoj vegetace v okolí Roztok u Prahy z pohledu antrakologické analýzy
Prach, Martin ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Tato práce se zabývá výzkumem vývoje lesa a jeho ovlivnění lidským osídlením během pravěku a raného středověku metodou analýzy půdních uhlíků neboli pedoantrakologie. Zabývá se lokalitou v historicky jednom z nejdéle osídlených území České republiky, Roztockým hájem u Roztok u Prahy ve středních Čechách. Pedoantrakologie poskytuje velmi lokální a lidským jednáním relativně málo ovlivněnou informaci o historické dřevinné vegetaci. Naproti tomu archeoantrakologie zkoumá uhlíky pocházející z archeologických výzkumů přímo z míst lidského osídlení. Jejich vznik je výrazně ovlivněn lidským jednáním a poskytují syntetický obraz o vegetaci širšího okolí zkoumané lokality. Porovnání výsledků těchto dvou přístupů je v případě Roztok možné díky dlouhodobému archeologickému výzkumu, ze kterého pochází již dříve analyzovaný a částečně publikovaný soubor uhlíků. Nově získaný pedoantrakologický soubor přináší detailnější prostorové měřítko, možnost zjištění vlivu lokálních podmínek a vzdálenosti od osídlení na historická druhová spektra, nebo možnost identifikace v archeoantrakologickém souboru nadhodnocených selektivně vybíraných druhů. Další částí práce je popis současné vegetace v okolí půdních sond a zjištění její případné návaznosti na historická uhlíková spektra. 4 půdní sondy poskytly uhlíkový soubor,...
Středověká ves a její přírodní prostředí. Modelové příklady (8.-15. století).
Janovský, Martin ; Klír, Tomáš (vedoucí práce) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Diplomová práce se zabývá přírodním prostředím dvou vybraných zaniklých středověkých lokalit - Jevany-Dubina (okres Praha-východ) a Hol (okres Hlavní město Praha). Práce se skládá ze dvou poměrně samostatných částí. První, teoretická část popisuje chemické procesy probíhající v lesních půdách a antropogenní vlivy. Druhá část představuje vlastní výzkum, spojený převážně se studiem zemědělského využití půdy a variability přírodního prostředí ovlivněného člověkem. Výzkum lokality Jevany-Dubina se skládal z revizního geodetického zaměření, slovního popisu všech reliktů, povrchových sběrů a geofyzikálního měření. Zvolené postupy částečně pomohly interpretovat dílčí části sídliště a jeho funkci. Podle naší hypotézy se s největší pravděpodobností jednalo o hospodářský dvůr se sídlem nápravníků. Stěžejní část práce se zabývá geochemickým výzkumem v intravilánu a extravilánu zaniklé středověké vsi Hol. Největší pozornost byla věnována interpretaci rozložení fosforu (P) v půdě. Další z řešených otázek bylo, do jaké míry obyvatelé hnojili svá pole a zahrady v okolí vsi. Vyšší hodnoty antropogenního P v půdě byly doloženy jen v jádru vsi. Ve větší vzdálenosti od zástavby jsou stopy P v půdě zanedbatelné. Je proto otázkou, zda byla středověká pole vůbec hnojena. Zdá se, že hnojeny byly zejména zahrady a...
Antrakologická a xylotomická analýza z pravěkých sídlišť a její vztah k vegetačním poměrům
Prach, Martin ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Xylotomická a antrakologická analýza patří mezi základní paleoekologické metody, používané pro rekonstruování vývoje zejména dřevinné vegetace v minulosti. Zaměřením této analýzy je zpracování spáleného i nespáleného historického dřevěného materiálu v podobě zejména taxonomického určení konkrétních fragmentů a následné interpretace směřující ke druhovému složení minulé vegetace. Tato práce se v první části zabývá stručným představením metody, které obsahuje její krátkou historii, různé metodologické přístupy a také možné problémy při formulování výsledných závěrů. Druhá rešeršní část obsahuje regionálně dělený rozbor převážně anglicky publikovaných konkrétních prací v kontinentální Evropě, v podstatě od Španělska po Švédsko. Klíčová slova: uhlíky, dřevo, rekonstrukce vegetace, archeologie, antrakologie
Zapomínání tradičního zemědělského vědění v modernizaci. Interdisciplinární historická rekonstrukce českého lesozemědělství
Krčmářová, Jana ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Krčmářová Jana 2015 Název: Zapomínání tradičního zemědělského vědění v modernizaci. Interdisciplinární historická rekonstrukce českého lesozemědělství Abstrakt: V rámci tradice současné historické a ekologické antropologie se práce věnovala rekonstrukci procesu proměny jednoho z klíčových komplexních lidských ekologických vztahů - zemědělství, v modernizaci. První známky proměn se kladou do Anglie 16. století, avšak postupně se rozšířily po celém světě a do určité míry stále probíhají. Práce se proces modernizace zemědělství pokusila zachytit ve světle jeho lokálního průběhu v České republice a v souvislosti s procesy probíhajícími v rámci tzv. kulturní paměti. Ustavování moderního průmyslového zemědělství bylo popsáno jako zapomínání dosud užívaného zemědělského vědění v průběhu aplikace nové ideové formy zemědělství na současný zemědělský ekosystém. Nová forma vycházela z principů moderní ekonomie a přírodních věd a nabídky nových technologií a snaha o její prosazení vychází od odborných a ekonomických elit a státu. Byla nasouvána na biokulturní systém- krajinu obhospodařovanou ve většině případů již tisíce let přítomným místním obyvatelstvem. Dialektický vztah mezi touto novou formou, její aplikací a "materiálem"- někdejším zemědělským ekosystémem včetně jeho obyvatel, se, jak je ukázáno byl asymetrický...
Geochemické studium jezerních sedimentů v oblasti zaniklého Komořanského jezera
Valentová, Daniela ; Martínek, Karel (vedoucí práce) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Komořanské jezero, pokládané za jednu z nejvýznamnějších lokalit československého kvartéru, se rozkládalo na jižním úpatí Krušných hor, severozápadně od města Starý Most mezi obcemi Souš, Komořany, Ervěnice, Dřínov, Albrechtice, Černice a Dolní Jiřetín. Komořanské jezero patřilo svým rozsahem k nejrozsáhlejší vodní ploše Československa (25 km2 ) a díky množství organogenních sedimentů se ocitlo v centru zájmu paleoekologů. Sedimenty gyttji, jež zaujímají v rámci jezerní výplně poměrně mocné polohy, tvoří kontinuální záznam od posledního glaciálu do subatlantiku a byly do dnešního dne zpracovány především po stránce paleoekologické. V předkládané práci jsou poprvé v historii Komořanského jezera studovány jeho organogenní sedimenty z hlediska sedimentárního záznamu za použití moderních geochemických metod (TOC/TN a d13C). Práce byla vypracována na profilech (PK-1-C, PK-1-Ch, PK-1-I a PK-1-W), které byly odebrány mezi léty 1977-1983 ještě před kompletním odtěžením sedimentů Komořanského jezera v důsledku hnědouhelné těžby v mostecké pánvi v 80. letech 20. století.
Archeozoologciká problematika eneolitu Čech
Kyselý, René ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Beneš, Jaromír (oponent) ; Mlíkovský, Jiří (oponent)
3 Abstrakt: Předložená disertační práce je příspěvkem k poznání historie zvířat a vztahu lidí a zvířat v období eneolitu, tj. v poměrně dlouhém časovém rozmezí ca. 4500-2200 BC. Období eneolitu se od předešlého neolitu liší řadou charakteristik. Někdy bývá jako základní hybatel socioekonomických změn považován počátek využívání kovu (mědi), Sherrattova teorie "secondary products revolution" ale ukazuje na zásadní význam rychlé změny od využívání primárních zvířecích produktů (maso, kůže apod.) k využívání produktů sekundárních (mléko, vlna, práce, zejména zápřah), a to právě v době odpovídající českému eneolitu. Nicméně teorie je stále diskutována a kritizována a, vzhledem k možnosti mozaikovitého charakteru vývoje paleoekonomické situace, je poukazováno na nutnost jejího ověřování na lokálních a regionálních úrovních. Autor práce podrobně zpracoval ca. 49 500 osteologických nálezů z archeologických sídlištních situací Čech, z nichž ca. 13 500 bylo možno blíže zoologicky determinovat. Další údaje byly převzaty z již dříve publikovaných českých a moravských lokalit (ca. 22 000 nálezů, z toho 11 000 determinovatelných). Tento materiál byl za pomocí sjednocených metodik a postupů podroben detailní archeozoologické analýze zahrnující tafonomický rozbor, kvantifikaci zoologických druhů a anatomických elementů,...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
44 BENEŠ, Jan
3 BENEŠ, Jaromír
38 BENEŠ, Jiří
5 BENEŠ, Jonáš
16 BENEŠ, Josef
2 Beneš, J.
6 Beneš, Jakub
44 Beneš, Jan
1 Beneš, Jan Matyáš
6 Beneš, Jaroslav
2 Beneš, Jindřich
38 Beneš, Jiří
5 Beneš, Jonáš
16 Beneš, Josef
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.