|
|
Albert Speer jako utopický urbanista? Plán na přestavbu Berlína ve srovnání se "Zářícím městem" Le Corbusiera
Rambousek, Filip ; Mikulová, Soňa (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
V první polovině 20. století vznikla řada urbanistických koncepcí vycházejících z kritiky tehdejších velkoměst. Jejich snahou bylo proměnou fyzických podmínek proměnit i fungování celé společnosti. Ve stejné době jako "Zářící město" Le Corbusiera, které slouží jako modelový příklad těchto koncepcí, vznikaly i plány pro berlínskou přestavbu. Autor práce srovnávací metodou zkoumá, zda vůbec, případně do jaké míry lze Speerovy plány pro přestavbu Berlína zařadit mezi utopické urbanistické vize typu "Zářícího města". Vlastní studie je založena na podrobné analýze obou projektů, a to jak z hlediska funkčnosti, tak z hlediska jejich ideologických kořenů a politických a jiných cílů. Pro komplexní znázornění všech faktorů, které měly na vývoj obou plánů vliv, je věnován samostatný prostor i biografiím architektů a okolnostem vzniku obou projektů s ohledem na společenskou a politickou situaci.
|
|
|
Jedno téma, dvě reakce? Židé a šoa v československé a rakouské kulturní paměti ve světle Eichmannova procesu
Heroldová, Karolína ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Mikulová, Soňa (oponent)
Práce se zabývá tématem prezentace židovských obětí a šoa v Československu a Rakousku na začátku šedesátých let, kdy se v Jeruzalémě odehrával proces s Adolfem Eichmannem. Cílem práce je zjistit, do jaké míry a jakým způsobem tento proces ovlivnil prezentaci židovských obětí v kulturních pamětech, resp. v politikách minulosti v obou společnostech a tyto změny porovnat. Díky tomu je tak možné odhalit nejen rozpory, ale i podobnosti mezi poválečnou pamětí dvou společností, které se na první pohled zdají naprosto rozdílné až nesrovnatelné, protože je od sebe odděluje "železná opona". Zpracování tématu je dvoufázové. V první fázi je nastíněna situace v Československu a v Rakousku v poválečném období až do začátku šedesátých let, která čtenáři ukazuje, s jakými "stereotypy" a s jak nastavenou politikou minulosti vcházely obě společnosti do doby, ve které vypukl proces s Eichmannem. Ve druhé fázi je provedena analýza tisku, konkrétně zpráv z vybraných československých a rakouských deníků, týdeníků a měsíčníků. Ta jde od obecného k velmi konkrétnímu, takže nastiňuje jak širší reakci na proces, tak hledá jak odpovědi na uvedené otázky. Analýza je vyhodnocována průběžně, ať už v textu nebo v určených částech kapitol, v závěru práce je však zařazeno její celkové shrnující vyhodnocení a samozřejmě závěry, které z něj...
|
|
|
Nacistická kulturní politika v Düsseldorfu 1933-1945
Mikulová, Soňa ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Snaha pochopit, jakým způsobem bylo umění podřizováno a využíváno nacistickou mocí, kdo se na tomto procesu podílel a co tím sledoval, stála na počátku této práce. Vzhledem k širokému záběru takového zkoumání však bylo nutné omezit se nejen tematicky, ale i zeměpisně na určitý region. Tímto se předmět mého bádání zároveň rozšířil o další rozměr, a sice o regionální charakter nacistické kulturní politiky a její vztah k centrální politice "Třetí říše". Volba Düsseldorfu, jakožto rámce zkoumání kulturněpolitických událostí let 1933 až 1945, nebyla náhodná. Od 18. století se Düsseldorf těšil velmi příznivému uměleckému klimatu. Sídlo jedné ze tří pruských uměleckých akademií se na počátku 19. století proslavilo tzv. Düsseldorfskou malířskou školou (1826), založenou ředitelem akademie Wilhelmem von Schadowem. Vzkvétající výtvarné umění působilo blahodárně i na jiné umělecké oblasti jako divadlo, hudbu a literaturu. V rodném městě Heinricha Heineho žila a tvořila řada mezinárodně uznávaných osobností, mezi nimi Robert a Clara Schumannovi a Felix Mendelsohn- Bartholdy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hlučíňané ve wehrmachtu - konfliktní narativ v české kultuře vzpomínání
Fojtíková, Anežka ; Mikulová, Soňa (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá veřejnými projevy vzpomínání na druhou světovou válku na Hlučínsku, s důrazem na vzpomínání na padlé místní vojáky bojující ve wehrmachtu. Cílem diplomové práce je popsat, jakým způsobem se veřejně vzpomíná na druhou světovou válku na Hlučínsku, a prozkoumat vztah mezi tímto a většinovým českým narativem. Základní rozdíly mezi nimi vyplývají z faktu, že Hlučíňané se účastnili války na straně Německa. Kladla jsem si otázky, jaké jsou v kultuře vzpomínání využívány prostředky, kdo vzpomínání iniciuje, organizuje a financuje a jaká je motivace aktérů. Ze všech projevů vzpomínání jsem si k podrobné analýze vybrala pomníky a hroby padlých a pietní akty. Důraz je přitom kladen na vzpomínání po roce 1989, kdy specifický "hlučínský" narativ již nebyl tabuizován. V první kapitole jsou představeny používané termíny, teoretické koncepty a metodologie výzkumu. Druhá kapitola pojednává o historii Hlučínska a identitě Hlučíňanů. Následující kapitola nastiňuje český narativ o druhé světové válce za komunistického režimu a po roce 1989. Čtvrtá kapitola představuje výsledky samotného výzkumu o kultuře vzpomínání na Hlučínsku. Ty jsou v poslední kapitole porovnány s českým narativem o druhé světové válce.
|
|
|
Nacistická kulturní politika v Düsseldorfu 1933-1945
Mikulová, Soňa ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Snaha pochopit, jakým způsobem bylo umění podřizováno a využíváno nacistickou mocí, kdo se na tomto procesu podílel a co tím sledoval, stála na počátku této práce. Vzhledem k širokému záběru takového zkoumání však bylo nutné omezit se nejen tematicky, ale i zeměpisně na určitý region. Tímto se předmět mého bádání zároveň rozšířil o další rozměr, a sice o regionální charakter nacistické kulturní politiky a její vztah k centrální politice "Třetí říše". Volba Düsseldorfu, jakožto rámce zkoumání kulturněpolitických událostí let 1933 až 1945, nebyla náhodná. Od 18. století se Düsseldorf těšil velmi příznivému uměleckému klimatu. Sídlo jedné ze tří pruských uměleckých akademií se na počátku 19. století proslavilo tzv. Düsseldorfskou malířskou školou (1826), založenou ředitelem akademie Wilhelmem von Schadowem. Vzkvétající výtvarné umění působilo blahodárně i na jiné umělecké oblasti jako divadlo, hudbu a literaturu. V rodném městě Heinricha Heineho žila a tvořila řada mezinárodně uznávaných osobností, mezi nimi Robert a Clara Schumannovi a Felix Mendelsohn- Bartholdy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Jedno téma, dvě reakce? Židé a šoa v československé a rakouské kulturní paměti ve světle Eichmannova procesu
Heroldová, Karolína ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Mikulová, Soňa (oponent)
Práce se zabývá tématem prezentace židovských obětí a šoa v Československu a Rakousku na začátku šedesátých let, kdy se v Jeruzalémě odehrával proces s Adolfem Eichmannem. Cílem práce je zjistit, do jaké míry a jakým způsobem tento proces ovlivnil prezentaci židovských obětí v kulturních pamětech, resp. v politikách minulosti v obou společnostech a tyto změny porovnat. Díky tomu je tak možné odhalit nejen rozpory, ale i podobnosti mezi poválečnou pamětí dvou společností, které se na první pohled zdají naprosto rozdílné až nesrovnatelné, protože je od sebe odděluje "železná opona". Zpracování tématu je dvoufázové. V první fázi je nastíněna situace v Československu a v Rakousku v poválečném období až do začátku šedesátých let, která čtenáři ukazuje, s jakými "stereotypy" a s jak nastavenou politikou minulosti vcházely obě společnosti do doby, ve které vypukl proces s Eichmannem. Ve druhé fázi je provedena analýza tisku, konkrétně zpráv z vybraných československých a rakouských deníků, týdeníků a měsíčníků. Ta jde od obecného k velmi konkrétnímu, takže nastiňuje jak širší reakci na proces, tak hledá jak odpovědi na uvedené otázky. Analýza je vyhodnocována průběžně, ať už v textu nebo v určených částech kapitol, v závěru práce je však zařazeno její celkové shrnující vyhodnocení a samozřejmě závěry, které z něj...
|
|
|
Albert Speer jako utopický urbanista? Plán na přestavbu Berlína ve srovnání se "Zářícím městem" Le Corbusiera
Rambousek, Filip ; Mikulová, Soňa (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
V první polovině 20. století vznikla řada urbanistických koncepcí vycházejících z kritiky tehdejších velkoměst. Jejich snahou bylo proměnou fyzických podmínek proměnit i fungování celé společnosti. Ve stejné době jako "Zářící město" Le Corbusiera, které slouží jako modelový příklad těchto koncepcí, vznikaly i plány pro berlínskou přestavbu. Autor práce srovnávací metodou zkoumá, zda vůbec, případně do jaké míry lze Speerovy plány pro přestavbu Berlína zařadit mezi utopické urbanistické vize typu "Zářícího města". Vlastní studie je založena na podrobné analýze obou projektů, a to jak z hlediska funkčnosti, tak z hlediska jejich ideologických kořenů a politických a jiných cílů. Pro komplexní znázornění všech faktorů, které měly na vývoj obou plánů vliv, je věnován samostatný prostor i biografiím architektů a okolnostem vzniku obou projektů s ohledem na společenskou a politickou situaci.
|
|
|
Mediální politika americké okupační správy v Bavorsku na příkladu Rádia Mnichov
Navrátilová, Šárka ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Mikulová, Soňa (oponent)
bakalářské práce Bakalářská práce Mediální politika americké okupační správy v Bavorsku na příkladu Rádia Mnichov se zabývá otázkou, jaký vliv měla americká okupační správa na fungování rozhlasu v Bavorsku v letech 1945-1946. V popředí zájmu stojí personální politika a forma kontroly vysílání. Z kompilačního pojednání vyplývá, že mezi americkým a německým personálem v Rádiu Mnichov existovala výrazná asymetrie. Od zahájení vysílání v květnu 1945 se sice postupně zvyšoval počet Němců, kteří se podíleli na výrobě programu, ale byli to Američané, kteří měli pravomoc rozhodovat o tom, kdo bude v rozhlasu zaměstnán a jaká pravidla bude muset při práci dodržovat. Také veškerý program před svým odvysíláním podléhal americké kontrole. Na přelomu let 1945/1946 se v této oblasti projevil výrazný rozpor mezi příslušníky americké okupační správy a oficiální politikou USA vůči Německu. Zatímco americká vláda požadovala stažení svých sil a urychlené osamostatnění rozhlasu, Američané ve vedení bavorského rozhlasu postup neschvalovali, protože byli přesvědčení o tom, že místní nejsou připraveni převzít zodpovědnost. Po dobu, kdy působili v Rádiu Mnichov, však kladli důraz na to, aby vystupovali spíš jako učitelé než cenzoři a nechávali prostor Němcům pro osvojení si klíčových principů. Druhým důležitým aspektem,...
|
|
|
"Cephalonia" in the West German and Italian Cultures of Remembrance. 1943-1989
Mikulová, Soňa ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Woller, Hans (oponent) ; Cornelißen, Christoph (oponent)
Autorka ve své disertaci zkoumá vývoj západoněmeckého a italského vzpomínkového diskursu ohledně válečných událostí na řeckém ostrově Kefalonia, které koncem září 1943 vyústily v masové popravy až čtyř tisíc italských zajatců jednotkami Wehrmachtu. Zároveň zkoumá vzájemnou recepci těchto diskursů a ověřuje možnosti interakce mezi jednotlivými nositely vzpomínek v Západním Německu a v Itálii. Práce si klade za cíl ukázat na příkladu "Kefalonia", jak se západoněmecká a italská společnost vyrovnávala v letech 1943 až 1989 s minulostí druhé světové války. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Activities of the group of German minority in the Czech Republic, presented on the example off cultural centres in Reichenberg and Maffersdorf in the years 1989 - 1999
Petrnoušková, Jaroslava ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Mikulová, Soňa (oponent)
v českém jazyce Bakalářská práce s názvem: Činnost spolků německé menšiny v České republice, na příkladu Begegnungszentra Liberec a Kultuverband Vratislavice nad Nisou v letech 1989 - 1999 se zabývá postavením německé menšiny v Československu. Nejprve v průběhu let 1945 až 1989 a poté jejím postavením po roce 1989. Popisuje vznik spolků německé menšiny, jak v éře komunistického režimu, kdy byl založen pouze jeden svaz občanů německé národnosti - Kulturverband der Bürger deutcher Nationalität, tak po listopadovém uvolnění poměrů, kdy začaly vznikat nové organizace a spolky německé menšiny. Popisuje činnost udávaných spolků v letech 1989 až 1999 a jejich spolupráci s organizacemi jak v zahraničí, tak v České republice. Reflektuje ohlas činnosti daných spolků v menšinovém tisku a to v těchto periodikách: Sudetendeutsche Zeitung, Prager Zeitung a Prager Volkszeitung. Využívá jejich exemplářů dostupných v České republice. Při popisu činnosti obou spolků využívá především rozhovorů s vedoucími udávaných spolků, Hilde Beutel- Kulturverband Maffersdorf, Věry Strakové a Lothara Porscheho z Begegnungszentra Liberec. Jelikož toto téma není v literatuře dostatečně zpracováno. I interní dokumenty obou spolků se v průběhu udávaných let díky častému stěhování ztratily nebo byly zničeny.
|
host ::
RSS.