|
|
Leoš Mareš - fenomén českého moderátorství
Adamec, Martin ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
1 Anotace: Leoš Mareš - fenomén českého moderátorství Diplomová práce se věnuje jedné z nevýraznějších osobnosti českého moderátorství Leoši Marešovi. Na toto téma doposud nevzniklo na akademické (a ostatně ani na neakademické) úrovni žádné relevantní dílo ani žádná závěrečná práce, jedná se proto o vůbec první počin v tomto směru. Je třeba položit si otázku, zda je vůbec žádoucí, aby vybrané téma bylo zpracováno na této úrovni. Dospěl jsem ke kladné odpovědi, jelikož osobnosti nejúspěšnějších moderátorů (Larry King, Oprah Winfrey, Jay Leno, Jimmy Kimmel, Jimmy Fallon, Dick Cavett či Johannes B. Kerner) zaujímají ve společnosti (obdobně jako osobnosti z oblasti umění či politiky) významnou úlohu a zkoumání jejich fenoménu je (alespoň) pro zahraniční teorii i praxi zcela přirozené. Podle mého názoru by v každé společnosti měl existovat zájem na poznání výrazných jedinců, kteří mohou společnost ovlivňovat nebo obohacovat. Z těchto důvodů jsem se v diplomové práci s ohledem na zaměření studijního programu rozhodl věnovat jedné z nejvýraznějších osobností českého moderátorství. Pokud by se tato práce stala podkladem pro budoucí odbornou či společenskou diskuzi o vybrané osobnosti nebo o moderátorství obecně, bude její smysl zcela jistě naplněn.
|
|
|
Srovnání misantropní talk Show Jana Krause a filantropní talk show Marka Ebena Na plovárně
Kopřivová, Jitka ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Teoretická část diplomové práce Srovnání misantropní Show Jana Krause a filantropní talk show Marka Ebena Na plovárně si klade za cíl charakterizovat formát talk show v zahraničí a u nás. Stručně zachycuje vývoj žánru ve světě a vstup talk show do českých televizí. Dále se zabývá definicí moderátora, způsoby jeho komunikace, výstavbou rozhovorů s hosty, jejich výběrem, představením Jana Krause a Marka Ebena, charakteristikou obou talk show - Na plovárně a Show Jana Krause. Praktická část se zabývá produkční analýzou, která analyzuje rozhovory se zástupci obou produkčních týmů. Kvalitativní analýza si klade otázku "Jak se liší filantropní a misantropní pojetí talk show z hlediska obsahu a produkčních záměrů?". Závěr shrnuje zjištěná data.
|
|
|
Mediální analýza talk show Jana Krause se zaměřením na navazování kontaktu
Černý, Jakub ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce se zabývá problematikou komunikace v zábavním pořadu Show Jana Krause. V teoretické části je nejprve popsán a vymezen pojem talk show, pro lepší orientaci je také uvedeno srovnání a stručný přehled nejznámějších pořadů tohoto typu na území České republiky. Tato část dále obsahuje kapitolu o mediálním dialogu, jakožto specifické komunikační situaci. Popsán je zde konfrontační styl, kterým se dialogická komunikace v talk show vyznačuje, role moderátora a publika, sociální status hostů a také problém zdvořilosti, hlavní předmět komunikační analýzy této práce. Praktická část je rozdělena do dvou úseků. V tom prvním je pořad zkoumán z obecného hlediska. Popsána je zde jeho struktura, mediální prezentace, odlišnosti od jiných talk show a veškerá specifika, kterými se vyznačuje. Druhý úsek je zaměřen na problematiku komunikace, a to především projev moderátora Jana Krause a jeho způsob vedení dialogu s pozvanými hosty. Z hlediska verbální stránky práce zkoumá mnoho aspektů, stěžejním bodem je problém zdvořilosti, resp. nezdvořilosti. Cílem práce bude zjistit, kdy k těmto jevům v promluvě moderátora dochází a které jsou nejčastěji užívány.
|
|
|
Publicistický rozhovor a jeho uplatnění v současném vysílání Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu
Bystrý, Tomáš ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Bakalářská práce se po teoretické, praktické i metodologické stránce zabývá novinářských žánrem rozhovor, především pak publicistickým rozhovorem v rozhlasovém vysílání. Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. První kapitola vymezuje žánr rozhlasový rozhovor a zasazuje jej do českého historického kontextu. Druhá kapitola se věnuje metodologii publicistického rozhlasového rozhovoru, jejíž součástí je i klasifikace rozhlasového rozhovoru dle členění českých i zahraničních mediálních teoretiků, kapitola se zabývá také rolí moderátora v publicistických pořadech, v nichž převažuje žánr publicistický rozhovor, a sleduje jazykovou úroveň a řečnické prostředky interviewujících novinářů. Třetí kapitola pak analyzuje hlavní pořady Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, které jsou postaveny na publicistickém rozhovoru - Dvacet minut Radiožurnálu, Host Radiožurnálu, Nad věcí a Ranní interview. Cílem této bakalářské práce je specifikovat zvolený žánr ze tří výše zmíněných hledisek a popsat jeho specifika v rozhlase veřejné služby.
|
|
|
Moderace zpravodajstvích relací na ČT24.
Pečeně, Lukáš ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Práce se zabývá moderací zpravodajských pořadů na ČT24 v rozmezí let 2005 - 2010. Nejprve se v práci pokusíme shrnout historii vysílání zpravodajství na České televizi a vznik kontinuálního vysílání v roce 2005. To přineslo do zpravodajství několik nových prvků a výrazně ovlivnilo i práci moderátora. V další části pak definujeme roli moderátora zpravodajských pořadů, k čemuž využijeme i poukázání na rozdíly v práci moderátora oproti podobným profesím konferenciéra, reportéra a komentátora. V práci budou definovány prostředky, kterými se moderátor vyjadřuje, jak ty verbální, tak hlavně neverbální. Rozbor jejich používání na ČT24 pak bude cílem praktického zkoumání. Pro praktické zkoumání bude využito záznamů internetového vysílání České televize z období 24.5.2010 - 28. 5.2010 a rozebírán bude dopolední blok vysílání. V něm se zpravodajská relace objevuje každých třicet minut a zprávy v ní mají charakter krátkých, úderných, sdělení. Typickým prvkem pro kontinuální vysílání je střídání žánrů ve zpravodajství - reportáž, rozhovor, čtená zpráva. V analýze ověříme, jestli se u moderátorů zpravodajství v kontinuálním vysílání objevuje neverbální komunikace.
|
|
|
Argumentace v medializaci komentátorských pořadů a teorie řečových aktů Johna Searla
Vozková, Markéta ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Vzhledem k tomu, že veřejnoprávní televize se podílí na veřejném a politickém životě naší společnosti, domníváme se, že je nutné studovat argumentační kompetence moderátorů a především jejich roli při stimulaci veřejného mínění. Předmětem naší analýzy byla mluvená publicistika jako svébytná forma medializovaného diskursu. Zabývali jsme se moderátorskou rolí, socioprofesními aspekty tohoto povolání, s důrazem na studium verbálních projevů a konkrétních řečových aktů, které jsou užívány v moderátorském diskursu. Cílem studia komunikačních strategií moderátora veřejnoprávní televize bylo zaměřit se na jazykové schopnosti, kompetence a vybavenost moderátorů z hlediska hájení veřejného zájmu - vycházíme ze zákona o České televizi a Kodexu ČT. Zaměřili jsme se na konkrétní techniky a strategie moderátorského diskursu. Zkoumali jsme, jak moderátor dociluje navození jistoty, spolupráce a srozumitelnosti v komunikaci, stejně tak, jakým způsobem dociluje minimalizace manipulativní, či persvazivní komunikace. Moderátor by měl především zabraňovat jakýmkoli projevům manipulativní a persvazivní rétoriky, kterou by měl být schopen rozpoznat. K tomu mu slouží celý systém jazyka a všechny typy řečových aktů.
|
|
|
Původní rozhlasový pořad Větrník a jeho vliv ve srovnání se současnými hudebními pořady
Beránková, Simona ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Současná hudební publicistika je se dnes objevuje zejména na stránkách tištěných magazínů a novin. Ale stejně tak, jako v minulosti ani dnes toto není jediná forma hudební publicistiky. I dnes se s hudební publicistikou setkáváme mimo tištěná a elektronická média také v rozhlase. Zajímalo mne, kam se posunula hudební publicistika od dob velmi významného hudebně publicistického pořadu Větrník. Práce obsahuje vymezení pojmů rozhlasová hudební publicistika, hudebně publicistický pořad a moderátor hudebně publicistického pořadu. Dále je součástí práce vývoj hudební publicistiky v rozhlase až k dnešnímu stavu, kdy jsou hudebně publicistické pořady vyhledávány pouze malou skupinou posluchačů. Práce přibližuje vedle současných hudebně publicistických pořadů také pořad Větrník, který byl jedním z nejdůležitějších pořadů, které se moderní populární hudbě věnovaly. Podrobný popis jednotlivých částí magazínového pořadu dává ucelený přehled o jeho podobě a podrobný výpis současných hudebně publicistických pořadů zaměřených na moderní populární hudbu o současné hudební publicistice v této oblasti. Poslední část obsahuje vyhodnocení ankety, která byla zadána skupině dobrovolníků ve věku 18-26 let.
|
|
|
Newsroom TV Nova na přelomu druhé dekády 21. století
Paráčková, Markéta ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Newsroom TV Nova na počátku druhé dekády 21. století" pojednává o každodenní praxi moderního newsroomu celostátní komerční televizní stanice ve věku, který akcentuje rychlost a vizuální atraktivitu. Definuje důležité aspekty práce všech členů redakce i vztahy mezi nimi. Zpravodajská redakce televize Nova produkuje nejsledovanější zpravodajství v České republice, ačkoli nedisponuje rozsáhlým newsroomem s desítkami redaktorů. Komorní povaha redakce se odráží v přátelských vztazích a v úzké spolupráci všech členů redakce, což do jisté míry limituje rivalitu. Newsroom TV Nova funguje vzhledem k několika zpravodajským relacím rovnoměrně rozloženým v průběhu dne v podstatě neustále. Kromě víkendového režimu se obvykle přes noc připravují zprávy do Snídaně s Novou a od rána běží přípravy na odpolední a večerní zpravodajské relace. Newsroom proto není téměř nikdy zcela opuštěn. Náročná a prakticky každodenní pracovní doba v mnohých redaktorech vypěstovala určité rutinní činnosti. Ti, kteří zde pracují mnoho let, naznačují pocity jakéhosi pracovního "vyhoření". Naopak nováčkům pracovní nasazení vyhovuje.
|
|
|
Rozšířená práva uživatelů systému Dokuwiki
Macháč, Ondřej ; Kočí, Radek (oponent) ; Smrčka, Aleš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce má za úkol seznámit nás s wiki systémy, především pak DokuWiki. Zabývá se historií,právními aspekty a možností tvorby zásuvných modulu. Ty jsou také hlavní částí. V prvním případe je navrhnut jednoduchý zásuvný modul pro přidělování práv. Ve druhém případě je rozšířeno zadávání práv a je vytvořena možnost automatického přihlašování uživatelů na základě různých vstupních informací.
|
|
|
Moderní jaderné reaktory
Šimík, Michal ; Suk, Ladislav (oponent) ; Maar, Tomáš (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá vytvorením prehľadu typov jadrových reaktorov, ich históriou, súčasnosťou aj budúcnosťou. Veľká časť je zameraná na ciele požadované od moderných jadrových reaktorov stanovených medzinárodným fórom GIF. Reaktory 4. generácie sú charakterizované spoločne s ich výhodami a nevýhodami. V poslednej časti je detailnejšie popísaný vybraný typ reaktoru.
|
host ::
RSS.