|
|
Práce s metodou Learning Stories ve věkově homogenní třídě v prostředí české mateřské školy
Niková, Tereza ; Loudová Stralczynská, Barbora (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou hodnocení procesů učení předškolních dětí. Cílem práce je prohloubit teoretické poznatky a implementovat metodu Learning Stories v České republice. Learning Stories odpovídají klíčovým znakům formativního hodnocení, podporují individuální učení dítěte, sledují jeho pokrok a rozvíjí pedagogickou praxi učitelů. Teoretická část charakterizuje formativní hodnocení a jeho klíčové znaky. Hlavní část teoretické práce je věnována metodě Learning Stories. Objasňuje teoretická východiska vzniku metody na Novém Zélandu, její přínosy, rozvoj učení dítěte, sledování jeho pokroku a práci učitele v procesu hodnocení předškolního vzdělávání. V empirické části diplomové práce byl realizován akční výzkum ve věkově homogenní třídě dětí předškolního věku. Bylo využito obsahové analýzy dopisů (jako výstup metody Learning Stories) a zpětné vazby od rodičů pomocí dotazníků. Dopisy byly analyzovány na základě kritérií, kdy bylo zkoumáno, zda splňují principy metody Learning Stories, jak ovlivňují hodnocení učitele a plánování pedagogické činnosti. Pomocí dotazníků bylo zjišťováno, jak rodiče hodnotí přínos metody. Práce reflektuje i výsledky ze sebehodnocení práce autorky jako učitelky v mateřské škole. KLÍČOVÁ SLOVA metoda Learning Stories, formativní hodnocení, dispozice k učení,...
|
|
|
Komunikace mezi školou a rodinou v rámci formativního hodnocení žáků
Hřebíčková, Nikola ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá komunikací mezi školou a rodinou v rámci formativního hodnocení žáků. Hlavním cílem práce je zmapování postupů a podmínek funkční komunikace mezi školou a rodinou týkající se formativního hodnocení žáků. Na tento cíl bude navazovat druhý cíl, který je zaměřen na nalezení příkladů dobré praxe. V teoretické části je rozebráno téma formativní hodnocení, komunikace mezi školou a rodinou, kde je popsáno, v jaké roli ve vztahu ke škole může rodič být a poslední kapitola se zabývá předpoklady žákova učení na 1. stupni základní školy. Praktickou částí je kvalitativní výzkum, ve kterém budou použity výzkumné metody pozorování a dotazník. Tato část je prováděna na 1. stupni šesti základních škol v Praze u vybraných paní učitelek. Tyto školy jsou rozděleny do dvou skupin. První skupinu tvoří takové tři školy, které formativní hodnocení postupně zavádí nebo ho používají pouze některé paní učitelky ve škole. Druhá skupina jsou tři školy, kde je formativní hodnocení zavedeno plošně v celé škole. Získané výsledky jsou zpracovány do šesti případových studií jednotlivých paní učitelek. Bylo zjištěno, že školy, kde se formativnímu hodnocení věnují všichni pedagogové, zajišťují lepší podmínky pro jeho používání než školy, které tento typ hodnocení ve své vizi nemají. Zároveň žáci, kteří jsou...
|
|
|
Hodnocení žáka v přírodopisu
Ouředníková, Eliška ; Novotná, Kateřina (vedoucí práce) ; Vallin, Petra (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na formativní hodnocení v přírodopisu a dotýká se jeho využití ve výuce přírodopisu. Cílem je představit formativní hodnocení, jeho strategie, metody a postupy které lze využít v hodinách přírodopisu, ale i mimo něj. Teoretická část se věnuje problematice školního hodnocení a zvýšená pozornost je věnována formativnímu hodnocení. V praktické části bylo cílem zjistit, jak hodnotí učitelé v hodinách přírodopisu, jaké mají povědomí o formativním hodnocení a jaký k němu zaujímají postoj. Autorka se rozhodla pro kvalitativní výzkum. Design výzkumu je případová studie. Případová studie je designem empirickým a slouží ke zkoumání a porozumění jednomu nebo několika málo případů. Metodou sběru dat byl hloubkový rozhovor. Autorka chtěla zjistit, jak dotazovaní učitelé ověřují znalosti jednotlivých žáků a jaký to pro ně má význam. Dále chtěla od dotazovaných vědět, co pro ně znamenají známky jako takové. Zajímala se také o dopad pandemie Covid-19 na výuku a s tím spojené hodnocení. Ve výzkumu se ukázalo, že i do výuky přírodopisu je vhodné zařadit různé strategie, metody a postupy formativního hodnocení. Mezi nejdůležitější a možno říci i nejefektivnější lze zařadit zpětnou vazbu, hodnocení podle předem stanovených kritérií a vrstevnické hodnocení. Z výzkumu vyplynulo, že...
|
|
|
Formativní hodnocení
Laufková, Veronika ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Šalamounová, Zuzana (oponent) ; Kratochvílová, Jana (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem formativního hodnocení na sekundárním stupni vzdělávání v širším kontextu. Cílem práce bylo vymezit pojem formativní hodnocení a objasnit, jakými způsoby je implementováno do výuky v českém jazyce a literatuře (ČJL) na sekundárním stupni vzdělávání. V teoretické části bylo vycházeno z významných zahraničních a domácích zdrojů. Formativní hodnocení bylo vymezeno jako hodnocení, které přináší užitečnou informaci o aktuálním stavu vědomostí a dovedností žáka v procesu učení. Dále byla představena jeho typologie, funkce, otázky vztahující se k jeho úspěšné implementaci a využívané metody: cíle, kritéria, zpětná vazba, sebehodnocení a vrstevnické hodnocení. Cílem empirické části bylo popsat reálnou podobu implementace formativního hodnocení do výuky na šesti záměrně vybraných českých školách ve vzdělávacím oboru ČJL na sekundárním stupni vzdělávání a zjistit postoje žáků k této podobě implementace. Zvolen byl design kvalitativního výzkumu a jako výzkumná strategie vícepřípadová studie. Sběr dat sestával z pozorování, rozhovorů s učiteli i žáky a analýzy dokumentů. Nejlépe bylo formativní hodnocení implementováno pod vedením zkušeného mentora. Na druhou stranu ho dobře využívali i učitelé, kteří pojem neznali. Z pohledu žáků se jevily jako nejužitečnější metody...
|
|
|
Hodnotící kompetence učitele na 1. stupni základní školy se zaměřením na sebehodnocení žáků
Homoky, Vendula ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent) ; Šikulová, Renata (oponent)
Disertační práce poukazuje na problematiku školního hodnocení. Zaměřuje se na kompetenci učitele 1. stupně ZŠ k rozvoji sebehodnocení žáků. Cílem je vymezit a popsat problematiku hodnocení a sebehodnocení na 1. stupni ZŠ a zjistit, jakým způsobem je implementováno do vyučovacího procesu. Teoretická část je věnována osobnosti učitele, jeho profesi, profesním kompetencím, pojetí výuky a reflexi. Poté se autorka věnuje osobnosti žáka, klimatu ve školní třídě a interakci učitel - žák. V závěru se autorka zaměřuje na hodnocení ve vyučovacím procesu, především formativní hodnocení a sebehodnocení žáků. Výzkumná část prezentuje výsledky výzkumného šetření, pro které bylo využito kvalitativního designu případové studie. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak učitelé na prvním stupni základní školy rozvíjejí ve vyučovacím procesu sebehodnocení žáků. Dále si autorka stanovila několik dílčích cílů. Prvním dílčím cílem je určit, jakým způsobem má žák možnost podílet se na hodnotícím procesu. Druhým dílčím cílem je zjistit a analyzovat metody, které učitel pro sebehodnocení žáků ve vyučovacím procesu využívá. Na základě výsledků šetření bylo v rámci hodnocení zjištěno zastoupení jak tradičního hodnocení známkou, tak především hodnocení formativního, které je založeno na poskytování zpětné vazby,...
|
|
|
Hodnocení žáků II. stupně ZŠ a jeho vliv na motivaci k učení
Musilová, Miroslava ; Kasíková, Hana (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Diplomová práce "Hodnocení žáků II. stupně základní školy a jeho vliv na motivaci k učení" je zaměřena na nejpoužívanější způsoby školního hodnocení v současné škole, zamýšlí se nejen nad způsoby hodnocení vyhovující žákům, ale také nad vztahem hodnocení - motivace k učení. Součástí této práce je i analýza současného stavu sebehodnocení žáků při výuce. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část shrnuje podstatu a význam hodnocení, jeho zásady a kvalitu. Vymezuje některé důležité pojmy, jako je školní hodnocení a jeho právní rámec, hovoří o funkcích a technikách hodnocení z pohledu školské legislativy a současných tendencích v jeho vývoji, mapuje typy a formy hodnocení. Detailněji se věnuje motivační funkci hodnocení a sebehodnocení. Část empirická se zabývá výzkumem, který je zaměřen na zjištění nejpoužívanějšího způsobu školního hodnocení na vybraných školách, na zjištění, jaký způsob hodnocení upřednostňují sami žáci a zda hodnocení ovlivňuje jejich motivaci ve vztahu k vyučujícímu či předmětu. Klíčová slova Edukace, hodnocení, formativní hodnocení, slovní hodnocení, sumativní hodnocení, sebehodnocení, klasifikace, motivace, základní škola, žák
|
|
|
Hodnocení žáků na 1.stupni základní školy
Fričová, Martina ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Tomková, Anna (oponent)
Tématem práce je hodnocení žáků na 1. stupni základní školy ve vztahu k motivaci učení. V teoretické části jsou popsány druhy a formy hodnocení, aspekty ovlivňující motivaci žáků. Praktická část se zabývá výzkumem, zda forma hodnocení má vliv na motivaci žáka. Zjištěné výsledky informují o tom, že motivace žáka je determinována na 1. stupni více výchovou a vztahem v rodině ke vzdělávání. Školní hodnocení není pro žáky zatěžující, je pro ně i jejich rodiče podstatné a žádoucí.
|
|
|
Rozvoj sebehodnocení v rámci formativního hodnocení u žáků první a druhé třídy základní školy
Vandělíková, Jana ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem sebehodnocení v rámci formativního hodnocení u žáků základní školy v průběhu 4. čtvrtletí 1. ročníku a 1. čtvrtletí 2. ročníku. Teoretická část je rozdělena na čtyři kapitoly. V první kapitole je charakterizováno období mladšího školního věku. Druhá kapitola se zabývá charakteristikou hodnocení s důrazem na školní hodnocení, jeho cíle, funkce, druhy a úskalí. Třetí kapitola nás seznamuje s pojmem formativní hodnocení a jeho klíčovými strategiemi. Závěrečná kapitola se soustřeďuje na samotné sebehodnocení žáků. Popisuje pojem sebehodnocení a seznamuje nás s důležitými faktory, které je potřeba vzít v potaz při zavádění sebehodnotících aktivit. Výzkumná část popisuje cíle výzkumu, výzkumné otázky a metody sběru dat. Charakterizuje výzkumný vzorek z hlediska školy, třídy a konkrétních žáků. Zaměřuje se na popis a reflexi šesti zaváděných technik sebehodnocení a následnou analýzou rozvoje dovednosti sebehodnocení. Cílem výzkumné části bylo po dobu šesti měsíců systematicky rozvíjet dovednost sebehodnocení žáků od 3. čtvrtletí 1. ročníku do konce 1. čtvrtletí 2. ročníku ZŠ; reflektovat svou práci a analyzovat posun žáků v této oblasti pomocí metody přímého zúčastněného pozorování, rozhovoru a analýzy žákovských prací. Z výzkumné části vyplývá, že žáci mladšího školního...
|
|
|
Pojetí hodnocení ve vzdělávacím oboru Přírodopis na 2. stupni základní školy: akční výzkum
Čejková, Andrea ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Chvál, Martin (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá hodnocením ve vzdělávací oblasti přírodopis na 2. stupni základní školy (ISCED 2). Hlavním cílem práce je seznámit se s koncepty a metodami školního hodnocení. Následně zvolit vhodné metody a postupy hodnocení pro výuku přírodopisu a ověřit je v praxi s využitím akčního výzkumu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Nejprve jsou v teoretické části představena témata týkající se dané problematiky. Nedílnou součástí procesu hodnocení je pedagogická komunikace. Hodnocení se dále odvíjí od pojetí výuky a použitých cílů. V oblasti kognitivních cílů se nejčastěji používá revidovaná Bloomova taxonomie, ovšem dnes již používáme také Novou taxonomii výchovně vzdělávacích cílů Marzana a Kendalla (2007). Hodnocení v sobě skrývá širokou škálu možností a přístupů, nejčastěji je pro hodnocení používána klasifikace a slovní hodnocení. V práci jsou vysvětleny termíny sumativní a formativní hodnocení. Hodnocení rovněž zahrnuje různé metody výuky, aktivizace žáků a zjišťování aktuálního stavu porozumění. Dále je představena vzdělávací oblast přírodopis. Akční výzkum k ověření vybraných metod a postupů školního hodnocení v přírodopisu proběhl ve školním roce 2020/2021. Hlavní metodou sběru dat bylo dotazníkové šetření mezi žáky a jejich pozorování. Výzkumný vzorek...
|
|
|
Spravedlivé hodnocení na 1. stupni ZŠ: případová studie
Slabá, Monika ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Simonová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se týká spravedlivého hodnocení na prvním stupni ZŠ. V teoretické části popisuje funkce a typy hodnocení. Zabývá se formami hodnocení, zejména klasifikací, formativním hodnocením a sebehodnocením. Snaží se vytyčit pojem spravedlnost, a jak se na ni dá pohlížet ve školství. Také se zde zabývá vztahy mezi učitelem, žákem a rodiči. Praktická část pojednává o výsledcích výzkumu případové studie ve vybraném 4. ročníku základní školy. Stěžejní metodou byly skupinové rozhovory s žáky. Dále polostrukturovaný rozhovor s pedagogem třídy. A poté online dotazník, který vyplňovali rodiče žáků. Cílem bylo zjistit, jak vnímají spravedlivé hodnocení žáci na prvním stupni základní školy, učitel a rodiče žáků. Výsledky výzkumu ukazují, že žáci považují za spravedlivé hodnocení známkami ovšem doplněnými formativním hodnocením (tedy slovními komentáři v procesu učení), které konkretizují jejich výkon, pomáhají identifikovat chyby a také je napravovat. Totéž vnímali i rodiče žáků. Pedagog vnímal, že ke spravedlivému hodnocení potřebuje mít stanovená jasná kritéria a hodnotit nejen známkou, ale i slovně.
|
host ::
RSS.