|
|
Vnímání pedagogické fakulty studenty prvního ročníku a jejich ambice stát se učiteli
Popelářová, Markéta ; Straková, Jana (vedoucí práce) ; Simonová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na studenty a studentky učitelství v prvním ročníku jejich studia na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, konkrétně na jejich vnímání učitelské profese a studia učitelství, které absolvují. Práce odpovídá na otázky, proč studenti volí pedagogickou fakultu, jak vnímají první rok studia na pedagogické fakultě a zda chtějí učit. Teoretická část představuje již dříve publikované české a zahraniční poznatky týkající se faktorů, které motivují studenty jít učit; dále se věnuje tomu, jak studenti hodnotí studium na pedagogické fakultě nebo co považují za výhody a nevýhody učitelského povolání. Teoretická část také blíže představuje Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, protože právě na ní byla provedena výzkumná část této práce. Výzkumná část ukazuje výsledky smíšeného výzkumu. Ten je z menší části tvořen kvantitativní metodou a představuje data z dotazníků pro studenty prvního ročníku studia. Dominantní část výzkumu je ale tvořena kvalitativní metodou, v rámci které autorka analyzovala patnáct rozhovorů se studenty a studentkami prvního ročníku bakalářského studia. V nich zjišťovala, proč se studenti rozhodli studovat učitelství, jak vnímají své studium a zda se chystají stát se učiteli. KLÍČOVÁ SLOVA: studenti učitelství, pedagogická fakulta, percepce...
|
|
|
Případová studie: Výuka literatury v žánrově-tematických celcích na úrovni ISCED 3 v kontextu alternativního studijního programu
Müllerová, Veronika ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Simonová, Jaroslava (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce s názvem Případová studie: Výuka literatury v žánrově-tematických celcích na úrovni ISCED 3 v kontextu alternativního studijního programu se věnuje v našem prostředí netradičnímu přístupu k výuce literatury na středních školách na podkladu unikátního studijního programu. Diplomová práce se skládá ze dvou částí - teoretické a empirické. Teoretická část obsahuje vymezení pojmu literární výchova se zasazením do kontextu rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia. Dále je uvedena definice pojmu alternativní školství a vymezeny pojmy, se kterými je následně operováno v empirické části - čtenářství a čtenářská gramotnost, formativní hodnocení, Content and Language Integrated Learning a tandemová výuka. Na závěr je popsáno období adolescence s důrazem na psychologickou a sociální charakteristiku jedince. Cílem empirické části bylo popsat, jak probíhá výuka v alternativním studijním programu na úrovni ISCED 3 s důrazem na výuku literatury řazené do tematicky-žánrových celků. Od něj se odvíjely dílčí cíle, a to: zasadit alternativní studijní program do kontextu dané školy; popsat, jakým způsobem je studium alternativního studijního programu organizováno; popsat, jak probíhá výuka literární výchovy v tomto alternativním studijním programu. Cíle bylo dosaženo pomocí deskriptivní případové...
|
|
|
Zápis do 1. třídy ZŠ. Případové studie zápisů do základních škol
Záleská, Zuzana ; Straková, Jana (vedoucí práce) ; Simonová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce je věnována problematice zápisu dětí do 1. třídy základní školy. Toto téma je v současné době diskutované hlavně kvůli odlišnostem v přístupu jednotlivých škol k ověřování školní zralosti během zápisu. Práce je členěna na část teoretickou a část praktickou. První kapitola teoretické části práce se věnuje vymezení pojmu školní zralost a jejími jednotlivými oblastmi, následuje kapitola věnující se samotnému zápisu do první třídy, kde je popsán doporučený postup k ověřování školní zralosti a organizace zápisu. Další kapitola se zabývá odkladem školní docházky a s tím souvisejícími přípravnými třídami, které by měly sloužit právě dětem, které dostaly odklad. Poslední kapitola se věnuje vstupu do školy a prvním měsícům stráveným ve školní lavici, neboť to úzce souvisí se školní zralostí a zápisem do prvních tříd a logicky tak uzavírá teoretickou část diplomové práce. Praktická část diplomové práce představuje případové studie zápisů na šesti vybraných školách, které byly vybrány tak, aby se lišily velikostí, velikostí sídla působnosti a socioekonomickým statusem rodin, jejichž děti školu navštěvují. Cílem práce je zjistit, jak moc se zápisy do prvních tříd liší a jakou funkci v jednotlivých školách plní.
|
|
|
Dětské knihovny v mateřských školách: možnosti, limity a výzvy
Švejnohová, Alena ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Simonová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce vychází z tvrzení, že využití dětské knihovny v mateřské škole není dosud v ČR systematicky zpracováno, ačkoliv z mezinárodních výzkumů (PIRLS, PISA) je patrné, že existence dětské knihovny v mateřské škole má pozitivní dopady nejen na rozvoj čtenářské gramotnosti. Cílem diplomové práce bylo zmapovat roli dětských knihoven v mateřské škole. Za využití kvalitativního výzkumu jsem v diplomové práci zjišťovala, jakým způsobem jsou využívány dětské knihovny v MŠ a co je potřeba pro vytvoření fungující školní knihovny v mateřské škole. Pro získání odpovědí na výzkumné otázky byl zvolen design případové studie a podrobněji byly zmapovány tři případy mateřských škol, v nichž je dětská knihovna etablovaná a využívaná. K dokonalému a plnému využití dětské knihovny je potřeba, aby byla doplňována aktuální literaturou, interaktivními knihami, publikacemi, které děti zaujmou nejen svým přitažlivým zevnějškem, ale i obsahem. Stejně tak je tomu i u knihovny samotné. Je podstatné, aby upoutala svým vzhledem, který by měl být atraktivní a příjemný pro dítě i dospělého. KLÍČOVÁ SLOVA dětské knihovny, mateřská škola, děti předškolního věku, práce s knihou, metody rozvoje čtenářské pregramotnosti, případová studie
|
|
|
Volba školy v primárním vzdělávání jako důležitý mechanizmus ovlivňující spravedlivý přístup ke vzdělávání
Simonová, Jaroslava ; Straková, Jana (vedoucí práce) ; Veselý, Arnošt (oponent) ; Šeďová, Klára (oponent)
Volba školy v primárním vzdělávání jako důležitý mechanizmus ovlivňující spravedlivý přístup ke vzdělávání Jaroslava Simonová Abstrakt Disertační práce popisuje proces výběru školy v primárním vzdělávání a faktory, které jej ovlivňují. S využitím kvalitativního designu zakotvené teorie staví na datech ze 41 polostrukturovaných rozhovorů a dvou ohniskových skupin. Rozhodování rodičů o výběru školy je formováno především organizačními potřebami rodičů a jejich niternou potřebou být "dobrým rodičem". Při dotazování rodiče uvádějí řadu kritérií, která jsou podle nich důležitá, pro mnohé z nich ale nedokáží získat relevantní a důvěryhodné informace. Proto se v konečném důsledku mohou rozhodovat na základě jiných kritérií než těch, která uvádějí jako důležitá, této změny jsou si ovšem málokdy vědomi. Při vlastním rozhodování jsou neopominutelná tři kritéria: dostupnost, renomé a emoce, které rodiče v navštívené škole zažívali. Důležitou intervenující podmínkou jsou potřeby dítěte. Ty hrají důležitou úlohu především v případě, že rodiče vnímají, že jejich dítě má nějaké specifické potřeby. Roli hrají zkušenosti rodičů se vzdělávacím systémem a jejich osobnostní charakteristiky. Významnými omezujícími faktory jsou ekonomické podmínky a charakter lokality. Proces volby školy v mnoha ohledech neodpovídá teorii...
|
|
|
Spravedlivé hodnocení na 1. stupni ZŠ: případová studie
Slabá, Monika ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Simonová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se týká spravedlivého hodnocení na prvním stupni ZŠ. V teoretické části popisuje funkce a typy hodnocení. Zabývá se formami hodnocení, zejména klasifikací, formativním hodnocením a sebehodnocením. Snaží se vytyčit pojem spravedlnost, a jak se na ni dá pohlížet ve školství. Také se zde zabývá vztahy mezi učitelem, žákem a rodiči. Praktická část pojednává o výsledcích výzkumu případové studie ve vybraném 4. ročníku základní školy. Stěžejní metodou byly skupinové rozhovory s žáky. Dále polostrukturovaný rozhovor s pedagogem třídy. A poté online dotazník, který vyplňovali rodiče žáků. Cílem bylo zjistit, jak vnímají spravedlivé hodnocení žáci na prvním stupni základní školy, učitel a rodiče žáků. Výsledky výzkumu ukazují, že žáci považují za spravedlivé hodnocení známkami ovšem doplněnými formativním hodnocením (tedy slovními komentáři v procesu učení), které konkretizují jejich výkon, pomáhají identifikovat chyby a také je napravovat. Totéž vnímali i rodiče žáků. Pedagog vnímal, že ke spravedlivému hodnocení potřebuje mít stanovená jasná kritéria a hodnotit nejen známkou, ale i slovně.
|
|
|
Montessori školy na malém městě
Kelblová, Lucie ; Straková, Jana (vedoucí práce) ; Simonová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce zkoumá úlohu Montessori škol na malém městě. Ve velkých městech je nabídka vzdělávacích příležitostí pestřejší, na malém městě představují Montessori školy často jedinou alternativu k běžné základní škole. Pro účel výzkumu byl zvolen kvalitativní design vícepřípadové studie. Předmětem šetření byly dvě školy. Prostřednictvím hloubkových rozhovorů s pěti rodiči, čtyřmi učiteli a dvěma zakladatelkami škol byla zjišťována prvotní očekávání a jejich naplnění z pohledu všech skupin respondentů. Rodiče od školy očekávají vstřícné a bezpečné prostředí, individuální přístup, respekt k dítěti, kooperativní prostředí, podnětný způsob výuky, podporu vnitřní motivace dětí, svobodu a zároveň odpovědnost. Očekávání učitelů spočívala v možnosti uplatnit alternativní způsoby výuky s ohledem na individualitu žáka, respektující přístup a spolupracující kolektiv. Zakladatelky chtěly vytvořit přívětivou školu založenou na principech Marie Montessori, která bude finančně dostupná pro běžné rodiny a bude moci díky důrazu na individuální přístup poskytnout kvalitní vzdělání širokému spektru dětí, včetně těch s individuálními potřebami. Očekávání všech tří skupin respondentů byla naplněna, což potvrdila i konzistence v jejich odpovědích. Úloha Montessori škol na malých městech je zásadní z několika důvodů:...
|
|
|
Kázeň ve waldorfské škole z pohledu učitele
Mackenzie, Karolína ; Simonová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Straková, Jana (oponent)
Tato práce pojednává o problematice kázně ve waldorfských školách. Rozšiřuje obzory o fungování waldorfské školy, její filosofii a práci učitelů. Kvalitativní výzkum je zaměřen na čtyři kázeňské problémy, a to odbývání a neplnění úkolů, nepozornost při hodině, používání vulgárních slov a používání mobilních telefonů v době, kdy jsou zakázané. Prostřednictvím hloubkových rozhovorů zjišťuje, jak učitelé udržují kázeň, či řeší nekázeň ve třídách a nabízí přehled používaných strategií. Výsledné strategie jsou porovnány se současnými trendy v řízení třídy. Výsledky výzkumu slouží jako inspirace nejen pro waldorfské učitele v oblasti řešení nekázně ve své třídě. Klíčová slova: kázeň, waldorfská škola, kvalitativní výzkum
|
|
|
Důvody a proces vzniku alternativní školy z pohledu jejich zakladatelů
Bryanová, Kateřina ; Simonová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Straková, Jana (oponent)
Diplomová práce se věnuje procesům probíhajícím při zakládání alternativních škol a reflexi tohoto procesu očima jejich zakladatelů. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá potřebami změn ve vzdělávání a významnými alternativními vzdělávacími směry, přibližuje principy fungování svobodných a demokratických škol, představuje některé osobnosti spojené s alternativou ve vzdělávání a krátce zmiňuje vybrané platformy a koncepty založené na respektu k jedinci. Praktická část analyzuje rozhovory se zakladateli pěti alternativních škol o jejich důvodech k založení školy a hodnocení tohoto procesu. Vzhledem k výzkumnému cíli bylo použito kvalitativního přístupu inspirovaného fenomenologickým zkoumáním a zakotvenou teorií. Hlavními technikami sběru dat byly hloubkové polostrukturované rozhovory. Pro analýzu dat byla využita technika výkladu karet. Důvodů k zakládání alternativních škol je několik, jako hlavní se jeví potřeba umožnit současné generaci dětí navštěvovat školu, která v nich bude podporovat jejich talenty, kde jim bude věnována individuální péče a respektován jejich názor. Mezi další důvody patří potřeba svobody, potřeba se profesně realizovat nebo vyhovět vnějším požadavkům. Proces zakládání reflektovali zakladatelé na jedné straně jako náročný, na druhé straně ale...
|
|
|
Komparace školního hodnocení v hodinách výchovy k občanství na tradiční a Montessori základní škole
Čecháková, Lenka ; Simonová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Straková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá školním hodnocením. Práce je rozdělena na dvě části, a to teoretickou a praktickou. V teoretické části dochází nejprve k vysvětlení Montessori pedagogiky a jejich principů jako jsou svoboda dětí, předem připravené prostředí či principy věkové heterogenity. Dále se zde pojednává o didaktickém materiálu, které tyto typy škol využívají. Poslední částí této kapitoly je postavení učitelů a dospělých ve škole. Poté následuje kapitola o hodnocení. Dochází zde k vymezení jeho definice, jaké funkce hodnocení existují a také typy, které jsou ve školách využívány. V neposlední řadě pak formy hodnocení, tedy klasifikace pomocí známek a slovní hodnocení. Druhou částí této práce je praktická část. Cílem praktické části je najít odlišnosti ve způsobu hodnocení ve dvou typech základních škol, tedy v Montessori základní škole a běžné základní škole a také zjistit, které typy hodnocení, o kterých pojednává teoretická část, jsou v hodinách nejvíce využívány. Pro výzkum byla použita metodu pozorování a hloubkové rozhovory s vyučujícími, u kterých probíhal náslech. Výsledky praktické části ukázaly, že oba typy základních škol využívají jiné formy hodnocení. V běžné základní škole se jedná nejvíce o známky, které jsou i na vysvědčení. V Montessori základní škole se využívá slovní hodnocení...
|
host ::
RSS.