|
|
Corporate identity nového gentlemanského šemířského klubu Tailor's Fencing Club
Krejčík, Jan ; Voráček, Josef (vedoucí práce) ; Štědroň, Bohumír (oponent)
Název práce: Corporate identity nového gentlemanského šermířského klubu Tailor's Fencing Club Cíle práce: Cílem této diplomové práce je vytvoření firemní identity nově vznikajícího šermířského klubu ve formě obchodní společnosti. Výsledky této práce budou dále využity při realizaci projektu zakládání nového gentlemanského šermířského klubu. Metody řešení: Pro řešení této práce byla použita metoda analýzy dokumentů, metoda skupinové diskuse s realizačním týmem projektu, metoda neformálních rozhovorů s budoucím spolumajitelem klubu a s expertem na PR a marketing a metoda pozorování ve vybraných business a sportovních klubech. Výsledky: Výsledkem této práce je vytvoření a grafické zpracování jednotlivých kapitol a odvětví firemní identity nově vznikajícího klubu. To obnáší zvolení vhodného jména a filozofie klubu, zpracování loga, firemních barev, tiskovin, reklamních materiálů, návrhu interiéru klubu, uniforem zaměstnanců a sportovního vybavení a návrh webových stránek firmy, dále pak zpracování firemní komunikace a produktu klubu. Dalším výsledkem práce je potom vypracování návrhu společenské smlouvy společnosti. Klíčová slova: firemní identita, šerm kordem, design manuál, gentlemanský klub, společenská smlouva
|
|
|
Vedlejší dohody společníků v kapitálových společnostech
Gerych, Jan ; Štenglová, Ivanka (vedoucí práce) ; Černá, Stanislava (oponent)
Diplomová práce se zabývá vedlejšími dohodami společníků kapitálových společností. Za ně lze označit jak dohody společníků uzavírané mimo zakladatelské dokumenty společnosti, tak i, v širším slova smyslu, nepravá ustanovení společenské smlouvy či stanov, která zavazují pouze konkrétní osoby společníků a nevytváří práva a povinnosti spojená s podílem. Práce je rozdělena na obecnou a zvláštní část. Cílem obecné části diplomové práce je vymezit právní povahu, účinky, obvyklý obsah a praktický účel vedlejších dohod společníků. Pokouším se v této části zejména vystihnout hlavní právní problémy vedlejších dohod společníků vložených do společenské smlouvy nebo stanov a navrhnout možné způsoby jejich překlenutí v právní praxi. Dále vystihuji přednosti vedlejších dohod společníků stojících mimo společenskou smlouvu (vždy však s důrazem na jejich meze), jakož i jejich nevýhody. Cílem zvláštní části práce je zejména z hlediska praktické využitelnosti a právních náležitostí rozebrat několik vybraných typů vedlejších dohod společníků. Zvláštní důraz je přitom kladen na různé druhy dohod o výkonu hlasovacích práv.
|
|
|
Společenská smlouva jako racionální volba
Froněk, Martin ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent)
Společenská smlouva jako racionální volba Tato rigorozní práce je zamýšlena jako úvod do soudobých teorií společenské smlouvy, které jsou vypracovány v metodologickém rámci tzv. teorie racionální volby. Základním dílem na tomto poli je Teorie spravedlnosti J. Rawlse. Práce se však zabývá nejen Rawlsovým přístupem ke společenské smlouvě, ale také koncepcemi dalších autorů, jmenovitě J. Buchanana, D. Gauthiera, T. Scanlona a R. Nozicka, které jsou v českém prostředí zatím méně známé. Struktura práce je orientována na možnost jejich srovnání, proto autor postupuje od předmětu ke stranám až k obsahu společenské smlouvy. Pozornost je věnována teorii her, která modeluje některé typické mezilidské interakce a pomocí svého teoretického aparátu může ilustrovat problémy sociální spolupráce, což je ústřední téma patrně všech smluvních teorií. V návaznosti na Schellingovu teorii fokálních bodů je diskutována expresivní teorie práva. V dalších části práce autor ilustruje mechanismy udržení společenského řádu na příkladu nejnovějších empirických studií V závěru se autor snaží nastínit pohled analytické filosofie na společenskou smlouvu jako na soubor institucí, který je nutným důsledkem existence jazyka, a probírá základní komponenty teorie institucionální reality J. Searla.
|
|
|
Založení, vznik a neplatnost obchodní společnosti
Bažant, David ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Josková, Lucie (oponent)
Diplomovou práci s názvem "Založení, vznik a neplatnost obchodní společnosti" si autor vybral pro trvalou aktuálnost daného tématu. Jejím smyslem je popsat postup při založení a vzniku obchodních společností podle českých právních předpisů. Ke vzniku nového právního subjektu dochází na základě dvoufázového procesu. Tato práce vychází primárně z rozboru textu zákonů, odborných publikací a na příkladech soudních rozhodnutí dokládá možná rizika nedostatečné či nepřesné formulace ve společenské smlouvě. Při zjištění nejzávažnějších vad zakladatelského právního jednání hrozí, že bude existující obchodní společnost prohlášena za neplatnou. Práce se člení na sedm částí včetně úvodu a závěru. Druhá kapitola, obsahově nejrozsáhlejší, pojednává o náležitostech formy a obsahu společenské smlouvy. Část týkající se obsahových náležitostí se dále dělí na pět podkapitol podle údajů, jež musí společenská smlouva obsahovat, aby mohla společnost řádně vzniknout. Třetí kapitola popisuje postup při získání podnikatelského oprávnění se zaměřením na oprávnění provozovat živnost. Čtvrtá kapitola rozebírá formu plné moci, kterou je zapotřebí vyhotovit, když se nechává společník při založení a vzniku společnosti zastoupit svým zmocněncem. Autor zde upozorňuje na výkladové nejasnosti zákonných předpisů a zabývá se...
|
|
|
Výchova v díle J. J. Rousseaua
Srncová, Kateřina ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Bakalářská práce s názvem Výchova v díle J. J. Rousseaua se bude zabývat vystihnutím novátorských zásad výchovy v období 18. století, a to hlavně v díle Emil čili o vychování a v autobiografii Vyznání. Základní principy Rousseauovy filosofie a přístupu k výchově budou podrobněji rozpracovány v rámci kapitol. Po vystižení hlavních principů výchovy u Jean-Jacques Rousseaua se budu v poslední kapitole věnovat porovnání s přístupem k výchově M. Montessoriové. Klíčová slova: výchova, příroda, přirozenost, svoboda, dítě, vychovatel, společnost, společenská smlouva, stát, ideál
|
|
|
Srovnání pojetí demokracie v díle Jean-Jacques Rousseaua a Hanse Kelsena
Habrová, Klára ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Hlavním úkolem této práce je najít společné znaky v konceptu demokracie u Hanse Kelsena a Jean-Jacques Rousseaua. Dále se tato práce zabývá návazností Kelsenova díla na dílo Jean- Jacques Rousseaua. Aby bylo možné tyto návaznosti nalézt, prostudovala autorka díla O společenské smlouvě neboli o zásadách státního práva a O příčinách a původu nerovnosti mezi lidmi u Jean-Jacques Rousseaua a O podstatě a hodnotě demokracie u Hanse Kelsena. Dále autorka oba autory podrobila kritice. Kritiku autorka podložila dílem Boženy Komárkové, Jürgena Habermase a Charlese Taylora u Jean-Jacquese Rousseaua a díle Carla Schmitta u Hanse Kelsena. Aby se autorka mohla věnovat i kritice těchto autorů, byla potřeba zaměřit se i na jiné oblasti než jen na téma demokracie, ale např. i na téma lidských práv u Boženy Komárkové. V hlavní části práce jsou nejprve detailně popsány jednotlivé koncepty demokracie u jednotlivých autorů. V průběhu práce jsou jednotlivá díla podrobně rozebírána a autorka hledá společné rysy Kelsenovy a Rousseauovy demokracie. V závěru autorka shrnuje veškeré poznatky, ke kterým v průběhu psaní této bakalářské práce došla a dále se věnuje opodstatněnosti kritiky obou autorů ze strany výše uvedených kritiků.
|
|
|
Soudobé teorie společenské smlouvy
Froněk, Martin ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Soudobé teorie společenské smlouvy Tato diplomová práce je zamýšlena jako úvod do soudobých teorií společenské smlouvy. Základním dílem na tomto poli je Teorie spravedlnosti J. Rawlse. Práce se však zabývá nejen Rawlsovým přístupem ke společenské smlouvě, ale také koncepcemi dalších autorů, jmenovitě J. Buchanana, D. Gauthiera, T. Scanlona a R. Nozicka, které jsou v českém prostředí zatím méně známé. Struktura práce je orientována na možnost jejich srovnání, proto autor postupuje od předmětu ke stranám až k obsahu společenské smlouvy. Pozornost je věnována teorii her, která modeluje některé typické mezilidské interakce a pomocí svého teoretického aparátu může ilustrovat problémy sociální spolupráce, což je ústřední téma patrně všech smluvních teorií. V závěru se autor snaží nastínit pohled analytické filosofie na společenskou smlouvu jako na instituci, která je nutným důsledkem existence jazyka.
|
|
|
Pojetí spravedlnosti u Johna Rawlse a jeho kritika u F. A. von Hayeka
Polenová, Monika ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce se zaměřuje na rozbor pojetí spravedlnosti jako slušnosti v politické a morální filosofii. Zmapuje vývoj názoru na spravedlnost od antiky, kde se zejména bude zabývat přístupem ke spravedlnosti u Platóna a Aristotela. Zvláštní pozornost bude věnovat pojetí spravedlnosti ve společenských smlouvách T. Hobbese, J. Locka, J. J. Rousseaua a Immanulea Kanta. Jádro práce bude tvořit rozbor teorie spravedlnosti jako slušnosti Johna Rawlse a přístup k sociální spravedlnosti u Friedricha Augusta von Hayeka. Klíčová slova: teorie spravedlnosti, společenská smlouva, sociální spravedlnost, občanská společnost, morálka
|
|
|
Pojem autonomie : (k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti práva)
Janoščík, Václav ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
diplomové práce Janoščík Václav Pojem autonomie k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti práva Předkládaná práce se snaží o artikulaci pojmu autonomie v jeho plné komplexnosti. V první části jsou tematizovány jednotlivé kontexty tohoto pojmu, ve snaze prohlédnout jeho strukturu. Nejdříve se snažíme prozkoumat možnosti analytické filosofie práva tematizovat pojem autonomie jako jádro samotné ideje práva. Tato snaha je vedena neortodoxním promýšlením přirozenoprávní teorie z raného díla Herberta Harta. V druhé kapitole probíráme východiska filosofie dějin, které opět své koncepce opírají o autonomní subjekt. Zdánlivě paradoxním spojením Heideggerovy fundamentální ontologie a Kosíkovy dialektiky konkrétního formulujeme dějinotvorný kontext autonomie. Následující kapitola spojuje Kosíkovo dílo s Corneliem Castoriadisem v perspektivě sociálních teorií. Také v jejich normativním jádru nalézáme náš koncept autonomie. Čtvrtá kapitola práce tematizuje Gauchetovu teorii odkouzlování světa jako procesu realizace autonomie a tento pojem tedy situuje historicky. Posledním tématem první části je pak rovina dějin idejí, na které autonomii identifikujeme zejména v koncepci novověké emancipace autorů Dietra Henricha a Jürgena Habermase. Druhá část práce sleduje vlastní historii pojmu autonomie, kterou...
|
|
|
O principech politické moci u Františka Suáreze: Suárezův pojem souhlasu v kontextu společensko-smluvních teorií 16.-18. století
Koblížek, Jan ; Sousedík, Stanislav (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent) ; Altrichter, Michal (oponent)
1 O Principech politické moci u Františka Suáreze Abstrakt disertace - Jan Koblížek Česky: Tato disertační práce si klade otázku zda lze považovat Františka Suareze za jednoho z představitelů společensko-smluvních teorií rozvíjejících se v období od 16. do 18. století. Suarez, který je známý spíše svými metafyzickými disputacemi, totiž nabízí velice propracovanou teorii vzniku občanské společnosti a politické moci, kde nachází své klíčové místo pojem společenského souhlasu. Na první pohled se zdá, že lze Suareze bez nesnází klást vedle humanistů novověku, jako byli Thomas Hobbes, John Locke nebo později Jean-Jacques Rousseau. Totiž tak jako u nich, i u Suareze má svobodná lidská vůle svoji nezastupitelnou úlohu při vzniku politické společnosti. Je zde však i značný rozdíl. Zatímco u výše jmenovaných humanistů, je svobodná vůle jednotlivců jediným principem politické moci, u Suareze je tato vůle jen nutnou podmínkou, která jde v ústrety Bohem stvořené lidské přirozenosti, jenž je vlastním principem veškeré politické moci. Suarezův pojem společenského souhlasu je tak umístěn do teologického rámce a je úzce spjat s termíny přirozenosti a transcendence. Důsledkem pak je, že Suarez chápe stát jako přirozený morální organismus, a nikoli jako umělé těleso, jak zastává např. Hobbes. Závěrem lze konstatovat, že...
|
host ::
RSS.