|
|
Heterodoxní mistři svobodných umění a jejich diskuze s Tomášem Akvinským
Severa, Miroslav ; Sousedík, Stanislav (vedoucí práce) ; Heider, Daniel (oponent) ; Nejeschleba, Tomáš (oponent)
Heterodoxní mistři svobodných umění a jejich diskuse s Tomášem Akvinským Mgr. Miroslav Severa Abstrakt: Disertační práce pojednává o dvou důležitých tématech, kterými se zabýval Tomáš Akvinský v návaznosti na averroistickou kontroverzi, která v Paříži vypukla v druhé polovině třináctého století. Jedná se o spory o věčnost světa a jednotu intelektu. Autor disertační práce hájí názor, že řešení otázky věčnosti světa předložené Tomášem Akvinským je bližší postoji heterodoxních mistru, než nauce některých pravověrných teologů. Heterodoxní nauka o jediném rozumu je však Tomášem Akvinským přesvědčivě vyvrácena. Nauka Tomáše Akvinského tedy nemusí vždy tvořit nesmiřitelný protiklad vůči mínění heterodoxních mistru, jak je to některými autory popisováno. Předložená dizertace se těmito dvěma tématy zabývá také na pozadí cenzurních dokumentu vydaných Pařížským biskupem Tempierem v letech 1270 a 1277. Třebaže jsou heterodoxní mistři svobodných umění v jejich filosofování silně ovlivněni Arabským filosofem Averroem, tak jejich názor na vztah fides a ratio je odlišný. Averroes říká, v případě konfliktu mezi rozumem a zjevením musí zjevení ustoupit a je třeba hledat alegorický výklad Písma. Heterodoxní mistři svobodných umění na druhou stranu hájí názor, že v případě, že nastane tento typ sporu, má zjevení přednost,...
|
|
| |
|
|
Suárezova metafyzika. Od pojmu jsoucna přes transcendentální jednotu k druhům transcendentální jednoty
Heider, Daniel ; Sousedík, Stanislav (vedoucí práce) ; Herold, Vilém (oponent) ; Mráz, Milan (oponent)
Cílem disertační práce je představit metafyziku předního zástupce tzv. druhé scholastiky Františka Suáreze (1548-1617), a to v jejích systematických počátcích. Tyto počátky představují čtyři základní témata, která figurují v názvech jednotlivých oddílů této práce: Předmět a povaha metafyziky, pojem jsoucna, transcendentálie a transcendentální jednota, a druhy transcendentální jednoty. V I. oddíle se autor věnuje především koncepci předmětu metafyziky, který je tím, co vymezuje povahu Suárezovy metafyziky jako takové. Ontologická povaha metafyziky je dána tvrzením, že předmětem metafyziky je jsoucno, nakolik je jsoucnem reálným. Takto ontologicky vymezený formální předmět metafyziky souvisí s aristotelskou abstrakcí třetího stupně, podle níž specifikem metafyzického zkoumání je abstrakce od veškeré látky co do bytí. Autor ukazuje, že právě prostřednictvím tohoto momentu metafyzik přistupuje ke svému formálnímu předmětu. Tento přístup, který ve svých různých aplikacích implikuje odlišný typ abstrakce, však nemá za důsledek disciplinární rozštěpení metafyziky. Pojem reálného jsoucna, respektive pojem reálné esence, se stává hlavním tématem II. oddílu. Rozlišuje se tu dvojí kontext dané problematiky, totiž kontext formální a kontext obsahový. V rámci okruhu obsahového autor tvrdí, že pojem reálné esence...
|
|
|
Metafyzické myšlení Tomáše Akvinského. Od pojmu jsoucna a jednoty k pojmu celku a části
Svoboda, David ; Sousedík, Stanislav (vedoucí práce) ; Matula, Jozef (oponent) ; Němec, Václav (oponent)
Námětem práce je metafyzické myšlení významného středověkého filosofa a teologa Tomáše Akvinského (1224/25-1274). Hlavním cílem práce je vyložit Tomášovu nauku o celku a části (mereologii) v širších souvislostech jeho metafyzické koncepce. Konkrétně máme na mysli vztah celku a části k základním metafyzickým principům a pojmům, jako je např. pojem jsoucna a jednoty nebo problematika ontologické struktury kategoriálního jsoucna. Celou práci dělíme do dvou částí. V první vykládáme - s ohledem na naše téma - ty myšlenkové okruhy, které je třeba zvládnout pro náležité pochopení mereologie v širších souvislostech Tomášovy metafyziky. Ve druhé části předkládáme samostatný pokus o výklad Tomášovy nauky o celku a části.
|
|
|
Biblistické výklady Jeronýma Hirnhaima ve spise Theologia universalis
Matějec, Tomáš ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sousedík, Stanislav (oponent)
Diplomová práce "Biblistické výklady Jeronýma Hirnhaima ve spise Theologia universalis" je přispěvkem k hlubšímu poznání raněnovověkého uvažování o Písmu svatém. Teologické kompendium "Theologia universalis" bylo sestaveno v druhé polovině 17. století Jeronýmem Hirnhaimem, opatem premonstrátského kláštera na Strahově, jako učební pomůcka pro řádové kleriky. Diplomová práce se zabývá výklady, které Jeroným Hirnhaim v tomto kompendiu podává o vztahu Písma svatého a tradice, biblické inspiraci, výkladu biblického textu a četbě Písma laiky. Srovnání s Kontroverzemi Roberta Bellarmina ukazuje, že Hirnhaimovy výklady se o tento Bellarminův spis ve značné míře opírají. Četné shody s učebnicí Gasparda Juénina, sestavenou v devadesátých letech 17. století ve Francii a určenou pro francouzské kněžské semináře, ukazují nadnárodní charakter raněnovověké katolické teologie i tehdejší pedagogické praxe. Rozdíly mezi tehdejším a současným pohledem na Písmo mohou být lze pozorovat v oblasti pastorační praxe.
|
|
|
Heterodoxní mistři svobodných umění a jejich diskuze s Tomášem Akvinským
Severa, Miroslav ; Sousedík, Stanislav (vedoucí práce) ; Heider, Daniel (oponent) ; Nejeschleba, Tomáš (oponent)
Heterodoxní mistři svobodných umění a jejich diskuse s Tomášem Akvinským Mgr. Miroslav Severa Abstrakt: Disertační práce pojednává o dvou důležitých tématech, kterými se zabýval Tomáš Akvinský v návaznosti na averroistickou kontroverzi, která v Paříži vypukla v druhé polovině třináctého století. Jedná se o spory o věčnost světa a jednotu intelektu. Autor disertační práce hájí názor, že řešení otázky věčnosti světa předložené Tomášem Akvinským je bližší postoji heterodoxních mistru, než nauce některých pravověrných teologů. Heterodoxní nauka o jediném rozumu je však Tomášem Akvinským přesvědčivě vyvrácena. Nauka Tomáše Akvinského tedy nemusí vždy tvořit nesmiřitelný protiklad vůči mínění heterodoxních mistru, jak je to některými autory popisováno. Předložená dizertace se těmito dvěma tématy zabývá také na pozadí cenzurních dokumentu vydaných Pařížským biskupem Tempierem v letech 1270 a 1277. Třebaže jsou heterodoxní mistři svobodných umění v jejich filosofování silně ovlivněni Arabským filosofem Averroem, tak jejich názor na vztah fides a ratio je odlišný. Averroes říká, v případě konfliktu mezi rozumem a zjevením musí zjevení ustoupit a je třeba hledat alegorický výklad Písma. Heterodoxní mistři svobodných umění na druhou stranu hájí názor, že v případě, že nastane tento typ sporu, má zjevení přednost,...
|
|
|
Heterodoxní mistři svobodných umění a jejich diskuze s Tomášem Akvinským
Severa, Miroslav ; Sousedík, Stanislav (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent) ; Heider, Daniel (oponent)
Disertacní práce pojednává o dvou duležitých tématech, kterými se zabýval Tomáš Akvinský v návaznosti na averroistickou kontroverzi, která v Paríži vypukla v druhé polovine trináctého století. Jedná se o spory o vecnost sveta a jednotu intelektu. Autor disertacní práce hájí názor, že rešení otázky vecnosti sveta predložené Tomášem Akvinským je bližší postoji heterodoxních mistru, než nauce nekterých pravoverných teologu. Heterodoxní nauka o jediném rozumu je však Tomášem Akvinským presvedcive vyvrácena. Nauka Tomáše Akvinského tedy nemusí vždy tvorit nesmiritelný protiklad vuci mínení heterodoxních mistru, jak je to nekterými autory popisováno. Predložená dizertace se temito dvema tématy zabývá také na pozadí cenzurních dokumentu vydaných Parížským biskupem Tempierem v letech 1270 a 1277. Trebaže jsou heterodoxní mistri svobodných umení v jejich filosofování silne ovlivneni Arabským filosofem Averroem, tak jejich názor na vztah fides a ratio je odlišný. Averroes ríká, v prípade konfliktu mezi rozumem a zjevením musí zjevení ustoupit a je treba hledat alegorický výklad Písma. Heterodoxní mistri svobodných umení na druhou stranu hájí názor, že v prípade, že nastane tento typ sporu, má zjevení prednost, protože nám odhaluje pravdy, které presahují prirozené schopnosti chápání lidského rozumu. Ve zjevení se nám...
|
|
|
O principech politické moci u Františka Suáreze: Suárezův pojem souhlasu v kontextu společensko-smluvních teorií 16.-18. století
Koblížek, Jan ; Sousedík, Stanislav (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent) ; Altrichter, Michal (oponent)
1 O Principech politické moci u Františka Suáreze Abstrakt disertace - Jan Koblížek Česky: Tato disertační práce si klade otázku zda lze považovat Františka Suareze za jednoho z představitelů společensko-smluvních teorií rozvíjejících se v období od 16. do 18. století. Suarez, který je známý spíše svými metafyzickými disputacemi, totiž nabízí velice propracovanou teorii vzniku občanské společnosti a politické moci, kde nachází své klíčové místo pojem společenského souhlasu. Na první pohled se zdá, že lze Suareze bez nesnází klást vedle humanistů novověku, jako byli Thomas Hobbes, John Locke nebo později Jean-Jacques Rousseau. Totiž tak jako u nich, i u Suareze má svobodná lidská vůle svoji nezastupitelnou úlohu při vzniku politické společnosti. Je zde však i značný rozdíl. Zatímco u výše jmenovaných humanistů, je svobodná vůle jednotlivců jediným principem politické moci, u Suareze je tato vůle jen nutnou podmínkou, která jde v ústrety Bohem stvořené lidské přirozenosti, jenž je vlastním principem veškeré politické moci. Suarezův pojem společenského souhlasu je tak umístěn do teologického rámce a je úzce spjat s termíny přirozenosti a transcendence. Důsledkem pak je, že Suarez chápe stát jako přirozený morální organismus, a nikoli jako umělé těleso, jak zastává např. Hobbes. Závěrem lze konstatovat, že...
|
|
|
Struktura člověka a možnost mystické zkušenosti. Tomistický pohled.
Peroutka, David ; Kohut, Pavel Vojtěch (oponent) ; Sousedík, Stanislav (oponent)
David Peroutka Struktura člověka a možnost mystické zkušenosti. Tomistický pohled V přítomné práci usiluji vysvětlit tomistický koncept duše jako principu psychosomatické jednoty člověka. Mezi schopnostmi duše nacházíme "vnitřní smysly", které musí být dobře rozlišeny od rozumu. Tato distinkce nám umožní dokazovat duchovost lidské duše a také vysvětlit možnost a povahu duchovní a mystické zkušenosti. Paradigmatické svědectví takové zkušenosti nacházíme ve spisech sv. Terezie z Avily. K zamýšlené interpretaci jejích textů ja třeba také dobře rozumět rozdílu mezi smyslovými apetitivními schopnostmi, tj. emotivitou, a duchovou apetitivní schopností, kterou je vůle. Navzdory běžnému mínění nás Terezie nevede z rozumové oblasti k emotivitě, nýbrž spíše naopak: těžiště duchovního života se přesouvá ze sféry představivosti a emotivity ke sféře intelektu a vůle. V kontemplativní modlitbě je vůle fixována Božím tajemstvím prostřednictvím intelektu, který je Bohem osvícen. A právě zaujetí vůle nakonec do kontemplace zapojí i smyslové části duše.
|
|
|
Struktura člověka a možnost mystické zkušenosti Tomistický pohled
Peroutka, David ; Sousedík, Stanislav (oponent) ; Červenková, Denisa (oponent)
Struktura člověka a možnost mystické zkušenosti. Tomistický pohled Psychologická struktura člověka může být uvažována jako potenciál pro mystickou zkušenost. V tomto psychologickém významu vykládáme mystické svědectví sv. Terezie z Ávily (1515- 1582). Používáme přitom tomistickou antropologickou teorii (jejíž terminologii, přinejmenším terminologii, používala i sama Terezie). Terezie říká, že schopností, která je v mystické kontemplaci zaměstnána láskou, je vůle. Jelikož vůle je dnes běžně chápána spíše jako schopnost činit rozhodnutí a vytrvat v nich, je třeba Tereziino zvláštní tvrzení nějak interpretovat. Tomistická teorie nám dovoluje koncipovat vůli jako spirituální schopnost k lásce. Tomáš Akvinský nám navíc zanechal určité vysvětlení způsobu, jak vůle vykonává vliv na emotivitu. Mystická zkušenost nezůstává pouze v čistě duchovní sféře duše, nýbrž "přetéká" do smyslové (emoční), i do tělesné oblasti. Konečně nám tomistické distinkce mezi představivostí a intelektivním poznáním, mezi přemítáním a prostým intelektivním nahlédnutím a mezi pasivním a aktivním intelektem dovolují vysvětlit, jak může být intelekt pojímán jako kapacita pro mystické poznání.
|
host ::
RSS.