|
Ke komunikaci měst v době předbělohorské (Korespondence mezi Novým Městem pražským a královskými městy středního Polabí)
Vojtíšková, Jana ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Předkládaná disertační práce si vytkla jako cíl svého směřování výzkum písemné komunikace mezi radami předbělohorských královských měst, a to na příkladu korespondenčních aktivit mezi Novým Městem pražským a královskými městy středního Polabí, jmenovitě Českým Brodem, Kolínem, Kouřimí, Kutnou Horou a Nymburkem. Studium se opíralo především o 20 předbělohorských městských register a o dochovaný spisový materiál, na jejichž základě se podařilo celý komunikační proces i jeho jednotlivé činitele rekonstruovat. Jejich prostřednictvím jsme nahlíželi na prostředí městské radnice a její kanceláře a okolnosti vzniku městských misivů, sledovali jsme osoby a instituce, jichž se týkaly řešené záležitosti, dotkli jsme se i problematiky poselských služeb, které komunikaci doručováním zásilek zprostředkovávaly, a v neposlední řadě jsme se zaměřili na otázky věnující se přijímání korespondence, její soudobé interpretaci a obsahu projednávaných záležitostí. Stranou pozornosti nezůstaly ani otázky terminologické: věnovali jsme se pojmu a podstatě písemné komunikace, jakož i diplomatickému názvosloví, zejména problematice register, která jsme definovali jako pomocné kancelářské knihy vedené ve vydavatelově kanceláři, do nichž se zpravidla zapisovaly písemnosti z kanceláře vycházející. Předbělohorská písemná komunikace mezi...
|
|
Mezi Prahou a Vídní. Hermann Bahr a J.S. Machar v prostorech (středo)evropského modernismu
Kostrbová, Lucie ; Brabec, Jiří (vedoucí práce) ; Fialová, Ivana (oponent) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Tématem disertační práce jsou vztahy mezi českou a vídeňskou literární modernou v devadesátých let 19. století, pro něž byly klíčové kontakty mezi Hermannem Bahrem a J. S. Macharem. Kontextuální předpoklady, povaha a význam těchto vztahů jsou analyzovány ve dvou monografických kapitolách. První kapitola je věnována utváření a proměnám Bahrova programu moderny v pohybu mezi Berlínem, Paříží a Vídní, interpretována jsou jeho základní programová hesla (Nervenkunst, Nervenromantik, Überwindung des Naturalismus, die Moderne, das gute Europäertum, Entdeckung der Provinz), která od počátku devadesátých let 19. století měla ohlas i v české kritice (F. Zákrejs, J. S. Machar, F. V. Krejčí aj.). Bahrovo pojetí vídeňské moderny, rakouské kultury a program revue Die Zeit byl podstatně ovlivnil pařížský zážitek plurality umělecké produkce. Druhá kapitola sleduje proměny tvorby J. S. Machara po jeho přesídlení z Prahy do Vídně v roce 1889. Povaha Macharovy vídeňské zkušenosti je interpretována v textech různých žánrů (lyrika, korespondence, autobiografie, polemika, esejistika) a na základě literárních a intelektuálních kontaktů a jejich proměn, pozornost je věnována zejména jeho vztahu k Jaroslavu Vrchlickému a T. G. Masarykovi. Podrobně je pak studována geneze a průběh vztahu mezi Macharem a Bahrem, v literární...
|
|
Zhodnocení vlivu evropské politiky soudržnosti ve Středočeském kraji
Lálová, Gabriela ; Tomšík, Karel (vedoucí práce) ; Miroslava, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zhodnocením vlivu evropské politiky soudržnosti ve Středočeském kraji se zaměřením na region Podlipanska. Práce je zaměřena především na činnost Místní akční skupiny Podlipansko v programovém období 2007 - 2013.
V teoretické části se práce věnuje regionální politice Evropské unie včetně finančních nástrojů a principů regionální politiky. Následně se zaměřuje na vývoj regionální politiky v České republice a regionům soudržnosti.
Na začátku praktické části je v práci popsána oblast Středočeského kraje a činnost místních akčních skupin. Dále se práce věnuje aktivitám Místní akční skupiny Podlipansko v regionu Podlipanska. Její činnost je zhodnocena pomocí analýzy monitorovacích indikátorů výstupu. A rovněž jsou uvedeny výsledky dotazníkového šetření mezi obyvateli regionu.
Závěrem je posouzení, zda činnost místních akčních skupin je přínosná pro rozvoj venkovských oblastí.
|
|
Historie nelegálního obchodu
Procházková, Karolína ; Čajka, Radek (vedoucí práce) ; Bolotov, Ilya (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na historii nelegálního obchodu, a to především obchodu s drogami. Zabývá se jejich produkcí, distribucí a následným užíváním. V první části rozděluje omamné látky do skupin a podává stručné informace o jejich charakteristice. Dále mapuje historii nelegálního obchodu počínajíc starověkem a konče současností. Na aktuální situaci navazují protidrogová opatření států, kde práce zmiňuje vzniklé instituce a hlavní mezinárodní dohody z této oblasti. Zaměřena je zvláště na Českou republiku a její aktuální protidrogové strategie a výdaje spojené s touto problematikou. V rámci nelegálního obchodování jsou v práci rozpracovány hlavní producentské oblasti a trasy, po kterých drogy dále putují. Pro ilustraci aktuální situace, v poslední části, zkoumá nelegální trh v Praze a Středočeském kraji.
|
|
Poznámky k protoromštině
Beníšek, Michael ; Kostič, Svetislav (oponent) ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce Poznámky k protoromštině je nastínit úvod do výzkumu romštiny v kontextu historicko-srovnávací lingvistiky indoárijských jazyků. Práce shrnuje dosavadní výzkum na dané téma počínaje objevem indického původu romštiny a se zvláštním důrazem na Turnerovu teorii o jejím centrálním indoárijském původu. Jádro práce spočívá v pojmu "protoromština", které chápe jako označení vývoje mezi středoindickým předkem romštiny a ranou romštinou. Cílem je ukázat způsoby a metody jak takový vývoj rekonstruovat na základě srovnání (obecné) romštiny s různými indoárijskými jazyky a zvláště jazyky středoindického období. Výklad doprovází několik hloubkových analýz protoromského vývoje na různých jazykových rovinách (fonologie, morfologie, syntax). Poslední oddíl se dotýká etymologie a vývoje lexika, neboť se pokouší analyzovat a objasnit problémy některých slov, pro která existují indoárijské i íránské etymologie.
|
|
Analýza hipoturistiky a její infrastruktury ve Středočeském kraji
Zímová, Barbora ; Jarolímková, Liběna (vedoucí práce) ; Herget, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce je zanalyzovat hipostezky Středočeského kraje i s celou jejich infrastrukturou - od jezdeckých stanic, kde je možné se s koněm ubytovat, přes úvaziště, restaurace přizpůsobené na pobyt s koňmi či jiná místa odpočinku, až po informační tabule a směrovky. Práce také obsahuje teoretické informace o hipoturistice jako o formě venkovského cestovního ruchu. Jsou zde uvedeny návrhy na zlepšení jezdeckých stezek a bakalářská práce by měla posloužit v první rade zájemcům o hipoturistiku ve Středočeském kraji.
|
| |
|
Měření fonologického povědomí – test skládání hlásek na počátku školní docházky: porovnání klasického přístupu a teorie odpovědi na položku
Gorčíková, M. ; Šafr, Jiří
Cílem příspěvku je ukázat výhody a limity dvou přístupů klasické teorie měření (CCT) a teorie odpovědi na položku (IRT) k posouzení úrovně diagnostického nástroje pro hodnocení fonologického povědomí (FP) mezi žáky prvních tříd. FP bylo měřeno testem skládání hlásek v rámci longitudinálního výzkumu 25 škol v Praze a Středočeském kraji (N=439). Výhodou přístupu IRT oproti klasické testové teorie je především pojetí nezávislosti položek v testu. Pravděpodobnost určité odpovědi je tak závislá na úrovni latentní schopnosti žáka a charakteristikách konkrétní položky. Pokud tedy známe parametry položek (obtížnost) lze na základě odpovědí žáka odhadnout úroveň měřené lingvistické schopnosti uplatnitelné v praktické diagnostice. Výsledky poukázaly na vhodnost úpravy testu skládání hlásek (zejména pro konec první třídy) tak, aby adekvátně měřil velkou dynamiku růstu úrovně schopnosti FP během první třídy.
|
|
Typologie a vývoj zámecké architektury v Čechách v letech 1620-1690
Bláha, Václav ; Macek, Petr (oponent) ; Horyna, Martin (vedoucí práce)
Raně novověká aristokratická sídla upoutávala pozornost již od doby svého vzniku. Majitelé čerstvě postavených nebo dosud nedokončených zámků nejednou šířili jejich ideální podobu v souborech mědirytin. Častěji byl jejich vzhled a stručný popis zachycen v oblíbených soudobých topografiích. S nástupem systematických topografických edic v pozdním 18. století a romantickou zálibou v neúprosně mizejících "starých časech" přichází nová vlna zájmu především o historii šlechtických sídel. Naše téma pak v rámci tohoto nového zájmu souvisí v užším slova smyslu s rehabilitací barokního slohu na sklonku 19. století, která odstartovala dosud trvající bádání v topografických, syntetických či monografických dílech.
|
|
Sociálně vyloučené lokality středočeského a královehradeckého kraje, jejich vývoj, charakteristiky sociálního vyloučení a možné modely sociální práce v těchto lokalitách
Verdis, Petra ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
V roce 2003, kdy jsem nastoupila jako terénní sociální pracovník do Poradny pro občanství, občanská a lidská práva, se pojem sociální vyloučeni zvolna dostával do povědomí české odborné i laické veřejnosti. Poprvé se koncept sociálního vyloučeni objevil ve Francii na začátku 70. let minulého století, postupně získával pojem na popularitě i v ostatních zemích Evropy a v 90.letech se stal součástí sociální politiky Evropské unie. Je to pojem, který se stal běžnou součásti této problematiky a to i z důvodu, že je vlastně doslovný, což může v samém důsledku vést k nepřesnému výkladu a k omylům. Důvodem je i to, "že termin sociálního vyloučeni neni vykládán jednoznačně a má mnohé interpretace (což je ovšem příznačné pro sociální vědy všeobecně). Různé významy jsou tomuto konceptu přikládány v různých národních kontextech a společenských perspektivách." (Navrátil, 2003: 30,31) Proto hned na úvod stručná a výstižná definice sociálního vyloučeni, která je v souladu s obsahem této práce: "Sociální vyloučeni je proces (nebo stav), který určité jednotlivce, rodiny, případně skupiny či celá lokální společenství (komunity) omezuje v přístupu ke zdrojům, které jsou potřebné pro participaci na sociálním, ekonomickém i politickém a občanském životě společnosti. Tento proces (stav) má mnoho přičiň. Patři mezi ně chudoba,...
|
host ::
