|
|
Smečno a umění pozdní gotiky ve službách Martiniců.
Havránek, Pavel Jaroslav ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Bakalářská práce bude mapovat fond pozdní gotiky z období 1460-1540, tvořený díly spojenými s rezidenčním městem Martiniců, Smečnem. Fond zahrnuje například: zámeckou kapli sv. Anny a její vybavení, Oltář z Ledců, Smečenskou madonu a další. Záměrem je jádro práce založit na průzkumu archivních pramenů a stylovém rozboru uměleckých děl. Dále bude prostor věnován průzkumu dalších osudů děl před i po roce 1918, ve kterém bylo přetrženo působení rodu Martiniců, respektive od r. 1792 Clam-Martiniců, v Čechách, a tedy i na Smečně. Vlivem dějinných událostí se některá díla ze Smečna dostala do jiných míst a různých institucí jako jsou Národní muzeum a Národní galerie v Praze, čímž bylo jejich spojení se Smečnem často přetrženo. Jednotlivá díla se pokusím spojit s konkrétními prostory na Smečně, kostelem Nejsvětější Trojice, zámeckou kaplí sv. Anny a také s objednavatelskou činností rodu Martiniců. Klíčová slova: Smečno, Pozdní gotika, sochařství, řezbářství, Martinicové, Clam-Martinicové, Mistr Doksanské archy
|
|
|
Osada Baba - historie a současnost
Varyšová, Eliška ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Osada Baba - historie a současnost Eliška Varyšová Abstrakt v českém jazyce Anotace Práce Osada Baba - historie a současnost se zabývá fenoménem funkcionalistické výstavní osady v pražských Dejvicích. Protože samotný vznik a evropský kontext kolonie byly shrnuty ve dvou monografických publikacích, autorka se snažila zaměřit svou pozornost na poválečný vývoj a především současný stav jednotlivých domů z hlediska památkové problematiky. Práce je rozdělena do tří částí. První se věnuje zasazení kolonie do evropského kontextu a vzniku osady, okolnostem výstavby a dosaženým výsledkům. Druhá kapitola mapuje osudy domů a lokality od roku 1948 do současnosti a nastiňuje problematiku památkové ochrany kolonie. Poslední část navazuje formou katalogu 10 domů, které představují příklady různého přístupu k domům v osadě, jejich dochování a udržování. Závěrem autorka shrnuje poznatky a snaží se odpovědět na otázku, jak zachovat historickou identitu místa a autenticitu domů jednotlivě i jako celku.
|
|
|
Kostel nanebevzetí Panny Marie v Tismicích
Skolil, Martin ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Patrný, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá románským kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Tismicích. Shromažďuje a hodnotí dosavadní bádání. Nastiňuje historický i kunsthistorický kontext. Podrobně analyzuje stavební typ baziliky a její dekorativní prvky. Práce také otevírá otázky přesnější datace kostela, způsob jeho fundace nebo problematiku přestaveb kostela v pozdějších dobách. Závěrem kostel interpretuje a vsází do dobového kontextu.
|
|
|
Westwerk. Kontextuální analýza předpokladů a smyslu zrodu specifického stavebního prvku a jeho význam pro evropskou sakrální architekturu nejen v karolínském, ale i v následujících obdobích.
Horáček, Michal ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá genezí stavebního prvku, známého jako westwerk (původně německý výraz používá i čeština), a to v architektonických i kulturně-politických souvislostech sledovaných až na práh druhého milénia. Metodologicky je rozdělena do dvou částí. První se věnuje souvislostech architektonickým; po způsobu "vídeňské školy" v pojetí založeném Franzem Wickhoffem se soustřeďuje na "gramatiku" výtvarné formy a zohledňuje i přístup Heinricha Wölflina - před historickým poznáním upřednostňuje promýšlení toho, jak je dílo, v našem případě westwerk, vytvářeno jako stavba. Směřuje tedy od jednotlivostí k obecnému; soustředí se na pohled "zevnitř." Druhá část se naopak inspiruje těmi historiky umění, kteří podstatu uměleckého doporučují poznávat prostřednictvím vnějších vlivů a tedy se zabývají nejprve kulturou, politikou a dalšími vlivy, působícími v určité historické době na produkci uměleckých děl "zvenčí." Tento pohled pak doplňuji z hlediska receptivního přístupu Ernsta Gombricha. Hlavním důvodem vzniku této práce byla nicméně skutečnost, že žádná studie, věnovaná westwerku dosud v českém prostředí nevznikla, přestože tento stavební prvek přinesl nemalou inspiraci i pro sakrální stavby na našem území.
|
|
|
Stavební činnost Aloisie Czernin-Morzinové (1832-1907)
Némethová, Lucie ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Tématem práce je bohatá stavební činnost u hraběnky Aloisie Czernin-Morzinové v Maršově, Vrchlabí a dalších panstvích. Ta zahrnuje stavbu kostelů, kaplí, hospodářských staveb, veřejných budov a přestavby zámeckých objektů. Nejvýraznějšími architekty této skupiny staveb jsou Josef Schulz, Stephan Tragl a Johann Koch. Práce se bude zabývat rovněž podílem Aloisie Czernin-Morzinové na výslednou podobu staveb, jež objednala - podílem celkově dosud odborně nezpracovaným.
|
|
|
Stavebně-historický průzkum venkovské usedlosti Harazim čp. 29 v Rájově (obec Zlatá Koruna)
Facincani, Filip ; Lunger-Štěrbová, Daniela (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce bylo provedení detailního stavebně-historického průzkumu venkovské usedlosti Harazim (Rájov, obec Zlatá Koruna), která je od roku 1958 evidována jako kulturní památka. Průzkum doložil, že nejstarším objektem usedlosti je zděná patrová sýpka, datována do první čtvrtiny 17. století. Stále znatelná trojdílná dispozice obytného stavení je v plném rozsahu minimálně z konce 1. třetiny 18. století. Jak sýpka, tak obytné stavení byly zásadně rekonstruovány kolem roku 1865, kdy došlo k zániku tzv. malého stavení, jehož poznání se stalo dílčím cílem práce.
|
|
|
Fundační aktivita rodu Markvarticů v severních Čechách v kontextu středoevropské architektury 13. století
Panošková, Tereza ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Kubík, Viktor (oponent)
Diplomová práce se zaměří na fundační aktivitu Markvarticů, jednoho z nejvýznamnějších rodů své doby, v oblasti severních Čech. S ohledem na zkoumanou oblast diplomová práce navazuje na autorčinu bakalářskou práci, která se zabývala fundační aktivitou rodu Vartenberků, který vznikl rozrodem již zmíněných Markvarticů. Jádrem práce je v rámci kulturně historického kontextu zhodnocení torzovitě zachovaných staveb a objektů, kde jejich původní podobu setřely pozdější stavební úpravy. Každý objekt, u kterého se do dnešních dob dochovaly relikty původní středověké stavby, bude samostatně popsán a analyzován na základě retrospektivního studia literatury, rozboru hmotných a písemných pramenů. Výsledkem tohoto postupu bude syntéza, zahrnující nástin stavebního vývoje objektů a jejich slohové hodnocení. Tento postup bude aplikován na pozadí historického kontextu, který představují vazby Markvarticů k oblasti severních Čech, ke královskému dvoru a k cisterciáckému, dominikánskému a johanitskému řádu.
|
|
|
Recepce Šalomounova chrámu na příkladu španělského El Escorialu
Stupak, Evgeniia ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Šalomounův chrám je středem zájmu řády badatelů z mnoha oborů. Už od doby starověku je možné najít spisy, jež se snaží vystihnout vzhled biblická stavby. Snahy o jeho rekonstrukci pokračují i ve středověku. Starověcí a středověcí badatelé upírali pozornost především k duchovnímu smyslu chrámu, v době renesance se však zájem upřel i k technické stránce budovy. Tato práce popisuje několik již existujících a známých rekonstrukcí Prvního jeruzalémského chrámu. Zřejmě jednou z nejvýznamnějších staveb tohoto typu je rezidence španělského krále Filipa II., El Escorial, která byla vystavěna během 2. poloviny 16. století. V souvislosti se stavbou vznikla rozsáhlá studie od Juana Bautisty Villalpanda, která byla financovaná samotným králem. Dílo španělského kněze vzbudilo novou vlnu zájmu o Šalomounovo dědictví. Villalpandova teoretická rekonstrukce jeruzalémského chrámu byla použitá jako inspirační zdroj pro komplex El Escorialu, což v souvislosti s řadou dalších detailů dává španělskému sídlu status "Rekonstrukce Šalomounova chrámu". Práce však uvádí i jiné inspirační zdroje, které ovlivnily podobu El Escorialu. Mezi ně patří kult postavy katolického světce svatého Vavřince, ale i touha krále Filipa II. vybudovat reprezentativní královskou rezidenci.
|
|
|
Klenby v okruhu Benedikta Rieda
Pavlíková, Helena ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Bachtík, Jakub (oponent)
Tato práce si klade za cíl prozkoumat klenby z přelomu 15. a 16. století, které jsou připisovány huti Benedikta Rieda. Kromě aktivity Riedovy hutě se bude práce taktéž věnovat stylově podobným klenbám u nás i v zahraničí, které mohly s Riedovou tvorbou souviset. Práce bude obsahovat dále analýzu klenební techniky, popis základních kontrukčních principů a souhrn dosavadního bádání v této oblasti.
|
|
|
Problematika památkové péče u staveb 2. poloviny 20. století na příkladu Správní budovy Vojenských staveb
Kieweg, Jan ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Problematika památkové péče u 2. poloviny 20. století na příkladu stavby Správní budovy Vojenských staveb Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na problematickou ochranu staveb z 2. poloviny 20. století. Problém památkové péče bude představen na budově Vojenských staveb, která byla postavena ve stylu brutalismu. Unikátní stavba architekta Jana Hančla bude monograficky zpracována a hodnocena v širším společenském kontextu spolu se související problematikou její památkové ochrany. Budou objasněny nedávné okolnosti, které vedly k dlouholetému zakrytí budovy velkoplošnou reklamou, načež její následné odstranění vyvolalo řadu emocí a vyústilo v definitivní prohlášení o demolici stavby. Autor si klade za cíl uchopit tuto kauzu a poukázat na nefunkčnost památkového aparátu, ze kterého se pomalu ale jistě stává fenomén. Vedle běžných uměleckohistorických metod při tom bylo použito i ústních svědectví přímých účastníků, především odborné veřejnosti, památkářů a členů Klubu Za starou Prahu. Klíčová slova architektura, brutalismus, modernismus, památková ochrana, Praha, budova Vojenských staveb, Jan Hančl, umění, socialismus
|
host ::
RSS.