|
|
Bronzová industrie mladší a pozdní doby bronzové z ornice na pomezí východních Čech a severozápadní Moravy
Vích, David ; Jiráň, Luboš (vedoucí práce) ; Chvojka, Ondřej (oponent) ; Salaš, Milan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro archeologii Disertaèní práce Svazek I PhDr. David Vích Bronzová industrie mladší a pozdní doby bronzové z ornice na pomezí východních Èech a severozápadní Moravy Bronze industry of the Late and Final Bronze Age from ploughsoil in the borderland between eastern Bohemia and northwestern Moravia 2023 Vedoucí práce: doc. PhDr. Luboš Jiráò, CSc. Abstrakt: Detektorovou prospekcí se na zemìdìlsky obdìlávaných plochách na pomezí východních Èech a severozápadní Moravy pro mladší a pozdní dobu bronzovou podaøilo v letech 2005-2015 shromáždit archeologické prameny v poètu témìø jednoho tisíce kusù s hmotností pøevyšující 11 kg. Nejèastìji (33,5 %) se setkáváme se s doklady práce s kovem. Následuje kategorie nástrojù (27,7 %) s výrazným podílem srpù (15,1 %) a seker (7,8 %) a šperky (18,8 %). 6,6 % artefaktù náleží militariím. Další nálezové kategorie zùstávají zcela marginální. Pokud se zamìøíme pouze na nálezy z areálù sídliš pøi vynechání dokladù práce s kovem, necelou polovinu získaných artefaktù (42 %) tvoøí nástroje s dominancí srpù a následnì seker, více než ètvrtinu artefaktù zjištìných na sídlištích tvoøí šperk (27 %) s výraznou pøevahou jehlic. Na nálezovì výraznìjších lokalitách vykazuje výraznìjší zastoupení také kruhový šperk. S militarii se...
|
|
|
Otázky struktury osídlení severovýchodní části středních Čech ve starší době bronzové na příkladu opevněné lokality Brandýs nad Labem-Vrábí
Langová, Michaela ; Ernée, Michal (vedoucí práce) ; Bátora, Jozef (oponent) ; Chvojka, Ondřej (oponent)
Mezi lety 2007 a 2016 byl na lokalitě Brandýs nad Labem-Vrábí v poloze "U Vodojemu" Archeologickým ústavem AVČR v Praze, v. v. i. proveden záchranný archeologický výzkum, při kterém bylo odkryto mj. rozsáhlé sídliště starší doby bronzové. Na základě keramiky je možné ho chronologicky zařadit do mladšího období únětické kultury, typologicky lze pak nalezenou keramiku spojit s poklasickou fází únětické kultury. Nález podkovovitého příkopu přiléhajícího k terénní hraně Hrušovského potoka ukazuje na skutečnost, že sídliště bylo přibližně na počátku 2. tisíciletí př. Kr. po určitou dobu opevněno. Na základě charakteru výplně příkopu, nálezů keramiky s analogiemi v počátcích kultury mohylové i radiokarbonových dat je však zřejmé, že sídliště fungovalo dále i po zániku tohoto opevnění, a to minimálně po dobu dalších 100 let. V kontextu dalších velmi četných soudobých nálezů z katastru Brandýsa nad Labem je patrné, že poloha "U Vodojemu" byla součástí rozsáhlé sídelní aglomerace. Podrobné vymapování nálezů starší doby bronzové z oblasti severovýchodní části středních Čech ukázalo na další koncentrace osídlení v okolí Vltavy a Labe, mezi kterými však svojí rozlohou a intenzitou nálezů brandýská aglomerace vyniká. Zřejmý je také jednoznačný rozdíl v podobě osídlení mezi starším a mladším obdobím únětické...
|
|
|
Doklady sociálních a myšlenkových struktur v rámci jihočeské střední doby bronzové
Tisucká, Marika ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Chvojka, Ondřej (oponent)
Cílem diplomové práce bylo přispět k problematice střední doby bronzové v jižních Čechách. Za tímto účelem jsem shromáždila dostupný nálezový fond, který jsem jednotným způsobem zpracovala, zdokumentovala a analyzovala. Ze sledovaného nálezového fondu jsem vyčlenila kategorii nálezů z mohyl a z depotů. U nálezů z mohyl jsem se pokusila rekonstruovat nálezové celky. Podařilo se mi rekonstruovat 149 nálezových celků z mohyl. Tyto celky z mohyl a depoty jsem dále analyzovala. Soustředila jsem se především na typologicko-chronologickou analýzu bronzové industrie, artefaktů ze zlata a jantaru a analýzu skladby jednotlivých celků. Provedené rozbory byly východiskem k datování celků a k rozpracování chronologických horizontů, které jsem mapově zpracovala.
|
|
|
Symbolism of graves with weapons at the end of the Aeneolithic and at the beginning of the Early Bronze Age in the territory of Bohemia
Petriščáková, Katarína ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Bátora, Jozef (oponent) ; Chvojka, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je postihnout změny na konci eneolitu na počátku doby bronzové na základě analýzy hrobů se zbraněmi možnosti (limity) poznání hrobů bojovníků na území Čech. Konec ován dvěma se šňůrovou zvoncovitými poháry, na podkladu kterých se vyvinula časně bronzová civilizace, charakterizována v našem prostoru únětickou kulturou. V přechodném období se ve zvýšené míře objevují hroby se specifickými přídavky, které můžeme nazvat pojmem zbraně. Zbraně jsou spojovány s atributy vojenství které podle nejnovějších teorií sehrávalo aktivní úlohu v prehistorické společnosti. Identifikace vojenství v archeologických pramenech bývá značně problematická. Pozůstává převážně z několika důkazů, ke kterým patří: hroby bojovníků se specializovanými zbraněmi, typické fortifikace , pozůstatky bojišť, ikonografické a písemné prameny. V našich podmínkách se pozornost soustřeďuje na hroby se zbraněmi nedostatku ostatních zmíněných entit. Klíčová slova: pozdní eneolit, starší doba bronzová, hroby, zbraně, nástroj
|
|
|
Mohylová kultura střední doby bronzové v severozápadních Čechách
Franková, Daniela ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Chvojka, Ondřej (oponent)
Cílem diplomové práce Mohylová kultura střední doby bronzové v severozápadních Čechách je především přispět k hlubšímu poznání období střední doby bronzové a celkově tak rozšířit naše poznatky o tomto úseku pravěkých dějin severozápadočeského regionu. Práce je rozčleněna do tří základních částí. První z nich se zabývá analýzou sídliště mohylové kultury v Dobroměřicích. Analýza je zaměřena zejména na movité nálezy z jednotlivých objektů, podle kterých je sídliště chronologicky zařazeno. Ve druhé části jsme zaměřili pozornost na hroby střední doby bronzové. Byl vytvořen soupis 51 v současnosti známých hrobových souborů. Zdaleka největší prostor byl věnován typologicko-chronologické analýze nálezového fondu, a to jak bronzových a keramických artefaktů tak i nálezů z ostatních materiálů. Na základě této analýzy se podařilo jednotlivé hrobové celky chronologicky zařadit. Tématem závěrečné kapitoly je vyhodnocení lokalit provedené na základě nashromáždění všech dosud známých nalezišť střední doby bronzové na studovaném území. Díky provedené sídelně geografické analýze můžeme uvažovat o celkové podobě středobronzového osídlení regionu.
|
|
| |
|
|
Symbolism of graves with weapons at the end of the Aeneolithic and at the beginning of the Early Bronze Age in the territory of Bohemia
Petriščáková, Katarína ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Bátora, Jozef (oponent) ; Chvojka, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je postihnout změny na konci eneolitu na počátku doby bronzové na základě analýzy hrobů se zbraněmi možnosti (limity) poznání hrobů bojovníků na území Čech. Konec ován dvěma se šňůrovou zvoncovitými poháry, na podkladu kterých se vyvinula časně bronzová civilizace, charakterizována v našem prostoru únětickou kulturou. V přechodném období se ve zvýšené míře objevují hroby se specifickými přídavky, které můžeme nazvat pojmem zbraně. Zbraně jsou spojovány s atributy vojenství které podle nejnovějších teorií sehrávalo aktivní úlohu v prehistorické společnosti. Identifikace vojenství v archeologických pramenech bývá značně problematická. Pozůstává převážně z několika důkazů, ke kterým patří: hroby bojovníků se specializovanými zbraněmi, typické fortifikace , pozůstatky bojišť, ikonografické a písemné prameny. V našich podmínkách se pozornost soustřeďuje na hroby se zbraněmi nedostatku ostatních zmíněných entit. Klíčová slova: pozdní eneolit, starší doba bronzová, hroby, zbraně, nástroj
|
|
|
Otázky struktury osídlení severovýchodní části středních Čech ve starší době bronzové na příkladu opevněné lokality Brandýs nad Labem-Vrábí
Langová, Michaela ; Ernée, Michal (vedoucí práce) ; Bátora, Jozef (oponent) ; Chvojka, Ondřej (oponent)
Mezi lety 2007 a 2016 byl na lokalitě Brandýs nad Labem-Vrábí v poloze "U Vodojemu" Archeologickým ústavem AVČR v Praze, v. v. i. proveden záchranný archeologický výzkum, při kterém bylo odkryto mj. rozsáhlé sídliště starší doby bronzové. Na základě keramiky je možné ho chronologicky zařadit do mladšího období únětické kultury, typologicky lze pak nalezenou keramiku spojit s poklasickou fází únětické kultury. Nález podkovovitého příkopu přiléhajícího k terénní hraně Hrušovského potoka ukazuje na skutečnost, že sídliště bylo přibližně na počátku 2. tisíciletí př. Kr. po určitou dobu opevněno. Na základě charakteru výplně příkopu, nálezů keramiky s analogiemi v počátcích kultury mohylové i radiokarbonových dat je však zřejmé, že sídliště fungovalo dále i po zániku tohoto opevnění, a to minimálně po dobu dalších 100 let. V kontextu dalších velmi četných soudobých nálezů z katastru Brandýsa nad Labem je patrné, že poloha "U Vodojemu" byla součástí rozsáhlé sídelní aglomerace. Podrobné vymapování nálezů starší doby bronzové z oblasti severovýchodní části středních Čech ukázalo na další koncentrace osídlení v okolí Vltavy a Labe, mezi kterými však svojí rozlohou a intenzitou nálezů brandýská aglomerace vyniká. Zřejmý je také jednoznačný rozdíl v podobě osídlení mezi starším a mladším obdobím únětické...
|
|
| |
|
|
Jantar doby bronzové v Čechách
Tisucká, Marika ; Jiráň, Luboš (vedoucí práce) ; Bátora, Jozef (oponent) ; Chvojka, Ondřej (oponent)
1 Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Historické vědy Pravěká a středověká archeologie Teze disertační práce Marika Tisucká Jantar doby bronzové v Čechách Amber in Bohemia in the Bronze Age Doc. PhDr. Luboš Jiráň CSc. 2015 2 Jantar zastává v archeologii nemalou úlohu. Jako citlivý indikátor může pomoci ukázat celkový význam odlišných historických, ekonomických, kulturních, kultovních a sociálních tradic a systémy hodnot prehistorické Evropy a Středomoří, taktéž může poodhalit vztahy, které udržovali obyvatelé Řecka s obyvateli Itálie, Balkánu a středoevropských kultur. Studium prehistorického jantaru a jeho distribuce je dokladem existence živé směny, založené na rozmanitých konexích se vzdálenými regiony severní Evropy a Středomoří, stejně tak vzájemných silných kulturních a ekonomických vztahů tehdejších společností. Z celkového pohledu představuje důležitý prvek v setkávání a pronikání různých kultur. Odráží různé aspekty života v prehistorické Evropě začínající od vlastností jeho využití, komunikačních systémů, řemesla, uměleckých stylů až po distribuci luxusního zboží. Umožňuje také porozumění mikroregionálním vztahům. Jantar uložený v hrobech může být dokladem jeho ideové hodnoty nebo symbolického významu. Protože je nalézán převážně v hrobech žen a dětí, slabších členů společnosti, lze...
|
host ::
RSS.