|
|
Máchovské studie Jakuba Arbesa
Hýř, Sam ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Práce pojednává o literárněhistorických a literárněkritických textech Jakuba Arbesa, které se zabývají osobností a dílem Karla Hynka Máchy. V úvodu nastiňuje teoretická východiska, na jejichž základě Arbes literární díla hodnotil, popisuje jeho vztah k literární kritice a literární historii a stručně představuje jeho nejvýznamnější práce na těchto polích. Poté se zaměřuje na Arbesovy články věnované Karlu Hynku Máchovi. Stěžejním tématem je význam Arbesových máchovských studií v dobové literární kritice a literární historii a Arbesův přínos pro zachování Máchova odkazu. Poslední část práce porovnává Arbesovy texty s dnešním poznáním. Klíčová slova: Jakub Arbes, literární historie, literární kritika 19. století, Karel Hynek Mácha, romantismus, byronismus
|
|
|
Cestami textem: Didaktická interpretace a interpretační úlohy ve středoškolské výuce literatury
Vojtíšek, Ondřej ; Králíková, Andrea (vedoucí práce) ; Koten, Jiří (oponent) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Literární dílo jako krajina - interpretace textu jako stanovení trasy v ní - didaktická interpretace jako poskytování mapy. Tato (do velké míry známá a osvědčená) metaforika stojí v základech práce s názvem Cestami textem: Didaktická interpretace a interpretační úlohy ve středoškolské výuce literatury. I za pomoci daného obrazu (ale především s oporou o recepční a sémiotické literární teorie) text v prvních kapitolách stanovuje a rozpracovává takové pojetí interpretace (formulace smyslu vzhledem k určitému čtenáři) a jejího didaktického příznaku (vlastního potenciálu učit interpretování), které se jeví být výhodné pro uvažování o interpretačně zaměřené výuce (a interpretaci odehrávající se v dialogu obecněji) a o možnostech testovat (zejm. uzavřenými úlohami) míru žákovského osvojení si procesu interpretování v kapitolách posledních. K tomuto účelu staví do centra teoretický koncept "interpretačních dovedností" - možnost segmentovat akt cesty k interpretaci do jednotlivých potenciálních kroků, které lze srozumitelně pojmenovat, vyučovat a (relativně odděleně) ověřovat - a pokouší se i o jejich předběžný výčet. Ten potom není algoritmem interpretace či návodem k ní, nýbrž deskripcí úkonů vedoucích k interpretaci hypoteticky a pouze v případě souladu s konkrétním textem. Všechny tyto teoretické...
|
|
|
Ladislav Klíma v české kultuře
Klíma, Matěj ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Kosák, Michal (oponent) ; Málek, Petr (oponent)
Práce se zabývá recepcí díla a osobnosti Ladislava Klímy v české kultuře. Je rozčleněna do čtyř oddílů. V prvním z nich mapujeme ohlasy během autorova života. Kromě reflexe divadelních her a vydaných knih sledujeme také drobné časopisecké polemiky a částečně osvětlujeme biografické pozadí jednotlivých publikací. V druhém oddíle se zabýváme proměnami Klímova obrazu po jeho smrti v roce 1928 až do roku 1948. Představujeme recenze posmrtně vydaných knih, zvlášť se zastavujeme také u nekrologů a stěžejních interpretací Klímova myšlení. Zabýváme se vztahem, který ke Klímovi měli někteří avantgardní umělci či osobnosti, jež významně zasáhly do osudů jeho díla. Třetí část představuje ohlasy po komunistickém převratu v roce 1948 až do revoluce v roce 1989. Věnujeme se snahám o vymýcení autorova jména z kulturního povědomí, marxistickým výkladům jeho myšlení, výrazným osobnostem české poválečné literatury, které jím byly ovlivněny, interpretacím z šedesátých let a recepci jeho díla v alternativní kultuře českého undergroundu v sedmdesátých a osmdesátých letech. V závěrečném oddíle se zabýváme situací klímovské recepce po roce 1989, spory o ediční přístup k vydávání Klímových textů, vybranými interpretacemi a uměleckými adaptacemi jeho děl.
|
|
|
Gustav R. Opočenský a jeho odraz v české literatuře
Jíša, Martin ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Práce dokumentuje předválečnou literární situaci a místo G. R. Opočenského v jejím rámci. Zasazuje ho mezi další kulturní osobnosti té doby jako byli Jaroslav Hašek, Z. M. Kuděj, Eduard Bass či Jakub Arbes. Vedle tohoto se práce zabývá pojmem "pražská bohéma" a její nejasnou definicí. S historickým a obecně kulturním dobovým popisem tato práce podrobuje analýze i Opočenského básnické sbírky, které se snaží zařadit k jedné z literárních linií dané doby a přiřadit mu tak pevné místo v literárně-historickém programu na přelomu století.
|
|
| |
|
|
Divadelní kritik Václav Řezáč
Postlová, Lucie ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Diplomová práce mapuje prvorepublikovou kritickou činnost Václava Řezáče. Jejím cílem je analyzovat Řezáčovy divadelní recenze a následně je zasadit do kontextu jeho spisovatelské činnosti. Práce vychází ze sestavené bibliografie příspěvků publikovaných v časopisech Eva, časopis moderní ženy, Český svět, ilustrovaný čtrnáctideník a Svět ve filmu a obrazech. V nich Řezáč uveřejnil mezi lety 1928-1934, tedy ještě před vydáním svého prvního románu Větrná setba, desítky kritických referátů.
|
|
|
Nová skutečnost. Cesta člověka k lidskosti a lepšímu světu díky učitelům-čarodějům
Prchal, Jan ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Komparatistická práce poskytuje široký pohled na specifický literární žánr posledních desetiletí, který je nazván "dialog s učiteli-čaroději". Čarodějem se rozumí člověk s neobvyklými, nadpřirozenými schopnostmi, který předává znalosti určitého druhu svému učedníku s určitým cílem. Je provedena literárněvědná analýza žánru (včetně exkursu do dějin dialogických forem) a rozbor vybraných částí čarodějného "mýtu", které jsou východiskem pro komparaci. Na závěr je nastíněna základní interpretační linie. Cílem práce je položit v českém literárněvědném prostředí základy pro zkoumání tohoto "nového" žánru a poskytnout souhrnné informace o zkoumaných knižních sériích C. Castanedy a V. Megreho. Klíčová slova: dialogická forma, fantasy, čaroděj, učedník, Carlos Castaneda, Vladimir Megre
|
|
|
Michael Kácha a česká literatura
Machková, Barbora ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Diplomová práce představuje osobnost Michaela Káchy, anarchistického redaktora a nakladatele. Životopisný nástin zachycuje nejen jeho redakční a publicistickou činnost (např. v časopisech Práce, Zádruha, Mladý průkopník, Klíčení) a nakladatelské aktivity (Družstvo Kniha, Kacha Verlag), ale věnuje se také jeho působení v dělnických a později anarchistických, resp. anarchokomunistických organizacích, které je s jeho literární činností neodmyslitelně spjato. Součástí práce je bibliografický soupis textů Michaela Káchy a seznam knih vydaných za jeho účasti.
|
|
|
"Býti stromem v tiché zemi." Poetika samoty Ludmily Maceškové
Boháčová, Kristýna ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Práce sleduje linii samoty v poezii Jana Kameníka (vlastním jménem Ludmila Macešková). Všímá si autorovy nezařaditelnosti do literárních skupin 40.-60. let 20. století a především pozoruje jeho dramatickou cestu motivovanou touhou nalézt osobitý výraz své zkušenosti. Nejprve se věnuje prostorům, jež se podílejí na Kameníkově odstiňování jednotlivých etap cesty. Poté se soustředí na básnický jazyk, jenž je vystaven neustávající potřebě vtisknout do slov zážitek. Na závěr dospívá k dotyku jakožto specifickému zjevení jména, v němž jsou překonány všechny rozdíly.
|
|
|
Věčné jinošství Jiřího Karáska ze Lvovic
Kolařík, Karel ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Lishaugen, Roar (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem disertační práce je přiblížit život a dílo Jiřího Karáska ze Lvovic prostřednictvím rozboru jeho životního stylu, tj. způsobu, jakým organizoval svůj život, estetizoval jej a individualizoval. Karásek se dlouhodobě snažil formovat svou existenci - v souladu s inspirativními pojetími soudobých i předcházejících myslitelů a umělců (mj. Oscar Wilde, Walter Pater, Maurice Maeterlinck) - jako umělecké dílo. Zdůrazňoval jeho integritu a orientaci ke kráse. Ve shodě se svým estetickým zaměřením (a uměleckým dílem) podmiňoval krásu smutkem a bolestí a snažil se i v obrazu svého života zdůraznit melancholickou krásu, jednotu v nejednotě. Za tím účelem pak akcentoval především rozkladné, krizové prvky a navozoval dojem neúspěšného, sebezničujícího úsilí dosáhnout vysokého životního ideálu, což odpovídalo jeho tragickému pojetí umělce, obětujícího se vlastnímu dílu. Karáskovu životnímu stylu se přibližuji prostřednictvím pojmů jinocha a (věčného) jinošství, jichž Karásek ve svém díle využil jako symbolů bolestně krásné krizové existence. Jinocha v souladu s jeho romantickým a symbolistním výkladem charakterizuji jako postavu vymezující se vůči skutečnosti (dobovým pravdám, zvykům, pravidlům), osamocenou, jedinečnou a snažící se utvořit nový svět - jen ze sebe sama, z vlastní imaginace a touhy. Věčné...
|
host ::
RSS.