| |
|
Filosofie Jaroslavy Peškové
Rybák, David ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Krámský, David (oponent) ; Schlegelová, Jaroslava (oponent)
Chceme se v této práci zabývat myšlením Jaroslavy Peškové a chceme tak učinit ve vztahu kjejímu dílu podle našeho jediným adekvátním způsobem - nikoliv pouhým historickým reprodukováním jejích myšlenek, ale filosofickým dialogem nad jejími texty. Výchozím tématem pro nás je jednak situace marxismu od padesátých let a jeho další vývoj především v letech šedesátých, jednak dialog tvořivých marxistů s fenomenologií a fundamentální ontologií a jejich přechod na nová filosofická východiska. Konečně též zasazení myšlení Jaroslavy Peškové do tohoto kontextu a zároveň určení specifičnosti jejího myšlení v rámci marxismu samotného, dále v rámci marxistického vyrovnávání se se západní filosofií, zejm. s fenomenologií a ovšem její postavení v rámci české filosofie vůbec. Přitom nám ale zdaleka nepůjde o celkové shrnutí všech témat a jejich pojetí v díle Jaroslavy Peškové, které je právě tematicky v nesmírně bohaté. Cím se v tomto textu chceme zabývat především, je jistý "hloubkový průzkum" filosofického základu, z něhož Jaroslava Pešková vychází, a též myšlenkového dramatu jeho vývoje, který nemusí být ani pro s filosofií seznámeného člověka ihned plně viditelný. Tak se můžeme setkat v recepcích jejího díla s nepochopením, které plyne právě z neznalosti a nedotázanosti této myšlenkové půdy. Texty Jaroslavy Peškové lze...
|
|
Vliv zahrad u mateřských škol a zahradních přírodních i uměleckých artefaktů na psychiku a vývoj dítěte předškolního věku
Balucha, Antonín ; Šmíd, Jan (vedoucí práce) ; Sýkora, Ondřej (oponent)
BALUCHA Antonín: Vliv zahrad u mateřských škol a zahradních přírodních i uměleckých artefaktů na psychiku a vývoj dítěte předškolního věku. / Bakalářská práce / Praha 2011 - Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Ústav profesního rozvoje pracovníků ve školství 52 normo stran. Zaměření práce: teoretická studie Předmět: Přiblížení problému vlivu zahrad u mateřských škol a zahradních přírodních i uměleckých artefaktů na psychiku a vývoj dítěte předškolního věku. Cíl: Pojednání o zahradě jako formě transformování skutečného přírodního světa do "nové" formy, o racionálním vnímání a o vztahu výchovy, a potřebě estetizace světa skrze umění a výtvarno. Představit fenomén zahrady v jejím historickém vývoji a podtrhnout její význam pro rozvoj a utváření člověka. Přínos a poznatky: zaměření na vývoj zahrad a zahradních artefaktů z pohledu historie po současnost a její důležitost pro rozvoj dítěte. Klíčová slova: zahrada, historie, kultura, estetika, mateřská škola, předškolní věk. Práce pojednává o fenoménu zahrady a zahradních artefaktů z pohledu historického vývoje až do současnosti. Popisuje nejen pozitivní vlivy při působení "přírodního principu" na člověka jako takového, ale také filosofická východiska pro "konstruování" a vznik zahrady z pohledu sociálních potřeb a rozvoje kultury. Především...
|
|
Goethe's Science of Living Nature
de Vries, Wiert-Sebastiaan Bavo ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent) ; Janko, Jan (oponent)
Goethova věda o živé přírodě - Implicitní filosofická východiska v přírodovědeckých studiích J. W. Goetha Tato studie vysvětluje a zpracovává základní filosofické koncepce v Goethových vědeckých biologických studiích. Aby mohly být vysvětleny implicitní filosofické pojmy Goethova biologického zkoumání, je nutné nejprve představit jeho myšlenky v oblasti botaniky a zoologie. Probírány jsou významné pojmy jako Urpflanze (idea rostliny) a Urtier (idea živočicha) a koncepce růstového procesu jednoročních rostlin, jak se objevují v Goethově Metamorfóze rostlin. Dále je zohledněna Goethova přírodovědecká metoda. Kvůli pochopení Goethova místa v tradici západní filosofie a přírodních věd jsou popsány základní okamžiky v jejich dějinách a vývoji. Tyto momenty v dějinách směřují k jinému pohledu na přírodu, než je jeho vlastní. Goethova vědecká zkoumání mohou být pochopena jako odpověď na dvě otázky literární postavy Fausta (požadavek poznání podstaty přírody a kvalitativní metody zkoumání). Goethův způsob myšlení o přírodě je rovněž těsně spojen s klasickými řeckými filosofy. V Goethově pohledu na přírodu tak může vidět syntézu hlavních myšlenek Platóna a Aristotela. Na konci studie jsou ukázány základy nové epistemologie opírající se o Goethovy implicitní koncepce přírody a vědy.
|
|
Svoboda vůle a přístup k informacím o vlastních intencích
Havlíček, Ondřej ; Hvorecký, Juraj (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou svobodné vůle a věrohodností introspektivního přístupu k záměrům jednání. Tradiční problém svobodné vůle, odpovědnosti a determinismu se dostává v současnosti do popředí především díky rozvoji kognitivních věd. Na základě jejich poznatků mnoho autorů považuje svobodnou vůli za iluzi. Cílem práce je diskutovat tradiční konceptualizaci tématiky a ukázat její problematičnost. Snažím se namísto ní navrhnout alternativní, kompatibilistické pojetí svobody a odpovědnosti, které je vnitřně koherentní a v souladu s poznatky vědy. Jádrem práce je replikace a modifikace nedávné experimentální studie zkoumající svobodné rozhodování a introspektivní přístup k vlastním intencím. Účastníci experimentu prováděli reflexivní akce, kterým mylně přisuzovali záměrnost. Cíle teoretické části práce bylo dosaženo na základě studia rozsáhlé zahraniční literatury. Me-todou je filosofická analýza pojmů s důrazem na současné vědecké poznatky. Metodou empirické části je kognitivně-psychologický experiment zahrnující měření a analýzu reakčních časů a evokovaných potenciálů. Nejprve je provedena diskuze pojmů relevantních k problému svobodné vůle. Poté je podán výklad nejdůležitějších experimentů zpochybňujících tradiční intuice o lidské mysli a svobodě vůle. Následuje podrobný popis mého experimentu, jeho výsledků a implikací. Nakonec jsou vysloveny závěry ohledně povahy svobodné vůle a odpovědnosti a některé implikace pro trestní právo a běžný život. Ačkoli se v teoretické části opírám o poznatky množství autorů, přispívám ve značné míře svými vlastními názory a argumenty. Významným vlastním přínosem je pak především empirická studie, jejíž realizace si vyžádala mimo jiné vytvoření prezentační aplikace, provedení experimentálních úloh s relativně velkým počtem účastníků a matematické a statistické zpra-cování získaných dat.
|
|
Vliv uměleckých prostředků na rozvoj osobnosti lidí s mentálním postižením
Landischová, Erika ; Šamšula, Pavel (vedoucí práce) ; Slavík, Petr (oponent) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
Práce se zabývá vlivem uměleckých prostředků (tanečních a výtvarných) na rozvoj osobnosti dospělých lidí s mentálním postižením. Daná problematika je zpracována na teoretické i praktické úrovni. V práci jsou popsána filosofická a společenskovědní východiska přístupu a uvedeny vyzkumné projekty zabývající se problematikou arteterapie a taneční terapie u lidí dentálním postižením. Práce zahrnuje teoretické a praktické aspekty arteterapie a taneční terapie v širším kontextu. Dále je zde metodicky popsána i zkušenost s jedenáctiletou tematickou aplikací arteterapeutického programu u dospělých lidí s mentálním postižením. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Apologie klouzavého pohybu. Filosofická interpretace románu Hermanna Hesseho Stepní vlk
Petříčková, Taťána ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kouba, Petr (oponent) ; Stašková, Alice (oponent)
Jádrem práce je filosofická interpretace románu H. Hesseho Stepní vlk, avšak jako celek je tato práce pokusem o rozvinutí širšího kontextu literárního díla. Proto je její konstitutivní součástí tematizace hry jako filosofického problému (včetně problematiky rozumění světu i sobě ve smyslu pochopení pravidel hry), tematizace umělecké tvorby ve vztahu k mimésis a zejména předvedení takové interpretační praxe, jež není komentářem, ani překladem obsahu a spočívá spíše v rozvinutí pohybu amplifikace. První část práce tvoří filosofická analýza pojmu hry s ohledem na její základní charakteristiky, aspekty, formy (zejména pak na krajní podobu hry karneval) a na specifika herního pohybu ve smyslu ,sklouznutí po skutečnosti'. Druhá část pak rozvíjí interpretační možnosti Hesseho Stepního vlka, přičemž sleduje ,optikou herního pohybu' jednotlivé momenty tohoto díla s ohledem na jeho chronologii. Hlavním chronotopem románu je bytí na pomezí, na prahu, v čase svátečnosti čase karnevalu, jenž odkazuje k otevřenosti jako ,nepodmíněné pohostinnosti' jinakosti světa. Širší interpretační souvislosti pak dovolují uvažovat např. o motivech klouzavého pohybu, o heterotopii zrcadla v ,magickém divadle', o znepokojivé zkušenosti cizího v podobě smíchu, o emoci jako vztaženosti ke světu a o transcendenci ,já' ve hře obrazů...
|
| |
|
Metafyzika a filosofie Mollá Sadrá Šírázího: existence a kontinuita
Dvořáková, Klára ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Kropáček, Luboš (oponent)
Diplomová práce se zab vá existenciálním filosofick m systémem íránského filosofa Mollá Sadrá írázího. Cílem práce je postihnout charakter díla myslitele, v jeho díle se setkávají t i základní islámské p istupy k moudrosti, jak vykrystalizovaly v pr b hu staletí. Na pozadí kalámu, peripatetické filosofie Ibn Sínovy a súfismu vzniká monistick , dynamick systém p edefinovávající nejen podstatu skute nosti, ale metafyziku a filosofii v bec. Metafyzika p estává b t u ením o tom, co je n m nné. Sadrá odhaluje skute nost odvíjející se v neustálém pohybu. Kontinuální existence je jedin m skute n m principem tvo ícím univerzum, v n m se nacházíme. Poznání existence nám umo ní odpov d t na otázky t kající se nejen ontologie, ale i epistemologie, psychologie, etiky i eschatologie. Tato práce analyzuje v jednotliv ch kapitolách (v novan ch zmín n m disciplinám) vztah jednoty a mnohosti, aby zodpov d la otázku, ím je metafyzika v Sadrov díle a jak m e jeho my lení zm nit celkov náhled na ni. Vztah jednoty a mnohosti je postupn vykládán skrze teorii gradace - evoluce nedokonalé existence na její cest k splynutí s Dokonalou existencí, toti s Bohem. Celá Sadrova filosofie ústí do teorie p ítomnostního poznání, která umo ní lidské du i pozitivn poznat pravdu tím, e se nau í b t p ítomna svému nezastavitelnému nitru. Du e je...
|
|
Uchopení fenoménu konce a konečnosti dějin ve filosofii a historiografii 20. století
Mrkvičková, Karina ; Hogenová, Anna (oponent)
Za cíl své práce jsem si stanovila analyzovat na základě filosofických představ dvacátého století fenomén konce a konečnosti dějin a člověka při plném vědomí, že konec nemusí znamenat vždy totéž. Různá filosofická a historiografická stanoviska hovoří o konci něčeho jiného. Konec dějin představím jako jejich cíl, dovršení vývoje, ukončení dimenze časovosti, nalezení ideálního politickospolečenského uspořádání či pouhý konec jedné epochy a diskursu, tak jak jej naznačila postmoderna.
|
host ::
