Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 99 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Mongolští nomádi: zákazy a přírodní kulty. Tabuizované jevy a jejich jazyková vyjádření
Muhič Vobořilová, Jana ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent) ; Skupnik, Jaroslav (oponent)
MONGOLŠTÍ NOMÁDI: ZÁKAZY A PŘÍRODNÍ KULTY. Tabuizované jevy a jejich jazyková vyjádření Předložená práce se pohybuje na rozhraní tří disciplín - etnologie, lingvistiky a mongolistiky. Zabývá se studiem tabuizovaných oblastí života mongolských pastevců, spojených především s uctíváním přírodních kultů, a některých důležitých kognitivních modelů, užívaných napříč kulturou. Jádrem je rozbor materiálu nasbíraného během opakovaného terénního výzkumu, založeného na zaznamenávání jazykových projevů mluvčích a zúčastněném pozorování autorky. Zákazy (tabu), které hrají roli v každodenním životě pastevce v mongolské stepi, vycházejí především ze vztahu člověka a přírody, která ho obklopuje. Cílem práce je objasnit, jak je systematičnost zákazů (ceeriin yos) ukotvena v pojmovém systému. Přitom je kladen velký důraz na kontext celé mongolské pastevecké kultury. Významnou složku metodologie představuje přístup kognitivně-lingvistický, systematický rozbor výrazů, jež jsou chápány metaforicky. Popis konkrétních příhod zaznamenaných v terénním deníku pak umožňuje pochopit některé vazby pojmových struktur a vykreslit kontext kultury a lidského chování v každodenní praxi. Jádrem práce je metaforický rozbor pojmů ŽITÍ, MYŠLENKY a HNĚV, zaměřující se na několik kognitivních modelů, skrz které se daným pojmům v mongolské...
Na hranici vyslovitelnosti s C. G. Jungem
Ryška Vajdová, Ivana ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Pokorný, Vít (oponent) ; Daněk, Tomáš (oponent)
C. G. Jung (1875-1961) byl jedním z představitelů hlubinné psychologie 20. století. Tomuto směru se v posledních letech dostává více pozornosti právě díky Jungovi, respektive novým archivním objevům jeho díla a jeho novým publikacím. Historický a ideový kontext Jungovy práce však stále zůstává poměrně neznámý. Tato práce si dává za úkol zmapovat Jungova formativní léta a ranou tvorbu, kterou datuji od Zofingských přednášek (1896-1899) do vydání Psychologických typů (1921), v rámci níž se snažím ukázat, jak výrazně ho ovlivňovaly filosofické myšlenky, a to především Immanuela Kanta (1724-1804), který i podle Junga samotného měl největší vliv na jím vytvářenou analytickou psychologii. Vzhledem k tomu, že Kantova tvorba se nestala přímo předmětem žádného Jungova spisu, pracuje tento text s pasážemi napříč sebranými spisy a dopisy, v nichž se Jung na Kanta odvolává, přitom se snaží o obecnější uchopení způsobu, jakým jsou Kantovy filosofické myšlenky implementovány do psychologické teorie. Dotkneme se i dalších filosofů, na které Jung přímo navazuje, jako Gottfried Wilhelm Leibniz (1646-1716), Arthur Schopenhauer (1788-1860), Carl Gustav Carus (1789-1869) a Eduard von Hartmann (1842-1906). Snažím se ukázat, že Jung ve své psychologické teorii používá již existující filosofické myšlenky hned trojím...
Teorie autodomestikace v německé antropologii a biologii do roku 1945. Kontext, důsledky, zastánci.
Stella, Marco ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Sklenička, Petr (oponent)
Tato práce je pokusem ukázat, jak antropologické a biologické příběhy promlouvají k lidem a jak tito na sebe berou jejich tvar. Tématem této práce je tzv. teorie lidské autodomestikace (dále také TAD). Tato teorie, či spíše soubor teorií, tvrdí, že člověk (či některé lidské skupiny) ve své současné podobě nesou morfologické, anatomické, fyziologické, behaviorální či psychologické znaky typické pro domácí zvířata. Postoje k tomu, zda je člověk domestikovaný, zda je třeba jej dále domestikovat či naopak jej tohoto "jha" zbavit se v různých dobách a u různých autorů lišily, nicméně samotnámyšlenka implicitně v této teorii obsažená, totiž že člověka tak či onak šlechtit po způsobu domestikantů lze, nejenže stála např. u zrodu eugeniky a rasové hygieny, ale svou aktuálnost neztratila ani v dnešní době genetického inženýrství
Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku.
Hrudka, Jan ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Filosofie a dějiny přírodních věd MUDr. Jan Hrudka Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku Tumours in historical and social context in the modern period Disertační práce Školitel / Supervisor: Prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. Praha, 2017 SHRNUTÍ: Disertační práce Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku je snahou popsat proměnu smýšlení lékařů v novověku, kdy se přírodověda a medicína odklání od antického modelu humorální patologie, která vykládá všechny choroby jako nerovnováhu tělesných šťáv, k patologické anatomii a experimentální fyziologii. V patologicko-anatomickém přístupu pak útroby nemocného přestávají být "projekčním plátnem", ale přímo "dějištěm" choroby. Tento posun lze nazvat jako odklon od humoralismu k lokalismu či ontologismu, kdy nemoc není pouze odchylným množstvím nějaké přirozené šťávy, ale novou originální entitou. Touto změnou prochází i chápání nádorových onemocnění. Místo antického pojetí nádorů jako sraženiny černé žluče se v 19. století etabluje buněčná teorie. Tato teorie nádory pojímá jako masu nadměrně se dělících buněk, která nepodléhá regulacím organismu, je jím však vyživována, aniž by odpovídala jeho potřebám, tedy, zpravidla mu škodí. Disertační práce pak zkoumá zejména autory, díla,...
Genetická podstata fenotypové variability u domestikovaných živočichů
Majerová, Veronika ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent)
Jakým způsobem vzniká tak ohromující fenotypová variabilita u různých druhů živočichů je jistě jednou z důležitých otázek evoluční biologie. Vznik a změny fenotypové variability během evoluce je možné zkoumat u domestikovaných živočichů. Domestikované druhy živočichů představují vynikající model pro studium molekulárních mechanismů, odpovědných za vznik nových fenotypů, díky ohromné morfologické rozmanitosti mezi jednotlivými plemeny, snadnému chovu a křížení v zajetí a také díky časté znalosti genomové sekvence. Cílem této bakalářské práce je shrnout současné poznatky o konkrétních mutacích, které jsou odpovědné za vznik nových morfologických znaků u domestikovaných živočichů. Tyto poznatky nám mohou pomoci objasnit, jak funguje evoluce na molekulární úrovni.
Lateralita mozkových struktur u ptáků a savců spojená s behaviorálními projevy a její evoluční význam
Tureček, Petr ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Lateralizace mozkových struktur je u obratlovců prakticky všudypřítomná. V této práci uvádím nejdůležitější příklady mozkové lateralizace u ptáků a savců a jejich dopad na chování. Také řeším možný evoluční původ těchto lateralizací stejně jako jejich evoluční význam. Snažím se vysvětlit existenci lateralizace na induvidální i populační úrovni. Navrhuji, že populační lateralizace může vzniknout i na základě samotného genofondu populace, pokud je jejím důsledkem lateralizované chování, jímž organismus samotný působí na prostředí. Lateralizace ve vnímání by však měla těžit i z výhod, které jedinci přináší synchronizace se skupinou. Samotná populační lateralizace s sebou v tomto případě totiž přináší nevýhody spojené s větší předvídatelností chování jedince. Klíčová slova: lateralizace; lateralita; populační lateralizace; asymetrie; evoluční význam
Faktory ovlivňující velikost zoo populací u ještěrů, hadů, želv a krokodýlů: efekt stupně ohrožení, velikosti a atraktivity pro člověka
Janovcová, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent)
Na světě existuje velké množství druhů, každý rok však přibývá těch, které jsou ohrožené. Jednou z možností jejich záchrany je v současné situaci i chov v lidské péči. Dostatečná populace s uspokojivým managementem chovu v zajetí dává mnoha druhům naději jak na samotné přežití (střednědobé), tak i šanci na případný návrat do volné přírody. V současnosti celosvětově nejvýznamnějším sdružením chovatelských zařízení jsou zoologické zahrady WAZA (World Association of Zoos and Aquariums). Protože tyto instituce fungují jako síť umožňující výměnu chovaných jedinců, můžeme populace chované v těchto institucích chápat pro účely ochranářské biologie a dle konceptu tzv. "archy Noemovy" jako celosvětovou populaci daného druhu v lidské péči charakterizovanou svojí velikostí, tj. celkovým počtem jedinců. Ovšem prostor v této novodobé Arše je omezen, proto je důležité, které druhy se vyberou a dostanou šanci na záchranu. Faktorů, které rozhodují o umístění konkrétního zvířete do zoologické zahrady může být celá řada. Podle předchozích studií byly vybrány faktory, které by mohly být významné, a to velikost těla zvířete, taxonomické zařazení a stupeň jeho ohrožení (podle IUCN). Analýza těchto faktorů u hlavních vývojových linií plazů (želvy, krokodýli, ještěři a hadi) by měla naznačit, která zvířata a proč jsou v...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 99 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Komárek, Šimon
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.