|
| |
|
|
Tvorové vědy. Živé modely a budování vědeckých komunit
Stella, Marco ; Hermann, Tomáš (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent) ; Janko, Jan (oponent)
Tvorové vědy. Živé modely a budování vědeckých komunit. Marco Stella Práce, oborově zařazená do historie a antropologie vědy, se zabývá vztahem budování a vzniku vědeckých komunit a využitím modelů ve ve vědě, resp. při budování nových forem vědění. Vzhledem k tomu, že se zabývá primárně historií věd o živém, konkrétně vědami o chování, které se na začátku 20. století zformovaly jako relativně emancipované vědecké pole a zároveň heterogenní platforma pro společný výzkum projevů a kognice člověka a ostatních živočichů, zaměřujeme se zde zejména na modely živé, používané v biologických a také psychologických komunitách. Za využití Latourových konceptů modernity a hybridity poukazuje práce nejen na hybridizační účinek behaviorálních věd (model vždy tvaruje a utváří modelované), ale i na působnost jimi vytvořených obrazů člověka a obrazů zvířete. Druhé zmíněné často fungují jako základ pro budování těch prvých. Zkoumáme též možné vlivy různých charakteristik daného modelu na možnosti disciplinace daných vědeckých komunit a vlivy, které prostřednictvím modelů zasahují do (domněle) od okolí izolované sféry vědy. Na třech případech z historie věd o živém (nezdařené institucionalizaci nové psychologie zvířat, kontextu vzniku a dopadu Umweltlehre Jakoba von Uexkülla a historii velemloka jako vědeckého a kulturního...
|
|
|
"Zapomenuté myšlenky středověku a Životní cyklus myšlenky ve středověku"
Koutský, Karel ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Pinc, Zdeněk (oponent) ; Janko, Jan (oponent)
1 ABSTRAKT Tato práce se skládá ze dvou částí, z nichž první, "Zapomenuté myšlenky středověku" má povahu pomocné studie a nemá zvláštní vědecké ambice. Slouží jako rezervoár sledovaných případů z dějin vědy v nejširším smyslu slova. Značná pozornost je zde věnována i tzv slepým uličkám (proto "Zapomenuté myšlenky") jako důležitému vypovídacímu pramenu. Tento široký záběr byl nutný vzhledem k záměru druhé části práce, totiž vysledování a identifikaci vývojových procesů myšlenek ve středověké přírodní filosofii. I myšlenky, které nemají přímé spojení s rodokmeny tezí dnešní přírodní vědy, byly také předmětem vývoje a ve výsledku byl zajímavý i jejich zánik či degenerace. Dalším důvodem pro zvolenou šíři záběru je otázka správného kontextu. Středověcí filozofové měli zájem o obecné otázky, ke kterým byla ve výsledku vždy vztažena všechna partikulární témata. Středověký vesmír působil dojmem živého organismu, v němž každá jednotlivá část přesně zasazena do určité role a přispívá k harmonii celku - na rozdíl od současné vědy, která se rozpadá na řadu čím dál specializovanějších oborů, které mají zvyšující tendenci ztrácet schopnost mezi sebou komunikovat. Proto je první díl rozšířen i o témata, která mezi přírodní vědu či filosofii obvykle nazařazujeme - příkladem za všechny může být kapitola o Angelologii....
|
|
|
Botanika v Čechách na přelomu 19. a 20. století: teoretické aspekty díla Josefa Velenovského
Kaiprová, Sofie ; Čermáková, Lucie (vedoucí práce) ; Janko, Jan (oponent)
Abstakt Náplní práce je literární rešerše na téma teoretické a evoluční koncepty v botanice v českém prostředí v období přelomu 19. a 20. století se zaměřením na dílo Josefa Velenovského (1858-1949). Práce mapuje dobový kontext Velenovského díla, pojednává proměny Velenovského představ o evoluci a nejzajímavější aspekty jeho teoretických úvah týkajících se biologie. Na začátku Darwinovu teorii plně uznává, v pozdním věku zastává zcela protikladnou teorii. Klíčová slova: dějiny botaniky, Josef Velenovský, evoluční teorie, přírodní výběr, altruismus
|
|
| |
|
|
Útěcha ze života (Studie o biologickém díle a Útěše z filosofie Emanuela Rádla)
Hermann, Tomáš ; Michálek, Jiří (vedoucí práce) ; Janko, Jan (oponent) ; Sokol, Jan (oponent)
Přírodovědecká faku|taUniversity Kar|ovyv Praze Mgr.Tomáš Hermann Útěcha ze života Studie o bio|ogickémdí|ea Útěše z filosofie Emanue|a Rád|a Autoreferátdisertačnípráce 2008 Tématem předloŽené prráceje vědecké a filosofické dílo českéhobiologa" filosofa a veřejně činnéhointelekturílaEmanuela Rrídla (l873_1942) v prvním obdobíjeho tvorby před první světovou válkou a v období posledním, završenémv poslední práci ÚÉcha zflosofie. Hlavní intence prace je hktorická, jedná se o příspěvek jednak kdějinám biologie a biologického myšleď, a jednak k dějinárn filosofie v česloýchzemích v první polovině 20. století.Příspěvek k intelektuální biografii Emanuela Rádlaje tu zároveň introspektivní sondou do intelektrrálního života českéspolečnosti vjeho důleŽitých a v mnoha aspekech dosud nedostatečně probádaných epochách. Pníce vznikala jako součríst široce formulovaného badate|ského projektu' jehož dalšími konkrétními v..ýstupyjsou zejnéna: l. Uspořadaní a inventarizace óbjevené části Rádlovy pozustalosti jako Sbírkoý a dokumentačnífond Emanuela Ródla: jako archivní celekje zpřístupněn odbomé veřejnosti. 2. Edice. kompletního českého překladu Rádlových Dějin biologicbých teorií novověku, I..II' (Academia: Praha 200ó) Jádro předloženépráce pak tvoří tři velké kapitoly' kterépředstawjí do značnémíry velké samostatnéce|ky s...
|
|
|
Historie a vývoj zobrazování hmyzu a ilustrace v entomologii
Chobot, Karel ; Stibral, Karel (vedoucí práce) ; Janko, Jan (oponent) ; Komárek, Stanislav (oponent)
4 tLJrVr re Souhrn Zobrazováruhmyzuje pozoruhodn;ýmúsekemdějinvědy,entomologieazátoveňi dějin umění.Práce sledujevývoj zobrazovéníhmyzu s důrazemna zvládnutírealistickéhopodání, poslézepak proměnystylu zobrazenive vědeckých,entomologickýchdílech.Vedle tohoje pak, alespoňv základníchrysech sledovánai role hmyzu v kultuře,která se častoodrážíi v jeho zobtazeních. Podobnějako v dějináchumění,|zei v dějinácha vývoji zobrazováníhmyzuodmítnout jednodušepozitivistický přísfupplynuléhopokroku. Sn?hu o přesnévystiženídrobného detailu_ jedincrVdruhůhmyzu čidetailůjejich těl je sledovatelnájiž velmi záhy. Poměrně přesná,tedy determinovatelnázobrazeníhmyzu |ze najítve starémEgyptě čiŘecku, stejně jako v pozdněstředověkýchiluminacích.Přesnostidle dnešníchkritériívšakzobrazenitvnyzu dosahujíteprve díla umělcůpozdní renesancea počínajícíhobaroku, počátkůrozvoje květinovéhozátiši,kterése zaměřilo na přesnépodánípovrchů,leskůa tvaru rozmanitých drobných předmětů'včetněpřírodnin _ a včetněhmyzu. Y téŽedobě zaroveň dochází k etablováníentomologie,publikacíAldrovandihodilaDe AnimalibusInsectisv roce |602. Prácetakstanovujeve vývoji zobrazovénitwryzudvěfiae. V první,předaldrovandijské' je nutrrosledovatvyvoj zobrazováníhmyzu předevšímve v;itvarnémumění,ve vědecké produkcije role zobrazeniminoritnía...
|
|
|
Tvorové vědy. Živé modely a budování vědeckých komunit
Stella, Marco ; Hermann, Tomáš (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent) ; Janko, Jan (oponent)
Tvorové vědy. Živé modely a budování vědeckých komunit. Marco Stella Práce, oborově zařazená do historie a antropologie vědy, se zabývá vztahem budování a vzniku vědeckých komunit a využitím modelů ve ve vědě, resp. při budování nových forem vědění. Vzhledem k tomu, že se zabývá primárně historií věd o živém, konkrétně vědami o chování, které se na začátku 20. století zformovaly jako relativně emancipované vědecké pole a zároveň heterogenní platforma pro společný výzkum projevů a kognice člověka a ostatních živočichů, zaměřujeme se zde zejména na modely živé, používané v biologických a také psychologických komunitách. Za využití Latourových konceptů modernity a hybridity poukazuje práce nejen na hybridizační účinek behaviorálních věd (model vždy tvaruje a utváří modelované), ale i na působnost jimi vytvořených obrazů člověka a obrazů zvířete. Druhé zmíněné často fungují jako základ pro budování těch prvých. Zkoumáme též možné vlivy různých charakteristik daného modelu na možnosti disciplinace daných vědeckých komunit a vlivy, které prostřednictvím modelů zasahují do (domněle) od okolí izolované sféry vědy. Na třech případech z historie věd o živém (nezdařené institucionalizaci nové psychologie zvířat, kontextu vzniku a dopadu Umweltlehre Jakoba von Uexkülla a historii velemloka jako vědeckého a kulturního...
|
|
|
"Zapomenuté myšlenky středověku a Životní cyklus myšlenky ve středověku"
Koutský, Karel ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Pinc, Zdeněk (oponent) ; Janko, Jan (oponent)
1 ABSTRAKT Tato práce se skládá ze dvou částí, z nichž první, "Zapomenuté myšlenky středověku" má povahu pomocné studie a nemá zvláštní vědecké ambice. Slouží jako rezervoár sledovaných případů z dějin vědy v nejširším smyslu slova. Značná pozornost je zde věnována i tzv slepým uličkám (proto "Zapomenuté myšlenky") jako důležitému vypovídacímu pramenu. Tento široký záběr byl nutný vzhledem k záměru druhé části práce, totiž vysledování a identifikaci vývojových procesů myšlenek ve středověké přírodní filosofii. I myšlenky, které nemají přímé spojení s rodokmeny tezí dnešní přírodní vědy, byly také předmětem vývoje a ve výsledku byl zajímavý i jejich zánik či degenerace. Dalším důvodem pro zvolenou šíři záběru je otázka správného kontextu. Středověcí filozofové měli zájem o obecné otázky, ke kterým byla ve výsledku vždy vztažena všechna partikulární témata. Středověký vesmír působil dojmem živého organismu, v němž každá jednotlivá část přesně zasazena do určité role a přispívá k harmonii celku - na rozdíl od současné vědy, která se rozpadá na řadu čím dál specializovanějších oborů, které mají zvyšující tendenci ztrácet schopnost mezi sebou komunikovat. Proto je první díl rozšířen i o témata, která mezi přírodní vědu či filosofii obvykle nazařazujeme - příkladem za všechny může být kapitola o Angelologii....
|
|
|
Ernst Haeckel in the Czech lands. Traces of Haeckel's Monism in the Czech culture during the late 19th and early 20th century.
Ovčáčková, Lenka ; Breidbach, Olaf (vedoucí práce) ; Janko, Jan (oponent) ; Šimůnek, Michal (oponent)
Ernst Haeckel (1834-1919), profesor zoologie na univerzitě v Jeně, byl nejvýznamnějším představitelem německého darwinismu a iniciátorem nového přírodovědného monistického světonázoru. Haeckel byl ovlivněn zejména Goethovými panteistickými vhledy a Darwinovou evoluční naukou a poukazoval na oduševnělost přírody, jednotu boha a světa, ducha a hmoty, anorganické a organické přírody. V první části této práce je představen Haeckelův život a dílo se zvláštním ohledem k monistickým tématům, která našla odezvu také v Čechách. Druhá část práce se týká recepce Haeckelovského monismu v českém kulturním prostředí na konci 19. a začátku 20. století. Úvodem jsou představeni čeští "před-myslitelé" monistického celostního a jednotného vztahování se ke světu, poté jsou charakterizovány tendence k vytvoření české národní vědeckosti a s tím související obecné přijetí darwinismu. Poukaz na nedostatek Darwinových a Haeckelových spisů, které byly přeloženy do češtiny, je doložen také dopisy, které přicházely Haeckelovi z Čech. Tento deficit se snažil zmírnit zejména Josef Bulova svým monisticko- kosmologickým dílem. Kritická, ale pozitivní recepce Haeckelova monismu je zřejmá ze strany biologa Theodora Nováka, profesora přírodní filosofie Emanuela Rádla nebo pozitivistického filozofa Františka Krejčího. Ruku v ruce s...
|
host ::
RSS.